Žabáci

V neděli 11. 12. jsme se vypravili na místa obývaná v davné historii našimi pohanskými předky. Ač byl čas blízko Vánoc, lidí s chutí na procházku se sešlo poměrně dost - Kája, Edita, Petr, Iva, Jitka, Ruda, Roman, Zdeňka, Chuck, Ríša, Soňa, Jirka  a radost nám udělali nově se zúčastnivší Emil H. a jeho dcera 'Terezka, pořizující fotodokumentaci.

Vydali jsme se cestou (přerušovanou občerstvovacími zastávkami) přes les k rybníku Lenťáku. I když se objevily některé skeptické názory prorokující, že dojdeme k bažině a přes Velkou Libavu nebude lávka, náš stínový pěší vedoucí Jirka nás bez újmy dovedl až k valům, na kterých by nás, méně znalé, hledat keltské hradiště ani nenapadlo. Na tomto místě jsme si přečetli něco z historie původního osídlení. Pro ty, kterým zrovna šplouchal v uších grog, rum, čaj, aj. je to k dostudování zde.

Romanem jsme byli upozorněni na to, že i přes archeologický průzkum, nejsou v této oblasti nálezy známek života původního obyvatelstva ničím neobvyklým. A tak jsme i my začali prozkoumávat okolí. K našemu velkému překvapení jsme opravdu nalezli zakopaný poklad. Ti méně překvapení byli vybaveni  polní lopatkou.

Nalezená truhla obsahovala vzácnou sošku Šabinské venuše (na rozdíl od té Věstonické byla dokonce vcelku), dále zcela nezkažený (kolkovaný) čirý nápoj, opium v krabičce, zkamenělé části, zřejmě nepříliš vzrostlých prapředků - viz fotogalerie -  a k našemu velkému údivu i dokument prokazující, že v naší skupině se nachází přímý potomek druida Chuckrixe. Jak jsme konstatovali, pokud toto vejde ve známost, může být zastíněn i tak významný velikán jakým je pro nás Čechy Jára Cimrman.

Abychom rozdýchali tento jedinečný nález, pozval nás Roman ke konzumaci keltského nápoje z Hané, čímž nás potěšil, až do chvíle než vytáhl účtenky a propisku. Ríša byl sice ochoten lahev za 500,-- Kč celou koupit, není však jisté, zda by se s námi ostatními rozdělil.

Aby se nám lépe putovalo nazpět, navštívili jsme hostinec U Čertova mlýna v Kolové. Zde jsme poněkud vyvedli z míry majitele, pana Řezníčka, neb jsme u něj objednali pouze hrnečky a cukr s tím, že lihový vařič, rum a vodu máme s sebou. Po konzumaci rozličných nápojů a jídel, doprovázenou diskuzí z oblasti ornitologie, vedenou zejména manžely Sýkorovými a bohužel ukončenou zabavením nejzajímavějšího z ptáků přítomnou lékařkou, jsme se vydali na cestu domů.

 Ještě díky Jirkovi a Romanovi za nápad, přípravu a organizaci akce.