kočičky
Kočka domácí
Kočka domácí (Felis silvestris f. catus) je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby a vynikající zrak, sluch a čich.
Kočka Domácí
Kočka domácí je kočkovitá šelma se vším všudy. Její původ se projeví, jakmile začne číhat na myš. Dovede se neslyšně plížit stejně jako lvi savanou a na kořist čeká s nekonečnou trpělivostí. Loví malé hlodavce, ptáky a ani chov v domácnosti a nejvybranější kupovaná strava ji jejích loveckých instiktů nezbaví. Dovede příst stejně jako všechny ostatní malé druhy koček. Tento příjemný zvuk vyluzuje rozechvíváním hrtanu a hrtanové záklopky. Kočka předením vyjadřuje dobrou náladu a radost. Díky tomu, že žije v lidských domácnostech, je nejrozšířenější kočkovitou šelmou na této planetě. Člověka doprovází už od pradávna. V dobách starověkého Egypta byla dokonce uctívána jako božstvo. Bastet byla kočičí bohyně hudby, tance a mateřství. Pokud byste si chtěli takovouto ,, bohyni " pořídit, musíte počkat minimálně osm týdnů, než se kotě po narození obejde bez matky. Kočka domácí rodí v průměru 4 koťata v každém vrhu a je březí 2 měsíce. Koťata se rodí slepá a matka je kojí 8 týdnů. Teprve po odstavení je možno vzít si kotě do vlastní péče. Kočka d. je narozdíl od psa nezávislá, nemá žádného pána a také nijak nekrotí svůj hněv.Proto pozor na její drápky! Dokáže se zabavit sama a mazlí se jen když sama chce. Přes tuto nezávislost ale potřebují všechny kočky dostatek péče, protože jsou náchylné k mnoha chorobám.