Josefova štola u Mokré - významný historický objekt
27. 9. 2010
Josefova štola u Mokré – významný historický objekt
Historie obce Černá v Pošumaví je neodmyslitelně spjata s dolováním a těžbou grafitu.
Od konce 18. století až do roku 1998 se zde na různých místech a s různou intenzitou tato surovina dobývala. Největšího rozmachu bylo dosaženo zejména na přelomu 19. a 20. století, kdy zdejší doly patřily po několik desetiletí k nejvýznamnějším světovým producentům grafitu.
Je samozřejmé, že právě problematice těžby a dolování grafitu se věnovalo a stále věnuje velké množství odborníků i jiných autorů. V kronice obce najdeme značné množství historického materiálu, věnujícího se této otázce, přesto se stále nacházejí nové poznatky, ještě více prohlubující naše znalosti o dolování a všem , co s tím souviselo. Mám na mysli např. diplomové práce některých studentů, konkrétně musím jmenovat Kateřinu Milichovskou z Vyššího Brodu, která právě svou diplomovou prací přispěla k objasnění spousty historického materiálu, který v našich kronikách dosud nebyl zaznamenán.
V květnu 2009 jsem ve svém článku v Českokrumlovském deníku popsal jak nenávratně mizí známky toho, že zde býval čilý hornický ruch. Poslední těžní věž v prostoru Bližné byla rozebrána , ostatní nepotřebné demolováno a dnes je zde pouze panelové plato, které je vzpomínkou na dávné doby.
Ovšem přece jenom něco pro nás a doufám, že i naše potomky, zůstalo. Jedná se o Josefovu dědičnou štolu, jejíž portál vyústění můžeme spatřit nedaleko osady Mokrá v lesním úseku v blízkosti tzv. malého Lipna. Jedná se o objekt, který je velmi cenný pro historiky i ochránce a patří k významným objektům obce Černá v Pošumaví. Právě tomuto objektu bych chtěl v tomto článku věnovat více pozornosti.
Je známo, že v celém průběhu dolování byly stálé problémy s odvodňováním důlních děl.Nejdříve se voda vytahovala šachtou a od 16. století se používaly různé čerpací stroje. Když však ani čerpání šachtou nestačilo, přistoupilo se k ražení odvodňovacích, tzv. dědičných štol.
Tyto štoly byly velmi rozsáhlé a velmi nákladné, protože neposkytovaly okamžitý zisk z vytěženého grafitu. Proto si to mohla dovolit jen velmi silná těžařstva, v našem případě o ražení uvažovala již Eggertova společnost, ovšem kvůli technickým potížím se dílo nerealizovalo.Teprve, když převzal doly Schwarzenberk, bylo v roce 1895 navrženo ražení Josefovy štoly, která měla být v hloubce 80 m, náklady byly odhadnuty na 46 232 zlatých a doba ražení na pět let.
Razit se začalo v roce 1897, v roce 1901 bylo ražení dočasně zastaveno, hned prvních 414 m se vyzdilo, štola se vedla na 70 m hlubokou šachtu Ferdinandovu, tam se dostala v roce 1911 a její vzdálenost byla 1280 m. Od roku 1913 do roku 1920 se vůbec nepracovalo na tomto díle, teprve až po zániku dolů v Černé se štola vyčistila a v ražení se pokračovalo dále směrem k šachtě Anežka a pak k šachtě Anna. To už se psal rok 1929, štola dosáhla délky 2240 m a protože nikde nebylo objeveno dobyvatelné množství grafitu, byly práce zastaveny. Když se pak v roce 1937 šachta Anna zřítila, byl to definitivní konec díla. Josefova štola nám tak připomíná doby slavného dolování grafitu v naší oblasti. Vyústění štoly je osazeno kamenným portálem, nad vyzděným obloukem štoly spočívá římsa se slepým vlysem s volutami po stranách, vrcholem je dekorativní podstavec nesoucí knížecí korunku.
Josefova štola a další zbytky hornických prací u Mokré jsou dnes nejzachovalejšími báňskými památkami z dob slavného starého dolování jihočeského grafitu.
V této souvislosti je však potřebné se zmínit i o pokuse o velkorysé řešení odvodnění dolů v Mokré a Černé dlouhou odvodňovací štolou od Hořic na Šumavě. Když totiž došlo k zatopení hlavní šachty v údolí Olšovského potoka v únoru r. 1920, byl ihned zpracován projekt a v květnu už se začalo razit v blízkosti hořického nádraží. Jenomže pro tvrdost horniny byly práce zastaveny již v r. 1921, kdy délka štoly byla 222 m. Celková délka štoly měla být 6940 m a měla podfárat sedm šachet na celé trase směrem k Černé. Doba ražby byla odhadována na 15 až 20 let, dílo fantastické, ale neuskutečněné.
Tolik jen krátký výsek z bohaté historie dolování grafitu a úpravy tuhy v oblasti obce Černá v Pošumaví a jejím okolí.
27.9. 2010
