Citáty a romantika

Mám veliké plány,
užít  sněhu,  ledu,
zdolám velikány,
v Himaláje sjedu.

Na vrcholek musím,
celou trasu  pěšky,
bez kyslíku zkusím,
výstup bude těžký.

Everest já zkrotím,
nebudu já  béčko,
nahoře se zfotím,
bude na CDéčko.

Pokud mi to půjde,
jistě  na  to mám,
dobrá rychta bude,
na šerpu se dám.

Velmi hustě sněží,
vidět je na krok,
cože to tu  leží ,
jistě nejmíň rok?

Muž  už řádně tuhý,
nekrolog je jasný,
tvář  má barvy duhy,
výhled dolů krásný.

Šerpa ten se diví,
tempu  úvodnímu,
nevěřícně civí,
jasně nevoním mu.

Copak mi to dali,
asi žádná sláva,
možná nemá svaly,
už si kyslík dává.

Povídám mu brachu,
nerad bych tě nes,
najedl ses hrachu,
makej jak ten  pes.

Vždyť se čerti žení,
svoje záda vohni,
fajront ještě není,
řádně vole pohni.

Kilometr stíhám,
pak přichází krize,
na snížek si líhám,
po plících mě hryze.

Prázdný, upocený,
nohy  jak  z ocele,
nosič zaplacený,
kop mě do prde…..







Výprava se v pohyb dává, cíl je daný, jasná zpráva,
poučeni , víc  jak dosti, od včel máme zkušenosti.

Sršňům dali ultimátum,dneska mají tento datum,
ze skladu by med nám  dali, venku mnoho nelítali.

Na paměti všichni mějme,nepřátel se nelekejme.
Že jsou větší  jako včely? Neohrozí výpad smělý.

Jejich temné bzučení, to nepodstatné znamení,
Pro kus medu žvance, teď nemaj žádné šance.

Jako z letadlové lodí, letí, jak se jim to hodí.
Pearl Harboru podobá se,zuřiví jsou jako prase.

Nebude to naše strana,která  bude zrasována.
Obdivně jsem přitom syk,důstojný to protivník.

No to bylo rázem dílo, spojení se přerušilo,
když  dva  vojíni s palicí, vedli  ránu  po  líci.

Rozseknuté celé čelo, bolestí se zavrtělo,
malá kůstka prosvítá, rozkaz plnit odmítá.

Vyvolalo velké vady, rozhodilo naše řady,
sršně letí do davu, Eso mají v rukávu.

Bolestný ryk silně zní,náčelník jde poslední,
jeho srdce bojovné,ví, že je to o   HOVN….

KDYŽ VÁŠ ANDĚL JE LUMP.

Dnes se čeká  vichřice, bude velmi  perný den,
jsem moc tvrdá palice, rogalo své  tahám ven.

Vítr zatím mírný vane, silnější bych vítal hned,
plachtění mi říká pane, bude to můj druhý let.

Vyzkouším si piruetky,co svět hnedka nevidí,
ptáci jistě ztratí letky, ten můj    výkon  závidí.

Tělo hoří jako svíce, tuším dobře perné chvíle,
beránků jsem viděl více a vždy byly jenom bílé.

Nechci více tyto vánky, jejich síla zatím mladá,
končí moje radovánky, zdusím vichr jako hada.

Už se vidím u andělů, těžký  dosed přece mám,
otčenáš si  hbitě melu, zdrávas tomu dodávám.

Cítí dobře moje hoře, taky  vidí  pohled  vážný,
plácá něco o pokoře , silně drzý  anděl strážný.

Za to usměrnění  letu, ku prosbě mě drze nutí,
 kašlu já mu na osvětu,  sliby hážu  podle chuti.

Dobře letím na přistání, vůbec nechci míti bebí,
 anděl  hrůzu mi nahání,  že se nějak blbě šklebí.

 V klidu užívám krásu , bohužel na mě je  krátký,
Kdeže stanovil trasu ? Pod napětím jsou drátky.

Za námi už  je Silvestr, moje kosti již  nechrastí,
Svítí světelný orchestr, jsem plně jeho součástí .



2 GURMÁNI:
Jednou-2x do roka,experiment dám,
koupím já si žraloka,jídlo udělám.

U receptů s rybou,obměna je nutná,
bylo by přec chybou,že dravec nechutná.

Náhle spousta děsu,úplně jsem zhas,
jinde se přenesu,po zádech běhá mráz.

Vzpomenul si na ČELISTI,jak mu dobře trávilo,
lidské maso bez lítosti,žrát, no to ho bavilo.

Role se nám vyměnily,vlastně tvořím švédský stůl,
pro žraloka velmi milý,pro sebe jsem velký vůl.

Naštěstí......
nejsem v oceánu,v nenasytném chřtánu,
v reálu se pase,každý na svém mase.

Vánoční:
Probudím  se  drazí,budu muset  řešit,
kapr ten nám schází,mám se na co těšit.

3 kilový dost,již ho domů vleču,
dětem pro radost,celý potem teču.

Ženu vzaly emoce,dárky se jí vydaří,
velmi hezké Vánoce,poskytnula kapsáři.

Syn povídá kapříkovi:"Dopustím ti vodičku,"
potom si u telky hoví,přetéct nechá vaničku.

Soused po mrtvici,život se mu hnusí,
právě zažal svíci,šetřit on se musí.

V křesle se houpat,dělat, co má rád,
na strop se koukat,na nový vodopád?

Než  vzbudí rodinu,na dveře on buší,
trvá mu to hodinu,vypustit chce duši.

Poplácám ho po rameni,co řekne, to tuším,
soused skoro vysemení,nevěří svým uším.

"Nějak ti to škube žíly,nepodléhej panice,
zlatem vodu vyvážili,v rovníkové Africe".

Soused nato tiše zalká,pomalu se sesouvá,
barvu jako svěží fialkaa divně se nadouvá.

Sanitka má navigaci,osádka je velmi pilná,
s naložením nemá práci,nemusí být zase silná.

Pro pivečko ještě zajdu,které pije dělný lid,
u telky si prostor najdu,potom budu míti klid.

 MUŽSKÁ CHLOUBA
Mám takovou vízi,vezmu svoje děcka,
přes tu jižní krizi,do slunného Řecka.

Úžasně mě blaží,těším se na let,
snít na nuda pláži,dobýt nahý svět.

Sedli do tryskáčku,byl nádherný klid,
do malého sáčku,nemusel jsem blít.

Děti chutnaj moře,fouká vítr vlahý,
už abych byl spoře,vlastně celý nahý.

Chvíli hanba facká,že je plný síly,
vytáhnu-li macka a on celý bílý.

Netřeba se stresovat,vezmeme to zkrátka,
budu já se radovat,barvou čokoládka.

Sluníčko mi kývlo,začlo tvrdě hřát,
dlouze se mi zívlo,chtělo se mi spát.

Do minuty v pánu,poslouchejte muži,
probudím se k ránu,nejsem ve svý kůži.

Doktora mi přeložili, toho jsem se nenadál,
něco kape mi do žíly,anděl,že prý u mě stál.


To je velmi pěkné, že kůže musí růst,
lehce se to řekne, až měsíc sexu půst.

Těžce vnímám realitu, červený jsem jako rak,
ležím jako bedna kitu, sluníčko je podrazák.

SPLYNUTÍ
S motorkou jsme jedno tělo-dokonalé splynutí,
jenže rána jako dělo, rozdělit nás donutí.

Přední pneu se mi zula, Kawasaki dál se řítí,
o strom mám hned rychlost nula, lidově jsem pěkně v ři.. 


POZNÁNÍ
Krásný rampouch, co cent váží, ze střechy se uvolňuje,
čepici mi z hlavy sráží, v hlavě se mi rozbleskuje.

Usmívám se, cítím šťastně, že mohu dál psát své básně,
že sanitka si mě veze, že netřeba volat kněze.


AUTOCHODEC
Jdu si takto večer z hub, sluníčko už spalo,
nejsem přece žádný hňup, auto mi tu stálo.

Nevěřícně valím oči, máš to hochu těžký,
jiný už je na něm kočí, musím domů pěšky.


RANNÍ ROZKOŠ
Ranní ptáče, dál doskáče, má to malý háček,
méně smíchu, více pláče, v noze připínáček.

Tkáň mu dobře dělá,  naplní ho slastí,
 mít tu další těla, klienty na náplasti.


KOUZLO OKAMŽIKU

 

PRÁCE
Ještě nezapočal den,co se mi to stalo?
Brrrrr, no to byl strašný sen,o práci se mi zdálo.


PITBUL LIDUMIL
Dám na první dobrou radu,
rád by jsem se dopátral,
zkrátit cestu přes zahradu?
Kde se tu ten pitbul vzal?

Usmívá se, tváří sytě,
to snad nikdo nezjistí,
vyhodnotím velmi rychle,
jak potrénuje čelisti.

Lepší je jak doktoři,
neb přímo na místě,
amputaci vytvoří,
řezy jsou dost čisté.

Chvíli si s ní hraje,
chci utéct přes plot,
náhle noha vlaje,
ta mu příjde vhod.

Nelaškuje s poplatkami,
i o tom jsem snil,
prostě velmi cítí s vámi,
pitbul lidumil.

Jako přítel člověčí,
něžně na mě mrk,
oběť dlouho neječí,
kouká na můj krk.




ZUBNÍ BLUES
U zubaře perné chvíle,hlas mi krásně kvílí,
zubní machr v plné síle,moje zoubky bílí.

Krásně tlačím do křesla,bolestí jsem zroněný,
vrtačka to odnesla,vrták v dásni zlomený.


ČESKÝ TIGER WOODS
Na golf kráčím odhodlaně,za tisíce výstroj mám,
až mě touhou pálí dlaně,nevadí, že začínám.

Údery mám víc jak skvělé,úžasně i patuji,
z toho jak ty drny lítaj,nesmírně se raduji.

Každý úder doprovází, zaklení a hříšné kecy,
nic mě tady nerozhází, inteligent je nad věcí.

Nechápu ty členy klubu, marně mozek namáhám,
proč jen na mě mají hubu,vždyť montérky čisté mám.

Kapsy  míčky začnu plnit, nervy napnuté jako sítě,
nebude mě nikdo vinit, na AUKRU je prodám hbitě.




HORSKÁ ROMANTIKA
Snížek bílý, hory krásné,lyže dnes si vytáhnu,
rozhodnutí padlo jasné,kostru svoji protáhnu.

Proč mě nohy nezebou,proč nekochám se krajinou?
Teď 5 metrů mám nad sebou,zavalený  lavinou.


STUDNA
Rozhodli se studnu kopat, je to těžká práce,
raději však víno slopat, čekat na dotace.

Alkohol je mrzký pán, na který se doplácí,
pracovník je zasypán, o život přišel při práci.


HIV blues
Hezká mladá teta, moc svůdného těla,
obšťastňuje léta, stovky mužů měla.

HIV je pozitívní, není žádná devíze,
není pro ni negatívní, hlavně že jsou peníze.


BEZDOMOVEC
Bezdomovec kůže líná, kanál k sběrni dotlačí,
promění jej v láhev vína, dítě v díře skotačí.

Ven se drápe zas a znova, noha přitom zlomená,
vysílá to večer NOVA, reportérka zroněná......


Nemá žádnou vizi,ten občan bez střechy,
natož televizi,za to chová blechy.

Jednoduše žije,netřeba mu paláce,
o to více pije,též nemusí do práce.

Společnost ho bere,jako tu spodinu,
jeho to nesere,jinou má rodinu.

Neznáme jich osudy,spíše nám jsou k zlosti,
berem je jak pobudy,na okraji společnosti.




MUCHOMÚRKA:
Jak vypadá houba, která roste v lese,
pozná každý trouba, plný košík nese.

Doma voní vaječina,chuti z jedovatých ujde,
skutečnost je ale jiná, půl rodiny pod drn půjde.




JEDE JEDE MAŠINKA...
Činnost dnes mám na háku, celý den se poflakuji,
nestíhám já ke vlaku,tak za jízdy naskakuji.

A už lehce pod vlak padám,budu na to valit oči,
marně svoje nohy hledám, kolo ani nenadskočí.

Támhle leží v kolejišti,už je vidím obě,
Zbytek těla v tratolišti,nevím víc o sobě.

Do nebe či do pekla,kam mám tedy jít?
Duše z těla utekla,nejde to  rozchodit.

Rozvedu to v jedné větě,zda varianta býti může,
bohužel na onom světě,už zase skáču přes kaluže.




Teréňák:
S autem svojim terénním, tak to beru za hotovku,
každou srážku ocením, zvláště když jde o škodovku.

Vězení to nemám rád,to je závěr celý,
s policií kamarád, právníky mám sklvělý.

MAFIE:
Úrok vysoký je dost,nevrátil jsem many,
najednou přijde host, azbukou tetovaný.

Ani slovo z huby, vždyť neumí česky,
moje bílé zuby, vybít umí   hezky.

Hloupě koukám stále a nastává peklo,
co mám říci dále? Oko mi vyteklo.

Můj fasád  poničený,vezu se jich  fárem,
Do  kufru natlačený,dostal jsem to darem.

Vyložen jsem hbitě,na té hrázi přehradní,
makají  svědomitě,vůbec nejsou bezradní.

Adrenalín ve mně stoupá, červenaj mi líce,
Otázka je možná hloupá? Nač jim kolejnice?

Pohled na ni vyvolává, enormní chuť k placení,
Mnoho času nezůstává,
                               hezké svátky, vážení.










ZASYPANÝ BRIGÁDNÍK:
Kopáč hloubí velkou díru,pozornost si zasluhuje,
v bezpečnosti nemá míru,zemina ho zavaluje.

Chtěli by to vědětjeho kamarádi,
má tam dole veget?Hodinu se radí.

Uchopení lopat, nejschopnější rada,
tolik hodin kopat, až zabolí záda.

Po hodinách kopání,brzy bude PADLA,
ozvalo se zvolání:"Nezvládnem bez rýpadla".

Bagr kope čadící a pak s velkou slávou,
vytahuje ve lžíci, přilbu jenom s hlavou.



UZENINY:
Výrobce je hodný mistra, obsah párků běžně tají,
najde jen osoba bystrá, čeho se ti lidé nají.

Nakoupí si velkou várku, nemá žádné otázky,
může být rád, že z těch párků, nekoukají ocásky.


VÝHERNÍ AUTOMATY:
Automaty zrádné stroje, funkci mají jedinou,
rodina pak nemá zdroje, hned se stává chudinou.

Z výplaty se všechny prachy, v automaty rychle vrazí,
občan se pak klepe strachy, z hráčů stávají se vrazi.


NOHY V TEPLE:
Každým rokem zdražujeme, na lidi se nakládá,
s občany se radujeme, jak se dobře vláda má.

Za ty jejich prach, věky by jsme žili,
netřásli se strachy, kupovali vily.

KOMÁR:
To jste lidi nevěděli, jak má komár život skvělý.
Vyvolává krásné zmatky, i poslanec je na něj krátký.

Spokojeně si poletuje, sem tam někde píchne,
každý, který napuchuje, řádně se namíchne.

Řeší se tu diléma, probíhá boj litý,
když už komár zemřít má, proč ne řádně sytý.


RAKOVINA PLIC:
V obyčejné rodině, kuřáky doma hostí,
dítě leží   v peřině, dýmu tak má dosti.

Inhaluje z plných plic, marně krčí nosem,
nezmění se na tom nic, není doma bosem.

Plícím špatná zpráva, dostávají do vínku,
nemoc vpřed se dává,nedává si podmínku.

Dítě se dusí a kašle,lapajíc vzduch zoufale,
je to tam na mašle, chlapy ruší při fotbale.

V posteli sedí jak v base,hledá prázdné rohy,
málo jde jedině dá se,cucat palec své nohy.

K tomu i okouše nechty,než vyčerpáním usne,
poslouchat mužské hefty,kde ovzduší je dusné.

Ráno ho bolí břicho, též  krásně rudá očka,
no raději bude ticho, neb nadávka ho počká.

Říkám pro velké člověky,čert vás všechny vem.
Velký budu děti navěky, denně dusit doutníkem.



RUMÍK ZLOMOCNÝ:
Celoroční konzumace, každý krok je vratký,
organismu deformace, není kroku zpátky.

Alkohol je špatným pánem, vymývaj se mozky,
a tak potom s každým ránem, nejen hrad jsou TROSKY.

SPARTA:
Jsme fanouškovská rodina,
snad nebude to můj zánik,
neodbije má poslední hodina,
když na Spartě zařvu: "BANÍÍÍK"?

Sparťanský kotel žhavý,
největší efekt dosáhnu
a nemusí to být davy,
co do Ostravy přetáhnu.

Že vyšel"BANÍK" z huby,
pěst mě rychle uspala,
to vyšlo na čtyři zuby,
které Letná dostala.

Bez nich sedím v Pendolínu,
do Prahy už nikdy více,
stálo Ti to za to synu?
Drž se raděj slivovice.



ROZTOMILÝ LVÍČEK: