Pověst o pokladu na Chlumeckém zámečku
Pověst o pokladu na "Chlumeckém zámečku"
Mezi Horním a Dolním Chlumem u potoka, který je pravostranným přítokem Rakovnického potoka, stávala ve 14. a 15. století tvrz. Měla kruhovou dispozici. Držitelé tvrze byli křivoklátskými many. Mezi nimi byl majitel tvrze Ješek Lintvurm v r. 1337. Zpustla někdy po roce 1444. Na Rakovnicku bylo podobných tvrzí příslušných ke Křivoklátu skoro dvě desítky. Mnoho z nich zaniklo po husitských válkách.
Ješek měl pěkný erb - saň.
Vysvětlení manské povinnosti: král dal zapsat drobnému šlechtici ves a on mohl po postavení opevněné tvrze vybírat poplatky, jinak splatné králi,pro sebe. Za to byl povinen odvádět některé služby králi či spíše purkrabství hradu Křivoklátu, nejvíce vojenskou službu. Kdo navštívil hrad Karlštejn, jistě viděl Manský sál.
Vladykové sídlící na tvrzích byli častokrát vlastníky několika vsí, někde dokonce jen jednu a ta se dělila dále mezi potomky.
Manský systém se rozpadl v dobách husitských válek.
Ještě v r. 1870 byli patrné metr vysoké zbytky zdí. Dnes už jsou patrné jen zbytky valů a velmi porušené.
Tolik literatura:Tomáš Bednařík - “Historické památky Rakovnicka“; Eva Skalická - “Šlechtické rody na Rakovnicku“
A teď pověst:
V chodbě, která vedla od tvrze, je zakopaný velký poklad, obsahující i „ztracené“ první korunovační klenoty Přemyslovské. Poklad hlídá velká silná hruška, která stála u studny tvrze. Až bude Českému národu nejhůře, hruška poklad vydá a na povrch ho vynese český rek.
Tolik pověst.
Chodba opravdu existovala. Ještě ve 30.letech 20.století byla přístupná, ale jen na začátku. Měla vést pod kopcem až do „Dolního“ Ryšína. Ústila u Hrašova mlýna naproti železničnímu tunelu. Babička vyprávěla, že chodbou jako děti prolézali. Uprostřed byla chodba zasypána sesutým materiálem. Začínala právě u studny. Babičce bylo v té době asi deset let.
Hrušku, ale už suchou, si pamatuje z doby, kdy tady prováděl průzkum kapitán Fidler s doprovázejícím desátníkem. Vojenskými reflektory prosvěcovali starou, velmi hlubokou studnu. Její tatínek, který pomáhal při vykopávkách uren z halštastské doby, jí držel v náručí, aby se ke studni nepřiblížila. Jednalo se o rok 1934 nebo 1935. Studna i chodba byla později zasypána. Lze si jen domyslet, že to bylo z bezpečnostních důvodů.
Pouze zbytky ztrouchnivělého pařezu po hrušce našel můj dědeček ve 2. pol.40. let 20 .stol., když navštívil jako 17-ti letý mladík toto místo.
Zajímavé je vyprávění dědečka jeho kamaráda (odhadnuté období do dnešní doby asi 150 až 170 let – pět generací ). Když sem chodíval pást kozy, byla tu prý ještě lavička a zahrádka.
Za babičina dětství byl vidět ještě černý kruhový obrys tvrze v poli.
Dnešní stav bude viditelný až na jaře.
Zbytky zdí vystupující nad terén byli využity v 19. století jako stavební materiál obyvateli Chlumu na stavby stodol a domů. Pod Chlumem se mají nacházet i další chodby, prý kdysi využívané jako sklepy.
Když ještě jako svobodní babička s dědou navštívili už jen terénní pozůstatky tvrze, po studni a počátku chodby nebylo památky.
Při orání či po krátkém hledání se v okolí tvrze nacházelo množství střepů.
Tvrz zanikla za třicetileté války. Kdo by ji chtěl najít na mapě, je označena jako tvrziště "U starého zámku". Nebo se tu říkálo jen "U zámečku".
Krásná pohádka,že?
V kronikách je psáno, že první korunovační klenoty prý někam „zašantročil“ či spíše, abych nebyla moc krutá, někam zastavil král Jan Lucemburský, když potřeboval peníze na svá tažení. Ale to nemusí být zcela pravda. V nedávné době byla objevena v hrobce krále Přemysla Otakara II. jeho pohřební koruna podobného tvaru jako je Svatováclavská koruna zhotovená na zakázku pro korunovaci Karla IV. A podle průzkumu Svatováclavské koruny některé její drahokamy vykazují známky dřívějšího použití. A je také známo, že pro zhotovení koruny Karla IV. byli použity některé drahokamy ze svatebního opasku jeho první manželky Markéty - Blanky z Valois. Dostala ho od svého strýce francouzského krále Karla IV. Ne, není to přehmat, oparvdu to byl francouzský král toho jména čtvrtý, jehož jméno při biřmování kralevic Václav přijal za své a od té doby nazývaný Karel. U nás vládl jako Karel I. Jeho pořadí čtvrtý na trůně odpovídalo panování jako římského krále a později císaře.
Podobný tvar jako pohřební koruna Přemysla Otakara II. má i pohřební koruna Rudolfa I. Habsburského vládnoucího v Českém království velmi krátce ( 1306-1307 ). Za něj byla provdána vdova po Václavu II. Eliška Rejčka. Zemřel zřejmě na úplavici po 9 měsících panování u Horažďovic, když vytáhl s vojskem proti rebelující české šlechtě, která ho odmítala uznat za krále.
Kam tedy zmizeli přemyslovské korunovační klenoty ? Byli použity jako zdroj cenného kovu pro svatováclavskou korunu nebo jsou opravdu kdesi ukryté a čekají na své objevení ? Mnoho otázek a skoro žádné odpovědi. Zřejmě zůstane další nevyřešenou záhadou českých dějin, jak to bylo doopravdy. Stejně jako zůstává hádankou, kdo zavraždil posledního Přemyslovce Václava III.
Kdo chce vidět onu pohřební korunu, ať zavítá na stálou výstavu „Příběh Pražského hradu“, kde jinde než na Pražském hradě. Je tu spousta unikátních památek.
Ještě samozřejmě přibudou fotografie, až to počasí dovolí. Zatím se můžete oddat snění, jak asi vypadali ony korunovační klenoty.
A ještě bych zapomněla na jeden zdroj, kde je tato pověst citována – té knize je v dnešní době bezmála 100 let.
Napsal jí Jan Dolenský s přispěním prof. A. Rezka a jmenuje se „Obrázkové dějiny národu Českého“. Byla vydána v r. 1910 nakladatelem Josefem R. Vilímkem a obsahuje množství fotografií a kreseb od Věnceslava Černého a jiných malířů a má úctyhodných 625 stran formátu zhruba A4. Dá trochu práce ji číst, ale když promineme nějaký ten historický odklon od skutečnosti, je to pozoruhodné čtení. Člověk si musí zvyknout na jiný styl vyjadřování a ještě ovlivnění Fr. Palackým, tedy jeho Dějinami národu Českého .
Podobná pověst o ukrytých korunovačních klenotech se váže i k už zmíněnému hradu Křivoklátu. V 90. letech minulého století probíhaly opravy hradeb a řemeslník, který je opravoval, se propadl do jámy. Tam by prý také mohly korunovační klenoty být ukryty. Pořad o průzkumu hradu byl vysílán i na ČT. Výzkum ukázal, že se jedná o sklepení či odpadní jámu. Někdy se vypráví, že první korunovační klenoty jsou zazděny kdesi na hradě.
Tak tedy,kde byste hledali vy ? Můžete si nechat zdát, že právě vy se stanete objevitelem pokladu...
Krásné snění.
Pozn.: Pokud je zde nějaká chyba a Vy víte více, uvítám každý střípek či změnu a připomínku. Prodávám, jak jsem koupila. Fotografie kapitána Fidlera a desátníka mám samozřejmě k dispozici, také jména dalších lidí, ale nedovolím si jejich jména bez souhlasu zveřejnit, spíše jejich potomků. Díky za pochopení. Fotografie musím nejdříve převést do digitální podoby, pokud to půjde vzhledem k jejich stáří a někdy i velmi špatné kvalitě. Kapitán Fidler a jeho desátník se také podíleli na vykopávkách uren s pohřby z doby halštatské ( starší doba železná ) v lokalitě "Na Brabečku".
Z jiných zdrojů je známo, že na Křivoklátě byli jeden čas ukryté svatováclavské korunovační klenoty a někdy v tomto čase došlo i na jejich uložení právě na "Chlumeckém zámečku ". Stalo se tak kolem roku 1701.
Podobná vyprávění o pokladu se vážou skoro ke každému hradu, zámku, zřícenině či jinak významnému orientačnímu bodu nebo stavbě.
Můžeme se jen dohadovat, jak tomu bylo doopravdy, když víme,že i ke hradu Karlštejnu se váže pověst, že sloužil jako pokladnice k uschování svatováclavských kor. klenotů. Ale je také doloženo,ž e zde pobyli jen opravdu krátký čas a to ještě ne vůbec v době Karla IV., ale až mnohem později. Karlštejn sloužil spíše jako pokladnice k uložení svatých ostatků a říšských korunovačních klenotů. Ty zde byli opravdu za panování Otce vlasti uložené. České korunovační klenoty přece určil Karel IV. jako "majetek" sv.Václava a ten je "propůjčoval" ke korunovaci a dalším významným událostem, ale nikdy neměli podle korunovačního řádu opustit Prahu. Nově korunovaný panovník dokonce musel za jejich "propůjčení" zaplatit svatovítské kapitule dosti vysoký obnos a klenoty byli při významných událostech vystavovány v kapli Božího těla na dnešním Karlově náměstí. Kaple byla dřevěná a zbořena už v 18. stol. Stejně tak byli vystaveny říšské korunovační klenoty. Nebudu tu dlouze vypisovat vše ,co se k korunovačním klenotům váže, ale ještě jednu historku si zaslouží. Jistě skoro každý slyšel pověru, že když si někdo neoprávněný nasadí svatováclavskou korunu, tak zemře. A tohle prý udělal i zastupující říšský protektor R. Heydrich a jak dopadl ? Nedávno jsem někde četla, že to není pravda. Koruna měla být trvale nasazena na lebce sv.Václava. Ale teď je uložena vedle. Pro lebku byla koruna velmi těžká a poškozovala ji.
M.