Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostel - dům Boží a naše kulturní dědictví

 

Kostel – dům Boží a naše kulturní dědictví
 
Téměř v každé vesnici dnes najdeme kostel nebo alespoň kapličku, stavbu, která je pro obec dominantní, je většinou v jejím centru a poměrně zdaleka viditelná.
Je to především místo pro shromažďování věřících, dům bohoslužeb a motliteb jednotlivců, které naši předkové považovali pro svůj život za velmi důležité. Proto také stavby umělecky ztvárnili a zanechali nám je pro inspiraci, hledání smyslu života a jeho hodnot. Proto patří kostel k našemu kulturnímu dědictví, je to pamětihodnost, kterou je třeba ochraňovat.
Přestože se většina naší populace v současnosti prezentuje jako ateistická, při pohledu na kostel a pobyt v jeho vnitřním prostoru, téměř každý přítomný, kromě obdivu k architektuře stavby, cítí určitou posvátnost těchto míst. Zde může v tichu pobývat a přemýšlet o důležitých věcech svého života a podívat se na svět kolem nás trochu z nadhledu.
Obec Černá v Pošumaví má historicky svůj kostel teprve až od roku 1787. Do té doby využívali obyvatelé farní kostel v Hořicích na Šumavě. V založené lokálii, nařízením císaře Josefa II., byla nejdříve postavena dřevěná kaple a teprve v roce 1799 byla započata stavba kamenného kostela. Stavební práce probíhaly velmi rychle, takže již 17. listopadu 1799 byl kostel vysvěcen rychnovským vikářem Karlem Holzingerem ke cti Neposkvrněného početí Panny Marie. Hlavní oltář byl zasvěcen rovněž Panně Marii, zhotovil ho Antonín Wittmann z Rožmitálu se svým synem Karlem. Příštím rokem pak byly ze Sepekova u Milevska dovezeny zvony a dokončeny poslední úpravy včetně stavby kostelní věže.
V době svého založení byla lokálie v Černé součástí vikariátu Rychnůvek a od roku 1858 vikariátu Horní Planá, k 12.březnu 1858 pak byla  povýšena na faru.
Na počátku dvacátého století začaly opravy kostela, byl zvětšen a přestavěn v pseudorománském stylu. Kostelní věž byla zrenovována a byly pořízeny boční oltáře, kazatelna, lavice a varhany. Na hlavní oltář byla umístěna replika zázračného obrazu Panny Marie Immaculata z kostela sv. Alfonse v Římě. Po „kolaudaci“ byl 4. července 1904 kostel znovu vysvěcen děkanem Mathiasem Woneschem a hned druhý den po vysvěcení proběhlo v kostele biřmování, kterého se zúčastnilo 1937 biřmovanců z 28 farních obvodů.
V roce 1912 bylo v kostele namontováno elektrické osvětlení od firmy Siemens – Schuckert.V době první světové války byly vojenskou správou zabaveny zvony a až teprve v roce 1928 byly zakoupeny a nainstalovány nové z dílny Rudolfa Pernera z Českých Budějovic. Ale ani ty nevydržely a v roce 1941 byly vojenskou správou opět zkonfiskovány.
Další opravy kostela a rovněž i přilehlé fary probíhaly ve třicátých létech dvacátého století. Tehdy byla opravena kostelní střecha, na faru zaveden vodovod, opraven plot a některé další úpravy.
        Kostel však neosiřel ani v době po roce 1945, přestože mu již nebyla věnována patřičná péče a postupně to bylo vidět i na vzhledu. V roce 1976 byla provedena svépomocná generální oprava kostela při které byla vyměněna krytina a celkově opravena fasáda. Jasné barvy opraveného kostela přispěly i k samotnému vzhledu obce Černá v Pošumaví.Tehdejší duchovní správce Michal Tkáč měl plné pochopení při provádění oprav kostela u věřících, kteří ochotně pomáhali finančně i aktivně.
                V roce 1977 se prováděla celková oprava interiéru kostela včetně nové elektrické instalace. Byl pořízen nový oltář čelem k lidu a nová stabilní ambona. Provedlo se též vymalování celého vnitřku kostela.Dále bylo ještě provedeno zhotovení odvodňovacích žlabů kolem celého kostela a oprava fasády fary.
                Po roce 1989 převzali iniciativu při opravě kostela rodáci z Černé a okolí, občané Rakouska a Německa. Během let 1998 až 2002 byla vyměněna střešní krytina chrámové lodi a kostel dostal novou fasádu.
Dne 20.6.2004 se konala oslava 100 let od prvního vysvěcení kostela, slavnostní mši sloužil generální vikář českobudějovické diecéze P.Jan Baxant.
                Je dobře, že kostelu je stále věnována pozornost. Vždyť to není jen tak nějaká budova, ani jen orientační bod v krajině, je to naše kuturní památka, dědictví, které je nutno zachovat v plné kráse našim potomkům.
13.10.2011, Českokrumlovský deník,

cerna-v-posumavi---kostel.jpg cerna-v-posumavi---9a.jpg