Občanské sdružení Vladislava Vančury

Kalendárium Rozmarného léta

Tradice Rozmarného léta byla založena u příležitosti 100. výročí narození Vladislava Vančury, tedy v roce 1991.

• První ročník (sobota 22. června 1991) byl dramatický, byť nakonec všechno dobře dopadlo. Zhruba 2000 návštěvníků si mohlo vyslechnout projevy politiků Jiřího Svobody a Ladislava Adamce, zaposlouchat se do textů díla Vl. Vančury, které přednášela herečka Jiřina Švorcová, či nechat si podepsat básníkem Miroslavem Florianem, spisovatelem Alexejem Pludkem a dalšími jejich knihy.
• Druhý ročník (1992) se konal opět v Dohnálkově sadu. Okolo 500 návštěvníků vítá představitele Levého bloku, básníky K. Sýse, J. Pelce, prozaika A. Pludka, literárního vědce prof. J. Dvořáka a další hosty. Konala se autogramiáda, v místním kině byl promítnut film Konec starých časů, ukázky z díla přednesla herečka Štěpánka Ranošová.
• Třetí ročník Rozmarného léta (1993) byl se zahraniční účastí. Pozvání přijal chargé d´affaires velvyslanectví Kubánské republiky v Praze Pedro Garcio Roque s chotí. Do Háje přijeli politici Miroslav Grebeníček, Zdeněk Klanica, básníci Ivan Skála, Karel Boušek, prozaička Věra Adlová, literární vědci doc. Hana Hrzalová, prof. Jaromír Dvořák a další.
• Čtvrtý ročník (1994). Součástí Rozmarného léta se poprvé stal umělecko-vědní seminář. Účast umělců a kulturních pracovníků byla reprezentativní: herečka  Jiřina Švorcová, ak. malíř Karel Štětkář, spisovatel Alexej Pludek, básníci Karel Sýs, J. Semela, literární vědec Jaroslav Sekera a další. K hlavnímu referátu Jaromíra Dvořáka na téma Další existence a vyhlídky české kultury se rozproudila rušná debata. Odpoledne v Dohnálkově sadu pak poslanec Zdeněk Klanica zhodnotil život a dílo Vladislava Vančury. Premiéru měla kniha armádního generála Miroslava Vacka „Na rovinu“ a publikace místního kronikáře Otty Broďáka „Pohledy do minulosti obce“. Zahraničními účastníky tohoto ročníku byli hosté ze Saska.
• Pátý ročník Rozmarného léta (1995) měl dvě překvapení. Prvním bylo otevření galerie Kaple, kde měl výstavu ak. sochař Karel Vašut. Výstava se setkala s velkým zájmem. Druhým překvapením bylo pojetí setkání v Dohnálkově sadu jako lidové veselice. Místo dlouhých projevů politiků, umělců a kulturních pracovníků se uskutečnila řada besed, diskuzí a autogramiád. Osmnácti stům spokojených návštěvníků vyhrávala dechovka z Kravař, zahrál a zazpíval populární Statis Prusalis, večer se konala diskotéka. Rozmarného léta se zúčastnily děti z Černobylu, které byly na Opavsku na ozdravném pobytu.
• Šestý ročník (1996). Začátek léta bývá někdy opravdu nevyzpytatelný, jak tomu je v novele Vl. Vančury. A tak ti, kteří se nezalekli chladu a deště a přijeli do Háje, místo do Dohnálkova sadu zamířili do kina, kam musela být akce přemístěna. Miloslav Ransdorf pohovořil o odkazu díla Vl. Vančury, své knihy podepisovali básník Karel Sýs, prozaik Jiří Stano a další. Umělecko vědní seminář byl věnován budoucnosti českého národa a jeho kultury.
• Sedmý ročník (1997). Za dobu svého trvání se poprvé Rozmarné léto nekonalo v Dohnálkově sadu, ale přímo v centru obce na náměstí u hotelu Pod Ostrou hůrkou. Konal se jako připomenutí 55. výročí popravy Vl. Vančury fašistickými okupanty (1. 6. 1942). V dopoledních hodinách se v Háji konal umělecko vědní seminář na téma Literatura a sociální spravedlnost. V galerii Kaple se představil svými obrazy výtvarník Josef Tofel. V pestrém programu pak vystoupila dechovka z Dolního Benešova, populární Havířovské babky, harmonikář František Jelínek a další.
• Osmý ročník (1998). Akce Rozmarného léta byla v předvolební režii. Konala se 13. června 1998 a jen o pár dnů později se uskutečnily předčasné parlamentní volby. Kvůli nepříznivému počasí se tradiční setkání konalo ve velkém sále hotelu Pod Ostrou hůrkou, kde byli návštěvníkům představeni kandidáti na poslance. Samozřejmě se uskutečnil také pestrý kulturní program. V jeho průběhu vystoupil účastník VIII. Slovanského sjezdu Jindřich Sialini. Celé odpoledne, až do večerních hodin, probíhaly besedy a diskuze. Hlavním tématem byly pochopitelně volby. V galerii Kaple vystavil ak. sochař Karel Štětkář unikátní kolekci kreseb a koláží Osobnosti světového umění.
• Devátý ročník (1999). Stalo se tradicí, že významní hosté Rozmarného léta jsou přijímání na hájecké radnici starostou obce. Nejinak tomu bylo o tomto ročníku. Starosta Mgr. Josef Kimpl seznámil poslance Svatomíra Recmana a Karla Vymětala, senátora Antonína Petráše, představitele Výboru národní kultury, literárního vědce Štěpána Vlašína a další s tím, co se v uplynulém období v obci změnilo pro lepší život občanů. Lidová veselice se konala opět v centru obce u hotelu Pod Ostrou hůrkou. V galerii Kaple byla výstava akvarelů a grafik výtvarníka Jana Brody, doplněna poezií Jeronýma Motyky, rodáka z Háje.
• Desátý ročník (2000). Dopoledne se v hotelu Pod Ostrou hůrkou konal umělecko-vědní seminář, kterého se zúčastnili představitelé Výboru národní kultury v Praze (prof. Vladislav Hnízdo a doc. Věra Beranová), zástupci Výboru národní kultury v Brně, Klubu levicové inteligence v Olomouci a další. Jaromír Dvořák hovořil na téma Odkaz Vladislava Vančury a dnešní situace české kultury. Tento ročník vrátil Rozmarné léto zpět do Dohnálkova parku, který byl zrekonstruován a získal na kráse. Přítomným zarecitovala herečka Štěpánka Ranošová, zahrál a zazpíval Statis Prusalis, milé bylo vystoupení dětí ze ZŠ ve Lhotě a potlesk sklidili také ochotníci z Velké Polomi.
• Jedenáctý ročník (2001). Slavnost Rozmarné léto přilákala do Háje stovky návštěvníků, řadu významných politiků, umělců, kulturních pracovníků. Přišli vzpomenout 110. výročí narození Vl. Vančury, vzdát hold jeho překrásnému dílu. V galerii Kaple představil své obrazy výtvarník Otakar Chalcař. Spisovatel a novinář Jan Hrobař zde podepisoval svou novou knihu.
• Dvanáctý ročník (2002). Rozmarné léto mělo netradiční podobu. Vzhledem k termínu parlamentních voleb se omluvila řada pozvaných hostů. A tak se tentokrát neuskutečnilo setkání v Dohnálkově sadu. Dopoledne se v hotelu Pod Ostrou hůrkou sešli na odborném semináři levicoví umělci a kulturní pracovníci. Poté hosty přijal na hájecké radnici starosta obce, byly položeny kytice k pomníku Vl. Vančury. V galerii Kaple byla otevřena výstava obrazů ak. malíře Vladislava Holuba.
• Třináctý ročník (2003). Po atypickém 12. ročníku bez hlavní akce v Dohnálkově sadu, se v organizačním štábu začala opět diskutovat nová podoba Rozmarného léta. Právem bylo poukazováno na to, že Rozmarné léto nemá tu správnou vančurovskou atmosféru, že je třeba nového pojetí Slavnosti léta. Také střídání hlavních organizátorů akci neprospívalo. To vše vedlo k tomu, že 13. ročník Rozmarného léta měl na programu pouze divadelní představení hry Evy Válkové „Hlavně, že se máme rádi“, v provedení ochotníků z Velké Polomi. Před představením byly položeny kytice k pomníku Vl. Vančury.
• Čtrnáctý ročník (2004). Konal se v novém pojetí. Už den před slavností Rozmarného léta Hájem projížděla bryčka tažena koníkem a v ní seděli mistr plavčí Antonín Důra se svou ženou Kateřinou, vedle Majora šel Arnoštek. Vše natáčela televize. Totéž se opakovalo o den později za účasti nadšených diváků. V Dohnálkově parku vyhrávala dechovka z Dolního Benešova, dixilend místní ZUŠ, Duo Škarohlídovi. A protože tento ročník byl, jak už je z předchozích řádků zřejmé, ve znamení Vančurovy novely Rozmarné léto, herečka Štěpánka Ranošová četla na pódiu ukázky právě z ní.
• Patnáctý ročník (2005). Poprvé historii Rozmarného léta byly uděleny ceny Vladislava Vančury. Autorem plakety je ak. sochař Karel Vašut. Prvním oceněným byl zcela po právu univerzitní profesor Jaromír Dvořák, významný bezručovský badatel, spoluzakladatel Rozmarného léta a nadšený organizátor umělecko-vědních seminářů. Ocenění udělené in memoriam převzala jeho manželka Jaroslava. Slavnost Rozmarného léta byla ve znamení Vančurovy pohádky Kubula a Kuba Kubikula. Na své si přišly hlavně děti, kterým se medvěd, medvědář a další pohádkové postavy moc líbily. Štěpánka Ranošová jim přečetla nejzajímavější ukázky z pohádky. A když se mohly povozit po obci v bryčce tažené koníky, byly přímo nadšeny. V Dohnálkově sadu vyhrávala dechovka, na elektronické varhany zahrál Josef Žvak, prezentovali se mladí hudebníci místní ZUŠ a představil se národopisný soubor Bejatka ze Štítiny. Mnozí z přítomných si odnášeli skvěle provedené portréty ak. malíře Václava Šipoše. Do Háje zavítali i čestní oficiální hosté: poslanec Evropského parlamentu Jiří Maštálka, poslankyně Kateřina Konečná a další. K propagaci přispělo a sběratelům udělalo radost vydání odznaků s emblémem Sdružení Vl. Vančury.
• Šestnáctý ročník (2006). Probíhal v rozverném duchu Konce starých časů (to je titul jednoho z románů V. Vančury). Po přijetí hostů na hájecké radnici starostou obce a položení kytic k pomníku Vl. Vančury začalo v Dohnálkově kulturní odpoledne s mezinárodní účastí. Z polské Ratiboře přijely předvést své umění mažoretky. Líbila se však i vystoupení Statise Prusalise, dechového orchestru ZUŠ z Opavy, cimbálovka.
• Sedmnáctý ročník (2007). Konal se společně s oslavami 630. výročí založení místních částí Háje-Smolkova, Chabičova a Jilešovic. Už 16. června byla na rodném domě Vladislava Vančury v areálu bývalého cukrovaru odhalena pamětní deska tomuto skvělému prozaikovi. Opravdu výjimečnou událostí byla o týden později návštěva prvního československého kosmonauta a současně europoslance Vladimíra Remka s chotí. Uvítání před hájeckou radnicí bylo srdečné a originální. Téměř hodinu trvala autogramiáda a beseda, byly to stovky podpisů, včetně zápisu do pamětní knihy obce. V neděli 24. června už od ranních hodin pochodovaly obcí mažoretky z polské Ratiboře a do Háje se sjížděli hosté: poslanci, senátor, zastupitelé Moravskoslezského kraje, umělci, představitelé kultury, starostové mikroregionu Matice slezské, občané z celé republiky. Tento ročník byl ve znamení Vančurových Obrazů z dějin národa českého, které členové divadelního souboru z Velké Polomi vtipně upravili na představení Dějiny národa hájeckého. Ukázky z Vančurových Obrazů přednesla herečka Štěpánka Ranošová. V galerii Kaple byla výstava obrazů a plastik akademického malíře Bohumíra Krystyna.
• Osmnáctý ročník (2008). Den před Rozmarným létem bylo slavnostní uvedení nového názvu místní ZUŠ, která ponese jméno Vladislava Vančury. Mezi hosty byla i manželka vnuka Vl. Vančury p. Santarová. V den Rozmarného léta na obecním úřadě starostové obcí Háj ve Slezsku a Liptovské Sliače podepsali obnovení družebních vztahů (z let 1971 – 1989). Na úvod slavnosti Rozmarného léta v Dohnálkově parku pozdravila její účastníky europoslankyně Věra Flasarová, byla pokřtěna nová knížečka Josefa Zlomka zachycující dosavadní historii vančurovských setkání v Háji ve Slezsku, byly uděleny ceny Vl. Vančury novým laureátům. Vřelého přijetí se dostalo Jánu Ondrejkovi, starostovi z Liptovských Sliačů, který pozdravil přítomné a informoval o obnovení družebních vztahů. V navazujícím kulturním programu vystoupili harmonikáři ze ZUŠ, děti z místní základní školy, zasloužené ovace sklidil folklorní soubor Sliačan z družební slovenské obce. Nevšední úspěch mělo vystoupení divadla klauniky z Brna se hrou Don Quichote de la Mancha. V galerii Kaplička se těšila zájmu výstava paličkované krajky (B. Marethová) a drátových skulptur (I. Sližek). Na slavnostní víkend do Háje přijela početná delegace ze slovenské obce Liptovské Sliače.
• Devatenáctý ročník (2009). Občané Háje i hosté vzpomenuli 225. výročí založení osady a zhlédli bohatý program Rozmarného léta. Noc před slavností lilo jako z konve. Také v den oslav dopoledne pršelo. Když od obecního úřadu vyšel průvod v čele se sličnými mažoretkami z polské Ratiboře, zbylo na obloze jen pár mráčků. U pomníku Vl. Vančury zástupci obce a hosté položili květiny. Poté v Dohnálkově parku byly už popáté předány ceny Vl. Vančury novým laureátům. Přítomné pozdravil Vladimír Remek, se zdravici vystoupil zástupce Moravskoslezského krajského úřadu Karel Konečný. Následoval bohatý kulturní program, ve kterém vystoupili žáci ZUŠ Vl. Vančury, divadelnicí z Velké Polomi s ukázkou z díla Vl. Vančury Josefína, Duo mistrál a další. Vladimír Remek rozdával autogramy, děti se projely drožkou, všichni si pochutnali na slezských koláčích. V galerii Kaplička zaujala výstava laureáta Ceny Vl. Vančury Miloše Kačírka, v infocentru výstavy žáků místní ZUŠ a hájeckého knihovnictví.
• Dvacátý ročník (2010). Setkání lze po právu označit jako jubilejní ročník nově a v novém. Rozmarné léto se poprvé stalo festivalem v rámci projektu Naše Slezsko bez hranic. Dohnálkův park byl za finanční podpory z evropských fondů a kraje krásně zrekonstruován a u příležitosti festivalu otevřen. Festival v Háji začal už v pátek 18. června neformálním posezením a besedou o kultuře, kterého se zúčastnili i zahraniční hosté. V hlavní den festivalu dopoledne v Dohnálkově parku patřilo dětem. Vedle kulturního programu se tam konala řada soutěží, atrakcí a jiných pěkných akcí. Hlavní program, tradičně organizovaný Občanským sdružením Vladislava Vančury a Obecním úřadem v Háji, začal průvodem mažoretek a hostů festivalu k pomníku Vladislava Vančury, kde byly položeny květiny. V krásně upraveném areálu Dohnálkova parku pak účastníky festivalu přivítaly mažoretky z Polska, soubor Sliačan z družební obce Liptovské Sliače, zpěváci Martin Maxa a Jana Kociánová, nechyběly ani soubory ZUŠ z Háje. V historie udílení Ceny Vladislava Vančury se této posty poprvé dostalo zahraniční osobnosti Mgr. Aldona Krupa-Gawron,  prezidentce kulturního spolku Źródło z polské Ratiboře. Festival byl ukončen v neděli diskusemi o lidových tradicích, kulturním životě v Mikroregionu Matice Slezská a v oblastech Liptova a Ratibořska. Záštitu nad festivalem převzal hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.

Zpráva o realizaci festivalu

Jubilejní 20. ročník Rozmarného léta, nad nímž přijal záštitu Ing. Jaroslav Palas – hejtman Moravskoslezského kraje, se realizoval formou festivalu. Uskutečnil se od 18. do 20. června 2010 v Háji ve Slezsku.  
Tradiční zvací akce se uskutečnila v sobotu 5. června, dva týdny před festivalem. Vančurovci v typických krojích a s písničkou pozývali občany obce a okolí na hlavní festivalový den a další připravované doprovodné akce.
Vlastní festival začal v pátek 18. června vystoupením polských souborů mažoretek a moderního tance v místní části Háji – Jilešovicích, pokračoval neformálním posezením s besedou o kultuře a vystoupením Hájeckého šramlu - hudebního tělesa Občanského sdružení Vl.  Vančury.
Sobotní dopoledne 19. června, v hlavní den festivalu, patřilo dětem. V Dohnálkově parku se vedle kulturního programu konala řada soutěží, atrakcí a jiných pěkných akcí.
Hlavní program, tradičně organizovaný Občanským sdružením Vladislava Vančury a Obecním úřadem v Háji, začal průvodem mažoretek a hostů festivalu k pomníku významného hájeckého rodáka-spisovatele, dramatika, filmového režiséra, antifašisty Vladislava Vančury. Život a dílo tohoto knížete českého jazyka připomenul člen sdružení doc. Ladislav Ludvík. Poté byly položeny k pomníku květiny.
V krásně upraveném areálu Dohnálkova parku účastníky festivalu přivítaly mažoretky Tecza 3 a skupina moderního tance Efekt 1 Stowarzyszenia Kultury Ziemi Raciborskiej, soubor Sliačan z družební obce Liptovské Sliače, zpěvák Martin Maxa, nechyběly ani soubory ZUŠ z Háje a další účinkující.
Dohnálkův park přestřižením pásky otevřeli Ing. Karel Konečný - náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, Ing. Jan Urbiš - ředitel firmy, která provedla rozsáhlou rekonstrukci, a starosta Háje Mgr. Josef Kimpl. Ten ocenil, že dílo bylo provedeno za podpory Úřadu Moravskoslezského kraje, poděkoval stavbařům za velmi dobře a včasně provedenou práci s přáním, aby krásné prostředí parku sloužilo a bylo využíváno nejen občany Háje, ale celého regionu. O kráse a funkčnosti Dohnálkova parku se pochvalně vyjádřil také starosta družební obce Liptovské Sliače Ján Ondrejka a další hosté.
Součástí Rozmarného léta bylo také letos udílení Ceny Vladislava Vančury. Ocenění převzali: v historii první zahraniční osobnost Mgr. Aldona Krupa-Gawron, učitelka, choreografka a prezidentka Prezesa Zarzadu Stowarzyszenia Kultury Ziemi Raciborskiej Źródło, výtvarnice Olgy Bubeníková a ředitel ZUŠ Vladislava Vančury Petr Hanousek.
Celé odpoledně pak bylo protkáno vystoupeními zúčastněných souborů. Program pokračoval do večerních hodin.
Festival byl zakončen v neděli 20. června besedou o lidových tradicích, kulturním životě v Mikroregionu Matice Slezská a v oblastech Liptova a Ratibořska.
Dvacátý ročník konání Rozmarného léta nabyl na významu i z toho hlediska, že byl jednou ze stěžejních aktivit přeshraničního projektu s názvem Naše Slezsko bez hranic 2010. Byly navázány a prohloubeny kulturní vztahy – do Polska a na Slovensko.
Malá statistika. Festival probíhal tři dny. Na festivalu Rozmarného léta byla udělena třem novým laureátům Cena Vladislava Vančury. Jedna putovala poprvé do zahraničí – do polské Ratiboře. V programu se představilo 12 souborů. Počet vystupujících dosáhl k číslu 140. Program zhlédlo na tisíc spokojených diváků. O akci informovaly tři deníky – Právo, Deník, Haló noviny. Publicita o akci byla taktéž v místním časopise Háječan (č. 2 a 3/2010). Festival je prezentován v publikaci – almanachu projektu Naše Slezsko bez hranic 2010 a na doprovodném CD.

Poděkování
Poděkování a uznání si zasluhují všichni účastníci a soubory, kteří se na festivalu představili. Velký dík patří těm, kteří organizačně, sponzorsky či jiným dílem přispěli ke zdárné přípravě, průběhu i úklidu po festivalu. Dík stavbařům za jejich výkon při velké rekonstrukci Dohnálkova parku. Poděkování patří všem návštěvníkům festivalu za projevený zájem o vančurovskou tradici a kvalitní kulturu. Jejich spokojený úsměv na tváři je velkou odměnou pořadatelům.

doc. Ladislav Ludvík,
místopředseda Občanského sdružení Vl. Vančury