acdc podrobná historie PART I
vroce 1963 se William a Margaret Youngovi přestěhovali do Austrálie s osmi ze svých devíti dětí. Usadili se v Sydney, v Novém Jižním Walesu. Hned po přesunu rodiny Youngovi do této australské metropole George Young založil kapelu Easybeats s Harry Vadou (vlastním jménem Johannes Jacob Hendrickus Vandenberg). Kapela si rychle udělala dobré jméno na sydneyské scéně a stala se významnou kapelou šedesátých let. V roce 1966 se kapela přesunula do Velké Británie, kde vstoupili do povědomí místních. Nicméně, v roce 1970 se Easybeats rozešli, Vanda a Young se vrátili do Sydney, kde pracovali pro Teda Alberta v jeho nové firmě Albert Productions. Ale úspěch Easybeats měl velký dopad na bratry George Younga, Anguse a Malcolma.
Malcolm se chopil kytary jako první a rychle vyměnil akustickou za elektrickou. Díky radám a pomoci George dělal velké pokroky. Angus se motal kolem bratrových kytar, dokud mu máma nekoupila vlastní.
Malcolm opustil školu v patnácti letech a uplatnil se jako strojník ve firmě Berlei Bras, která vyráběla podprsenky. V roce 1971 se přidal ke kapele Velvet Underground. Jejich zpěvák byl jmenovcem Briana Johnsona.
V roce 1972 George přizval Anguse a Malcolma ke spolupráci na albu své nové kapely Marcus Hook Roll Band, nazvaném"Tales Of Old Graddaddy". Bohužel George a Harry nevzali tento projekt moc vážně. Mysleli ale, že to může být dobrá příležitost, jak ukázat Georgeovým bratrům, jak funguje nahrávání alba. Byla to také první věc, na které spolupracovali Angus a Mal před AC/DC.
Ve čtrnácti letech a devíti měsících opustil školu i Angus. Šel pracovat jako tiskař pro pornočasopis Ribald. Mezitím Angus zformoval svou vlastní kapelu a stal se zdatným muzikantem.
Když se Velvet Underground v roce 1973 rozpadli, tak se Malcolm rozhodl založit kapelu s jednou kytarou a klávesami. Ale potom změnil názor a řekl si, že kapela potřebuje ještě druhou kytaru pro plnější zvuk, a požádal Anguse o spolupráci.
Malcolm si členy kapely představoval s dlouhými vlasy a s botami na podpatku. Nabídl účinkování v kapele zkušenému bubeníkovi Colinu Burgessovi, basákovi Larry Van Kriedlovi a zpěváku Daveu Evansovi. Název skupiny, AC/DC, objevila Malcolmova sestra Margaret na zadní části vysavače. "AC/DC, to má něco společného s elektřinou," říká.
Zkratka pro střídavý/stejnosměrný proud je elektrikářský pojem. V Británii je AC/DC slangovým výrazem pro bisexuály. Kapela však odmítá, že by někdo z nich byl na oboje pohlaví.
První vystoupení AC/DC se odehrálo na Silvestra roku 1973, v malém sydneyském klubu Chequers. Hráli coververze Rolling Stones, Chucka Berryho a Beatles.
It's A Long Way To The Top
V červnu 1974 AC/DC nahráli v sydneyských Albert Studios svůj první singl. Aktuální sestava kapely byla: Malcolm Young, Angus Young, Dave Evans, Larry Van Kriedt a Colin Burgess. Tehdy natočili písně "Can I Sit Next To You Girl" a " Rockin' In The Parlour" pod producentským vedením Harryho Vandy a George Younga. Singl byl v Austrálii vydán v průběhu června u Albert Records a na Novém Zélandu u labelu Polydor. Stal se méně významným regionálním hitem v Perthu a v Adelaide.
V následujících šesti měsících AC/DC změnili obsazení. Bubeníka Colina Burgesse nahradil Ron Carpenter a později Russel Coleman a Rob Bailey vyměnil Larryho Van Kriedta na postu basáka.
Vydání první singlu doprovázelo turné po australských klubech. V Melbourne hráli v Hard Rock Café, jehož majitel Michael Browning se stal manažerem kapely. Browning se ukázal jako dobrý manažer, udělal některá rozhodnutí, která zásadně ovlivnila kapelu během několika dalších let. Jeho první a nejdůležitější rozhodnutí bylo najmutí řidiče, kterého všichni znali pod jménem Bon. Bon Scott přemluvil bratry Youngovi, aby mu dali šanci jako bubeníkovi a potom jako zpěvákovi. Když mu onu šanci dali, nahradil Davea Evanse na místě frontmana kapely.
V lednu 1975 AC/DC nahráli své debutové album "High Voltage"(Vysoké napětí) v sestavě Angus Young, Malcolm Young, Bon Scott, George Young (bas. kytara), Tony Currenti (bicí). Nahrávání zabralo deset dní a skončilo v únoru. Takže hudba byla zaznamenána a zbývalo jen, aby se Bon ponořil do svého zápisníku a napsal nějaké texty. "High Voltage" mělo v Austrálii okamžitý úspěch. První singl z alba, "Baby Please Don't Go", klasická bluesová skladba Joe Williamse, vstoupila do australské hitparády v březnu.
V červnu 1975 kapela vydala singl "High Voltage", původně napsaný pro stejnojmenné album, ale nebyl včas dokončen a tak byl vydán až později. Jeho vydání se krylo s vystoupením v melbournské festivalové hale. Koncert AC/DC byl snímán čtyřmi kamerami a záběry z nich byly použity na videoklip k onomu singlu.
Nakonec AC/DC našli stabilní sestavu, když za bicí zasedl Phil Rudd a basové kytary se chopil Mark Evans. Jejich druhé album, nazvané "T.N.T.", vydali na konci roku 1975. Mělo ohromný úspěch, prodalo se ho více než 100 000 kusů a AC/DC se staly nejvýznamnější rockovou kapelou v Austrálii. Ale ve světovém měřítku to vůbec nic neznamená.
Dirty Promises
Zatímco jejich popularita v Austrálii neustále stoupala více, než by si kapela vůbec dokázala uvědomit, AC/DC se pokoušeli dosáhnout mezinárodního uznání. To ale nejde bez vlivné nahrávací společnosti. Manažer Michael Browning našel takovou společnost. Kontaktoval londýnskou pobočku americké firmy Atlantic Records. Na jaře 1976 AC/DC s firmou podepsali smlouvu. Rozhodli se přemístit do Velké Británie, aby se mohli dál profesionálně rozvíjet. Na jednom britském letišti přistáli 1. dubna 1976.
Mezitím AC/DC nahráli své třetí album, v lednu 1976 v Austrálii. První singl z alba obsahoval na straně A píseň "Jailbreak" a na straně B písničku "Fling Thing", což je skotská národní píseň, kterou bratři Youngovi trochu upravili. Samotné album vyšlo v Austrálii v září a dostalo název "Dirty Deeds Done Dirt Cheap" (Špatné skutky za babku).
Když přijeli do Velké Británie, zrovna tam řádila nová punková vlna. AC/DC zaznamenali první vystoupení v Británii během dubna 1976 v hospodě "Červená kráva" v západním Londýně. Potom pokračovali v dalších klubech po Spojeném království. Koncertování ve velkém měřítku si mohli AC/DC vyzkoušet jako předkapela "Back Street Crawlers". Turné s nimi bylo pro kapelu úspěšné.
Na konci této šňůry, 14. května 1976, vydala britská divize Atlantic Records ostrovní verzi alba "High Voltage". Britská verze této desky je kompilací z prvních dvou alb skupiny. Na první straně jsou písně z "T.N.T." a na druhé najdete z téhož alba "T.N.T.", "Can I Sit Next To You Girl" a "High Voltage". Z alba "High Voltage" je tam "Little Lover" a " She's Got Balls".
Když tedy bylo album oficiálně v prodeji, mohlo začít turné, nazvané "Lock Up Your Daughters" (Zamkněte si své dcery), čítající dvacet vystoupení. Kromě menších potíží na některých štacích bylo turné úspěšné.
V červenci 1976 hráli AC/DC každé pondělí v klubu Marquee, který připomínal velký stan. Vystoupení byla velmi atraktivní, chodilo na ně více než tisíc lidí, i když kapacita klubu zdaleka nepřesahovala 700 míst. Vystoupení v tomto "šapitó" ukázala, že AC/DC byli v Londýně jedinou vzrušující zábavou kromě punkových koncertů. Tyto koncerty také přiměla Ritchieho Blackmora a kapelu Rainbow, aby pozvali AC/DC jako předkapelu p
Hello America!
Další krok AC/DC k dobytí světa bylo pokoření Spojených států. Mezitím byla britská verze "High Voltage" vydána v Americe během října 1976. "Let There Be Rock" bylo v USA vydáno v červnu, čtyři měsíce před Evropou a tři měsíce po Austrálii.
První turné po Spojených státech začalo v severní části země a skončilo v té jižní. Na Floridě absolvovali první důležité vystoupení v USA před 13 000 diváky pod širým nebem v Hollywood Spartatorium.
První pořádná šňůra AC/DC po Spojených státech zahrnovala malé kluby i ohromné arény. Americké turné dosáhlo svého vrcholu v Newyorkském Palladiu. Pro zajímavost, Angus tam nejdříve hrál na kytaru, napájenou na baterie.
14. října konečně spatřilo světlo světa v Británii album "Let There Be Rock". V listopadu se album vyšplhalo na 17. místo v britském žebříčku. Turné po USA skončilo a kapela se vydala na své třetí evropské turné, aby propagovala nové elpíčko. Teď už po Evropě koncertovali jako hlavní kapela.
Na přelomu listopadu a prosince 1977 se AC/DC vrátili do Ameriky jako předkapela skupin Rush a Kiss. 7. prosince v New Yorku kapela sestavila show pro rádiové vysílání. Vystoupení se rozeslalo rozhlasovým DJům se štítkem "Pouze pro reklamní účely" a s názvem "Live From The Atlantic Studios". Tehdy se udělalo hodně málo kopií. Až v roce 1997 bylo album vydáno jako součást Boxsetu "Bonfire".
Riff Raff
Po tradiční novoroční přestávce v Sydney se AC/DC vrátili společně s Harry Vandou a Georgem Youngem do Albert Studios a natočili zde v období mezi únorem a březnem 1978 novou desku. Album nazvané "Powerage" (Věk síly) vyšlo v Británii 28. dubna. O měsíc později se dostalo na 26. místo britského žebříčku.
Světové turné k albu "Powerage" začalo 26. dubna dvaceti osmi koncerty po Velké Británii. Turné po Spojeném království skončilo 29. května a AC/DC odletěli do USA na pomoc kapelám Rainbow, Savoy Brown, Alice Cooper, Journey, Aerosmith a UFO při koncertech.
Od června do října kapela absolvovala sedmdesát šest vystoupení po Spojených státech od účastí v klubech, až po vystoupení na prestižním Sanfranciském festivalu k Zelenému dni v srpnu. Dobrá reputace AC/DC v USA se neustále zvyšovala. Ke konci turné k albu "Powerage" se ho v Americe prodalo čtvrt miliónu kopií a na konci roku se "Powerage" stalo prvním zlatým albem AC/DC. Tím se může stát, prodá-li se ho v USA více, než 150 000 kopií.
Grafické zpracování brožury k turné "Powerage" předestřelo podobu obalu dalšího alba. Živé album "If You Want Blood (You've Got It)"(Když chcete krev, máte ji mít) bylo nahráno na začátku roku roku 1978 a vydáno ke konci amerického turné, v říjnu. Uběhlo šest měsíců od vydání "Powerage". Album se dostalo na 13. místo v britské hitparádě a hned se také vyšplhalo do první padesátky alb v USA. Krátce po vydání alba Atlantic také vydal maxi-singl obsahující "Whole Lotta Rosie" a "Hell Ain't A Bad Place To Be" v sedmi i dvanácti palcovém formátu.
ro své srpnové evropské turné čítající devatenáct koncertů. Znamenalo to pro AC/DC tři samostatná vystoupení v Německu, kde se za týden prodalo 16 000 kopií alba "High Voltage".
29. srpna hráli AC/DC na festivalu v britském Readingu pro 50 000 lidí. Naneštěstí nebylo publikum na takovou netypickou kapelu připraveno a koncert nebyl moc úspěšný.
V prosinci 1976 bylo album "Dirty Deeds Done Dirt Cheap" vydáno v Británii. Tato verze neobsahovala "Jailbreak" a "R.I.P. (Rock In Peace)". Byly nahrazeny písněmi "Rocker" z alba "T.N.T." a předtím nevydanou "Love At First Wheel". Tu kapela vydala jako další singl v Austrálii v lednu 1977.
V prosinci se kapela vrátila zpět do Austrálie. Na australském turné vítali davy fanoušků AC/DC po osmiměsíční absenci s nadšením. Po šňůře si kapela vzala vánoční prázdniny. První dva měsíce roku 1977 zůstali v Austrálii, aby nahráli v Albert Studios své čtvrté album "Let There Be Rock"(Budiž Rock).
Po mnoha vystoupeních v Sydney, Melbourne a v Adelaide se AC/DC v únoru vrátili zase do Británie, kde podnikli od 18. února do 1. března turné. To bylo hned následované druhou evropskou šňůrou, tentokrát s Black Sabbath. AC/DC byli dlouho označováni jako hlavní kapela. Bohužel to znamenalo neshody mezi basákem Black Sabbath Geezerem Butlerem a Malcolmem Youngem. AC/DC se vykašlali na turné a vrátili se do Londýna.
Na konci června 1977 odešel od kapely Mark Evans. Když během 24 hodin Evans oznámil, že končí, vzešlo do popředí jméno Cliff Williams. Michael Browning o něm slyšel a pozval ho na pohovor. Cliff na schůzku přišel a dostal práci.
On The Highway To Glory
"If You Want Blood (You've Got It)" uzavřelo první etapu v kariéře AC/DC. Atlantic souhlasil se změnou producenta, kterým se měl původně stát Eddie Kramer. Dříve spolupracoval s Jimi Hendrixem, s Kiss a Led Zeppelin. Nakonec byl pro nové album vybrán Robert "Mutt" Lange. Tento Jihoafričan začínal jako zpěvák a skladatel, ale potom se rozhodl pracovat na opačné straně mixážního pultu. Před AC/DC pracoval s City Boy, Boomtown Rats, Grahamem Parkerem, Outlaws a Thin Lizzy.
Se změnou producenta přišla i výměna studia. AC/DC se přesunuli do Roundhouse Studios v Londýně. Změny se také týkaly managementu. Michaela Browninga na manažerském postu nahradil Peter Mensch z newyorkské firmy Leber And Krebs.
AC/DC předtím nikdy nenahrávali mimo Austrálii a nikdy nedali práci na albu více jak tři týdny. S Johnem "Mutt" Langem strávili v londýnském studiu šest týdnů. Lange udělal skvělou práci při čištění a vybrušování zvuku AC/DC, aniž by zvuk ztratil na půvabu.
Album "Highway To Hell" (Dálnice do pekla), vydané 27. července 1979 se rychle dostalo na osmé místo britské hitparády. V USA se elpíčko vyšplhalo na 17. pozici a v Austrálii na 24. místo. "Dálnice do pekla" byla bezesporu pozitivním krokem v životě AC/DC.
Kapela strávila zbytek roku 1979 na turné po Spojených státech a Velké Británii. V Austrálii ještě ne, protože tam bylo album vydáno až v listopadu. Ve Státech AC/DC odehráli jen hrstku koncertů jako hlavní skupina. Hlavně byli předkapelou pro skupiny jako Cheap Trick, UFO a Ted Nugent. Ale ne všechny kapely se dívaly na společné dělení pódia s AC/DC s nadšením. Nabídku spolupráce odmítly kapely Foreigner, Van Halen a Sammy Hagar.
Britská část turné k Highway to Hell obsahovala vystoupení v Newcastelu, Glasgow, Liverpoolu, ve Stafordu a v Londýně s doprovodnou kapelou Def Leppard. Začala 26. října a skončila 9. listopadu.
18. srpna odehráli AC/DC své dosavadně největší vystoupení, když na stadionu ve Wembley předskakovali The Who. Navzdory zvukovým problémům udělal koncert AC/DC ve Wembley dobrý dojem a vedl The Who k další spolupráci s AC/DC v Evropě.
Před tradiční vánoční pauzou podnikla kapela obsáhlé evropské turné a na konci roku bylo jejich pařížské vystoupení zvěčněno na videokazetě "Let There Be Rock".
Video "Let There Be Rock, režírované Frenchmenem Dionysiem a Erichem Mistlerem, se skládá z písní nahraných na koncertu, z rozhovorů a z krátkých scének se členy kapely. Nahrávání živé části proběhlo 9. prosince 1979 v Paříži, kde kapela sehrála dvě vystoupení za jednu noc, a v Le Mans, 23. ledna 1980, kde se dokončili extra záběry. Malcolm hrál fotbalový zápas sám proti sobě, Angus kreslil svůj autoportrét, Cliff a Phil závodili ve starém letadle a v Porsche 928 a Bon tancoval na zamrzlém jezeře. Bon původně plánoval, že by Phil a Cliff jezdili na motorce, ale nakonec z toho sešlo. Video bylo vydáno 10. prosince 1980 ve Francii.
V lednu 1980 kapela obdržela zlaté a stříbrné disky za prodej alb ve Francii a v Kanadě. Také koncertovali v Newcastelu a v Southamptonu a propagovali nový singl "Touch Too Much" v britském televizním pořadu "Top Of The Pops."
27. ledna 1980 absolvoval Bon Scott v Southamptonu své poslední živé vystoupení s AC/DC.
A Touch Too Much
"Tělo mrtvého třiatřicetiletého Bona Scotta bylo minulou noc nalezeno v autě na parkovišti v jiholondýnském Dulwich."(Rádio BBC Londýn 21. února 1980)
V úterý 19. února kolem půl sedmé odpoledne odešel Bon Scott z domu manažera Iana Jeffreyho, u kterého byl na obědě do londýnského klubu Music Machine. Když klub kolem tří hodin ráno zavíral, odešel Bon se svým starým kamarádem Alisdairem Kinnearem. Kinnear odvezl Bona do jeho bytu v Ashley Court. Když přijeli na místo, Kinnear nemohl s Bonem hnout. Rozhodl se, že ho odveze do svého bytu v Dulwich. Když přijeli, pořád nemohl Bona vzbudit. Chtěl ho alespoň dostat ven z auta, ale to mu taky nešlo. Nakonec se rozhodl, že ho tam nechá a šel spát.
Když se pozdě odpoledne probudil, šel se podívat, co je s Bonem. Našel ho v autě, ale nebyl při smyslech. Rychle ho odvezl do Královské fakultní nemocnice v jižním Londýně, ale už bylo moc pozdě. Při příjezdu na kliniku byl Bon už mrtvý.
První člen AC/DC, který se dozvěděl, co se stalo, byl Angus Young. Zavolala mu přítelkyně Alisdaira Kinneara. Angus okamžitě zavolal Malcolmovi a potom Ianu Jeffreymu a Peteru Menschovi, ale nemocnice zatím nic nepotvrdila. Peter Mensch šel do nemocnice osobně, kde zjistil, že je Bon opravdu mrtvý. Detaily o jeho smrti se rychle roznesli po celé kapele. Malcolm to také telefonicky oznámil Bonovým rodičům.
Pitva proběhla v pátek 22. února. Verdikt byl otrava alkoholem. Po ní bylo Bonovo tělo letecky dopraveno do Austrálie, kde bylo zpopelněno. Den po kremaci, 30. února, byl Bon pohřben na Fremantleském hřbitově.