15 oblastí:
1. soukromí a osobní záležitosti.
2. když k nám příjdou kamarádi.
3. oblékání.
4. nakupování.
5. u televize.
6. v kině.
7. v autě.
8. rodinná dovolená.
9. v restauraci.
10.na pláži.
11.společné sportování.
12.na zápase.
13.závodní sport.
14.třídní schůzky a další školní pravidla.
15.domácí úkoly.
1.Soukro
mí a osobní záležitosti:
CHCEME SVÉ SOUKROMÍ a potřebujeme ho.
Nejlepší, co můžete udělat, je poslouchat nás, když říkáme třeba:
1. Nevyptávejte se pořád.
2. NEVYPTÁVEJTE SE POŘÁD !!!
3. Nelezte do našeho pokoje.
4. Nehrabte se nám ve věcech v batohu pod slabomyslnou záminkou, že si
potřebujete půjčit tušku.
5. Nevyzvídejte, s kým jsme si povídali u oběda.
6. Nedělejte tolik povyku kvůli tomu, když vám na dotaz: "Co bylo ve
škole?" , odpovíme, že: "NIC!".
Hlavně neříkejte takový to: "Když jsi byl/a/ šest hodin ve škole, tak jste
tam asi něco dělali, ne?", anebo:
"Jasně, takže jsi asi celej den seděl a čuměl do zdi, že?"
7. Neptejte se, jestli jsme nedostali opravenou nějakou písemku.
8. Netahejte z nás v jednom kuse nějaký podrobnosti o něčem- buďto si je
nepamatujeme nebo jsou nám úplně volný.
9. Nedělejte rozruch kvůli něčemu, co není nějaký vyloženě nebezpečný
svinstvo typu CRACK nebo HERÁK.
/krabka cigaret určitě bezprostřední ohrožení života nepředstavuje./
10. Nesnažte se předstírat, že se vám líbí muzika, kterou posloucháme.
Pokud se vám náhodou opravdu líbí, nechte si to pro sebe.
11. Neopakujte pořád dokola, že všechny ty naše písničky jsou jedna jako
druhá.
12. Netvařte se, že se vám taky líbí MTV, Beavis and Butthead, South
park atd.
13. Neoblažujte nás vzpomínkami na svoje hippiesácký mládí.
14. Neptejte se nás, kam jdeme, když jdeme ven.
Když budeme chtít, aby jste to věděli, řekneme vám to sami.
15. Nenapomínejte nás věčně, aby jsme si nic nezačínali s alkoholem nebo
drogama.
16. Neptejte se nás na nic, když jsme se akorát vrátili z nějaké akce.
17. Nenuťte nás číst ze všech možnejch tiskovin články o problémech
dospívající mládeže.
18. Neupravujte nám vohoz a nezastrkávejte nám podolky na veřejnosti.
19. Nevoslintávejte si prsty, když si chcete odstranit nějaké snítko z
obličeje.
20. Neptejte se, jestli už jsme byli dneska na velký.
21. Nesnažte se s námi navazovat rozhovor přes domácí mazlíčky.
22. Nenazývejte nás infantílními zdrobnělinami našich jmen/ a hlavně ne
těmi, které vám připadají roztomilý/.
2. Když k nám příjdou kamarádi.
To, že jste rádi, když příjdeme a posedíme s vámi, když máte návštěvu, ještě neznamená, že je tomu tak i v opačném případě.
Když se objeví naši kamarádi, mějte laskavě na paměti, že přišli za námi a rozhodně ne proto, aby útrpně poslouchali něčí rodiče.
Úplně stačí, když jim řeknete "nazdar" a zmizíte.
Takže, až k nám příště příjdou, moc prosíme:
1. Nenoste své staré pantofle, obzvlášť ne ty pleskavý-kdo to má
poslouchat.
2. Nepředvádějte se v županu nebo ve spodním prádle.
3. Nepoužívejte své parfémy, protože to pak smrdí po celým bytě.
4. Neťutínkujte se s námi ani s kamarády.
5. Nenabízejte kamarádům peníze.
Budou se cítit trapně, že s nimi jednáte jak s malejma dětma.
6. Nestrkejte nám peníze před nimi, ale dávejte nám je tak, aby to pokud
možno nikdo neviděl. A neptejte se pořád, jestli máme dost peněz.
Nebojte- my si řeknem.
7. Nevtipkujte, pokud si nejste absolutně jistí, že jste opravdu vtipní.
8. Nepřibližujte se ani na okamžik k místu nějaké naší akce.
9. Nepřisedávejte si k nám, když se díváme na video.
10. Nevyptávejte se kamarádů na jejich rodinu.
11. Nenazývejte nás před nimi "roztomilými" přezdívkami.
12. Neprojevujte o ně žádný zájem-vy je také nezajímate.
13. Neukazujte jim fotky ani video z dob, kdy jsme byli malí, ani jim
nevyprávějte různé veselé nehody z vašeho dětství.
14. Nepropukejte pokud možno při svých slavnostních projevech/ na různých
oslavách, narozeninách apod./ dojetím v pláč.
15. Neptejte se kamarádů na jejich názor na aktuální společenské problémy.
16. Nelíbejte je.
17. Nesmějte se svým vlastním vtipům.
18. Když u nás nějaký kamarád přespává, nechoďte nám radit, kdy máme
zhasnout.
19. Neoblizujte se před nimi s našimi domácími zvířaty.
20. Nechtějte po nás, abychom před nimi čistili kočičí záchod. A sami to taky nedělejte.
21. Nechtějte po nás, abychom šli vyvenčit psa. Máme tu přeci kamarády.
3. oblékání.
Buďme k sobě alespoň chvilku upřímní.
Schvalovali vám snad děda s babičkou v době vašich středoškolských studií váš způsob odívání? Dokázali se alespoň částečně smířit s tím, co nosíte na sobě? NE, SAMOZŘEJMĚ, ŽE NE.....
Stejně tak ani my nečekáme, že vy budete mít v tomto ohledu pochopení pro nás.
Pokud by se vám ale podařilo uznat za hodna vaší pozornosti a respektu následující doporučení, míra vzájemného neporozumění v oblasti oblékání by klesla na přijatelnou úroveň:
1. Nekupujte nám na sebe nic, co by nebylo tmavý.
2. V žádném případě nám nekupujte nic s kytičkama. To se dá nosit možná
tak na Havaji.
3. Nejlépe bude, když nám nebudete nakupovat žádné oblečení. Prostě
nám dejte peníze a my si ho koupíme sami.
4. Neukazujte kolem sebe na vrstevníky se zastrčeným trikem, že prej se
máme podívat, jak jim to sluší.
5. Netvrďte, že vevnitř si všichni lidi čepice sundávají.
6. Nechtějte vědět, proč nechceme nosit to či ono.
A zejména ne v tom případě, když jsme to doteď nosili.
7. Nenoste nám naše oblečení.
8. Nenoste bokovky ani kapsáče.
9. Nenoste světlé košile s kytičkama/ zejména otcové ne./
10. Nenoste mundůry tropických cestovatelů. Aspoň ne ve městě.
11. Nenoste obepínavé kalhoty.
12. Vlastně nenoste raději nic obepínavého.
13. Nenoste kalhoty, který jsou vám krátký.
14. Nenoste trička s hlubokým výstřihem, aby vám z nich nekoukaly prsa,
respektíve chlupaté hrudníky.
15. Nesnažte se obhájit, že opravdu potřebujete takový množství různých
bot.
16. Nenoste účes jako March Simpsonová ani žádný jiný, který je zrovna in.
17. Nedopusťte, aby vám koukaly chlupy z nosu nebo z uší. Zastřihávejte si
je.
18. Neberte si na sebe nic, co se nosilo během uplynulé dekády. Pokud
teda zrovna nejdete na maškarní bál.
19. Neberte si na sebe trikot na aerobik.
20. Nenoste něco, co by vás snad mohlo dělat mladší.
Stejně každý pozná, kolik vám je.
21. Nenoste nic koženýho. zejména ne sukně, kalhoty, šaty nebo vesty.
22. Nechoďte ověšeni šperky, ať při každém pohybu necinkáte.
23. Nesnažte se barvením vlasů vyhrát předem marný boj se šedinami.
24. Neschovávejte pleš pod přehazovačkou. Stejně je každýmu jasný, co
zakrývá, ani nemusí začít foukat vítr.
25. Nenoste na přívěsku víc než deset klíčů.. Nejste přece bachař.
4. Nakupování:
Společné nakupování nebude nikdy aktivitou, která by zvyšovala mezigenerační porozumění, ale nemusí to být úplná katastrofa, když budete mít na mysli následující doporučení:
1. Nežádejte po prodavačce " něco, co se nosí".
2. Nesundávejte všechno ze stojanů, abyste nám to mohli předvést s
otázkou "A tohle se ti nelíbí?".
3. Neříkejte před prodavačkou, jak se vám to zdá drahý.
4. Nelezte za náma do kabinky.
5. Nechtějte, abysme vylezli z kabinky, že se chcete podívat, jak nám to
sluší.
Když budeme mít zájem o váš názor, vylezeme sami.
6. Nekomentujte pochybnou kvalitu zboží před prodavačkou.
7. Neukazujte nám na něco, co si zrovna zkouší někdo jiný, se slovy
"Podívej, to vypadá dobře, nechceš si to taky zkusit?".
8. Nevyprávějte prodavačce o všech svých životních radostech a
strastech.
9. Nevolejte nás jménem na celej obchod.
Když se náhodou ztratíme, hledejte nás potichu.
10. Nevztejete se ve frontě u pokladny, že to jde tak neuvěřitelně pomalu.
11. Nenabízejte nám, že od něčeho vezmeme ještě jeden kousek, když se
nám to tolik líbí.
12. Nekupujte oblečení pro nás bez nás.
13. Nekupujte něco jenom proto, že je to ve slevě.
14. Neříkejte, že počkáte, až bude daná věc ve slevě. Kupte nám ji, když ji
chceme.
15. Nevyptávejte se nahlas, jestli nám naše spodní prádlo není už malý.
A pokud možno, nevyptávejte se na to vůbec.
16. Nekomentujte výstřih nebo rozkrok toho, co zkoušíme.
17. Nedávejte se do řeči s kýmkoli, kdo by nás mohl znát ze školy.
18. Nevyzvídejte na cizích lidech, kde sehnali to, co mají na sobě.
5. U televize:
Kolikrát už jste kritizovali, jak moc se koukáme na televizi nebo na co se koukáme.
Měli byste si připustit, že stejně, jako nedokážete pochopit, že kola a křupky jsou klíčovou součástí zdravé výživy, nerozumíte v nejmenším ani našim televizním potřebám.
Pokud se budete řídit následujícími pravidly a necháte nás normálně koukat, zavládne v domě klid a mír.
/alespoń dokud budeme mít pod kontrolou dálkové ovládání/:
1. Netvrďte pořád, že televize vymejvá mozek.
2. Neopakujte pořád, že z toho koukání budeme mít hlavu jako škopek.
3. Neříkejte nám pořád, že jsme peciválové nebo shnilý brambory. Buďte
alespoň trochu kreatívní a vymyslete si něco vtipnějšího.
4. Nenapomínejte nás pořád, že se díváme moc- my to poznáme sami.
5. Nekritizujte kvalitu pořadů, na které se díváme.
6. Neprotestujte proti televizi puštěné u jídla s poukazem na to, že si
budeme radši povídat. Televize je za všech okolností lepší než rozhovor s
rodičmi.
7. Neptejte se uprostřed filmu, o čem to je.
8. Netvrďte, že to, čemu se smějeme, není směšný.
9. Neurážejte se, když se něčemu smějeme pohrdlivě.
10. Nepřesvědčujte nás, že profesionální wrestling je předem domluvený
divadýlko. Nás to baví.
11. Nechoďte se dívat na televizi, když vás u ní nechceme.
12. Neuzurpujte si právo na dálkové ovládání.
13. Nesedejte si u televize na naše místo, a to ani když tam nejsme. /Mohli
by jste nám rozsedět náš anatomický dolík v křesle, který jsme si tam
léta pracně zadkem tvarovali/.
14. Nešustěte nám do vysílání novinami.
15. Nestěžujte si, že přepínáme kanály tak rychle, že ani nestačíte
postřehnout, co dávaj.
16. Nepouštějte vlastivědné, přírodovědné, vzdělávací a vůbec všelijaké
další naučné pořady.
17. Nemačkejte ovládač ukazováčkem, ale vždycky palcem.
18. Nevztekejte se, když potřebujeme přepnout a kouknout se na skóre
zápasu.
19. Nechte si pro sebe svý komentáře, když se náhodou objeví na
obrazovce násilí nebo nahota.
20. Nepřepínejte nám to, když je to zrovna napínavý.
21. Nemluvte na nás, když dávají sportovní přenos.
22. Netvrďte, že přenosy amerického fotbalu, baseballu, hokeje nebo
basketu jsou nudný. Pro nás rozhodně nejsou.
23. Netvrďte o žádném sportovním přenosu, že je to nuda. Leda snad, že
by šlo o ženský fotbal, golf nebo závody NASCAR.
6. V kině:
Rodinná návštěva kina patří k těm vzácným společenským aktivitám, kde míra našeho utrpení nebývá tak veliká. Je to proto, že kina jsou většinou rozlehlá/ takže je naděje, že vás v davu nikdo nepozná/ a bývá tam tma /významně přispívá k témuž/.
Ovšem, protože musíme spolu přijít, posadit se a nakonec zase odejít, nastávají situace, které bychom snad vyměnili i za popravu.
Aby k nim nedocházelo, věnujte proto prosím pozornost následujícím pokynům:
1. Neberte si do kina vysoký klobouk nebo účes.
2. Nevysvětlujte pokladní, kde se film odehrává nebo kdo ho natočil.
Stačí, když budete znát jeho název.
3. Nechoďte na film, ve kterém vystupuje v hlavní roli kdokoli ze seriálu
Přátelé.
4. Nestěžujte si, že je zvuk zas příliš nahlas.
5. Nekupujte párky v rohlíku, které pamatují Francze Jozefa.
6. Nekupujte si bonpary nebo gumový medvídky.
7. Nedělejte okolky s hledáním sedadla. Prostě si jedno vyberte a sedněte
si.
8. Nesedejte si ale na místa pro personál.
9. Taky si nesedejte do první ani do poslední řady.
10. Nereagujte na řečnické otázky v reklamních šotech.
11. Nezpívejte si melodie ze svých oblíbených reklam nahlas.
12. Nechte si své komentáře k předfilmu pro sebe. Seďte a koukejte.
13. Nesnažte se film nenápadně natočit na videokameru.
14. Nevstávejte během představení na záchod více než jednou.
15. Nesmějte se, pokud se nesmějí i ostatní.
16. Nestěžujte si nahlas během filmu, že jste něčemu nerozuměli.
17. Nemluvte raději vůbec, snad jenom když si z něčeho budete
utahovat.
18. Nespínejte ruce a nezakrývejte si oči ve vypjatých okamžicích nebo
při leknutí.
19. Nazapomínejte, že to jsou jen herci a neumírají doopravdy/ tedy kromě
Brandona Leeho/.
20. Nevstávejte, když si myslíte, že už je konec. Počkejte na titulky,
abyste se náhodou nespletli. A naopak, když už běží, nečekejte věčnost
na to, abyste se dozvěděli, kdo koho hrál, a zvědněte se.
21. Netlačte se po představení k východu. Jděte normálně.
22. Netleskejte na konci představení.
23. Neztrhejte film hned po ukončení . Dopřejte mu alespoň týden hájení.
24. Nikdy nesrovnávejte pokračování s prvním dílem. Původní film je vždy
lepší/ vyjma Terminátora/.
7. V autě:
Jet s rodiči autem nemusí být nutně flustrující a otravné.
Dokud nedosáhneme zákonné věkové hranice, nemůžeme se prostě za kamarádama, do kina nebo na basket vozit sami.
Aby společná jízda nebyla pro nás nejhorším zážitkem, který si lze vůbec představit, stačí, když nebudete zapomínat na žádnou z těchto zásad:
1. Když vezete svého potomka kabrioletem, nesundávejte střechu, i
kdyby bylo sebevíc hezky. když je vám horko, zapněte si klimatizaci.
2. Nekupujte si nadupaný sportovní auto v křiklavý barvě jenom
proto, abyste vypadali mladší.
3. Při placení parkoviště nebo mýtného
-se nevybavujte s výběrčím: nevyptávejte se ho , jak se má, ani ho
nelitujte, jaké mu musí být horko,
-nezpívejte si nahlas s rádiem,
-nepoužívejte zpětné zrcátko pro nanášení rtěnky ani rýpání se v
zubech.
-nekritizujte výši poplatku /hlavně neříkejte "to je teda zlodějna"/.
4. Nenechávejte si vlát vlasy ven z okýnka.
5. Nejezděte po vedlejších cestách se záminkou, že budou pěkný vyhlídky,
ale raději se pořád držte na hlavní.
6. Nenazývejte bloudění "dobrodružstvím".
7. Neptejte se místních na cestu.
8. Nejezděte kolem dokola parkoviště při hledání toho nejlepšího místa.
Zajeďte na první volný místo, který uvidíte.
9. Neshánějte se po "tý skvělý pumpě", když potřebujete benzín.
Prostě zastavte a natankujte!
10. Nebubnujte za jízdy do volantu ani do palubní desky.
11. Nezpívejte nahlas, když v rádiu hrají písničky vašeho mládí.
12. Když učíte svojeho potomka řídit, neznervózňujte ho v jednom kuse.
8. Rodinná dovolená:
"Na rodinné dovolené vás čeká spousta zábavy."
"Cestování vám rozšíří obzory."
"Na rodinné dovolené poznáte tolik nových věcí, kolik byste nikdy poznat
nemohli, kdybyste místo toho dělali cokoliv jiného."
"Na rodinné dovolené se neuvěřitelně utuží vazby mezi jednotlivými členy..."
Kolik takových argumentů už jsme byli nuceni vyslechnout.
Tedy, v určitých případech může být dovolená s rodiči opravdu zábavná, a dokonce i podnětná a poučná, ovšem pouze pokud si vezmou k srdci následující:
1. Nesnažte se mluvit cizím jazykem, pokud ho opravdu dobře neumíte.
2. Nepřijímejte za své zvyky země, do které cestujete. Kupříkladu v Paříži
nemusíte nutně každého na potkání líbat na obě tváře.
3. Nedopusťte, abyste vypadali na první pohled jako turisti:
žádné kraťasy a dlouhé ponožky, žádné brýle se slunečními klapkami,
žádné žertovné čepice, ledvinky, vyptávání se na cestu, žádná
rozevřená mapa u nosu, žádný čerstvě zakoupený triko s názvem města
nebo navštívené oblasti.
4. Nekupujte si kvůli jedný týdenní dovolený profesionální foťák s
teleobjektivem a stativem.
5. Nehledejte celý večer tu správnou hospodu. Stejně nikdy předem
nevíte, do čeho šlápnete, takže si prostě vyberte a je to.
6. Nedávejte si na čepici žádná péra.
Nejste ani kmenový náčelník ani myslivec.
7. Nesnažte se dělat zbytku rodiny turistického průvodce.
8. Nepředhazujte nám, že "tam" určitě bude nějaká ta mládež v našem
věku.
V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ se nepokoušejte nás s někým takovým seznamovat.
9. Nechovejte se ani jako venkovský balíci ani jako snobi z města.
9. V restauraci:
Když máte hlad, tak se potřebujeme pouze najíst.
Toužíme výhradně po jídle a nikoli po "kulinářských zážitcích- zcela nám postačí Mekáč.
Když už musíme mít oběd v restauraci, nemusí být nutně víc deprimující než doma, a dokonce snad ani nesnesitelně dlouhý a nezáživný, ovšem budete se muset řídit těmito základními pokyny:
1. Neobjednávejte si nic příliš drahého, když nás pozval / a bude platit/
někdo jiný.
2. Neobjednávejte si něco jenom proto, že je to psáno cizí řečí. není od
věci vědět, co si vlastně objednávám a je také dobré umět to vyslovit.
3. Nevracejte jídlo do kuchyně víc než jednou.
4. Nelouskejte na členy personálu prsty, ani po nich nevolejte "chlapče"
nebo "slečno".
5. Nestěžujte si na kvalitu obsluhy, dokud s vámi vaše děti ještě sedí u
stolu.
6. Nesmějte se moc nahlas.
7. Nemluvte na cizí lidi, kteří sedí u vedlejšího stolu.
8. Nevylevejte se číšníkovi ze všech svých životních strastí.
9. Nenimrejte se brčkem v uchu ani v zubech.
10. Neříkejte číšníkovi, že vám chutnalo. Jeho to nezajímá a
šéfkuchaři to stejně nepoběží říct.
11. Nevyvolávejte rozvláčné diskuse o tom, kdo bude platit.
10. Na pláži:
Takový pobyt na pláži může být celkem v pohodě/ když už teda toužíte po rozpáleném písku, studené vodě a svačině s přídavkem pískových zrnek/. Člověk opravdu může určitou dobu odpočívat jen tak ležením na zádech a posloucháním příboje/ nebo discmena/. Musíte ale mít vždy na paměti, že nedodržením jakékoli z níže uvedených doporučení nám neodvratně pokazíte celý den:
1. Neberte si bikiny ani tanga.
2. Nenoste bílé plavky. Po namočení zprůsvitní.
3. Nesoukejte se do plavek až na pláži.
4. Nenoste si s sebou slunečník s rybičkami nebo jiným roztomilým vzorem.
Když už se bez něj neobejdete, pořiďte si jednobarevný nebo pruhovaný.
5. Neosmělujte se celou věčnost.
Nestůjte po kotníky ve vodě a necamrejte si vodu na ramena.
Buďto jděte do vody, nebo zůstaňte na břehu.
6. Nešnorchlujte. Když už musíte, nepromenádujte se po pláži v
potápěčských brýlích a ploutvích, ale nasaďte si je až ve vodě.
7. Neberte si s sebou velký rádio.
Ani malý rádio, který hraje nahlas.
8. Nenoste si s sebou nafukovací balón.
Nikdo nestojí o to, koukat na dovádějící partu stárnoucích nadšenců, jak
se jim při pohybu vlněj pupky.
9. Nesnažte se nás nadchnout pro stavbu hradů.
Uznejte, že kopec z bláta se strouhou špinavé vody okolo není zase tak
vzrušující.
10. Nepoužívejte krém s ochranným faktorem vyšším než 15. Každý ví, že
pak už to vyjde nastejno.
11. Nepatlejte nám opalovací krém na obličej a na uši.
Počkejte, až sami zjistíme, že jsme spálení.
12. Nesbírejte odpadky po cizích lidech.
13. Nepřipomínejte nám pořád, že nemáme chodit do vody hned po jídle.
Přijdeme na to sami, až nám začne ve vodě skákat jídlo do krku.
11. Společné sportování:
Sportování s rodiči se dá akceptovat, pokud se vymezuje výhradně na aktivity, při kterých sme v ustavičném pohybu.
Neustálým rychlým pohybem se totiž snižuje pravděpodobnost, že nás pozná někdo známej.
Házení talířem, kroket nebo pétanque tento požadavek naprosto nesplňují. Abychom se celou dobu nemuseli strachovat, že nám provedete něco tak hroznýho, že budeme toužit být raději sirotky, přečtěte si prosím následující pravidla a vemte k srdci:
1. Nepředvádějte se.
2. Nelepte si na kolečkový brusle samolepky ani si do nich nedávejte
svítivý tkaničky.
3. Nedávejte si na kolo cyklokomputer, který ukazuje úplně všechno
včetně tepu, spotřeby kalorií, dechové frekvence, rychlosti, nadmořské
výšky, ujeté vzdálenosti, měsíční fáze, a teploty na Marsu. Budete
vypadat jako pošahanci. Nejste přece závodníci, ale pojedete jenom pár
set metrů pro rohlíky.
4. Neupozorňujte na sebe. Například při fotbale nekřičte: "Makej, makej!".
5. Nesnažte se nás naučit naše sporty /skateboarding, skating atd./,
protože je to proti přírodě.
6. Nejezděte na snowboardu.
7. Neberte si na lyže bílé oblečení.
8. Neberte si na sebe nic křiklavého nebo svítivého. Ani v noci ne. Nejsou
80. léta.
9. Nekupujte si moderní lyžařské čepice. Stará pletená čelenka vám bohatě
postačí.
10. Neprovozujte aktivity, se kterými nezapadnete: kupříkladu nejezděte
se psím spřežením, když všichni ostatní lyžují.
11. Nezastavujte se u nás, když spadneme. Pokračujte plynule v jízdě a
pouze prohoďte: "Sejdeme se dole."
12. Nemávejte a nevolejte na nás z lanovky.
13. Nebavte se s lyžařským instruktorem o našich pokrocích.
14. Nežádejte po našich vrstevnících, aby nás učili jezdit.
15. Nekupujte si luxusní vybavení a oblečení, když jste úplní začátečníci.
16. Neberte si na sebe krátké tenisové kraťasy.
17. Nepoučujte nás stále dokola, jak se co má správně dělat.
18. Nežádejte neznámého trenéra, který náhodou vedle učí cizí lidi, aby
nás taky vzal.
12: Na zápase:
Může to možná být trochu mrzutý, ale opravdu nemáme nejmenší zájem chodit s vámi na fotbal nebo na basket.
Šlo by to, kdybyste nás pokaždé úplně neznemožnili. Pokud si nejste jisti, že dokážete dodržet následující pravidla, raděj zůstaneme doma, i kdyby šlo o fakt důležitý zápas.
Nechceme se na veřejnosti kvůli vám cítit trapně:
1. Nenoste si s sebou z domova noviny, časopisy nebo snad dokonce
knihy. Proč jste vyhazovali peníze za lístek, když se pak nedíváte?
2. Netahejte s sebou z domova svačinu a pití.
3. Negestikulujte divoce do kamery, abyste byli vidět v televizi. Není
nutný, aby vás všichni poznali.
4. Když se přeci dostanete do záběru, nechovejte se jako úplný idioti.
5. Nejásejte, když nejásají lidi okolo.
6. Nevolejte nic po svém oblíbeném hráči. Stejně vás neslyší.
7. Nekřičte nic duchaplného, pokud si nejste úplně jistí, že to je duchaplný.
8. Neodkládejte si aktovku, kabát ani igelitku z krámu na okolní sedačky.
Až si tam někdo příjde sednout, bude to trapný a my si budeme připadat
jako tupci.
9. Nesedejte si na volné sedačky vepředu, pokud nevíte určitě, že se tam
ti fandové už nevrárí. Až se totiž objeví a budou vám vysvětlovat, že ta
místa patří jim, budete vypadat jao úplní blbci.
10. Nevytahujte se před lidmi okolo svými sportovními znalostmi.
11. Nevyprávějte nám, že když jste byli mladí, tak ještě sport za něco stál. Nezajímá nás to.
13. Závodní sport:
Není bezpodmínečně nutné, abyste chodili na každý náš trénink.
Ovšem důsledně trváme na tom, abyste chodili na všechny naše zápasy, vystoupení, představení atd.
Nejlépe bude, když budete stát nenápadně po straně, budete se dívat a budete na nás hrdí. A budete se bavit. Pokud by to ale mělo znamenat cokoli z následujícího seznamu, zapomeňte na to:
1. Nefanděte.
2. Nefanděte, ale pokud už musíte, povzbuzujte všechny.
Ne jen svoje ratolesti.
3. Nevbíhejte na hřiště ani nepropadejte u postranní čáry hysterickým
záchvatům, když vaše dítě zahodí šanci nebo ho někdo zfauluje.
4. Nikdy nevyhlašujte time-out.
5. Nehádejte se s rozhodčím.
Pokud možno vůbec na něj nemluvte.
6. Nerozebírejte s trenérem pokroky svých dětí.
Pokud možno se s ním vůbec nebavte.
7. Nenoste oddílu k svačině nakrájené pomeranče a vodu.
Noste výhradně koblihy a ionťáky.
8. Netrénujte družstvo, ve kterém váš potomek hraje.
Pokud už k tomu dojde, nenadržujte mu.
9. Nesnažte se svého potomka utěšovat, když něco zvorá.
V žádném případě mu tím nepomůžete.
10. Nikdy neříkejte, že "není důležité vyhrát, ale zůčastnit se".
Každý malý dítě ví, že vítězství je všechno.
14. Třídní schůzky a další školní pravidla.
Váš šéf z práce nás nikdy nepozval trávit odpoledne do vaší kanceláře, a proto bychom uvítali, aby škola přestala zvát vás do naší třídy.
Třídní schůzky jsou pro nás mučením a pro vás představují něco jako chůzi minovým polem: každý krok, ale i slovo nebo gesto může napáchat nedozírné škody.
Dokonce i když se budete důsledně řídit následujícími pravidly, rodiče ve škole prostě nemají co pohledávat.
1. Nelezte uprostřed výuky do třídy a nemávejte na nás.
Poznáme vás i bez mavání.
2. Pokud je vaše zaměstnání zoufale nudné, nechoďte o něm dělat besedu
do třídy.
3. Nediskutujte s učitelem.
4. Neopravujte učitele, když se splete.
5. Nehlaste se, když chcete mluvit, prostě vůbec nemluvte.
6. Nepřitakávejte rodičům, které neznáte.
7. Nepřátelíčkujte se s rodiči, s jejichž dětmi se nekamarádíme.
8. Nechoďte za našimi učiteli "nenápadně" po vyučování.
9. Ve školním areálu nás nelíbejte a neobjímejte ani jinak neprojevujte
svoji náklonnost.
10. Nikdy nepřiznávejte, že jste se ve škole ztratili.
Za všech okolností předstírejte, že víte, kde jste a kam jdete.
11. Nenechávejte si ve třídě zapnutý mobil. A už vůbec neveďte žádné
hovory- ani šeptem.
12. Nenuťte nás chodit do školy, když se necítíme ve své kůži.
13. Nikdy se neobjevujte ve škole bez varování.
14. Nevbíhejte uprostřed hodiny do třídy s něčím, co jsme zapomněli
doma,byť by to bylo sebedůležitější.
15. Domácí úlohy:
Existuje snad ohledně úkolů nějaké jedenácté přikázání pro rodiče "nepřestaneš do nich rejpat, i kdybys je měl/a/ utrápit k smrti"?
Možná byste se mohli naučit nám trochu víc věřit, když vám říkáme, že už je máme všechny udělaný, anebo že jsme žádný neměli.
Měli byste se uklidnit, zkusit odpočívat a nedělat v jednom kuse kvůli úkolům rozbroje.
Nebude to snadné, ale určitě to není nemožné, obzvlášť budete-li se držet následujícího:
1. Nepomáhejte nám, pokud vás o to vysloveně nepožádáme.
2. Nedělejte nám z matematické úlohy nekonečné utrpení. Neprocházejte ji
s námi celou, když nevíme jenom něco.
3. Pokud se vám podaří nás rozplakat, nepokračujte dále ve výkladu.
4. Nevykládejte nám, kolik jedniček jste mívali vy nebo jak dlouho do noci
jste psali úkoly.
5. Neotravujte nás otázkou, kolik jste dostali úkolů, více než dvakrát za
večer.
6. Nevymýšlejte si pro nás svoje vlastní úkoly.
7. Nenuťte nás dělat úkoly, který nejsou na zítra.
8. Nenuťte nás učit se na každou malou písemku čtrnáct dní dopředu.
9. Nezkoušejte nás pořád z něčeho a nyvyšilujte kvůli každé zapomenuté
čárce.
10. Netvrďte, že ten lehký test určitě zmákneme levou zadní, protože když
ho zvoráme, budem si připadat jako úplný nuly.
11. Neprocházejte po nás s neustálým rejpáním naše slohy a eseje.
12. Když po nás něco čtete, neříkejte" co má být jako tohle" ani "vždyť to
nedává smysl".
13. Nekritizujte, dokud nedočtete do konce odstavce.
14. Nenuťte nás přepisovat slohy, ze kterých jsme dostali špatnou známku.
15. Netvrďte nám, že se máme učit v pokoji u svého stolu. Tam ,kde jsme
se uvelebili, nám to naprosto vyhovuje.
16. Nevrďte nám, že jsme se učili čtvrt hodiny, když vám jasně říkáme, že
to byla hodina.
17. Neříkejte, že se učíme málo. Víme přesně, jak se máme učit, protože
dobře víme, jak velká písemka nás čeká.
18. Neodporujte pokaždé našim pochybnostem o smysluplnosti a
praktickém významu matiky nebo fyziky nebo chémie nebo občanské
nauky nebo školy vůbec.
19. Nerozčilujte se, že zatímco opravujete a kontrolujete naše výtvory, my
si hrajeme se psem nebo si s někým telefonujeme.