Ekonomika
Země je ekonomicky velmi slabá a vyčerpaná. Velkou podporu měla od SSSR a dalších lidově demokratických zemí, avšak po kolapsu Východního bloku na přelomu 80. a 90. let se stala jednou z mála zemí, kde se režim nezhroutil a staré vazby tak byly přetrhány. To vedlo k ohromné krizi, jejímž následkem byl jak hladomor, tak hospodářský úpadek. Přestože hospodářská výkonnost klesá, země vynakládá stále v poměru se svými sousedy enormní náklady na zbrojení. Veškerá technika, včetně té vojenské je však vzhledem k izolaci státu považována za velmi zastaralou (ve skutečnosti je mnoho kusů vojenské techniky na velmi vysoké úrovni). Země trpí nedostatkem elektrické energie; díky tomu tak musí být radikálně omezena spotřeba domácností – povolen je jen určitý počet spotřebičů, během noci pak bývá energie odpojená. Ochromena je též i doprava; soukromé vlastnictví automobilů téměř neexistuje a obyvatelé tak cestují většinou na kolech. Velkým problémem je taktéž zdravotnictví. Podle poslední zprávy Amnesty international z roku 2010 je v Severní Koreji akutní nedostatek lékařů, a pokud jsou vůbec nějací k dispozici, často jim chybí patřičné vzdělání a svou práci vykonávají zdarma. Uvádí se také, že operace jsou velmi často prováděny bez anestetik a to za pomocí přivázání pacienta řemeny k operačnímu stolu. V nemocnicích nejsou dodržována ani ta nejzákladnější hygienická pravidla, injekční jehly jsou používány vícekrát jsou tedy nesterilní, nástroje určené k operacím se rovněž nesterilizují a operace se dosti často provádějí pouze při svíčkách, jelikož zde chybí připojení k elektrické síti.
