Kotvina 2007
Takže letní tábor Kotvina 2007 je úspěšně za námi. Jak již název napovídá, pobývali jsme v blízkosti obce Kotvina u Klášterce nad Ohří. V termínu od pátku 13.7.2007 do pátku 27.7.2007 si zde radostí i strastí táborového života pod vedením hlavního vedoucího Robina P. užívalo 40 dětí, 4 instruktoři a 14 dospělých.
Na rozdíl od posledních letních táborů nám přálo počasí, a tak jsme si konečně dosytosti užili i vodních radovánek. Krom toho na děti jako již tradičně čekalo spoustu jiných radovánek, her a soutěží. Letošní rok byl krom jiného ve znamení návštěv, přijelo jich za námi velmi mnoho a téměř všechny si pro děti připravily nějaký zajímavý program. Bohužel ne vše se podařilo podle představ, za něco mohlo okolí tábora (chtěli jsme slaňovat, ale opravdu nebylo kde; chtěli jsme pomocí "detektorů kovů" hledat ztracené poklady, ale magnezitové podloží v okolí tábora nám to neumožnilo - mimochodem, poklady zůstaly zakopány stále na louce), za něco mohlo nepředvídatelné počasí (ukázky zásahu hasičů by na podmáčeném fotbalovém hřišti asi nebylo to pravé ořechové), za něco prostě vyšší moc (aneb několikanásobná evakuace při nočním přespání) atd. atd. Bylo by toho moc a moc, ale z ohlasů dětí moc dobře víme, že se tábor líbil, všichni byli spokojení, načerpali jsme nové síly, získali nové vědomosti a poznali nové kamarády, takže účel tábora byl splněn.
Protože už se všichni těšíme na další ročník a nový letní tábor, tak si ve stručnosti připomeňme, co jsme všechno zažili a prožili: 
1. den - z Mostu do Kotviny nás dopravil autobus s majáčkem, chtěli bychom tímto poděkovat sponzoru autobusu, Báňské záchranné službě Most za poskytnutou pomoc. Po příjezdu proběhlo tradiční seznámení se s táborovým prostorem, táborovým osazením a zejména táborovým řádem. Proběhlo ubytování všech zúčastněných a poté již následovalo rozdělení do oddílů. Po krátké vycházce mimo tábor proběhlo k večeru zapálení slavnostního táborového ohně a dětem byl představen děj letošní celotáborové hry. Jak určitě víte, letos jsme zvolili název "Prstem po mapě" a v rámci CTH jsme každý táborový den trávili v jiné zemi, snažili se poznat místní kulturu, památky nebo zvyky zdejších lidí.
2. den - počasí nám přálo, sluníčko svítilo a tak se nedalo dělat nic jiného než se 
koupat na koupališti. Celý tábor tudíž vyrazil směr přírodní koupaliště v Pernštejně. Zde nám již šikovnější vedoucí připravili přechodné přístřeší, kam jsme se všichni vešli a byli schováni před sluníčkem. Úkolem do CTH na dnešní den bylo namalovat co nejpřesnější mapu koupaliště. Protože jsme zde strávili celý den, měly děti spoustu času na pozorování i těch nejmenších detailů.
3. den - i dnes nás sužovalo velké vedro, a tak jsme dopoledne strávili opět koupáním, tentokráte v řece Ohři. Odpoledne jsme se (alespoň v mysli) přesunuli do studené Kanady a každý oddíl si pro ostatní oddíly připravil ukázku hokejového utkání. Vybraný komentátor poté ostatním jednotlivé hráče i nejzajímavější okamžiky utkání náležitě peprně přiblížil.
4. den - dnes jsme vyrazili pěšky na výlet do nedalekého Klášterce nad Ohří, kde jsme mimo jiné navštívili místní zámek. Zde zrovna probíhala akce "Živé obrazy", a tak jsme prohlídku zámku spojili i s touto návštěvou a myslím si, že to byl velmi d
obrý nápad, protože akcička to byla opravdu povedená a všem dětem (i vedoucím) se líbila. Po prohlídce si mohli dobrovolníci vyšlápnout přes 100 schodů na místní vyhlídkovou věž a poté už jsme šupajdili do zámeckého parku. V parku dostal každý oddíl jedno krásné voňavé jablíčko, které musel v rámci vlastních možností a umění vyměňovat s ostatními návštěvníky, místními prodejci a vůbec s kýmkoliv za cokoliv, co se nabízelo. Cílem bylo provést co nejvíce výměn a pokud mě paměť neklame, vítězný oddíl to dokázal přesně 68krát. Cestou zpět si ještě každý oddíl připravil pro ostatní nějakou ukázku libovolné pohádky a po večeři nám ji předvedl.
5. den - protože počasí bylo pořád velmi pěkné a víceméně nedovolovalo žádný jiný program než aktivní odpočinek u vody, byl dnešní den ve znamení právě jen koupání. K večeru jsme děti alespoň v rámci CTH přenesli do Ruska a nechali je proběhnout přes ruskou Sibiř, kdy se musely úspěšně dostat z bodu A do bodu B, aniž by byly trefeny sněhovou koulí.
6. den - v čase poledním vtrhlo do tábora přibližně 5 policejních aut, až by si mohl 
nezasvěcený člověk myslet, že se stalo nějaké neštěstí. Naštěstí to byli naši kamarádi, kteří si pro děti připravili zajímavý program. Po poledním klidu nastoupili nejprve psovodi se svými mazlíčky. Po přibližně dvouhodinové ukázce jejich schopností je vystřídali je
jich kolegové ze zásahové jednotky, kteří nám předvedli ukázky sebeobrany a jiných policejních dovedností. Nemohlo chybět již tradiční (a u dětí velmi oblíbené) zatčení a následné zneškodnění pachatele (kterého pro velký úspěch z loňského tábora opět představoval Robin). Poté si děti mohly vyzkoušet výstroj těžkooděnců a zkusit si v takovéto zbroji pohybovat. Večerní diskuze na ošemetné dětské otázky byla předzvěstí noční hry, které se zúčastnily téměř všechny děti, což pokládáme za velký úspěch.
7. den - tento den se počasí trochu umoudřilo a proto jsme v rámci CTH cestovali t
entokráte my za sluníčkem a to rovnou do prosluněného Řecka. A co Vás napadne jako první při vyslovení slova Řecko? Ano správně, olympiáda. Dnešní den byl ve znamení sportu. Dopoledne si děti vyzkoušely tradiční sportovní odvětví jako je skok, běh, střelba, gymnastika, vybíjená apod., po poledním klidu přišly na řadu méně tradiční disciplíny jako je hod gumákou plnou vody, lovení bonbonu pusou, slepá stezka, výstup do Himalájí, a tak dále a tak dále. Jako každý rok bylo disciplín více než dost, a tak si jistě každý přišel na své.
8. den - dnešní den měl dva vrcholy. Celý den jsme v rámci CTH trávili na Kubě, a tak se náš hlavas Robin vydával za Fidela Castra a věřte mi, jak
o by mu z oka vypadl. Stejně tak i naše dámy vypadaly v převleku za Kubánky opravdu věrohodně. A druhým vrcholem se stala návštěva skupiny historického šermu, která přijela v ještě větším počtu než několik dnů před nimi policisté. Je pravda, že příprava jejich programu jim zabrala možná i 
více času než samotná ukázka, ale zase nutno říci, že se jednalo o ukázku, která byla opravdu vrcholem dne, možná i celého tábora. Běhěm více než tříhodinového vystoupení v historických kostýmech předvedli dětem vše, co se v tehdejších dobách odehrávalo, od rytířských soubojů o krásné ženy, přes historické tance až k ukázkám starověkých mučení, které si k velké radosti dětí byli nuceni "vyzkoušet" všichni přítomní vedoucí. Program zakončila kanonáda z historického kanónu.
9. den - tento den jsme s dětmi trávili v Egyptě a co jiného dělat v Egyptě než tvořit mumii. Bohužel na první pokus se
tento úkol nepovedl, protože kvalita dodaného materiálu nebyla pro všechny oddíly stejná, takže se musel úkol opakovat, každopádně vše dopadlo dobře, vznikly nám 4 moc krásné mumie a porota měla (ostatně skoro jako vždy) plné ruce práce s vyhodnocením. Před večeří nám ještě krásná Kleopatra spolu se svými pomocnicemi zazpívala píseň ze svého muzikálu a den se pomalu chýlil ke svému konci.
10. den - 
tento den za námi na návštěvu přijel Michal Fraš z Vy
volených I. Protože jsme chtěli jeho návštěvu co nejvíce před dětmi utajit, po celou dobu, kdy jsme o něm mezi vedoucími mluvili, jsme ho oslovovali jako MH (mediální hvězda). Děti jakožto velcí fanoušci Vyvolených neměly nejmenší problém poznat kdo Michal je (narozdíl od mnoha vedoucích) a s velkou chutí plnily úkoly, které jim MH připravil. Večer proběhla diskotéka za MH účasti a nemohla chybět ani závěrečná autogramiáda. Protože se Michalovi u nás líbilo, nebyl u nás tento den naposledy.
11. den - tento den vyrazily starší děti spolu s vedoucími na přespání mimo tábor. Cílem byla zřícenina hradu Šumná (nebo taky Šumburk) v blízkosti obce Okounov 
u Klášterce nad Ohří. Cesta byla dlouhá asi 8km a všichni si ji museli ujít sami. My jsme dětem auty přepravili matrace a spacáky, které na ně čekaly pod cílovým bodem a do toho největšího kopce si je stejně musely vytáhnout samy. Popisovat tento výlet by jistě přesáhlo časové možnosti mé i všech čtenářů. Myslím, že to, co se stalo, by nevymyslel ani kdejaký světoznámý autor pohádek. Ve zkratce řečeno, poté co si děti vytáhly všechny věci na úplný vrchol zříceniny, rozhodlo se o spacím umístění a začala se připravovat več
eře, jsme byli doslova přepadeni mraky a mraky rojících se mravenců a po několika marných pokusech o demonstraci naší síly jsme byli nuceni uprchnout pod vrchol. Zde jsme úspěšně opět vytvořili spací podmínky a po noční hře "Píďalky" zaveleli ke spánku. Ten byl bohužel přerušen vydatným nočním lijákem, a tak nezbylo nic jiného než opět evakuovat, tentokráte doslova "kam se dalo" a čekat na odvoz do tábora.
12. den - na tento den bylo (ostatně jako vždy) připraveno několik aktivit. 
Hlavním bodem dne měly být ukázky horolezectví a slaňování spolu s možností vyzkoušet si to dobrovolníky. Bohužel jsme nikde v okolí tábora nenarazili na vhodnou skálu či pořádný šutr, a tak se muselo improvizovat. Naštěstí jsme byli na všechno připraveni, a tak v prostoru tábora vznikla lanová skluzavka. Kdo chtěl, mohl si ji vyzkoušet, některým se to natolik zalíbilo, že jezdili téměř celé odpoledne. Jak je patrné na fotce, nikoho jsme o tento zážitek neochudili, a tak se mohla projet i naše marodka spolu se svými berlemi.
Další aktivitou tento den byla výroba předmětů z 
moduritu a jiné samotvrdnoucí hmoty. Původně se mělo vyrábět cokoliv na japonské téma (tento den jsme v CTH putovali Japonskem), ovšem poté jsme se dohodli s MH, že děti vyrobí cokoliv budou chtít a on jejich výtvory předá nemocným dětem při jeho návštěvě na onkologickém oddělení Nemocnice Motol v Praze. Děti se do výroby pustily s velkou vervou, pochopily dobročinný účel této akce a výsledkem bylo velmi mnoho hezkých výtvorů, které po zaschnutí a nezbytném pomalování předaly MH.
Ovšem den nebyl ani zdaleka u konce, přece jenom jsme byli v Japonsku, a tak muselo nastat něco vpravdě japonského, a to v tomto případě byla výroba Gejši. Každý oddíl měl za úkol z jednoho svého člena vytvořit pravou, originální japonskou Gejšu. Za pomoci svých vedoucích a instruktorů vznikly 4 opravdu krásné výtvory a bylo velmi těžké rozhodnout o pořadí.
Den však stále nekončil a po večeři skládající se z japonské verze rizota (kdy děti mohly stejně jako při návštěvě Číny jíst hůlkami) se pokračovalo v další tradiční japonské činnosti a tou jsou hromadné svatební obřady. Protože tábor se blížil ke svému konci a jak bývá pravidlem každý rok, vznikají mezi
dětmi různé přátelství a dětské lásky, mohl si každý účastník se svým kamarádem či miláčkem projít svatebním obřadem. Na obřad dohlížel japonský svatební úředník oblečený v pravém japonském kimonu a nad poklidným svatebním obřadem držel ruku japonský samuraj. Celkem bylo oddáno 19 svatebních párů, jak je již tradicí na našich táborech, do všech aktivit se zapojují i vedoucí a tak se několik svateb odehrávalo i mezi vedoucími. Všechny páry musely vyřknout ono slavné "ANO" a dát si svůj první novomanželský polibek (pozn. o svatebních nocích nejsou známy žádné bližší informace 
)
13. den - tento den se kromě všech jiných zábav odehrála i jedna velmi důležitá 
soutěž a to tradiční volba Miss a Missáka tábora. Mezi soutěžími nemohli chybět ani vedoucí, kteří se snažili odlehčit napjatou a nervózní atmosféru mezi soutěžími, porotci i diváky. Ve startovním poli na kandidáty Miss Kotvina 2007 nemohla chybět ani vítězka posledních dvou táborových soutěží Miss Linda P., která ovšem na třetí vítězství v řadě nedosáhla. Vítězem dívčí kategorie se stala Sylvie, vítězem pánské kategorii Michal.
14. den - poslední kompletní den na táboře byl ve znamení celotáborového balení, úklidu, ale zejména vyhlášení výsledků všech vypsaných soutěží, tedy především CTH a úklidu. Zatímco vítězi bodovací soutěže úklidu se podle očekávání staly holky (všechny tři vítězné stany měly dámské osazení) a největšími prasátky byli nejstarší kluci, v soutěži CTH se bojovalo do posledního
dechu a o vítězi se rozhodovalo až tento den v poslední dopolední soutěži. Nakonec se zaslouženými vítězi stal 1 oddíl pod vedením oddíláků Radka a Marty (původně tedy Radka a Míši, ovšem Míša musela nedlouho po zahájení tábora ze zdravotních důvodů odjet). Vítězný oddíl měl tedy právo jít první ke stolu odměn, kde na ně čekalo pět stolečků s cenami, a každý si mohl podle svého zájmu vybrat tu pravou odměnu pro sebe. Protože reklamních předmětů bylo velmi mnoho, každý účastník tábora si odnesl minimálně 10 různě hodnotných cen. Rádi bychom poděkovali všem sponzorům tábora za projevenou ochotu k podílení se na radosti dětí a doufáme, že spolupráce se všemi bude pokračovat i v příštích letech. Samozřejmě se tímto nezříkáme možnosti spolupráce s novými sponzory či dobrovolnými dárci. Přece jenom jsme neziskové sdružení, a tak jsme za každou projevenou pomoc rádi.
15. den - poslední den tábora už byl pouze ve znamení loučení a slz. Každý se podepisoval kam se dalo, táborová trička dostala pořádně zabrat a adresy (telefony a emaily) se vyměňovaly jako na běžícím pásu. V dopoledních hodinách si pro nás opětovně přijel autobus s majáčkem (stále vypnutým ;o) ) a odvezl děti zpátky do Mostu. Zbylí vedoucí doklidili co se nestihlo, naložili táborové věci a po předání základny dalšímu turnusu jsme i my odjeli domů. Nových zážitků je spousta, tábor se opět vydařil, a tak se již těšíme, co si na nás vymyslí hlavní vedoucí příštího tábora Karel. Současnou hlavní otázkou je KDE....
P.S. a aby Vám nebylo líto, že obrázky jsou dost malé a nepřehledné, doporučuji podívat se SEM (edit - odkaz již není aktivní - všechny fotky z tábora jsou k dispozici na www.psctyrlistekmost.rajce.idnes.cz), kde najdete tyto fotografie ve větším rozlišení a jako bonus i pár jiných fotografií z výše popsaných dní. Jen Vás ujistím, že jak se již stalo pravidlem, uspořádáme několik po-táborových akcí, o kterých budete všichni jednotlivě informování buď telefonem nebo poštou a na kterých Vám bude předáno DVD s táborovými fotkami (a pokud se podaří, tak i videem). Přesto sledujte tyto stránky, kde se budu snažit informovat v dostatečném předstihu o všech po-táborových akcích.
