Daewoo Espero 2.0 CD 1996 - TEST
V nabídce českého importéra automobilů značky Daewoo zazářila nová hvězda. Espero, italsky večernice, ač patří mezi vozy střední třídy, plní u Daewoo roli vlajkové lodě. My jsme otestovali vrcholné provedení CD se čtyřválcovým dvoulitrem.
Cenová nabídka Daewoo Espero začíná modelem 1.8, který je se standardně montovaným řidičovým airbagem, posilovačem řízení a centrálním zamykání k mání za 429 000 Kč s DPH. Naším testem však prošel vůz s obsáhlou výbavou, kde k úplné spokojenosti chybělu už jen ABS za přijatelný příplatek 33 000,- Kč. Posuďtě sami: radiopřehrávač se samočinnou výsuvnou anténou, airbag ve výškově nastavitelném volantu, posilovač řízení, elektrické ovládání všech čtyř oken i zpětných zrcátek, centrální zamykání, imobilizér, klimatizace, přední mlhová světla, reostat osvětlení přístrojové desky... To vše za velmi zajímavou cenu 479 000 korun. Když už jsme u výbavy: spolujezdec, ať jakkoli movitý, se musí bohužel obejít bez airbagu.
Zatímco menší Nexia alias Racer alias Kadett svůj zcela opelovský původ příliš nezykrývá, Espero, první vůz vlastní korejské konstrukce, se snaží všechny vazby na německého výrobce decentně zaretušovat. A tak i když některé podvozkové a pohonné partie pocházejí z líhně GM, potažmo Opelu, na první pohled je jeho vzhled zcela svébytný. Jak se na večernici sluší a patří, září v noci do černé dálky díky rozměrným, asijsky šikmým světlometům skoro jako pravá hvězda, což slouží kormidelníkovi na palubě k dobré orientaci. Jednoduchá příď je prosta alespoň náznaku masky chladiče a přechází šípovitě až k černému pásu nárazníku. Chladicí vzduch proto vstupuje do motorového prostoru až pod nárazníkem, kde jej usměrňuje rozměrný plastový lapač. Možná takové řešení snižuje součinitel odporu vzduchu, který u Espera dosahujes kvělé hodnoty cx = 0,29, ale při parkování u vyššího obrubníku hrozí jeho poškození. Vlivem začerněných sloupků dveří působí zasklená plocha jednolitým dojmem a vůz opticky odhlečuje. Zato mohutná záď, konstrastující se zašpičatělou přídí, nenechává nikoho na pochybách o velikosti zavazadlového prostoru. V základním uspořádání do něj naložíte až 560 litrů čehokoliv, co nebude mít hmotnost větší než 500 kg, protože Espero více neuveze. Předměty ale budete muset volit pečlivě.
Ačkoliv víko dosahuje až k nárazníku, nevelký vstupní otvor se na objemná zavazadla netváří příliš přívětivě. zato nechybí možnost prostrčit zadním opěradlem například lyže, které se po sklopení loketní opěry umístí do vaku s přezkou. Při přepravě lyží se počet cestujících zredukuje z pěti na čtyři. Ať ve dvou nebo v pěti, v Esperu si nikdo nemůže v žádném směru stěžovat na nedostatek místa. Sedadla jsou velmi komfortní, předu nechybí ani anatomické tvarování. Oproti korejským obyčejům jsou dostatečně dimenzovaná a vyhoví rovněž vzrostlejším Evropanům. Dětem vzadu se i ve třech sedí jakov bavlnce, div že neusnou, k čemuž přímo svádí výrazně skloněné opěradlo a tichost pohonného ústrojí. Důsledně hlukově izolovaný interiér s některými prvky důvěrně známými z opelu, například se zámky dveří nebo ovladačem zrcátek, hýčká nejen výše vyjmenovanou výbavou, ale také útulnými, světle šedými tóny. I když plastů užili konstruktéři možná až příliš, podařilo se jim je do sebe zakomponovat tak, že při jízdě po horším povrchu nerezonují více, než je obvyklé. Určitě se na tom podílí i naladění podvozku, které koresponduje s náročnou výbavou a měkkostí sedadel. Automobil se plavně přenáší přes záplatovanou asfaltku a pérování odliltruje také krátké rázy, což je při pohotovostní hmotnosti něco málo přes 1100 kg docela umění. V zatáčkách se to Esperu ale moc nelíbí, výrazně se naklání a vlní. Přesto se snaží držet směr do chvíle, kdy fyzikálním zákonům podlehnou korejské pneumatiky. A ty se vzdávají brzy u prázdného vozu na suchu, o naloženém automobilu na mokru ani nemluvě.
Dvoulitrový čtyřválec se pyšní vícebodovým elektronickým vstřikováním paliva, jeho hlavním kladem je však samotný zdvihový objem. Především díky tomu motor dosahuje slušného točivého momentu 164 N.m v rozmězí 2600 a 3000 otáček za minutu. Zcela to odpovídá filozofii Espera - v klidu a s rozvahou brázdit silnice, avšak s kdykoliv připravenou silou v rezervě například k rychlíému a bezpečnému předjetí. Proto si vystačí se dvěma ventily na válec a dosáhne spíše průměrného výkonu 77 kW. Doladit by zasloužilo přesazení rychlostních stupňů pětistupňové mechynické převodovky, kde zvláště jednička je zbytečně krátká. Řazení, až na problémy s opelovskou pojitskou u zpátečky, probíhá bezchybně. Je to dobře, protože kdo chce jezdit úsporně, musí si s řadicí pákou hrát častěji. Pak se podaří spotřeba kolem 7 litrů naturalu na 100 km. . Kdo si ale v hustém městském provozu pustí klimatizaci a při zacházení s akcelerátorem si nabere servítky, musí počítat s více než 10 litry a častými návštěvami čerpací stanice. U takového způsobu jízdy se všech padesát litrů z nádrže vytratí velmi brzo.
Cena v době testu činila 479 000,- Kč