Historie Svazu chladnokrevných koní

v ČR po roce 1990

Déle než 40 let byla organizace a evidence koní řízená plemenářskými podniky s tím, že se pokračovalo v systému hřebčinců a oblasti, které přešly z vojenského vedení do správy zemědělství. Po rozpadu GŘ plemenářských podniků bylo na iniciativě chovatelů, jak chtějí řídit chov koní dál. Kdo tuto dobu pamatuje, byl to nespočet schůzí a shromáždění plný vášní a diskuzí.

            Také skupina chovatelů zabývající se chovem chladnokrevných koní v ČR velmi dlouho a živě diskutovala, jestli převzít model doposud probíhající mísit krev belgickou a norickou s názvem „českomoravský chladnokrevný kůň“. Druhým názorem bylo vrátit se k původní praxi chovat koně na podkladě krve belgické a norické odděleně. Nakonec se většina zúčastněných rozhodla pro tuto alternativu. To znamená českomoravský belgický kůň a norický kůň, s rázem slezský norik jako podskupina. Vlivem dalších okolností se začalo používat označení „plemeno SN“ nikoli ráz.

            Organizačně celý zrod Svazu probíhal následovně; 15. 2. 1994 bylo požádáno o registraci na Ministerstvu vnitra a následný rok 4. 3. 1995 byla ustavující členská schůze ve Slatiňanech v hostinci „U zámku“ s padesátidvěma členy jako zakladateli Svazu. Tamtéž byly zvoleny orgány Svazu dle stanov.

            Po vzniku Svazu ČMBK v roce 2002 na Třebíčsku z iniciativy MVDr. Berouna jsme požádali o registraci změny názvu na „Svaz chovatelů norika, slezského norika a českomoravského belgika v ČR“. Tímto opatřením jsme chtěli ozřejmit pro širokou chovatelskou veřejnost, že stále sdružujeme chovatele všech tří chladnokrevných plemen.

            Bohužel prezidium Asociace v roce 2006 prohlásilo za jediný svaz, se kterým bude komunikovat o věcech týkajících se chovu belgika včetně zastoupení v RPK jen Svaz chovatelů ČMBK. Toto rozhodnutí nepovažujeme za demokratické a věříme, že budoucnost ukáže náš názor za dobrý.

            Důležité je si uvědomit, že počet chladnokrevných koní je tak malý (asi 2 000 plemenných koní) a bude v budoucnosti pravděpodobně klesat, že jedině „v jednotě je síla“, což dokázaly mnohé generace před námi v mnoha různých organizacích.

Ti chovatelé, jimž není osud našich koní lhostejný, jistě společnou cestu najdou.

Ing. Josef Cerman