Klonové války předznamenaly nástup nové galaktické éry. Důkazem toho je i fakt, že se po letech ve znamení mírové politiky dokázala Republika během velmi krátké doby přetvořit v hrůzu nahánějící válečnou mašinérii. Jednou z nejhrozivějších zbraní v republikové flotile byly právě zbrusu nové hvězdné destruktory honosící se známým klínovitým tvarem a úctyhodnou velikostí. Jedním z těchto strojů je i hvězdný destruktor třídy Venator (někdy nazývaný republikový útočný křižník). V době, kdy klonové války byly v plném proudu a ve flotile Konfederace nezávislých soustav se začaly objevovat první větší bitevníky, usoudilo vrchní velení Republiky, že flotila vlastně nemá žádné plavidlo, jež by bylo skutečně zaměřeno na boj koráb vs. koráb. Acclamatory, které tou dobou tvořily páteř republikové flotily byly převážně určeny na dopravu pozemní armády do víru bitvy na povrchu. Bylo tedy rozhodnuto vytvořit flotilu zcela nového typu lodí, které si poradí s jakoukoli separatistickou lodí. Nikoho tehdy nepřekvapilo, že zakázka byla zadána firmě Kuat Drive Yards. Tato firma chytře přejala plnou kontrolu nad svou filiálkou, firmou Rothana Heavy Enginering, což mělo tu výhodu, že veškeré úspěchy lodí, jež vyrobila právě RHY, znamenaly posílení dobrého jména KDY. Hlavní inženýrkou KDY nebyl v té době nikdo jiný než Lira Blissex, z jejíhož pera vzešla celá řada modelů s typickým klínovitým tvarem. Právě tato žena navrhla Venator, jež spolu s o málo starším destruktorem třídy Victory znamenal už jen krůček k nejděsivější lodi všech dob – hvězdnému destruktoru třídy Imperator, po nastolení Impéria přejmenovaný na Imperial
Se svými 1137 metry byl Venator rozhodně největším útočným plavidlem ve flotile Republiky. Byť můžeme pozorovat jistou podobnost s útočnými koráby typu Acclamator, jedná se v případě Venatoru o zcela nový typ plavidla. Tento koráb spadá do zcela nové lodní třídy, jíž je třída Hvězdný destruktor. Do níž se po jeho boku zařadily také destruktory třídy Victory, nebo Tector. Nutno přiznat, že tyto lodě přišly právě včas, neboť kilometrové křižníky obchodní federace, už byly hrozbou, se kterou se Acclamatory nemohly vyrovnávat tak snadno. K tomu, aby se jim mohl Venator účinně bránit, bylo zapotřebí zbraní. A nutno přiznat, že takový arzenál, jakým koráb disponoval, svůj účel splnil na výbornou. Při konfrontaci s velkými koráby, nebo k bombardování planet z orbity mohl Venator použit svých 8 těžkých turbolaserových věží DBY-827, jež se mohly pyšnit výtečnými účinným dostřelem a výkonným zaměřovacím systémem, pro který není problém otočit celou věž o 360° během tří sekund. V boji mohou tyto děsivé zbraně podpořit ještě 2 dvojité středně těžké turbolasery. Proti menším lodím a stíhačkám mohl koráb využít svých 52 laserových kanónů. To všechno doplňují 4 odpalovací zařízení protonových torpéd a 6 projektorů tažného paprsku. Aby byly zbraně ještě účinnější, má loď klínovitý tvar, což jí umožňuje střílet ze všech palebných pozic, aniž by se zbraně navzájem překrývaly. Pod těžkým pancířem Venatoru se ukrývá gigantický reaktor, který dodává energii motorům, díky kterým je loď na svou velikost velice rychlá. A to na tolik, že je schopná dohnat i Correliánskou korvetu. Zároveň tento generátor poskytoval energii silným štítům, a velmi slušnému hyperpohonu.
Hvězdný destruktor třídy Venator je stále schopen přistát i na povrchu planety, avšak jeho hlavním bojištěm je vesmír, případně vyšší orbita planet. To se odráží i na osazení jeho hangáru. Venator pojme až 192 stíhačů Eta-2 Actis, které používají rytíři Jedi, 192 stíhaček V-19 Torrent, později nahrazovaných stroji Alpha-3 Nimbus, známějších jako V-Wing, 36 těžkých stíhačů ARC-170 a „pouze“ 40 Republikových výsadkových lodí. U hangáru ještě chvilku zůstaneme, neboť je naprosto unikátní, a nemá obdoby. Dveře hangáru totiž pokrývají téměř celý hřbet lodi, což skýtá mnoho výhod. Jakmile se dveře otevřou, může z lodi odstartovat naráz velký počet stíhačů a pochopitelně i přistání je tak mnohem snazší. Největších taktických perliček se však jistě konstruktéři ani nenadáli. Někteří republikoví generálové osadili celý hangár samohybným dělostřelectvem SPHA-T. Tyto kolosy pak mohly nezávisle na lodi ostřelovat nepřátelské koráby, čímž se prakticky zdvojnásobila její palebná síla.
Obrana Coruscantu pochopitelně musela disponovat tím nejlepším, co flotila Republiky měla. Proto nikoho nepřekvapí, že se bitvy o Coruscant zúčastnily desítky hvězdných destruktorů třídy Venator, jež tvořily páteř Coruscantské obrané flotily. Při této obrovské bitvě bylo zničeno mnoho těchto lodí, avšak ještě znatelnější ztráty utrpěla flotila Separatistů. V bitvě se destruktory musely postavit takřka všem typům separatistických lodí, ať už to byly bitevní lodě Obchodní federace, fregaty Bankovního klanu, či snad vlajková loď generála Grievouse „Invisible hand.“ Venatory pálily na nepřátelské lodě z těsné blízkosti, což bylo velmi nebezpečné a stalo se, že se dva koráby jednoduše srazily. Díky tomuto faktu se podařil bravurní kousek Mistru Jedi Saesee Tiinovi, který společně s výsadkem klonovaných vojáků uprchl z těžce poškozeného destruktoru hlavními hangárovými vraty. Tato skupina následně obsadila blízký křižník Obchodní federace a dál se účastnila bitvy. Hvězdné destruktory třídy Venator sloužily také jako velitelské lodě například generálu Kenobimu, mimo jiné i při misi na planetě Utapau, kam jej zavedlo jeho pátrání po generálu Grievousovi. Po skončení klonových válek a nastolení Nového řádu byly Venatory postupně vytlačeny novými a výkonnějšími hvězdnými destruktory.
Původ |
výrobce: |
Kuat Drive Yards |
První výskyt: |
Epizoda III |
Specifikace |
délka: |
1137 m |
posádka: |
7400 |
šířka: |
548 m |
střelci: |
-- |
výška: |
268 m |
pasažéři: |
-- |
nosnost: |
-- |
pohon: |
-- |
max. rychlost: |
3000 G |
třída hypermotoru: |
1 |
Vybavení |
senzory: |
-- |
bojový počítač: |
-- |
avionika: |
-- |
astrogace: |
-- |
energie: |
-- |
Obrana |
|
|
název: |
typ: |
pancíř |
-- |
-- |
štíty |
-- |
-- |
|