Dovolená v Moravském krasu
Dovolená v Moravském krasu
Letos jsme se rozhodli,že strávíme dovolenou v Čechách.Děti si prohlížely staré fotky a líbily se jim snímky z Macochy.Hned bylo rozhodnuto.Týden před odjezdem jsem začala shánět ubytování.Vypadalo to beznadějně.Na poslední chvíli se nám ozvala paní z penzionu v Blansku.Adresa je www.pensionkarst.cz
V neděli ráno jsme vyjeli směr Brno.Cesta rychle ubíhala,bylo hezké počasí a děti už se těšily až budeme na místě.Protože jsme měli dost času, tak jsme navštívili v Pelhřimově muzeum kuriozit a rekordů a výstavu Zlaté české ručičky,kde jsou vystaveny úžasné věci vyrobené ze sirek. Byla to super podívaná a moc se nám to líbilo. A pak jsme pokračovali jsme v cestě.
Odpoledne jsme dorazili k „ našemu „penzionu Karst do Blanska,kde nás přivítala příjemná majitelka paní Svobodová.Po vyřízení všech formalit nám ukázala mapku okolí a vysvětlila kam se všude můžeme podívat.Pak nás odvedla do našeho bytečku. Bylo tady všechno ,co jsme potřebovali a cítili jsme se tu velice dobře.
V pondělí jsme si udělali výlet do města Vyškova.Je tam zoologická zahrada a dinopark.Stojí to určitě za návštěvu.Děti mohou navštívit babiččin dvoreček, kde se volně prochází kozy a ovce a mohou si je pohladit.Po prohlídce Zoo jsme šli čekat na vláček,který nás dopravil do Dinoparku.Cesta trvá cca 15 min.a je v ceně vstupenky do Zoo. Při příjezdu k dinoparku se otevřela velká vrata,stejná jako v Jurském parku.Už jsme slyšeli dinosauří řev.Vyrazili jsme do druhohor.Většina modelů je pohyblivá a perfektně ozvučená.Vřele doporučuji.Po prohlídce nás vláček odvezl zpátky do Zoo.Tam jsme pak ještě museli navštívit dětské hřiště se spoustou prolézaček.Po výpravě do druhohor se nám ještě nechtělo domů a tak jsme cestou navštívili letecké muzeum Vyškov. Páni kluci si tam přijdou na své. Je to bezva.
Na úterý jsme měli rezervované vstupenky do Punkevní jeskyně.Paní majitelka nám je zamluvila,když jsme objednávali ubytování.Jinak není šance na shlédnutí jeskyně. Po vyzvednutí lístků jsme nasedli na vláček, který nás odvezl od Skalního mlýna k Macoše.Děti se těšily na plavbu lodičkou po říčce Punkvě. Po prohlídce jeskyně jsme jeli lanovkou k chatě Macocha. Odtud je z horního můstku vidět dno propasti.Ještě odpoledne jsme stihli navštívit nově opravenou jeskyni Balcarka.Zdála se nám mnohem bohatší na krápníkovou výzdobu než Punkevní jeskyně.Prohlídka trvá cca 1 hod.
Další den padl los na Brno.Napřed nás čekalo Technické muzeum.Děti byly otrávené,že je to nebude zajímat.Když jsme vstoupili,všem se nám oči rozzářily . Krásní nablýskaní veteráni nám učarovali. Byly zde vystaveny také hudební nástroje,staré hračky,parní stroje,elektrospotřebiče našich babiček a mnoho dalších zajímavostí Měli jsme možnost si prohlédnout uličku řemesel.Zde byl např.módní salón,ševcovská dílna,koloniál,stará hospoda s funkčním orchestrionem.Strávili jsme tu celé dopoledne,stojí to za to. Doporučuji.Pak naše cesta pokračovala do Zoo.Zaparkovali jsme na miniaturním parkovišti a opět jeli zoovláčkem,který nás vyvezl na nejvyšší místo Zoo. Zastavil před dětským hřištěm,na které se děti okamžitě vrhly.Ochutnali jsme i místní specialitu trdelník-je to kynuté upečené těsto, obalené ve směsi ze skořice,cukru a oříšků.Moc dobré!
Na další den nám zbývala Kateřinská jeskyně,kde je parádní krápník Čarodějnice i s chaloupkou.Kousek od Kateřinské je ještě Sloupsko-šošůvská jeskyně a nejnovější jeskyně Výpůstek.Zvládli jsme je všechny.Odpoledne jsme ještě nakoupili suvenýry a v pátek hurá domů. Při cestě domů jsme ještě zvládli Zoo v Jihlavě.
Celý týden bylo hezké počasí a my jsme si dovolenou báječně užili. Takže hurá na Moravu.
M O R A V S K Ý K R A S
Punkevní jeskyně jsou to nejvyhledávanější jeskyně Moravského krasu - leží dva kilometry od Skalního Mlýna a jsou přístupné vchodem ve stěně krasového kaňonu Pustý žleb. Svou oblibu si získaly díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se na dno propasti Macocha a zároveň podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě. Nejvýznamnější turisticky zpřístupněné jeskyně Moravského krasu navštíví ročně statisíce návštěvníků.
Prohlídka jeskyní začíná prostorou Předního dómu, jehož vchod hlídá největší stalaktit jeskyní - Strážce. Sifonovitá chodba vede do Hlinitých síní, které sousedí se Středním dómem, u jehož stropu je nepřístupná Krystalová chodba. Za Stalagmitovou chodbou klesá dno jeskyně do Zadního dómu, odkud se návštěvníci dostanou až na dno Macochy, kde končí tzv. Suchá cesta. Mohou se tu pokochat pohledem na dno propasti a na Horní a Dolní jezírko, která napájí říčka Punkva.
Tzv. Mokrá cesta - plavba na loďkách po podzemní Punkvě. Vodní dómy mezi dnem Macochy a Pustým žlebem jsou výsledkem činnosti mocného proudu vody, která si tudy pod tlakem hledala cestu na povrch. Stropy i stěny chodeb jsou plny dutin, vírových jam, žlábku a rýh. Návštěvníci plují přes První, Druhé a Třetí jezero k nejkrásnější jeskyni Krasu - Pohádkovému (Masarykovu) dómu. Pohádkový dóm společně s nezapomenutelnou plavbou Vodními dómy je vrcholným zážitkem při obdivování zdejších podzemních krás. Mohutné stalagmity, stalaktity a stalagnáty, záclony a kaskády se v pozadí dómu v Brčkové chodbě střídají s množstvím nejmladších tvarů, průsvitných brček, mrkvovitých ztluštěnin s výrůstky všemožných tvarů a s hvězdicemi křivých stropních vláken, heliktitů.
Kateřinská jeskyně
Nalézá se na začátku Suchého žlebu, asi 500 metrů východně od Skalního mlýna. Je součástí staré výtokové jeskyně, o čemž svědčí nápadné stopy po proudících vodách a jejich erozní činnosti. Kateřinská jeskyně byla též bohatým nalezištěm kostí pleistocénních zvířat, především medvědů. Pro veřejnost je otevřena od roku 1910.
Z Hlavního dómu trasa pokračuje do tzv. Nové jeskyně, kde se návštěvníci mohou pokochat barevně nasvíceným útvarem Čarodějnice a Bambusovým lesíkem tvořeným vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity. K dalším zajímavým krápníkovým útvarům patří například Ovečky, Pagoda a Sintrový vodopád.
Název jeskyně Kateřinská je spojen s pověstí, která se s různými obměnami vyprávěla asi takto: Před dávnými časy bydlel v prosté chaloupce na pokraji lesa pastýř. Od jara do podzimu pásával ovce a když nemohl na pastvu sám, odcházela s ovečkami jeho půvabná dcera Kateřina. Pastýř neměl ženu, a tak se Kateřina musela starat o domácnost i o otce. Dělala to ráda, protože svého otce nadevše milovala.
Jednoho dne musel pastýř odjet do města a dcera vyšla brzy ráno s ovečkami na pastvu. Zašla poněkud dále než obvykle. Když se zatáhla obloha a schylovalo se k bouři, Kateřina chtěla hnát ovce domů, ale byla příliš daleko, a proto se s nimi uchýlila do nedaleké jeskyně. Když bouře přešla, chystala se ovečky hnát domů, ale jedna jí chyběla. Dívence se zdálo, že slyší její zvoneček z konce tmavé jeskyně a vydala se ji hledat. Nemohla však ovečku najít a nakonec ztratila cestu ven. Schovala se ve skalním výklenku a únavou usnula .Ráno našli lidé v lese opuštěné stádo a začali pasačku hledat. Nakonec se šli podívat k jeskyni, volali Kateřinu, ale nikdo se jim neozýval. Posléze jeden z nich nalezl její mrtvé tělíčko. Od té doby se jeskyni začalo říkat Kateřinská.
Jeskyně Balcarka
leží v severní části Moravského krasu, v malebném úseku Suchého žlebu u Ostrova u Macochy, v přírodní rezervaci Balcarova skála - Vintoky. Je to úchvatný labyrint chodeb, dómů a propastí s bohatou a mnohotvárnou krápníkovou výzdobou.
Návštěva jeskyně začíná v mohutném vstupním portálu Balcarovy skály. Uměle proraženou chodbou návštěvníci sestupují do nevelkých prostor, jež upoutají barevností sintrových náteků a stalagmitů. První zastávkou jsou 10 metrů vysoké prostory nazývané Wilsonovy rotundy. Větší z nich je překrásně modelovanou kruhovou propastí, jejíž stěny zdobí sintrové kaskády.
Odtud vede trasa do největších prostor Balcarského bludiště - Velkého (Fochova) dómu. Podlouhlá prostora s rozměry 65 × 20 × 15 metrů, jejíž strop zdobí průhledné stalaktity a záclony, byla pojmenována po hrdinném francouzském maršálovi z 1. světové války. Po prohlídce všech malebných zákoutí Velkého dómu čeká návštěvníky výstup do částí nazvaných Galerie a Přírodní chodba. Další zastávkou je Dóm zkázy, který vznikl prořícením stropů jeskynních pater. Z krápníkových útvarů zaujme především vysoký sintrový vodopád, Madona či Kaktus. Trasa poté vede do Objevitelského dómu, jehož stěny a strop jsou pokryty povlakem nickamínku - vápnité kašovité hmoty, která vzniká zřejmě působením mikroorganismů. Prohlídka jeskyně končí v prostoře zvané Popeluška, jež byla jednou z prvních objevených částí jeskyně.
Sloupsko - šošůvské jeskyně
Jeskyně se nacházejí na jižním okraji městečka Sloup v Sloupském údolí (počátek Suchého žlebu). Patří do systému Amatérských jeskyní, což je nejdelší jeskynní systém v České republice. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby.
Vstupním portálem a chodbou se návštěvník dostane do jeskyně Nicové, jejíž název je odvozen od nickamínkové výzdoby na stěnách. Odtud trasa pokračuje do Eliščiny jeskyně s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou. Vynikající akustika Eliščiny jeskyně je návštěvníkům předvedena ukázkou reprodukované hudby
Cesta podzemím vede prokopanou chodbou do nejrozsáhlejší části Sloupsko-šošůvských jeskyní - Starých skal. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou, na jejímž konci je 65 metrů hluboká Stupňovitá propast.
Dalším zastavením je Kolmá propast, z níž se vystupuje do prostor objevených prof. Karlem Absolonem v roce 1900. Klenotem těchto partií a celých Sloupsko-šošůvských jeskyní je Nagelova propast. V současně době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice.
Od Nagelovy propasti vede trasa k Trámové chodbě, která přechází ve 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu. Ze Stříbrné chodby byla prokopána spojka do prostor Šošůvských jeskyní, které nejsou tak rozměrné jako Sloupské, mají však bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobu. Trasa vede přes Brouškovu pohádkovou síň s unikátním stalagmitovým útvarem „Svícen“ do Riegrovy síně. Vyvrcholením prohlídky Šošůvských jeskyní je Černá propast, která ústí k hladině Sloupského potoka v hloubce 70 metrů.