Abiturientský večírek
Večerními ulicemi Londýna profukoval studený vítr a sem tam proletěla sněhobílá vločka, jako tichá, přesto důrazná připomínka nastávajících Vánoc. Semknutou skupinkou v tlustých kabátech, čepicích, šálách a pevně sešněrovaných botách, lomcovala zima.
„Kterej blbec…!“ zahromoval Ron, ale měl tak zmrzlé tváře, že z toho vyšlo jen jakési huhlavé zaskřehotání.
Kterej blbec objednal mudlovskou hospodu?! Šrotovalo v hlavách všech čtyř promrzlých přátel. Děravý kotel. Vždycky, vždycky se scházeli v Kotli, kam se mohli pohodlně a rychle přemístit.
To dvojčata Patiova mohla za změnu, která pohoršila studenty Bradavic. Každopádně, věc se měla tak, že otevřeně se proti místu konání nikdo neozval, jelikož si pak nikdo netoužil vzít celou megalomanskou akci pod patronát – Patiovy nebyly zrovna z těch, které by si do něčeho nechaly kecat.
Harry se více zachrul do vlněné šály, kterou pro něj upletla jeho tchyně, paní Weaslyová, a v duchu ji blahořečil. Šála krásně hřála, byla měkoučká, příjemná – jeho tchyňka to s jehlicemi zkrátka uměla. Rukavice, které dostal od Rona, a které byly zakoupeny v tom nejlepším obchodě se zimní výbavou, se jejímu výtvoru nemohly ani zdaleka rovnat. „Už tam budeme!“ zahlásil se, a mrknul přes rameno na svoji nejlepší přítelkyni Hermionu, jejíž ručku zahříval ve své dlani její manžel Neville Longbottom.
Hermiona, která si na hlavě vykouzlila, doslova vykouzlila, složitý účes, odmítla čepici, a tak mrzla a její dokonalé vlasy pomalu měnily barvu z hnědé na šedavou. Harry ji politoval, oddychnul si, že není dívka, čili je oproštěn od podobných holčičích problémů a upřel zrak na ne zrovna nápadný dům, cíl jejich cesty.
„Konečně!“ oddechnul si Ron, a nápadně zrychlil, táhnouc tak za sebou Harryho, který se na něj v absolutním nedostatku tepla přitisknul. No a co? Harry přece patří do Ronovy rodiny, co je komu do toho, že se do svého nejlepšího přítele zaháknul. Jsou jedna rodina!
„Teplo, teplo, teplo,“ mumlala Hermiona, a věnovala svému muži, který jí celou cestu foukal na zmrzlé uši, vděčný úsměv.
„Už dlouho jsem se nikam takhle netěšil,“ uchechtnu se Neville, a dvakrát třikrát poposkočil na místě, aby si trochu zahřál nohy.
„Jo, Neve, mám stejný pocit,“ zahuhlal přes svou šálu Harry a otevřel dveře. Vyvalilo se z nich na něj krásné teplo, které sálalo z obřího krbu, ve kterém vesele praskal oheň. Harry okouzleně následoval své nohy, které ho samovolně vedly ke zdroji tepla, aniž by se namáhal vysvléct se z kabátu a zimních doplňků.
„Ahoj, ahoj-“ zdravili se všichni najednou, mávali si, a vesele se usmívali. Prostě zcela normální, obyčejný abiturientský večírek. Až na to, že Bradavice nemohly být tak úplně považovány za normální školu.
V místnosti byly dva stoly, u jednoho se mačkali nebelvírští, mrzimorští a havraspárští, u druhého se rozvalovali studenti zmijozelu, kteří si očividně docela dobře vystačili sami.
„Žádní učitelé?“ mrknul Harry na Nevilla, který pokrčil rameny.
„Mysleli jsme, že by to pak byla větší švanda!“ připojilo se jedno z dvojčat Patiových, očividně silně ovíněné, k rozhovoru. Harry se pobaveně zazubil, a pokynul hlavou druhému dvojčeti, tipoval si, že je to Padma. „Ve skutečnosti,“ usmála se na něj Padma, „odmítli přijít. Všichni, až tady na Nevilla. Kvůli ochraně studentů, a kdesi cosi. Nemám jim to za zlé.“
„Firenze mohl přijít!“ posteskla si Parvati a melancholickým pohledem zabruslila ke dveřím, jako by doufala, že statný kentaur náhle rozrazí dveře a naklusá dovnitř.
„Jasně, Paty, Firenze mohl přijít, vždyť on se v davu docela dobře ztratí,“ protočila oči Hermiona, a šla k baru, aby si objednala pití. Parvati ji okamžitě následovala, a zapředla s ní jistě velice důležitý a podnětný rozhovor. Neville s Ronem a Harrym se smáli jejím posunkům, kterým k sobě volala manžela, aby ji zachránil.
„Ať si to chvíli užije,“ prohodil Neville záškodnicky a přisednul k Deanovi a Seamusovi, aby se poptal na jejich životní osudy.
Harry s Ronem korzovali ke svým přátelům, tu prohodili slovo s tím, tu s oním, dozvěděli se pár novinek, mezi hlavní zprávy patřily zásnuby McGonnagalové s kouzelníkem z Ruska, kterého nikdo z nich neznal, ale podle opilé Parvati to byl kavalír na úrovni a McGonnagalová s ním jistě udělá terno, a očekávání přírůstků do rodin. Šest Harryho spolužáků už bylo rodiči, a na dalších pět to čekalo. Samozřejmě se probíralo i těhotenství Ginny, která byla v šestém měsíci, a měl se jí narodit chlapeček. Ozývaly se přípitky, někdy mírně mimo, jindy více, ale to už tak k abiturientským večírkům patří.
Někdy okolo jedenácté hodiny se pustily písničky, a na nevelikém plácku uprostřed místnosti se začalo tancovat, více, či méně dobrovolně. Hermiona okamžitě ukořistila Nevilla, který s trpným pohledem zamířil na taneční parket, to bylo například dobrovolné méně a Harry si přísahal, že po pár kusech Nevilla –antitanečníka, vystřídá.
„Sama, samička?“ ozvalo se za Harrym, který právě seděl, a o jehož rameno se opíral mírně napitý Ron a spokojeně klinbal.
Před vykuleného Harryho si postavil židli Draco Malfoy, posadil se a věnoval svému rivalovi pohled pln příslibů a toužebných očekávání. Harry jen nervózně polkl.
„Tak jak se máme?“ zahájil konverzaci Malfoy a upil ze své skleničky se sektem. Harry pokrčil rameny, čímž ze sebe málem shodil Ronovu hlavu, která nespokojeně zavrněla, a opatrně se pustil do diskuse.
„Jde to.“
„Slyšel jsem, že se z tebe stal bystrozor?“
„Ano. Oba jsme s Ronem –“
„Vynáší to?“
„Nestěžujeme si.“ Draco přimhouřil oči, a pobaveně se pousmál. „Bystrozorský plat očividně neodpovídá tvým kvalitám, Pottere. Podle mě by ses měl věnovat něčemu… řekněme méně konvenčnímu. A tvůj plat vzroste o víc než o jednu třídu, to mi věř.“
„Být bystrozorem byl odjakživa můj sen, Malfoy. A navíc, řekl jsem, že můj plat je dostačující,“ zamračil se Harry, který nechápal, kam Malfoy míří.
„Ne, tys řekl: Nestěžuji si. To je rozdíl, Pottere, ale dejme tomu. Tys byl přece vždycky zvyklý žít jako nuzák, ne?“
Harry zlostně vydechl a natáhnul se pro svoji sklenku s pitím. Ne, na abiturientském večírku se prát nebude.
Ron, kterého probudilo Harryho poposedávání a pokašlávání, tiše zívnul, a při pohledu na blonďatého recidivistu otráveně vydechnul. „Koho nám to čerti nesou?“ zamumlal a nalil si džus.
„Spi dál, Weasley,“ utrhl se na něj Mafoy, a dělal, že si nevšiml překvapením vykulených pohledů Haryho i Rona.
„Takže, kde jsme to byli, než nás tadyhle ten… vyrušil?“
„Nevzpomínám si!“ zavrčel Harry a odsunul židli dál od Malfoye.
„Naštěstí já ano,“ zazubil se Malfoy a taktéž se se svou židlí posunul víc k Harrymu. „Bavili jsme se o penězích, že? Chtěl bych ti nabídnout… nabídku.“
„Co to meleš?“ rozesmál se Ron.
„Nabídku Pottere, která se neodmítá,“ mluvil Malfoy dál, a Rona si nevšímal. „Nabízím ti pár tisíc liber.“
„Za co jako?“ odfrknul Harry.
„Za sex!“ řekl Malfoy vítězně, spokojen, že mu Potter tak dobře nahrál.
Harry zapomněl na pár vteřin dýchat. Ron vedle něj taktéž, jak Harry zjistil z rychlého pohledu jeho směrem.
„Ale já… jsem ženatý,“ zmohl se Harry na zakoktání. I kdyby ho mlátili, nikdy by si nepomyslel, že by po něm mohl chtít Malfoy…
„Já to na tebe neřeknu, Pottere,“ odfrknul Malfoy a v duchu spatřil těhotnou Ginny Potterovou. Tu holku nesnášel už na škole! Rád se jí pomstí.
„No ale… Já jsem ženatý s Ronem,“ zakroutil Harry hlavou. Vzápětí se šíleně rozesmál a nemohl přestat, ani když Malfoy, očividně mírně perplex, protože mlel nesmysly, mluvil dál.
Konverzaci za svého muže dokončil mírně zrudlý Ron.
„Tak hele,“ výhružně se postavil a začal hledat hůlku, v čemž mu ale bránil stále se chechtající Potter, který nestál o souboje, „zmizni, než tě prokleju!“
„To jako vážně?“ vydechl Malfoy a mátožně se postavil, očividně neschopen uvěřit Potterově odpovědi. Ženatý s Ronem…
„Že tě zmlátím?“ vybuchl Ron. „Jo, vážně!“
„Jo, vážně,“ smál se stále Harry.
Malfoy s hlavou vztyčenou odstoupil, vzal si kabát, ale mezi dveřmi ještě zavolal. „Jednou už si mě proklel, Weasley, že?!“ narážeje tak na nešťastnou (pro Rona, samozřejmě) událost se slimáky.
„Jmenuju se Potter!“
Bez zvukové kulisy se neobejdu, tentokrát mému uchu lahodili tito mužíčci : www.youtube.com/watch
Postavy v povídce samozřejmě patří mojí modle, J.K.Rowling
Komentáře
Přehled komentářů
Ještě že tak, nemám ráda pár HP+DM. A s kým je vlastně těhotná Giny?
Dobrá pointa:-)
(Fialovy.puntik, 13. 3. 2012 18:56)