Kyperská cesta
Kyperská vláda se rozhodla získat chybějící drobné do svého rozpočtu zdaněním vkladů. Lidé vyšli do ulic, střadatelé znejistěli, finančníci straší tu bankrotem tam anarchií. Kachny se, tváří v tvář tomuto moho povyku pro nic, dovolí otázat: A - dodnes se tak nedělo ? Jistěže dělo a nikomu to vlastně ani nevadilo. Proč tedy zrovna Kypr vypadá jako sopka před výbuchem ? (Který ovšem nenastane, žádný strach.)
Vlády na celém světě široce využívají dvě základní možnosti oholení svých oveček:
1. Daně. Kachny ponechávají bez komentáře.
2. Inflaci. Nevíte-li, o co jde, postup je následující.
Pokud vlády potřebují něco hodně do rozpočtu a nechtějí postupovat transparentně, tj. cestou zvýšení daní, peníze si prostě natisknou. Johoho, copak to jde, jen tak si tisknout prachy ? Jde. Od okamžiku zrušení zlatého standardu (Viz poznámka pod článkem.) se peníze jednoduše tisknou a jejich množství kontroluje výhradně vláda. Postoupíme o krůček dál. Peníze jsou de facto poukázky na zboží. Nově natištěné peníze tedy zvýší počet poukázek, ale zboží nám nepřibylo. Růst objemu poukázek má tedy za následek pokles reálné hodnoty jedné každé poukázky, čemuž se říká inflace. Výsledkem je pokles hodnoty peněz a tedy i vkladů - De facto každoroční dodatečné zdanění všech vkladů ve všech bankách. Vláda nás oškubala, radujme se.
Inflace má v sobě ale jeden ďáblův kořínek. Aby ji ta konkrétní vláda mohla vyvolat, musí mít vlastní měnu, kterou ovládá. Tady se ovšem ukázal základní problém eura v plné nahotě. Měna jménem euro je ovládána nejsilnější ekonomikou eurozóny, tedy Německem. Vláda Kypru na ni má vliv zcela nepatrný, pokud vůbec nějaký. Co ale dělat, když se Kypru nedostává drobných v pokladně ?
Kyperská vláda mohla zvýšit nějakou daň. Tedy ... Mohla ... Pokud by se jí zrovna chtělo padnout. Kypřané jsou velmi dalece rozdílní od nás, obyvatelů bezejmenné zemičky v srdci Evropy, zvyklých ohýbat hřbety, držet ústa a otevírat peněženky, kdykoli si politická reprezentace zamane. Dobrá, zvýšení daní nám nevyšlo. Co teď ? Zbývá už jenom stará dobrá inflace, tedy ohlodání vkladů nastojato podle vzoru žravých kobylek. Ovšem, jak inflaci vyvolati, když vlastní eura tisknout nelze ? A, tady euro zafungovalo poprvé a zřejmě i naposledy pozitivně. Kyperská vláda musela s pravdou ven a namísto nicneříkající inflace vyhlásit plošné zdanění vkladů. Což je jinými slovy řečeno, ale co do důsledků přesně totéž. Ovšem, starý bič pod novým jménem se občanům nelíbil a další scénář už znáte.
Jaké poučení z toho plyne ? Mějme vlastní měnu. A držme pořádný klacek nad tím, kdo má v ruce klíče od státní tiskárny cenin.
Kachna Ukecaná
25. března 2013
POZNÁMKA: O zlatém standardu hovoříme, jestliže peníze jsou kryty definovaným objemem aktiv v přesně daném poměru. Ještě na počátku 20. století mohl každý Američan za svůj papírový dolar obdržet v kterékoli bance kousek zlata o dané hmotnosti. Zlatý standard znemožňuje vládám nesmyslně tisknout peníze a okrádat voliče o jejich úspory, kdykoli si vzpomenou. Pro rejpaly: Zlatý standard byl v USA uvolněn koncem 20. let 20. století (Jakkoli oficiálně opuštěn až koncem roku 1933.) Co bylo důsledkem uvolnění zlatého standardu by mělo být předmětem výuky dějepisu na základní škole, pokud se tedy na základní škole ještě vůbec něco učí.