Kde se pivo vaří...
3. 2. 2011
Kde se pivo vaří……
Vědecky vyjádřeno je pivo kvašený, slabě alkoholický nápoj vyráběný z obilného sladu, vody a chmele za pomoci pivovarských kvasinek. Je to velmi populární nápoj a na našem území má velmi dlouhou tradici a je vařeno již od nepaměti.
Ve středověku bylo jedním z nejdůležitějších, ale také nejvýdělečnějších městských práv, právo várečné a sladovnické, kdy na základě tohoto práva mohl vyrábět pivo každý plnoprávný měšťan ve svém domě. Postupně však bylo toto právo omezeno právem mílovým, což určovalo, že určitá zaměstnání a řemesla v okruhu jedné míle kolem města, jsou vyhražena jen měšťanům tohoto místa. Rovněž nesměla být v okruhu této míle trpěna žádná hospoda ani vařeno žádné pivo.
Mílové právo se ,zejména ve 14.století ,stávalo jakýmsi privilegiem šlechty, aby jej mohla využít pouze ke svému prospěchu. Z toho vycházel i rožmberský stavitel Jakub Krčín z Jelčan, když založil a zřídil v roce 1568 knížecí pivovar v Černé v Pošumaví, především jako velký zdroj příjmů pro knížecí pokladnu.
Z historických podkladů se pak dozvídáme, co všechno založení pivovaru v Černé způsobilo v celém širokém okolí. Okolo ležící obce jako Hořice, Horní Planá a později i Frymburk, byly odkázány na odběr piva z Černé. Jen vyjímečně mohla vařit pivo Horní Planá, když hned v následujícím roce 1569 byly zaváty cesty do Černé. V Hořicích a ve Sklářích, které byly poddané vyšebrodskému klášteru byli nuceni zanechat vaření piva a svou potřebu krýt z Černé. Ti toho ovšem nedbali, pivo vařili dál nebo si ho opatřovali jinde i přes několikeré upozornění.
V roce 1577 odejmul Vilém z Rožmberka právo vařit pivo i Frymburku a přikázal šesti frymburským hospodám odebírat pivo z Černé. Naopak Hořicím bylo v tomto roce pivovárečné právo vráceno, avšak v roce 1590 ho opět Vilém z Rožmberka stáhl a přikázal odebírat pivo z Černé. To bylo potvrzeno i knížetem Karlem z Lichtensteinu i krumlovským hradním hejtmanem Turnovským v letech 1621 a 1622 jako odpověď na žádost opata vyšebrodského kláštera, aby bylo hořickým potvrzeno pivovárečné právo. Jenomže hořičtí toho stále nedbali, pivo sice nevařili, ale raději jej odebírali z větší dálky, např. z Frymburka, než z Černé, což ovšem vyvolalo mnohé žaloby.
Vyšebrodský opat Georg Wendschuh nechal v roce 1651 v nově postavené skelné huti ve Sklářích opět vařit pivo, klášterní pivo, které bylo čepováno v okolí Hořic, ke škodě pivovaru v Černé.
Kníže Eggenberk si stěžoval u císaře, který v roce 1647 rozhodl, aby klášteru bylo právo čepování ponecháno. S tím se však kníže Eggenberk nechtěl smířit a tak hned 6. prosince 1674 vniklo asi 100 mužů, v čele s knížecím trubačem a vrchním lovčím do skelné hutě do sklepa a nechali vytéct pivo. Hned na druhý den dorazil do skelné hutě i pivovarský písař z Černé s asi 30 sedláky a obsadili blízký mlýn.
Spor trval dlouhá léta a teprve v roce 1714 byl ukončen smlouvou mezi panstvím Krumlov a klášterem Vyšší Brod s tím, že v městysi Hořice, v rychtě Plánička bude čepováno pivo z Černé, které nebude vařeno ve skelné huti, což potvrdil 16. září 1715 císař Karel VI.
Středověké spory postupně zanikly a schwarzenberské pivovary fungovaly až do roku 1945, ten v Černé v Pošumaví vydržel ještě do roku 1947, kdy definitivně ukončil svou činnost.
3.února 2011
