cestopis Slovensko 22.08 - 25.08.2013
1. den (22.08.2013) - odjezd na Slovensko, návštěva vesnice Vlkolínec
Na jaře jsme se doma domluvili, že bychom mohli po delší době zavítat k naším bratrům na Slovensko. Já sem sice jezdím skoro každý měsíc, ale pouze služebně. Na nějaké poznávání památek či návštěvu hor nezbývá čas. Určitě bude dobré navštívit alespoň pár nejznámějších památek a zejména nezapomeneme na Slovenský ráj. Přes slevovat jsem zakoupil pobyt na dvě noci ve Spišské Nové Vsi a k tomu přidáme jedno přespání v okolí Ružomberka. Přes Booking.com jsem rezervoval penzión v obci Lúčky, 9 kilometrů od Ružomberka. Naskytla se mi totiž možnost propojit naši krátkou dovolenou s mou služební cestou do Třince. Z něho je to na Slovensko jen něco přes dvě hodiny. A tak před pátou hodinou ranní vyrážíme směr Morava. V Třinci jsme před devátou, Ivu vysazuji ve městě a mně čeká několika hodinové jednání. Protože končím kolem jedné a cesta na Slovensko trvá přes dvě hodiny, stihneme ještě návštěvu typické liptovské vesnice Vlkolínec. Nejprve se jedeme ale ubytovat do penziónu Lúčky.Ten leží přímo pod horami v pěkném prostředí. Vítá nás jeho příjemná majitelka a cena 30 EUR za noc je opravdu přijatelná.Po ubytování na nás čeká vesnička Vlkolínec s pozoruhodným osudem, za který vděčí své kráse. Zde, nedaleko města Ružomberok, se pod vrcholkem kopce Sidorovo ukrývá skutečný klenot lidové architektury kraje Liptov. Vesnička, která se z dávných dob zachovala téměř neporušená, kde krásu historických dřevěných chalup neruší téměř nic. Jen parkující auta před chalupami nám připomínají dnešní dobu. Bohužel se nechce místním parkovat na přilehlé louce společně s turisty. Ty čeká hned na začátku vesnice poplatek 2 EUR za vstup. Po jeho zaplacení můžete navštívit kostel, muzeum a interiér jedné chaloupy. Unikátnost této vesničky je důvodem, proč byl Vlkolínec v roce 1993 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Je jasné, že ta událost pro zdejší obyvatele znamenala zásadní zlom. Najednou se sem začaly hrnout davy turistů s fotoaparáty a místní lidé se musí cítit trošku jako exponáty v muzeu. Zase ale turisté přinesli nové pracovní příležitosti a finanční prostředky. Vždycky je něco za něco. My máme štěstí, že většina turistů již v podvečer odjela a tak se procházíme po vesnici skoro sami. Po hezké procházce se vrácíme do penzionu a objednáváme si typickou slovenskou večeři, kterou zapíjíme dobrým pivkem.
2. den (23.08.2013) - Levoča, Spišský hrad a procházka ve Slovenském ráji
Tentokrát jsme si vybrali netradiční místo pro snídani, Kaufland v Rožumberku. Včera si tu Iva všimla, že tu mají pěknou cukrárnu i se stolky,kde se dá v pohodě dát kafe s dortem.Bude to pro nás malá zajižďka,ale nechci riskovat, že v dalším Kauflandu cukrárna nebude (opravdu v Liptovském Mikuláši nebyla). Za pár EUR si pochutnáváme na výborném dortu a presíčku. Docela dobrý nápad s cukrárnou, V čechách jsme jí v Kauflandu ještě neviděli, ale i na Slovensku je pravděpodobně jen vyjímkou). Teď nás čeká několik desítek kilometrů do města Levoča,která je také společně se Spišským hradem pod záštitou UNESCO. Historickým centrem starobylé Levoče je rozlehlé obdélníkové náměstí. Stojí zde římskokatolický farní kostel sv. Jakuba ze 14. století (vstupné 2 EUR), který patří mezi nejvýznamnější sakrální stavby na Slovensku. Vysoká štíhlá věž kostela z první poloviny 19. století je nejvýraznějším prvkem siluety města. K mimořádně cenným patří zejména interiér kostela, který je jedinečným muzeem středověkého sakrálního umění. Pozdně gotický dřevěný hlavní oltář sv. Jakuba je s výškou 18,6 m nejvyšší svého druhu na světě. Zhotovili ho z lipového dřeva v letech 1507 až 1517 v dílně Mistra Pavla z Levoče. Svou vlastní podobiznu Mistr Pavel údajně dal jedné z dvanácti soch apoštolů nádherné kompozice . Bohužel je v současné době v rekonstrukci a místo něj je možno vidět pouze jeho obraz. V kostele je však spousta dalších vzácných památek a tak určitě návštěva tohoto kostela stojíza to. Vstup je zde vždy po půlhodinách s výkladem.Při čekání na naší prohlídku jsme se dali do řeči s jednou postarší slovenskou paní, která tu byla se synem, který žije dlouhodobě v Praze. Prý mu chce ukázat význačné slovenské památky a rozprávěla nám, co již vše viděli. Doporučila nám navštívit lovecký zámeček Betliar, jenž leží kousek od hradu Krásná Horka, který před několika lety vyhořel a na jehož rekonstrukci se stále čeká. Pravdou je, že není až tak daleko a pokud trochu pozměníme naše plány, poslední den bychom jej mohli stihnout. no uvidíme. Protože je sobota,na hlavním náměstí se konají trhy a tak parkujeme v jedné z bočních ulic zadarmo a jen kousek od centra. Po návštěvě kostela se ještě chvíli procházíme centrem, trochu se občerstvíme a pokračujeme na Spišský hrad. Můžeme říci, že nejkrásnější pohled na něj je z větší dálky, z blízka již nepůsobí až tak velkolepě.V nadmořské výšce 634 m, na vápencové skále převyšující okolní terén o 200 m, vládne Spišské kotlině jedna z nejcennějších památek Spiše, národní kulturní památka Spišský hrad. Je nejen dokladem vývoje architektury u nás od 12. do 18. století, ale svojí rozlohou převyšující 4 hektary se považuje za jeden z největších hradních komplexů střední Evropy. Bohatá je i jeho historie. Skála, na které se rozprostírá, byla osídlená už v mladší a pozdní době kamenné. Pravěké osídlení však vrcholí na přelomu našeho letopočtu, kdy se tu vytvořilo obrovské a mohutné opevněné hradiště lidu tzv. púchovské kultury. Jeho valy objevili archeológové při nedávném archeologickém výzkumu. Našli tu ale i obydlí zemědělského lidu a řemeslníků a rozměrný kultovní objekt. Z rozsahu, spůsobu opevnění i z organizační struktury je možné předpokládat, že už v té době tu bylo administrativní centrum středního Spiše. Valy, v terénu ještě znatelné, obklopovaly celý hrad a přecházely přes jeho největší nádvoří. Po zániku tohoto hradiště vzniklo na sousedním kopci, na Dreveníku, další silné hradiště. Až po něm se začíná budovat dnešní Spišský hrad.(vstupné 5 EUR). Areál hradu je rozlehlý a mohli bychom zde strávit i více času, ale čekají nás další atrakce.
