Živočišné houby
28. 9. 2012
Živočišné houby
(porifera)
- Vodní živočichové, mořští i sladkovodní
- Velikost v centimetrech až metrech
- Tělní části vznikly z ektodermu a entodermu (diblastika)
- Z ektodermu pokožka (vnější buňky)
- Z entodermu vnitřní buňky – trávicí funkce
- Mají choanocyty, což jsou límečkové buňky na vnitřní části
Choanocyty
- jsou tvořeny bičíkem a límečkem
- límeček nahání potravu do buňky a posílají ji do amébocytů
Amébocyty
- přijímají potravu od choanocytů
- jsou schopné fagocytózy (pohlcení potravy)
- nachází se v mezoglee
Sklerity
-jehlice zpevňující buňku
- z CaCO3 nebo SiO2
- vznikají ze skleroblastů
- nachází se v mezoglee
Archeocyty
-jsou to nerozlišené
- může z nich vzniknout jiná buňka
- nejčastěji tak vznikají pohlavní buňky
Mezoglea
- rosolovitá hmota mezi choanocyty a pokožkou
- jsou v ní amébocyty, sklerity, archeocyty
Ostie
- jsou malé otvory, kterými houba nasává do vnitřní dutiny vodu
- vodu nasávají celým povrchem těla
Oskulum
- vyvrhovací otvor, kterým se otvor dostává ven
Rozmnožování
- nejčastěji nepohlavně buď vnějším, nebo vnitřním pučením, ale mohou i pohlavně
Nepohlavní
Vnější pučení
- jedinec zůstává k mateřskému jedinci a tak vznikají kolonie
Vnitřní pučení
- dochází ke gemulaci
- vznikne gemule což je kulovitý útvar
- je tvořen amfidisky, které je zpevňují
- u sladkovodních hub
Pohlavní
Pohlavní
- pohlavní buňky vzniknou z archeocytů
- vznikne larva amfiblasta
- dále dojde ke stádiu zygota, rýhování, larva a nakonec dospělý jedinec
Zástupci
- houba mycí (mořská)
- houba domečková (Středozemní moře)
- houba říční (sladkovodní)
