Vývoj obce v letech 1900 až 1945
V období industrializace vzniklo v obci v těsné blízkosti města Svitav několik závodů textilního průmyslu. Od roku 1852 datovala svoje počátky fa Bří Sponerové (TOS), která zde měla úpravnu, barvírnu a výrobu lněného a bavlněného zboží. V roce 1911 jsou dále v obci uváděni: 1 barvíř, 1 bednář, 1 čalouník, 1 kominík, 1 knihař, 1 lakýrník, 1 malíř natěrač, 1 puškař, 1 řemenář, 1 tkadlec, po 2 kramáři, podkováři, pokrývači, řezníci, uzenáři, krupaři, koláři, 4 obchodníci s různým zbožím, 7 ševců, 3 stolaři, 14 prodejců lihovin, piva, tabáku a uzenin, dále pak výroba pálených alkoholických nápojů a nápojů alkoholu prostých, 6 hostinců. V meziválečném období vznikly další průmyslové podniky jako 2 tkalcovny (fa Jaich a Siegl) a 1 strojírna. V roce 1924 se uvádějí živnosti: po jednom holič, bednář, klempíř kovář, krupař, pokrývač, řemenář, stavitel, štěrkař, kramář, výrobce lihovin a zámečník, 2 koláři, 2 pekaři, 4 stolaři, 9 obuvníků, 5 krejčích a švadlen, 10 obchodníků s různým zbožím. Hospod bylo stále 6. V Lačnově v daném roce bylo 51 majitelů zemědělských farem. K roku 1924 zde pracovala malá Jaichova tkalcovna. Výrobou barchetu se zabývala tkalcovna Singl, která je připomínána od roku 1935. Dále byla v obci strojírna Jana Peši (1935), zámečnická dílna Františka Ganze, výrobna speciálních strojů firmy Kindl, palírna lihovin a dvě stavební firmy (Neubauer, Seidl). Obec byla elektrifikována od roku 1919. Podle soupisu majitelů automobilů a motocyklů v roce 1926 bylo v Moravském Lačnově evidováno 6 automobilů a 1 motocykl.
V první světové válce zahynulo na frontách ze svitavské farnosti celkem 362 mužů z toho 68 z Moravského Lačnova.
Stav obyvatel Moravského Lačnova
Rok |
1868 |
1890 |
1910 |
1930 |
1946 |
Obyvatel |
1352 |
1719 |
1964 |
1703 |
978 |
Národnostní poměry roku 1930
Celkem obyvatel |
Němci |
Češi |
Jiní |
1703 |
1653 |
38 |
12 |
Statistika počtu domů a obyvatel v letech 1880 až 1950
V roce 1880 měla obec 200 domů a 1 555 obyvatel vesměs německé národnosti a katolického vyznání. V roce 1921 zde bylo napočítáno 265 domů a 1 867 obyvatel a roku 1930 pak 290 domů a 1 703 obyvatel. V roce 1950 měla obec po spojení s Českým Lačnovem 362 domů a 1 143 obyvatel. Hospodářská půda měla roku 1900 1 239 ha, z toho 783 ha polí, 233 ha lesů, 209 ha luk, 8 ha zahrad a 6 ha pastvin. V tomtéž roce se zde chovalo 95 koní, 605 ks hovězího a 247 ks vepřového dobytka.
Vzhledem k většinovému německému obyvatelstvu zde vyvíjela aktivní činnost v roce 1924 jen německá agrární strana Bund der Landwirte. Přesto nebyla ve výsledcích parlamentních voleb v meziválečném období nejúspěšnější politickou stranou. V roce 1929 zde největší počet 492 hlasů získali němečtí křesťanští sociálové, následovaní německou sociální demokracií, strana Bund der Landwirte získala 153 hlasů, němečtí nacionálové 38 hlasů a KSČ 21 hlasů. V roce 1935 si němečtí křesťanští sociálové sice udrželi vedoucí postavení mezi stranami s 394 hlasy, ale jen těsně před Henleinovou Sudetendeutsche Partei s 387 hlasy. Největší odliv hlasů pak pocítila německá sociální demokracie se 165 hlasy, tak Bund der Landwirte se 108 hlasy.
Strana |
Německá křesťansko-sociální strana |
Německá sociálně demokratická strana |
Bund der Landwirte |
Německá národně socialistická strana |
Německá živnostenská strana |
Počet voličů |
397 |
284 |
185 |
96 |
82 |
Strana |
Německá křesťansko-sociální strana |
Sudetoněmecká strana |
Německá sociálně demokratická strana |
Bund der Landwirte |
Počet voličů |
394 |
387 |
165 |
108 |