Chování ke stromům je důležitým indikátorem našeho vztahu k okolnímu prostředí. Jejich kácení často vyvolává bouře nevole a protestů. Co může řadový občan dělat pro záchranu stromů, jimž hrozí kácení?

Kácení stromů v paragrafech

Dřeviny, které rostou mimo les, jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chráněny před poškozováním a ničením (§7). Dřevinou rostoucí mimo les zákon rozumí „strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond.“ Péče o tyto dřeviny je povinností osob, na jejichž
pozemcích se dřeviny nachází.

Kdo povoluje kácení?
Povolení ke kácení dřevin lze vydat pouze ze závažných důvodů, po vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu. Každé povolení musí být náležitě zdůvodněno. Povolení ke kácení stromů a keřů rostoucích mimo les vydávají obecní úřady (příp. na území národního parku a CHKO jejich správy), a to ve správním řízení vedeném podle správního řádu (pozor: od 1. ledna 2006 vstupuje v účinnost nový správní řád – zákon č. 500/ 2004 Sb., který nahrazuje dosavadní správní řád, zákon č. 71/1967 Sb.). Žádost o povolení kácení dřevin musí obsahovat tyto náležitosti: 1. jméno, příjmení a adresu žadatele, 2. doložení vlastnického nebo nájemního vztahu k pozemku, na němž dřevina roste, 3. specifikace
dřevin (druh, počet, velikost, situační nákres), 4. obvod kmene ve výšce 130 cm a 5. zdůvodnění žádosti.

Účastníkem zmíněného správního řízení může kromě žadatele dále být:

1. občanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (viz §70 zákona č. 114/1992 Sb.). Sdružení by po svém založení mělo podat žádost o informování o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, a to na všechny správní orgány, které mohou rozhodovat o podobných záměrech (např. stavební úřady, MŽP, obecní a krajské odbory ŽP, báňské úřady aj.). Pokud příslušný správní orgán zahajuje nějaké takové řízení, je povinen o tom občanské sdružení písemně vyrozumět, a to se pak do osmi dnů může přihlásit jako účastník.

2. vlastníci sousedních nemovitostí. Vlastník sousedního či vzdálenějšího pozemku se může stát účastníkem na základě správního řádu, jenž přiznává účastenství také všem osobám, jejichž práva a právem chráněné zájmy mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. V tomto případě se jedná o právo na příznivé životní prostředí, které přísluší každé osobě a je vymahatelné před soudními a správními orgány. Nutno dodat, že úřady se pravděpodobně budou snažit takové osoby do řízení jako účastníky nepřipustit.

Kdy se povolení nepožaduje?

1. Pěstební důvody – za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky  porostů (za „výchovnou probírku“ nelze považovat např. seříznutí celé rozvinuté koruny vzrostlého stromu – za takový zásah by měla být udělena pokuta).

2. Zdravotní důvody (bývají často falšovány; vhodné je zajistit oponentní posudek).

3. Při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (tj. energetický zákon, zákon o vodách, zákon o drahách a zákon o pozemních komunikacích).

4. Je zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu.

5. Dřeviny na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které nedosahují stanovené velikosti (obvod kmene do 80 cm měřený ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislý keřový porost do 40 m2).

Co je při rozhodování důležité?
Zda je žádost o povolení kompletní a náležitě zdůvodněná; kdo žádost podává (pouze vlastník pozemku či nájemce se souhlasem vlastníka; jiná osoba musí být zplnomocněna); zda dřevina není biotopem zvláště chráněného  druhu rostlin nebo živočichů, či se na ni nevztahuje státní památková péče. Rozhodnutí by mělo obsahovat povinnost přiměřené náhradní výsadby nebo finančního odvodu do rozpočtu obce. Tuto povinnost však správní orgány nařídit nemusí, a také to bohužel obvykle nedělají. V rozhodnutí by mělo být uvedeno, kdy se mají dřeviny pokácet – zpravidla v období vegetačního klidu (od listopadu do března). V případě, že se stromy kácí z důvodu výstavby, je vhodné trvat na tom, aby kácení bylo podmíněno vydáním kladného stavebního povolení. Pokud totiž příslušný stavební úřad nevydá žadateli stavební povolení, může dojít k pokácení
dřevin zbytečně. Zvláštní ochranu zákon přiznává tzv. památným stromům (§46 zákona 114/1992 Sb.). Takové stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Jejich ošetřování musí povolit pověřený obecní úřad. K zabezpečení památných stromů před škodlivými vlivy z okolí může úřad stanovit ochranné pásmo. Pokud úřad takové ochranné pásmo nevyhlásí, je jím ze zákona kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace atd. Výjimku ze zákazů z ochrany památných stromů udělí (opět ve správním řízení) pověřený obecní úřad
jen v případě, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody.

Lze zabránit již probíhajícímu kácení?
Prvním krokem je zjištění právního stavu: dotaz na osobu, která se chystá kácet, zda má povolení, kdo je vlastníkem pozemku, rozměry dřevin. Pokud osoba, která se chystá kácet, má příslušné povolení, nedá se zpravidla nic dělat. Jestliže by ale činnost mohla způsobit závažný zásah do přírody, volejte Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, aby na základě ustanovení § 66 zákona o ochraně přírody a krajiny takovou činnost zakázali. Pokud osoba příslušné povolení nemá, nebo jí nevěříte, volejte policii a ČIŽP, aby kácení zabránily. Pokud ke kácení již došlo, kontaktujte odbor ŽP obecního (městského) úřadu a zjistěte, zda bylo kácení povoleno. Nebylo-li, napište  podnět ČIŽP nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby udělili pokutu  a kácení dřevin bez povolení. Fyzická osoba, která poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les, může být za tento přestupek potrestána pokutou do 10 000 Kč. Pokud dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les poškodí nebo
zničí bez povolení právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, může dostat pokutu až 500 000 Kč. Sankční řízení vedou pověřené obecní úřady, případně též ČIŽP. Podnět k zahájení sankčního řízení může dát kdokoliv.

Autor je právníkem Ekologického právního servisu.

Legislativa související s kácením dřevin kolem komunikací

Kácení dřevin u pozemních komunikací upravuje zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. v § 15.

§ 15

Silniční vegetace

(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

(2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy 3) kácet dřeviny na silničních pozemcích.

(3) § 8 odst. 2 a 4 , § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Odkaz v poznámce pod čarou směřuje k tomuto ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.

§ 8

Povolení ke kácení dřevin

(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů. 6) Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění.

(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

(5) Podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(§ 46 se potom týká ochrany tzv. památných stromů, kde musí být speciální povolení, ale to asi nebudou moc časté případy) .
Ještě jsou podstatné definice pojmů „silničních pozemky“ a „silniční pomocné pozemky“ v § 11 zákona o pozemních komunikacích (o pojmu „jiné vhodné pozemky tvořící součást dálnice, silnice nebo místní komunikace“ (viz výše § 15 odst. 1, nikde v zákoně definován není ).

§ 11

Silniční pozemek

(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.

(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.

(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo silnice.

(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.

Výklad vztahu těchto ustanovení není úplně jednoznačný. Zdá se, že zamýšlený výsledek je, že v případech kdy podle § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. Policie navrhne vlastníkovi (u dálnic a silnic I. třídy stát, silnic II. a III. třídy je kraj, místních komunikací obec) kácení a on s tím souhlasí, tak nemusí žádat o povolení ke kácení podle § 8 odst. 1 z. 114/1992 Sb. (což je jinak pravidlem), ale vždycky se předpokládá, že jde o případ podle § 8 odst. 2 - tedy že postačí ohlášení orgánu ochrany přírody (každá obec pro své území) 15 dnů před kácením, a pokud ten kácení nezakáže, může se kácet. Případně se může uplatnit i § 8 odst. 4, tedy pokud hrozí nebezpečí nebo škoda značného rozsahu, lze kácet hned a oznámit až dodatečně.

Tento výklad by ovšem bylo možné zpochybnit, protože je založen pouze na tom, že poznámka pod čarou k § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. odkazuje pouze na § 8 odst. 2 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., a ne na § 8 jako celek. Avšak podle obecně platného výkladu (potvrzeného Ústavním soudem) nejsou poznámky pod čarou závazné. Z toho by se dalo dovodit, že § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. je nutné vyložit tak, že „zvláštními předpisy“, na které odkazuje, je celý § 8 zákona č. 114/1992 Sb., a tedy i v případě „kácení u silnic“ platí, že obecným pravidlem je nutnost povolení ke kácení (vydaného ve správním řízení) a pouze v konkrétních odůvodněných případech (tedy ne automaticky) se může uplatnit „mírnější“ (pro toho, kdo chce kácet) úprava - tedy ohlášení 15 dnů předem, případně až ex post.

V praxi to nepochybně vypadá tak, že se kácení u silnic pouze ohlašuje a pokud by to někdo zkusil z uvedených důvodů napadnout, tak by úřady vždy tvrdily (s odkazem na § 15 odst. 1, případně jiná ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., že jde o výkon „oprávnění podle zvláštního předpisu (BTW k poznámce 6) k § 8 odst. 2 z. 114/1992 Sb. odkaz na zákon 13/1997 Sb. není, ale to není rozhodující - viz výše).

Dalším problémem je neurčitá definice „silničního pomocného pozemku“, z níž není jasné, na jak široký pruh země se (mimo jiné) § 15 odst. 2 z. 13/1997 Sb. vztahuje. Jasné je, že se vše výše uvedené netýká pozemků v zastavěném území obce a pozemků, které nevlastní vlastník silnice (viz výše § 11 odst. 5 z. 13/1994 Sb.)

Z žádného předpisu nevyplývá, že by se měly dřeviny vykácet (všeobecně)v nějaké šíři od silnice. Pokud nějaký úřad toto tvrdí, je to jeho (podle mě nesprávný) výklad výše citovaného § 15 z. 13/1997 Sb. - ve smyslu že pokud není všude u silnic pruh zcela bez stromů, je ohrožena bezpečnost.

Mgr. Pavel Černý (Ekologický právní servis), únor 2007