Jako malá 1. díl
Seděla jsem na židli a civěla na obrazovku PC.
Stálo tam:
POZOR!!!
Chceš prožít den jako Miro Šmajda??? Máš tu možnost! 12.7. bude soutěž. Bojuj o Mira a prožij s ním měsíc plný zážitků! Kapela Rosemaid tě chce poznat taky! Stačí, když si osobně promluvíš s Mirem! Kdy: 12.7. Kde: Když napíšeš Mirovi na mail adresu, přijde si pro tebe sám! ? Budeme se těšit!!!
A pod tím nápisem byl email na Mira!
Okamžitě jsem napsala svou adresu na uvedený mail a když byla zpráva odeslána, culila jsem se jako sluníčko. Vypla jsem PC a šla za sestrou na zahradu. Nejspíš právě vylezla z bazénu. Klepala se, rty měla modré jako ikony na PC a byla zabalená do dvou ručníků. Okamžitě jsem běžela nahoru pro foťák a plavky. Rychle jsem se převlékla do plavek a běžela na zahradu, kde se ještě stále krčila má 18letá pubertální a mentálně zaostalá sestra. Do ruky jsem vzala foťák a vyfotila ji! Když zaznamenala, že něco fotografuji, začala na mě řvát a celá zrudla. Já jsem okamžitě zdrhla do pokoje a foťák jsem schovala pečlivě-nenašla ho!
Vrátila jsem se zpět k bazénu a skočila do vody. Co jsem ale nečekala bylo, že se v něm zrovna koupala má babička. Skočila jsem jí na obličej! Kopla jsem ji instinktivně do břicha a vynořila jsem se. Koukla jsem se na babičku, která byla zjevně ještě v šoku a poté na svou sestru Michalu, která byla vytlemená jako něco! Bylo do breku! I když se mi chtělo smát málem jsem chtěla brečet!
Další den bylo 11.7. Víte, co tím myslím, ne? No, že zítra je tady!!!!!!!! Miro tu bude! U mě doma! Šla jsem se nasnídat a udělat ze sebe člověka. Potom jsem šla za mamkou a vyprosila jsem nějaké peníze (3 stovky!) Jenom?! Potom jsem šla za tátou a taky jsem prosila o peníze
"Máma ti žádné nedala?"
"Mno, nedala nó!" Odsekla jsem a vzala si od něj 2 stovky. No a pak mě už jen čekalo, abych vybrakovala peněženku babičce. Ta na včerejší šok v bazéně radši rychle zapoměla a dala mi 4 stovky. "A nemáš málo? Já už ale žádné peníze nemám?" Udělala na mně babička psí očka a pohladila mě. "Ne, v poho!" Špitla jsem a volala kamarádce Terce, jestli nechce jít nakupovat. Kývla.
Šly jsme nakupovat oblečení. Ona pro to neměla důvod (snad jen to, že neměla co dělat) a já ho ale měla! No přece Mirko!!! Když jsme se vracely domů, povídaly jsme si o všem možném. Já jsem nahodila téma: Miro Šmajda. "Představ si, že ke mně zítra jde!"Vyhrkla jsem na ni a ona jen protočila oči. Začala jsem před ní skákat a na svých prstech jsem tvarovala dobře známý znak rocku. "Jéé! To bude prča, až ho uvidí rodiče mezi dveřmi!" Zvolala Terka a začala se řehtat jako blázen, když viděla můj nepopsatelný výraz ve tváři. Úplně ve mně hrklo, když jsem zjistila, že rodiče neví, jaká vzácná návštěva k nám příjde. "No co! Nechám to jako překvápko!" To bude prča! Vešla jsem do dveří našeho skororozpadlého baráku a uklidila jsem si nově koupené oblečení do skříně. Lehla jsem si na postel a snila. O kom asi? O Mirovi! Vstala jsem a pustila jsem si rádio a do rádia dala CD ČO SA TÝKÁ LÁSKY. Zaposlouchala jsem se a a a ! A usla jsem!