Místní názvy a pojmenování I. - celkový seznam
Místní názvy a pojmenování
Některá známější i méně známá pojmenování v okolí Pavlíkova. Mapa s popisem jednotlivých názvů je zatím jen v papírové podobě. Po převedení do digitální podoby budou jednotlivé názvy označené čísly,která jsou před každým názvem.
1. "Na Stráži" se říká na kopci jižně od vsi při silnice na Panoší újezd,toto pojmenování je na mapě i s kótou 480 m n.m. Kopec dostal pojmenování podle hlídek, který tu nechával stavět rytíř Pavlík, aby byl včas varován před útočícími sousedy.
2. "Jedlinu" najdeme po druhé straně silnice, pod kopcem v údolíčku, kde teče i potůček. Je tu na mapě uváděna nadmořská výška 471 m. Původ pojmenování je vykládán podle dřívějšího jedlového lesa.
3. Kopci s terasovitým uspořádáním přímo nad údolíčkem, se dříve říkávalo "Na Lindušce". Terasovité uspořádání je patrné spíše z pohledu od silnice na Panoší újezd pod zatáčkou, kdy je vesnice už na dohled a nebo ještě lépe právě z údolíčka. Jako děti jsme si sem chodívali hrát, dříve sem vedla cesta a jeden čas tu bývala i silážní jáma. Křižovatce se silnicemi na Skřivaň, do Tyter, na Všetaty a Panoší újezd se říká:
4. „U Kubíka“, podle dřívějšího majitele domku, který zde osamoceně stojí.
5. “ K Újezdu“ byste hledali v prostoru za „Jedlinou“ .
6. „Žďáry „ se nacházejí podél polní cesty do Hvozda, dále za pozemkem leteckých modelářů.
7. „Kosmanov“ je zhruba v poloze nad pozemkem leteckých modelářů.
8. „Vlčí Hora“ k tomuto názvu se váže tvrz stejného jména mezi Panoším újezdem a Hvozdem, ale takto se říkalo i pozemkům na protilehlé straně, než vede silnice a nacházela se tvrz. V Panoším újezdě byla ještě jedna tvrz.
9. „Pod Husinou“ - plocha těsně za novostavbami směrem k Rakovníku. Dříve tu byli zahrady.
10. „Pitrovka“ se nachází po druhé straně polní cesty k Senecké hoře.
11. „Vrchovní cesta“ vede v polích a dostanete se tudy až do Sence.
12. „U Křížku“ zhruba v polovině polní cesty,která je na levé straně ( vše směr na Rakovník ) naproti křižovatce silnice do Chluma. Zde býval křížek na památku toho, že zde do člověka uhodil blesk.
13. "Ovčárna" - cesta směrem ven z obce k Senecké hoře a k vodárně. Má jméno podle bývalých panských ovčínů, nacházeli se zhruba v poloze bývalého areálu JZD a domu, který leží jako poslední na cestě, než se vyjde ze vsi. Ještě je tu přímo u cesty směrem k nové zástavbě patrná stará ohradní zeď.
14. „U Zorný“ - pozemky nad novou zastávbou.V poli směrem k Senecké hoře stojí osamocená hruška, pozůstatek dřívější zahrada. Tady bylo „U Zorný“.
15. „Na Drahách“ se říkalo pozemkům ležícím za posledním domem po levé straně při silnici do Rakovníka. Dříve to byl obecní pozemek a skládali se tu kaly. Část vsi „Za Branou“.
16. A jsme opět ve vsi - než se postavil Kulturní dům,t ak tady existovala hospoda " V prdeli". Ne, nedělám si legraci, opravdu se tam tak říkalo. Ještě dnes se děda směje jedné historce. V době česání chmele se ho jeden z česáčů ptal na hospodu, tak mu povídá, aby šel do "Prdele". Jak to muselo asi vyznít člověku neznalému místních poměrů. A kde se tak říkalo? V zatáčce naproti „Čibukům“ . Druhý dlouhý dům od rybníka směrem do vsi.
17. „Na Příči“ Je to název lokality přesně od bývalé hospody v zatáčce až těsně pod KD ( nynější majitel Jirkovský až po dům Hasalových ). V kronice je psáno, že se to byla lokalita vedená od západu k východu napříč celkovému plánu obce,který má směr od jihu k severu.
18. Pojmenování „Na Sekyře“ se nepodařilo přesně určit. Citace z kroniky - východní část obce,vedlejší ulice. Nazvaná zřejmě podle „Sekyry“ v Rakovníku. Musela být v něčem podobná. Začínala od čp. 29 dřívější majitel Adolf Vydra ( 1930 ). Dnešní majitel nese stejné příjmení a je jedním z potomků. Dodnes se také domu říká „U Čibuků“. Název domku je podle otce dnešního majitele, protože kouřil „čibuk“ - dýmku.
19. V „Přelízátku“- ulička mezi dvěma domy vedoucí až k „Za bráně“. Někdo jí může znát jako „Uličku“. Dříve se na jejím konci nacházelo staré zařízení k norování. Je vedle domu kolmo na KD. A svůj název „Přelízátko“ získala takto - dříve tu byla zábrana, aby tudy neutíkaly husy z rybníka. Zábrana se musela přelézat. Před Kulturním domem byl dříve rybník.
20. Část vsi za rybníkem, blíže k Rakovníku, je zase pojmenována "Za branou" neboli Zabrána. Prominete jistě pravopis, jen jsem chtěla předvést, jak se to tady vyslovuje. Téhle části dala jméno zvyklost, že se u rybníka stavěla slavobrána. Protože ještě na počátku 20. století bylo v téhle části jen několik domků. Teprve po 1. světové válce se tu začalo více stavět, někdy tato část byla nazývána „Nový Pavlíkov“, "Moskva" či Kronštat", ale ujal se už název za „Branou“.
21. Dělícím prvkem celé vsi na dvě části je rybník. Jak jinak zvaný než „Zábranský“ nebo „Zabraňák“.
Kdo sleduje mapu jistě už pochopil, že směr popisu je od jihu proti směru hodinových ručiček kolem celé vsi opět zpět ke „Stráži“. Ještě bude jedno malé odbočení, protože i okolí silnice na Rakovník patřilo k pozemkům vlastněných pavlíkovskými či nějak souvisí s jejich činností, obživou atd. Teď se vrátíme na konec vsi směr Rakovník a pokračujeme v krasojízdě.
22. Skončili jsme poli směrem k „Lubné“ a tento název byl dán pozemkům po druhé straně polní cesty tzv. “Vrchovní cesty“.
23. Silnice k Rakovníku má na své trase také několik pojmenování.“V zátočinách“- od první zatáčky pod dolem Rako až před Pavlíkov.
24. Zatáčka po levé straně od Rakovníka od začátku lesíka se jmenuje „U Černých hromad“. Její jméno pochází od hromad, které vznikly jako odpad při výrobě kyseliny sírové z vitriolové břidlice, která v těch místech tvořila silné vrstvy. Jednou ze smutných kapitol v minulých desetiletích bylo, že se místo stalo divokou skládkou. Vedlo to až k zahražení místa patníky. V současnosti už není z hromad mnoho vidět. Místo je porostlé mladými břízkami.
25. Hřeben nad hromadami se jmenuje „Na Prantích“ - tam se břidlice lámala.
26. Údolí dostalo jméno „Necky“ , protože má podobný tvar. Ale tento název hledejme v okolí dolu Rako .
27. Právě tak jako „Pytlík“ se vztahuje k údolí a jeho tvaru, údolíčko podél silnice s potokem. Dříve tu stávala vrba a té se říkalo „Ledvinkova“.
28. „Ledvinkova zahrada“ tohle je spisovný tvar, jinak samozřejmě „Ledvinkojc zahrada“ někdy nazývaná i „Višňovka“ je zpustlý pruh stromů u silnice do Rakovníka. Nebo je též známa jako "Kódlovka". Hledejte ho kousek nad poslední zatáčkou od Rakovníka.
29. Vrátili jsme se ke vsi po pravé straně ( směr do Rakovníka ), za posledním domem směrem do vsi se pozemkům říkalo „Zahádka“ .
30. Křižovatka silnice s odbočkou do Chlumu se nazývá „Průhon“. Jméno vzniklo takto – tudy proháněl obecní pasák dobytek na pastvu „Za Vrch“.
31. Jak vzniklo pojmenování „Za Vrchem“ si jistě každý domyslí. Nazývaly se tak pozemky mezi polní cestou, která ústí těsně pod křižovatkou na „Průhoně“ a mezi další polní cestou. Takto se to špatně vysvětluje, až budete hledat na mapě, bude to hračka. Jde jen o hrubé určení polohy.
32. Podobná poloha mezi dvěma polními cestami platí pro pojmenování „Pareziny“.
33. Za „Parezinami“ se nachází „Bílá hlína“, která dostala jméno podle barvy půdy. Opravdu je bílá.
34. V okolí další polní cesty ( ta je šikmá po levé straně na silnici do Chluma) je „Chvůjka".
35. V lokalitě „U Starého zámku“ je tvrziště a k němu pověst o pokladu. Říkalo se tady „U zámku“ nebo „U Chlumeckého zámečku“.
36. Mezi „Starým zámkem“ a silnicí do Chluma nalevo je ještě „Kubovka“.
37. Na mapě najdeme snadno i „Brabečka“ . Ještě před nedávným časem lesy bohaté na houby. V této lokalitě bylo naleziště žárových hrobů ze Starší doby železné. Na „Brabečka“ vede jedna z polních cest z „Průhonu“.
38. Při pohledu na mapu, za lokalitu „Brabečku“ a podle vrstevnic najdeme poblíž jedné z polních cest i „Kindlův vrch“.
39. A lesy podél Rakovnického potoka ( pravá strana ) se nazývali „Záhrobovna“. Jsou ohraničeny polními cestami. Jsme skoro až u Rakovníka.
40. Rychle zpátky ke chlumské silnici. Po její pravé straně ( směr do Chluma ) se říkalo „ U Chlumu“. Přesnější poloha - mezi poli vedla východně od obce Poutnická cesta, chodívala tudy v minulosti katolická procesí z Rakovníka na Svatou Horu u Příbrami, tedy od této cesty ke Chlumu je možno hledat lokalitu „U Chlumu“. Poutnická cesta cesta ústí na křižovatce mezi odbočkou na Lašovice a na Všetaty. Je tu autobusová zastávka ( alespoň donedávna bývala ) a vedle stávala chmelnice.
41. Ještě po pravé straně této poutnické cesty je lokalita „Nádavce“. Těsně za pozemky zvanými u „U Chlumu“. Toto jméno se dá vysvětlit takto: Při novém dělení pozemků dostal každý ještě nádavek. Podle katastrální mapy. Ale pavlíkovští říkali takto pozemkům těsně mezi dvěma silnicemi na Lašovice a ke Všetatům.
42. Vracíme se od Všetat do Pavlíkova a tam, kde je na mapě vyznačen Remízký vrch s 473 m n. m se říkávalo „ U Remízu“ nebo také „Všetacká hůrka“. Na druhé straně je lesík, tudy vede lesní pěšina ke spodnímu konci Všetat, k rybníku a k památnému „Žižkovu dubu“. Pod „Remízem“ přes silnici najdeme rybník „Závlaha“ vybudovaný k zavlažování okolních chmelnic. Pod ním je ještě jeden, skoro neznatelný a u něj je velký dub. Váže se k němu smutný příběh. Právě od dubu do něj skočila dobrovolně těhotná žena i s dítětem. Ten ale patří ke Všetatům.
43. „Hůrka“ - v r. 1885 sem byl přenesen hřbitov,který byl do té doby uprostřed vsi kolem kostela. Je tady plno schovávaček a když nebyla pěšinka ještě ke hřbitovu tolik zarostlá, chodili jsme sem jako děti sáňkovat a jezdit na pytlích. Na druhé straně vrchu má sídlo místní myslivecké sdružení, pořádalo se tu norování. V miniaturních skalách jsme se jako děti něco nahráli a ještě v teenagerském věku o prázdniny tu bylo místo setkávání celé skupiny mladých ze vsi. Dnes je to tu zarostlé a není radno nikde lézt. Za své vzala i třešeň, kam jsem lezla na třešně ještě v sedmnácti. A léta běží ...
44. „U Panské kolny“- stávala tu dříve kůlna. Tohle místo se dá najít za bývalými silážními jámami za bývalým areálem JZD, kde byli kravíny. Z poutnické cesty zhruba uprostřed k tomuto místu vede odbočka polní cesty.
45. Pro lepší určení lokality se říkalo části domů vybudované na dřívějších zahradách směrem ke Všetatům na „Panelovce“, je tady panelová cesta.
46. Po pravé straně silnice do Všetat je rybník „Hasičák“ a za ním nově vybudovaná čistička. Za ní teče potok a tam bývala po jeho břehu směrem do louky lokalita zvaná „Losy“ - pojmenování vzniklo podle toho, že pozemky byli rozděleny občanům losem. Nebo také pojmenování „Na Losích“.
47. Pozemky kolem „Panelovky“, na její nezastavěné straně se nazývali „Na jezeře“. Vršku se říkávalo „U staré cihelny“. Dříve tu stávala cihelna.
48. „V Potůčku“ se nazýval kousek pozemku, kde stojí domek s hasičskou zbrojnicí.
49. Teď jsme ve vsi a části,která stojí okolo silnice ke Všetatům, se dodnes říká „Pejpalka“. Pojmenování vzniklo tak, že v této části nechal sedlák Pejpal vybudovat studnu a lidé z okolí k ní chodili pro vodu. Dříve čp. 24. Dnes nevím. Studna se nazývala „Pejpalova“. Později byla studna zrušena, ale pojmenování zůstalo. Ještě k osudům Pejpala - vypráví se, že zahynul na Bílé Hoře v r. 1620. A ještě nechal udělat zvon.
50. „Ostrov“ - tak se nazýval „ostrůvek“ pěti domků na břehu rybníka „Němečkova“. Posměšně se rybníku říkávalo i „Hnojůvák“. Našli bychom ho v dnešním parku, který je přes silnici u Kampeličky. “Ostrov“ je přesně u křižovatky silnic na Rakovník, Všetaty a Panoší újezd. “Ostrov“ se mu říkalo také proto, že se kolem dokola domků dalo projít.
51. „Za kostelem“ - to je ulice za kostelem sv. Kateřiny, park u kostela je místo konání Vánočních jarmarků.
52. "Stará panna" - říkalo se tak jednomu z původních hostinců, byla to stará dřevěnice s doškovou střechou a stála ve dvoře čp. 2 - "Kolektiv".
53. Ještě chvíli se vrátíme na konec vsi při silnici na Panoší újezd,t edy už jsme skoro na konci. Začali jsme „Na Stráži“ a tady skoro končíme. Na levé straně silnice, kde najdeme na mapě vrch „Na stráži“, tam najdeme pod kopcem lokalitu „Na Planince“.
54. Pod „Planinkou“ , těsně za posledním domem se říkalo „Dílce“. Pojmenování vzniklo tak, že se o pozemky sedláci dělili.
55. Domům kolem školy se říkalo „Hořejšek“ ( zhruba majitelé -Suchý, Bureš, Pitner, Pelc, Hornof, Pánek,Vostatek a ostatní ).
56. „Na Rafandě“ se nám nepodařilo spolehlivě určit, přibližná poloha je z jedné strany uzavřená ( otevřená branka ) ulička ústící do pole k bývalému prasečáku a z druhé strany do ulice kolmé na hlavní silnici. Část obce „Za Branou“.
57. „V panském dílu“ najdeme v okolí „Bílé hlíny“ za silnicí do Chluma. Tady ani není potřeba dlouze vysvětlovat původ pojmenování - prostě panský díl.
58. „Kučerovic špička“ -pozemek lze najít kolem „Kindlova vrchu.“
59. Málo známé pojmenování bude zřejmě „Mezi Cestama“. Najdeme ho mezi Poutnickou cestou a další polní cestou po pravé straně silnice do Chluma.
60. „U Vosikovi zahrady“ ( Vosikojc zahrady ) se říkalo těsně u silnice pod „Stráží“
61. „U Hvozda“ - pozemky podél polní cesty lemující les Senecká hora v hořejší části blíže ke Hvozdu.
62. „U Čůránu“ to je název místa u potůčku poblíž vrcholu Pavlíkovské vršky 437 m n. m.
63. „Bejčí louka“ - přesně tam, kde stojí čistička, se přidělovala louka tomu, kdo měl býka na chov. Trochu podrobnější vysvětlení -někdo měl ve vsi na připouštění třeba kozla, kance nebo býka, nahlásil vše nadřízenému orgánu. Pro nás v současnosti Obecní úřad. Po nahlášení chovu býka k připouštění, dostal majitel na tomto základě přidělenu tuto louku.
64. „Na pískách“ můžeme najít v okolí „Panského dílu“, zde se těžil dříve písek. Nebo také „Pískovna“
65. „U Moravců“ to je název bývalého statku, dnes už neexistuje a na parcelách vzniká nová zástavba. Jinak se tu také v současnosti říká „V zahradách“ či „V zahrádkách“ nebo i „Za zahrady“. Hledání je snadné - nad školou jsou na odbočce vidět zcela nové domky a ještě několik prázdných parcel.
66. „V Lukách“ se říkalo pozemkům naproti „Zábranskému rybníku“, prostor za domy a za účelovou komunikací a za bývalým objektem prasečáku.
67. „U staré bytovky“ - po pravé straně silnice do Všetat stojí samostatně jedna bytovka. Dříve tu stával i jeden z hostinců ve vsi.
68. „Kolektiv“ - dřívější jídelna JZD, obytný domek, později restaurace, hostinec a v dnešní době je opět v soukromých rukou i když prozatím neobydlený, probíhá pomalá rekonstrukce. Stojí při silnice na Panoší újezd těsně pod obchodem Jednoty.
69. „Oul“ - nejdříve sídlo včelařského družstva, po jeho krachu v poslední čtvrtině 19.století, kontribuční sýpka, po jejím odkoupení v r. 1878 se z ní stává přestavbou škola a tomuto účelu slouží dodnes.
70. „Nové bytovky“ - čtyři bytovky postavené na někdejších zahradách. Stojí za „Ovčárnou“.
71. „U starého letiště“ - dříve se tu nakládala práškovací letadla.
72. „Beverly Hills“ - takto se říká nové zástavbě za Kulturním domem.
Ve vsi existovalo několik rybníků. Vlastně jakási louže byla před každým statkem. Sem byla svedena voda z okolí, aby bylo jednak kde napájet dobytek a také z důvodu svedení vody po deštích, jakási kanalizace. Ale na počátku 20. století se louže ( často u nich byli i kopy mrvy a ostatního nepořádku ) rušily a zasypávaly, nejen z estetického hlediska, ale bylo to semeniště i různých nemocí.
A. Zábranský rybník – dělí ves na dvě části ves a „Za Branou“.
B. “Němečkův“ rybník – na místě dnešního parku přes silnici proti Kampeličce. Někdy se mu také říkávalo „Hnojůvák“.
C. “Hornofův“ ( Hornofojc ) – pod kopečkem, vedle autoopravny Smejkal. Až do nedávna tu stála roubená chaloupka. Za ní stojí budovy firmy ELMONT. Domku se říkalo „U Chaloupčíka“.
D. “Francova louže“ - rybník stál kousek od školy, před domem p.Ledvinky. Dříve tu bylo zahradnictví.
E. “Čápojc louže“ - rybník stál o několik metrů dál než byla „Francova louže“. Dnes proti domku p. Černého. Říkalo se tu „U Čápů“.
F . Jméno dodnes patrného rybníka před domem čp.56 p. Pelc se mi nepodařilo zjistit. Jen pro zajímavost - rybník patří mezi tzv. Nebeské. Tedy že nemá žádný přítok. Získával vodu pouze z deště.
G. “Podolkův“ ( Podolkojc ) rybník se nacházel u domu p. Bureše čp. 10. Říkalo se tady „U Beštů“
H. “U Lóbrů“ ( U Lóbrojc ) - rybník byl kousek pod rybníkem „Podolkovým“, dříve tu býval jeden z hostinců. Mimochodem ve vsi bývalo hostinců pět. Dnešní majitel p. Vydra. Dům je pronajatý.
I. Hned u dnešní silnice před garáží čp. 5 p. Černý až k čp. 1 byl další rybník „Kepartův“ ( Kepartojc rybník ). edním z předcházejících obyvatel domku mezi oběma popsanými byl p. Turínek a p. Kepart. Dnešním majitelem je p. Fiedler.
J. Rybník u Hasičské zbrojnice. U domku dřívějšího majitele p. Fořtíka. Lokalita byla zvaná „V Potůčku“. Stávala tu malá betonová nádrž o rozměrech asi 3 x 4 m. Byla to zásobárna vody. Kdo potřeboval, nabral si vodu. V 90. letech minulého století tu bylo dokonce i koupaliště. Později to byl i chovný rybník. V současnosti za ním stojí ČOV.
K. V parku u Kulturního domu byl další rybník „Hájkův“ ( Hájkojc ).Dnes jsou tu dětské prolézačky. Tento rybník si pamatuji ještě ze svého dětství. ( 80. léta 20. století.)
L. Pod Pavlíkovem je další ze dvou rybníků „Závlaha“. Vybudovaný byl jako zásobárna vody pro zavlažování okolních chmelnic. Pod jeho hrází v údolíčku je už sotva znatelný další rybník. Dnes už spíše jen mokřiny,ale nebezpečné. Do něho vede přepad ze „Závlahy“. “Závlaha“ byla dříve využívána jako neoficiální koupaliště. Teď je to ráj rybářů. Spodní "rybník" už ale patří ke Všetatům.
M. Na pozemku, kde dnes stojí škola, býval ještě jeden malý rybníček, který se naplňoval při dešti, ale jméno nemá.Stával tam v době, než byla škola postupně rozšiřována o další přístavby.
Dokonce i jednotlivé domy se nazývali nebo nazývají po svých dřívějších či současných majitelích, ale to je práce na delší běh. Právě tak zjišťování rozmístění dřívějších čísel popisných.
Popis polohy některých lokalit je opravdu velmi hrubě vyjádřený a žádám o prominutí těchto nepřesností. Snažila jsem se vše popsat,j ak jen to šlo.
Využila jsem nejen literaturu, ale nově vydanou mapu z roku 2006 Rakovnicko. A hlavním pomocníkem a rádcem byl můj děda,který dříve působil jako agronom JZD. Na katastrální mapě mám zakresleny lokality pod čísly použitými v textu. Ale pro orientaci uvnitř vsi musí postačit jen plánek a též pro označení rybníků.
Postupně přibudou některé staré i novější fotografie a úplně ty nejaktuálnější, zobrazující dnešní stav. Únor 2007. Budou přidány jako samostatná sekce s očíslováním, písmenným označením rybníků a římskými číslicemi s domy nebo orientačními body, jako je kostel, škola, pošta, obecní úřad, rozcestí či křižovatky. Takto je označena i mapa s lokalitami a rybníky, římské číslice významné orientační body či dominantu obce. A malá písmena bývalé hostince.
-
Obecní úřad
-
Kostel sv. Kateřiny
-
Pošta
-
Škola
-
Památník padlých z I. světové války
-
Křižovatka na Všetaty, Rakovník a Slabce
-
Křižovatka na Rakovník a Chlum
-
Hřiště
-
Hřbitov
-
Vodárna u Senecké hory a kóta s výškovým bodem
-
Obchod se smíšeným zbožím Jednota
-
AZ Magazím
-
Koloniál „U Mašků“
-
Kulturní dům
-
Bývalá budova JZD na návsi a zastávka autobusu u pošty
-
Zastávka autobusu „Za Branou“
-
Křižovatka polních cest na Hvozd a k Senecké hoře
-
Areál bývalého JZD,v současnosti vlastník Agrodružstvo „Kačice", okr. Kladno
A nakonec bývalé hostince. V Pavlíkově jich bývalo v jeden čas dokonce pět.
a. V "Purku" čp. 66, později zvaná "U Lóbrů", majitelem byl Adolf Lorber ( dnešní majitel Vydra )
b. "U Perků" čp. 2, majitelem byl František Krejčík, zárověň měl i obchod. Dnešník domek přezdívaný "Kolektiv".
c. "Na Kovárně" - majitel Václav Franče čp. 76. Dnes tu stojí "stará bytovka".
d. "V Prdeli" - majitel Rudolf Jirkovský čp. 30.
e. " U Truksů" - později "U Svobodů", stával na místě dnešního Kulturního domů.
Majitelé zde uvedení, vlastnili tyto nemovistosti kolem roku 1930. Též čísla popisná odpovídají této době, v některých případech se shodují majitelé s původními nebo i čísla popisná.
Čerpáno je také z „Pamětní knihy“, která byla převedena do digitální podoby ve formátu PDF. Je vedena od r. 1928 -30 až do roku 1973.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den. Po 20 letech jsem se přes pořad p.Anderleho dostal ke zkoumání Pavlíkova. Google mi přihrál vaše stránky. Jsou sice zdá se hodně staré (2007), ale přesto mi pomohly určit některá místa, o kterých vypráví. Hotová detektivka. Mně je 42 a pocházím z podobné vesnice. Mějte se pěkně v Pavlíkově. Jiří Novák (geo.free@seznam.cz)
pozdrav
(Jiří Novák, 8. 4. 2023 1:10)