Odemykání řeky 2014
19. 4. 2014 na Bílou sobotu otevřeme řeku Ohři. My šabinští Žabáci. Rok je pryč, je třeba odemknout řeku a pak bez nějakých obav z dalších „následků“ ji sjíždět a řádit na ni a všelijakým možným způsobem si užívat vody, tepla, přírody a krás, které nám řeka Ohře a její okolí dávají a poskytují.
To, že odemkneme Ohři jsme věděli a dali si do plánu a že to bude 19. 4. taky, ale hodina byla tajná. Náčelník velel čas 13.00, Soňa psala na web 13.30, Jirka svolával partu na 14. hodinu. Vše dobře dopadlo, v jednu plus, mínus jsme se sešli v síle 6 Žabáků, 6 příznivců a 2 antižabáků. Další Žabáci, Žabačky a příznivci přišli zajistit odvoz materiálu, lodí a lidí na místo – most v Nebanicích – kam všichni, ač auta vyrazila různými směry, dojeli.
Místo nalodění v Nebanicích určil náčelník, neb „času je dost!“. Kdyby bylo „času málo“, vyrazili bychom z Kynšperka. Materiálu jsme měli přiměřeně: Jirka troje náhradní oblečení, Vláďa slivovici, Roman telefon, Jarmila krabičku cigaret, Pavel potápěčské brýle. To ovšem nemluvím o Drahušce a Martině. Zřejmě se domnívaly, že jedeme na ROH rekreaci. Měly asi 20 různých zavazadel s oblečením. Drahuška si vzala navíc na volné chvíle 2 kompletní svazky EPOCHY – ročník 1999 – 2000 viz fotodokumentace.
Vše připraveno, lodě připraveny, a tak mohlo být odemčeno. To provedl „antižabák“ Štefan (jsme demokraté). Po odemčení a slavnostním miniprojevu vyrazilo 7 lodí proti větru směr Šabina ve složení:
háček/porcelán/zadák:
Drahuška/Kája/Roman
Eman/Pišta
Karolína/Karel
Pavlínka/Pavel
David/Jirka
Martina/Honza
Vláďa/ Jarmila a pod Dasnicemi na trati dlouhé cca 300 m Jarmila/Vláďa
Štefan a Eman a Jirka chtěli původně plout na lodi každý sám, nakonec to vzdali. Štefan a Eman pluli spolu, protože v důsledku silného větru by se vraceli proti proudu na přehradu Skalka. Tak spojili síly. Jirku přestalo bolet rameno, najednou byl silný a tak mu byl „přidělen“ z minula Štefanem vyškolený háček David.
Jediným nováčkem na lodích byl Vláďa. Protože je silný a velký, plul jako háček s Jarmilou. Jako háček se všemu rychle naučil a tak mohl být po posilnění se v hospůdce v Dasnicích zadákem. Byl jím asi tak 300 m, protože pak nastala složitá situace a manévr, který měl udělat, se s Jarmilou neučili a cvakli se. Do Šabiny byl pak Vláďa opět háčkem.
Byl krásný slunečný den, krásné odpoledne, plavba sice probíhala vlivem silného protivětru a vlnám a malému stavu vody pomalu, ale o to více jsme se mohli těšit probouzející se přírodou, zelenajícími se keři a stromy, množstvím kachen a jiných vodních živočichů (zde má autor článku zřejmě na mysli Vláďu, Jarču a Emana - pozn. přepisovačky).
Malý problémek měli téměř všichni a všechny lodě, ale vše se tak nějak úspěšně zvládlo. Mimo malého „zaváhání“ Vládi a Jarmily. Vláďa prý bude vždy háček, Jarmilka prý trošku doroste a zesílí, neboť záď lodi musí být ve vodě. Teď pluli tak, že Jarmilka někdy pádlovala ve vzduchu, jak byla vysoko. Naši antižabáci Štefan a Eman se dostali do ramene, kde ležel obrovský strom a nebylo cesty zpět. Eman musel vystoupit na strom ležící v řece a tak nějak přetáhnout Štefana i s lodí přes kmen. Rovnováhu na stromě nenašel a tak spadl po pás do řeky. Na lodi náčelníka bylo vidět, že je to vlajková loď. Ponor maximální. Roman, Drahuška, Kájka a výbava na rekreaci ROH. Ti se nepřevrhnou nikdy!
Vítr byl silný, brzdil nás. V 17.00 hodin jsme přistáli v Dasnicích. Na kole nás tam ze Šabiny přijely podpořit Dáša se Soňou. V hospodě „U Barbie“ (původně U Bobra – pozn. přepisovačky) jsme si dali pivo a chleba se sádlem, klobásky a limo.
Před Šabinou už byla plavba klidná, vody před jezem více, nečistili jsme tolik dno a kameny. A taky jsme všichni pádlovali více a rychleji – v hospodě nás večer čekala pečená kolena. Kája s Karolínou byli rychlejší, my ostatní jsme dopluli a sjeli jez v Šabině kolem 19. hodiny a celou plavbu ukončili v přístavu „U Čubrů“. Tam naložili lodě na vlek a materiál a odpoledne „VODÁCKÉ ODPOLEDNE“ = ODEMYKÁNÍ ŘEKY ŽABÁKY 2014 slavnostním „Ahoj“ ukončili.
P.S. ovar a koleno a pívo byly ve Staré hospodě v Šabině moc dobré
Jirka T.
