Styx otevřel oči. Zamrkal a chvíli tupě zíral před sebe. Zvedl hlavu a zadíval se na spícího muže. Držel ho v náruči a klidně oddechoval.
Motýl si vzpomněl na noc. Nejen že ho nejdřív přistihl jak... ale pak k tomu dělali ty věci v jezírku... a nakonec... S každou další a další vzpomínkou byl rudší a rudší. Nejen že s mužem ale k tomu s pavoukem. Pavoukem. A jemu se to moc líbilo. S pavoukem.
Lehl si na záda a zadíval se do stropu. Co bude teď? Zavřel oči. Rychle je otevřel a otočil k muži, který si ho přítáhl blíž a políbil na spánek. Stále spal. Styx se pousmál a otočil se k němu. Něžně se přitulil. Nezáleží na tom.
Tiše ležel a užíval si hýčkající pevnou náruč. Zavřel oči, když se muž pohl. Shia si promnul oči a sklonil hlavu k mladíkovi. Vztáhl ruku a prsty ho pohladil po tváři. Sjel k jeho krku. Ucítil zrychlený tep v jeho žilách. Pousmál se a sklonil se k jeho rtům. Cítil, jak se zachvěly.
“Dobré ráno.” Zašeptal. Styx otevřel oči a skoro až vyčítavě se na něj podíval. Nechal se políbit.
“Jak je ti?” Chtěl vědět pavouk. Motýl přikývl a nedokázal jinak, než se něžně přitulit.
“Můžem... můžem jen celý den ležet?” Shia ho objal.
“Samozřejmě.” Zavřel oči a užíval si štíhlé tělo ve své nářuči.
Motýl se pomalu probouzel. Cítil, že se nad ním někdo sklání. Jeho ruce na svém těle. Jeho rty na svém krku. Jeho rty a jeho...
“Sh-Shio... to bolí.” Zapřel se proti jeho hrudníku. Překvapeně rozšířil oči. Muž chytl jeho zápěstí a přitiskl k posteli. Motýl vyděšeně sledoval krvavou stopu na jeho bradě, mnohem víc vyděšeně sledoval pavouka.
“Možná bych se mohl představit.... jsem Vatia – Vatia Misumena.” Usmál se bělovlasý muž a utřel si bradu. Styx se snažil využít situace. Pavouk ho rychle chytl a přitiskl k posteli.
“Nesnaž se... nemáš kam utéct.” Držel jeho zápěstí jednou rukou a druhou přejel po jeho hrudníku.
“Musím říct, že se Shia tentokrát překonal... jsi rozkošnější než ty před tebou.” Mladík vytřeštil oči.
“Přede mnou?” Zamračil se, když muž ochutnal jeho kůži.
“Hmm... to je tak sladký... snad ses nezamiloval.” Zadíval se mu pavouk do očí. Pobaveně se usmál.
“Jednou se ho musím zeptat, jak to dělá.” Užíval si hebkost pod svými prsty.
“Musím tě zklamat, malý motýlku... je to jen hra.... Hra jak se pobavit před krmením.” Usmál se a setřel slzu, stékající po mladíkovo spánku.
“Dobře pro mě – teď si smím hrát já.” Bavil se bolestí v jeho očích.
“Neřekl bych.” Pavouk vytřeštil oči. Shia ho chytl a strhl z mladíka. Odhodil kus za sebe. Vatia zasténal a snažil se vstát. Zvedl oči k stojícímu. Zachvěl se.
“Sh-Shio, byla to... byla to jen sranda... takovej žert.” Snažil se a zvedl ruce v obraně.
“Asi mám jinej smysl pro humor.” Chytl ho muž pod krkem. Bez sebemenších problémů ho zvedl do vzduchu – i přes jeho snahu.
“Jedinej důvod proč bych to neměl udělat?”
“Naše přátelství?” Shia se nenamáhal s odpovědí. Zamračil se a hodil muže k východu.
“Vypadni.” Mluvil mrazivě klidným tichým hlasem.
“Jestli na něj někdo z vás sáhne – zabiju vás všechny.” Otočil se k posteli. Zadíval se na vyděšeného motýla. Sedl si k němu a vztáhl ruku k jeho krku.
“To co říkal... nebyla pravda nebo ano?” Chytl Styx jeho ruku.
“Nemám ve zvyku hrát si s jídlem.” Motýl na něj nechápavě hleděl. Udiveně zvedl obočí a rozbrečel se – snad úlevou.
“Hrozně jsem se bál.” Vrhl se muži do náruče. On ho překvapeně objal.
“To co říkal... když jsem si uvědomil, jak moc mě máš v moci... to co říkal, nějak dávalo smysl... asi...” Držel muže pevně. Shia ho od sebe odtáhl a políbil.
“Já tebe?” Usmál se a znovu ho políbil. “Prober se Styxi, je to přesně naopak.” Motýl vytřeštil oči. Pavouk si ho přitáhl zpět do náruče.
“To já jsem ti dokonale podlehl... podléhám.” Držel ho pevně.
“Přitom motýly nemůžu vystát... ta jejich třepetavá barevnost, povrchnost a závist.” Řekl znechuceně. Styx ho překvapeně poslouchal.
“Myslím, že jsi jediný, kdo je neobdivuje. Většina z nich je sice... rozmazlená pozorností a obdivem, ale zaslouží si je. Totiž jejich kouzlo je něco tak...” Zachumlal se motýl do jeho náruče.
“Nemyslím, že jsem jediný... například Thane.” Styx se od něj nechápavě odklonil a zopakoval pavoukovo jméno. Shia přikývl.
“Není divu, potom co ten malý bastard provedl. Nechápu proč stále ty něvděčný vesničany chrání.”
“Nerozumím... malý bastard?” Nechápal Styx. Pavouk se mu zamyšleně zadíval do očí.
“Proč Thane opustil vesnici?” Chtěl vědět. Motýl si povzdechl a sklonil hlavu.
“No, protože Thane prý zabil Gafaie.” Udiveně zvedl obočí, když se Shia začal smát. Svezl se do přikrývek a mladíka stáhl sebou. Stále se smál. Styx se mu opřel o hrudník a nejistě ho sledoval. Pavouk se uklidnil a zadíval se mu do očí.
“To si snad děláš.” Zakroutil pobaveně hlavou. “Styxi, Thane Gafaie nezabil... to ten druhej motýl.” Mladík zalapal po dechu a zašeptal motýlovo jméno.
“Ano... miluje Thaneho – vždy miloval, možná byl spíš posedlý – podle Thaneho slov.” Styx na něj nevěřícně hleděl.
“Žárlil na Gafaie? Proto ho zabil? A potom.... Thane ho odmítl, že? Proto to nakonec shodil na něj.” Shia přikývl. Styx se znechuceně zamračil.
“Ten malej odpornej bastard... jak mu to všichni můžou tak žrát?” Řekl rozčíleně.
“Přísahám, že až ho potkám...” Zchladly jeho oči.
“Ukážu mu proč se mě on a jemu podobní bojí.” Shia se na něj zadíval.
“Hmmm... jsi neuvěřitelně sexy, když jsi rozčílený.” Stáhl jeho rty k sobě. Motýl sebou cukl a jeho výraz se změnil v rozkošně zmatený. Zadíval se muži do očí. Usmál se a sklonil se k němu.
Hnědovlasý pavouk se zadíval na spící dvojici. Shia spal za Styxem a držel ho v náruči. Stojící muž vztáhl ruku a dotkl se mladíkovo tváře. Vlastně by se dotkl, kdyby ho Shia nechytl za zápěstí. Stiskl.
“Myslel jsem, že jsem se vyjádřil dost jasně.” Mrazil jeho hlas tak jako jeho oči. Druhý pavouk se mračil bolestí a snažil se dostat ze sevření.
“Nemůžeš čekat, že to jen tak... je jako malý sladký pokušení.” Zasténal, když Shia přitlačil. “Ale proto tu nejsem.” Promnul si zápěstí, když ho muž pustil.
“Blíží se sem ten mravenec z vesnice se svými muži.” Křížák si sedl a promnul si oči.
“V čem je problém?” Nechápal jeho rozrušení.
“Je s nimi Thane.” Muž vstal. Oblékl si kalhoty a prohrábl vlasy. Otočil hlavu k pavoukovi. Zamračil se, když si všiml jeho výrazu. Stále sledoval spícího motýla – jeho pohled Shiu děsil. Není tu v bezpečí ani s ním jako ochráncem. Nemůže s ním být stále. Jeden z nich to dříve či později zkusí zase.
“Jdeme.” Poručil.
“A co s ním?” Olízl si pavouk rty.
“Lanio.” Zamrazil Shiův hlas. On sebou cukl a otočil k němu hlavu.
“Necháme ho tu. Thane si jde pro něj. Pokud ho tu najde, nebudou mít důvod nás sledovat.” Lania neochotně pokýval hlavou.
Shaudok se zadíval na jeskyni. Myslel si, že zná les dokonale. Spletl se. Otočil hlavu k pavoukovi, který si stoupl k němu. Z jeho výrazu se nedal vyčíst jediný pocit. Muž k němu sklonil hlavu.
“Jsou pryč.” Překvapil mravence. On se za ním rychle vydal, když vykročil k jeskyni.
“Počkejte tu.” Poručil pavouk a vedl Shahaie sebou. Strážci se nejistě podívali na svého velitele. Přikývl. Rozestoupili se a hlídali okolí.
Shahai nejistě kráčel tmou. Kdyby ho Thane nedržel, byl by k smrti vyděšený. Jestli tu Styx skutečně je nebo byl – musel zešílet strachem. Sám se čtyřmi pavouky. Možná jich bylo dokonce víc.
Thane mezi ostatními pachy sledoval ten, který znal. Snažil se nevnímat motýla za sebou. Možná byla chyba vzít ho sem. Otočil se. Shahai mu vběhl do náruče. Zmateně se odtáhl a zvedl obličej k jeho. Vlastně jen k místům, kde ho tušil. Thane se na něj zadíval. Třásl se a tvářil se vystrašeně. Byl malý zázrak, že byl stále schopný chůze.
“T-Thane?” Zašeptal. Pavouk mu položil ruku na tvář. Motýl zamrkal a položil na ni svou. Jeho výraz se vyčistil a on se dokonce pousmál. ´Vážně mi tolik věří?´ Pomyslel si muž.
“Nemusíš se bát. Jsem s tebou nebo ne?” Sklonil se k němu, aby ho políbil. Shahai přikývl a vztáhl ruku k jeho hrudníku. Něžně se přitulil.
“Já-já vím, ale jestli tu Styx je, musí být vyděšený k smrti. Je to tu tak... tak...” Tiskl se k pavoukovi. Ten ho pohladil po vlasech.
“Chceš se vrátit?” Shahai se rychle odklonil.
“Ne. Zvládnu to... když budeš se mnou.” Thane si povzdechl. Co má na tohle asi tak říct? Jak to dělá, že ho jedinou větou dokáže odzbrojit? Vedl ho dál.
Pomalu odhrnul závěs. Shahai si zastínil oči a vešel za pavoukem do jeskyně. Oba se trochu zaskočeně rozhlédli. Jejich pohledy se setkaly na posteli. Rychle k ní přešli a zadívali se na spícího mladíka.
“Nejsem si jistý, co přesně jsem čekal, ale on vypadá...” Ozval se nejistě Shahai. Thane přikývl a vztáhl ruku k motýlovo pohmožděnému krku.
“Je to jen povrchový. Určitě se na něm nikdo nekrmil... Styxi?” Položil mu ruku na rameno. Pohly se mu víčka a on zašeptal jméno. Pavouk se zamračil. Tak se nespletl. Je to jeho jeskyně. Možná by měl být rád, že Styxe nepředhodil svým druhům. Z nich se mu zvedal žaludek. Cítil je všude kolem – bylo to odporné.
Ležící motýl se pomalu probouzel. Zamrkal a zadíval se na dvě stojící postavy. Vytřeštil oči a rychle si sedl. Zmateně na ně hleděl.
“Thane?” Pavouk se jemně pousmál a sedl si na postel. Motýl se mu vrhl do náruče.
“Tak rád tě zase vidím.” Zavřel oči. Muž se pousmál a objal ho. To on jeho taky.
“Ale co tu děláte... a kde je Shia?” Odklonil se Styx rychle.
“Hloupej dotaz, přišli jsme pro tebe. Všichni jsou pryč.” Pohladil ho po tváři.
“Skvělej čas na odchod.” Dodal. Mladík zakroutil hlavou.
“A-ale já nemůžu odejít.” Překvapil dvojici. “Nemůžu... nechci odejít.” Sklonil hlavu. Oba se na něj zadívali.
“O čem to ksakru mluvíš?” Nechápal pavouk.
“Myslel jsem, že zrovna vy dva to pochopíte.” Zašeptal. Shahai udiveně zvedl obočí. Položil rozčílenému muži ruku na rameno a sklonil se k jeho uchu. Thane k němu nevěřícně zvedl hlavu. Motýl se jemně pousmál a přikývl.
“Styxi?” Řekl Shahai laskavě. Když k němu mladík zvedl oči, pokračoval.
“Jsi zamilovaný?” Můra zrůžověla a bezeslov přikývla, oba si povzdechli.
“Uvědomuješ si, do koho ses to zamiloval? Je to pavouk – lovec. Je nebezpečný.”
“Tak... tak jako ty.”
“Ano... ne!” Řekl muž rychle a snažil se nevnímat Shahaiův tichý smích.
“Mohl bys mi trochu pomoct?” Zvedl k němu nevrle oči. Motýli. Jeho věčný prokletí. Jednou ho přivedou do hrobu.
“Nemyslím, že zrovna já jsem ten pravý. Zapomněls?” Usmál se pobaveně. Pavouk zničeně zavřel oči a snažil se zahnat nutkání oba je utopit v jezírku. Zhluboka se nadechl.
“Styxi.” Řekl měkce. “Nevrátí se.” Překvapil mladíka. Ten nechápavě zakroutil hlavou.
“Museli vědět, že jsme na cestě. Buď nadobro odešli nebo čekají až odejdem my.” Vysvětloval muž.
“Možná... možná šli jen na lov.” Oponoval Styx.
“Ne přes den... půjdeme. Dobře?” Položil mu pavouk ruce na ramena.
“Ale... ale proč by mě tu nechával? Říkal...” Přerušily jeho slova slzy. Pár se zamračil. Thane si ho přitáhl do náruče a pavně objal. Mladík svíral košili na jeho zádech a vzlykal.
Shaudok se uvolněně usmál, když trojice vyšla z jeskyně. K jeho úžasu šel motýl po svých. Fyzicky vypadal v pořádku – ale jeho výraz. Mravenec se zamračil a pokynul svým mužům.
Dion ležel na barovém pultu a snažil se myslet na cokoliv jiného. Jen ne svoje přátele. Dost neúspěšně. Jeho bar byl celou dobu zavřený a on jen přecházel z místa na místo a snažil se zabavit.
Rychle otočil hlavu ke dveřím, které se otevřely. Sedl si a zadíval se na Shaudoka. Muž na něj. Zachvěl se. Nemohl by jen jeden den nebýt... sexy? Zničeně se pousmál a přikývl v pozdravu. Dion seskočil na zem. Uvolněně se pousmál, když si všiml Styxe.
“Jsem rád, že jsi v pořádku.” Objal motýla – on jeho.
“Jsi v pořádku, že?” Odklonil se. Styx přikývl. Dion se mu zadíval do očí.
“Pojď, určitě jsi unavený.” Vedl ho do ložnice. Uložil a zavřel za ním dveře.
“Bylo to tak strašný? Vypadá zdravě, ale tváří se tak...” Zašel za bar a vytáhl svůj nejlepší likér. Rozlil jim ho. Shaudok se podíval na Thaneho. Ten zakroutil hlavou a raději se napil.
“Vlastně mu nikdo neublížil... tělesně.” Povzdechl si mravenec. Dionův nechápavý výraz žádal vysvětlení.
“Zamiloval se.” Doplnil muže Shahai. Motýl k němu otočil hlavu.
“Nechápu, do koho?” Neměnil se jeho výraz.
“Do Shii.” Pokrčil motýl rameny.
“Kdo je Shia.” Byl Dion snad víc zmatený než předtím.
“Ten pavouk co ho unesl.” Pousmál se Shahai nejistě. Motýl na něj nevěřícně hleděl.
“Počkej, počkej... do toho lovce?” Chtěl vědět. Mladík přikývl.
“Můj bože, co to s váma motýlama je?!” Řekl Dion rozčíleně.
“A-ale ty jsi taky motýl.” Upozornil ho Shahai.
“Jo, ale já se nezamiloval do pavouka.” Vypil svůj pohár. “A on?” Chtěl vědět. Oni pokrčili rameny a vyprávěli mu, jak Styxe našli.
Styx se probral. Zadíval se do stropu a uvědomil si, kde je. Zamračil se a sedl si.
“Jak je ti?” Motýl otočil hlavu vedle postele. Dion se povzbudivě pousmál.
“Jsem v pořádku.” Ne, není. Nebude dokud se nevrátí zpátky. Do jeskyně. K němu.
Dion překvapeně hleděl do dveří. Styx mu oznámil, že musí mluvit se Shaudokem a bez dalších řečí odešel.
Mravenec se zadíval na ležící pár. Thane se pohodlně rozvaloval v houpací sítí. V jeho náruči ležel Shahai. Hlavu položenou na jeho hrudníku a objímal muže kolem pasu. Měl zavřené oči a tiše zpíval. Shaudok se pousmál – vypadali spolu kouzelně. Drobný čistý křehký motýl a Thane.
Pavouk otevřel oči a otočil hlavu k muži. Všiml si jeho výrazu.
“Něco se děje?” Shahai přestal zpívat a zvedl hlavu. Usmál se a popřál dobré ráno. Mravenec odpověděl a otočil hlavu zpět k pavoukovi.
“Je to pravda? To o tobě, Gailovi a Gafaiovi.”
“Záleží na tom?” Neměnil se Thaneho výraz. Shaudok se zamračil.
“To snad nemyslíš... proč si ksakru nic neřek?” Řekl rozčíleně.
“Krásnej něžnej oblíbenej motýl.” Připomněl mu pavouk. Mravenec sklonil hlavu. Měl pravdu, kdo by věřil pavoukovi – obzvlášť pavoukovi jako je Thane. Gail a Gafai byli místní miláčci.
“Co chceš abych udělal?” Zadíval se mu do očí.
“Dělej, co chceš.” Řekl Thane bezzájmu. Shaudok zakroutil hlavou.
“Ale on tě obvinil. Všichni si myslí, že to tys ho zabil.”
“Nestarám se o to, co si myslí.” Mravenec si povzdechl. Nějak od muže nečekal nic jiného. Omluvil se a šel pryč. Sedl si na bar a zabořil prsty do vlasů. Dion se nejistě podíval na Styxe. Mladík zakroutil hlavou a šel pryč. Motýl zaváhal ale stoupl si k mravenci.
“Shaudoku?” Položil mu ruku na paži. Muž otevřel oči.
“Děsí mě představa, že Gafai nemusel být jediný, kdo mu stál v cestě.” Zašeptal. Dion se zamračil. Nikdy ho neviděl v podobném rozpoložení a rychle si uvědomil, že ani vidět nechce.
“Co se stalo?” Řekl opatrně. Shaudok zvedl hlavu a otočil ji k němu. Přestože působil tak bezradně, jeho oči hořely – dvěma silnými spalujícími plameny. Dion se zachvěl. Muž se zamračil.
“Nechci o tom mluvit.” Vstal a chtěl jít pryč. Sklonil hlavu k motýlovi, který ho zastavil. Mladík se zamračil a objal ho kolem pasu. Přitulil se k němu. Shaudok udiveně zvedl obočí. Zavřel oči a pevně ho objal.
Když Shaudok odešel, Shahai nejistě zvedl oči k Thanemu.
“O čem to mluvil?” Thane si povzdechl.
“Zapomeň na to, neni to podstatný.” Hladil ho prsty po zádech. Motýl zakroutil hlavou.
“Ale... ale mně na tom záleží... ty jsi Gafaie nezabil, že?” Mračil se. Pavouk se pousmál.
“Když se mračíš, jsi ještě rozkošnější než obvykle.” Přitáhl si mladíkovo rty a něžně ho umlčel. Konečně mu dovolil odklonit se.
“Prosím, chci vědět, co se stalo.” Pokračoval motýl. Thane se k němu zvedl. Dlouho měkce laskal jeho rty. Odklonili se. Shahai zalapal po dechu a zadíval se mu do očí.
“To Gail ho zabil, že?” Opíral se muži o hrudník. Pavouk se začal tiše smát. Chytl mladíka a obratně se vyhoupl ze sítě. Položil ho do postele a naklonil se nad něj – tak jako jejich první noc tady.
“Co musím udělat abych tě umlčel?” Usmíval se pobaveně. Sklonil se k němu a opět ochutnal jeho hebké měkké rty. Motýl se zachvěl a zavřel oči. Thane ho pohladil po tváři a prsty sklouzl k mladíkovo košili. Zručně ji rozepl a rukou zajel pod. Přerývaně se nadechl, když pod prsty cítil jeho hebkou pleť. Rozhrnul košili a svezl se k růžové bradavce. Shahai něco zašeptal a chytl ho za ruku. Muž propletl jejich prsty a svými rty a jazykem laskal mladíkovo krásnou bělostnou kůži. Tolik se mu líbilo cítit její vůní, její chuť.
Shahai ležel a užíval si Thaneho něžnou péči. S každým dalším dotekem – pohlazením v něm probouzel nové hřejivé pocity. Když muž rozepl kalhoty a prsty zajel pod látku, pěvně stikl jeho druhou ruku a zašeptal pavoukovo jméno. Z jeho úst znělo jako pohlazení. Thane se k němu naklonil a ochutnal jejich sladkou chuť. Zadíval se mladíkovi do očí a pomalu pohl rukou. Shahai přivřel oči a jemně se zamračil. Cítil žár v místech, kde se ho Thane dotkl. Jakoby jeho ruce zanechávaly znamení – příjemně spalující znamení. Zároveň cítil oheň, který ho pohlcoval. Zevnitř.
Muž pustil mladíkovo ruku a svlékl mu kalhoty. Usmál se a jazykem slízl kapky ze špičky jeho penisu. Shahai hlasitě vydechl a sevřel přikrývku, na které ležel.
“T-Thane.” Vyhledal opět jeho ruku a pevně stiskl. Mužovo horká ústa a jazyk rozlily žár do celého jeho těla. Mladík si byl jistý, že každou chvíli vzplane. Když už si myslel, že víc nesnese, Thane propustil jeho vzrušený úd a poséval horkými polibky vnitřní strany jeho stehen. Shahai si rukou zakryl oči a prohl se proti němu. Muž se zhluboka nadechl aby trochu zklidnil svůj dech a prsty zajel mezi mladíkovo půlky. On otevřel oči, když se k dříve nepoznané slasti přidala bolest. Chtěl ucuknout boky ale Thane ho chytl.
“Uklidni se, brzy to přestane bolet.” Řekl ochraptěle a snažil se nemyslet na to, jak je Shahai těsný a horký. Těžce polkl a olízl si rty. Něžně mladíka políbil a nepřestával kroužit prstem. Motýl mu trochu polekaně hleděl do očí. Všiml si něhy v nich a stejného ohně, který spaloval i jeho. Ne. Thane by mu neublížil. Nikdy by mu neublížil. Snažil se najít si pohodlnější polohu. Muž se uvolněně pousmál a znovu ho políbil. Shahai si uvědomil, že bolest pomalu ustupuje. Žár a oheň v něm zůstaly – ve skutečnosti sílily. Jak byl naivní. Myslet si, že víc by už jeho tělo nesneslo.
Thane se zadíval na motýla, který se chvěl v jeho náruči. Stále si nebyl jistý, zda už je připravený. To poslední, co chtěl, bylo ublížit mu. Nikdy se tolik nesnažil, tak dlouho nečekal a zároveň po nikom tolik netoužil. Shahai najednou otevřel oči a zadíval se do jeho. Jeho pohled žádal o víc, žádal o vše – i když jistě netušil, co vlastně by to vše mělo být. Muž se odhodlal a uvolnil své prsty. Motýlovo rty se zachvěly v protestu. Thane je umlčel svými.
Shahai se mírně zamračil – opět ta bolest. Uvědomil si, že prsty vystřídalo něco většího – mnohem víc horkého. Nebylo těžké uhodnout co. Pevně se chytl muže a čekal až bolest přestane. Přestane. Byl si jistý. Thane to slíbil.
Muž se zhluboka nadechl – konečně byl celý uvnitř. Možná měl ještě počkat – jen malou chvíli. Pomyslel si, když cítil jeho těsnost. Cítil se ale tak nepopsatelně dobře.
“P-Přestane to bolet... mě taky přestalo.” Překvapil ho motýl. Otevřel oči a zadíval se do jeho. Shahai ho starostlivě sledoval. Thane skoro vyvrcholil.
“Bolet?” Byl rád, že má čas trochu se zklidnit. Přivřel oči, když se pod ním Shahai zavrtěl. Pevně ho chytl.
“Vydrž chvíli.” Políbil ho. “Proč sis myslel, že cítím bolest?”
“Mračil ses.” Vyložil si mylně jeho výraz. Thane se usmál.
“To nebylo kvůli bolesti, Shahaii.” Laskal něžně jeho rty. “Ale protože ucítit tě kolem sebe, bylo tak nesnesitelně příjemný.”
“Takže.. takže se ti to líbí?” Chtěl vědět motýl.
“Ano a moc.” Byl si jistý, že nikdy nevedl během sexu absurdnější rozhovor. Na druhou stranu všechno, co zažíval s Shahaiem, zažíval poprvé.
“Mně taky.” Usmál se motýl šťastně. Thane pobaveně vydechl a políbil ho.
“Dobře.” Pohl se pomalu. “Protože jsme ještě neskončili.”
Ráno se probral. Promnul si oči a zadíval se do stropu. Cítil se příjemně unavený a... těžký? Sklonil hlavu a zadíval se do temně zelených očí. Zářily – tak jako jejich majitel. Tak teď už ví proč těžký. Shahai ležel na něm, hlavu položenou na jeho hrudníku – ruce pod bradou. Usmíval se snad tím nejsladším úsměvem, jaký muž kdy viděl. Pousmál se přítáhl si jeho rty.
“Dobré ráno.” Zašeptal. “Jak je ti?” Užíval si hebkost jeho vlasů mezi prsty.
“Jsem trochu rozlámaný a bolavý.” Usmál se Shahai, očividně ho to neznepokojovalo. Thane uvolněně přikývl.
“Chtěl bych je vidět.” Překvapil mladíka. Nechápavě zakroutil hlavou.
“Tvoje křídla.” Vysvětloval muž. Motýl vytřeštil oči.
“T-to... to ne. Nejsou... jsou...” Rozkoktal se.
“Nádherná.” Doplnil ho Thane. Shahai zvedl obočí. Pavouk se laskavě usmál a pohladil ho po tváři.
“Už jsem je viděl... v lese.” On zakroutil hlavou. Muž jemně přikývl. Shahai si povzdechl. Thaneho srdce se zachvělo. Pousmál se a okouzleně sledoval motýla. On jeho. Uvědomil si, že v jeho očích je něha a obdiv. V jeho očích není bezbarvý a obyčejný – je křehký a krásný. Něžně se pousmál a přitulil se k muži.
Vesničané byli nadšení, když Dion po několikadenní přestávce otevřel. Motýli překvapeně hleděli na Shaudoka. Přišel s oznámením, že Gaila už několik dní nikdo neviděl.
“Hmmm... ne že by mi to vadilo, ale proč by odcházel?” Ozval se Dion.
“Možná se bál, že by mu vesničani přece jen nevěřili.” Pokrčil Styx rameny a sledoval zpívající dívku. Dion k němu nechápavě otočil hlavu. Můra udiveně zvedla obočí.
“On to neví?” Podíval se mladík na Shaudoka. Zakroutil hlavou a vzal si pohár.
“On neví co?” Zamračil se Dion. Mravenec si povzdechl a řekl mu pravdu o Gafaiovo smrti. Jak čekal. Motýl se tvářil jako malý bůh pomsty. Malý sexy bůh pomsty. Chytl ho a přitáhl do své náruče.
“Klid. Zhluboka dýchej.” Řekl klidně. Dion k němu zvedl oči. Zamračil se na něj.
“Proč jsi nic neudělal?” Zakroutil hlavou. Shaudok si povzdechl.
“A co jsem s tím měl dělat?” Motýl se mu vytrhl.
“Říct to ostatním. Říct to všem!” Mravenec se zhluboka nadechl.
“Nevěřili by!” Zvýšil hlas.
“Moh si to alespoň zkusit. Vždyťs to ani nezkusil!” Trval Dion na svém. Shaudok se rozhlédl po vesničanech kolem. Sledovali hádku. Zamračil se.
“Tohle nenám za potřebí.” Šel pryč. Dion překvapeně zamrkal. ´To snad nemyslí...´
“Počkej. Nemůžeš teď odejít!” Doběhl muže. On se zastavil a otočil. Stáli před domem.
“Ne. V tom se pleteš. Můžu a odcházím! Mám týhle zatracený vesnice po krk!” Dion se na muže zadíval. Konečně ho viděl – ohnivé zvíře, které chtěl tolik spatřit. Bylo silné, bylo děsivé – bylo nádherné a bylo snad to jediné, co teď vidět nechtěl.
“O čem to ksakru mluvíš?!” Zamračil se.
“Neustále za mnou všichni lezou. Shaudok je dobrák – ten nám pomůže. Má to v krvi.” Dionův vztek trochu vychladl. Měl pravdu – dost vesničanů za mužem chodilo, třeba jen pro radu.
“Pomáhám jim, chráním je, riskuju pro ně život. Byl jsem dost naivní, když jsem si myslel, že to něco znamená.” Mračil se muž.
“Mýlil ses. Já za nimi byl. Mluvil jsem s vesnickou radou. Nevěřili mi.” Dion udiveně zvedl obočí. “A obvinili mě. MĚ.” Zdůraznil. Motýl se bál zeptat.
“Obvinili mě, že jsem se spolčil s pavouky. Dokonce mě obvinili ze zmizení Gaila. Už nejsem velitel strážců. Jedinej důvod, proč tu volně chodím, je ten že se mě bojí. Mě a Thaneho.”
Oba chvíli mlčeli. Dion k muži přešel a vrhl se mu do náruče.
“Miluju tě.” Shaudok zalapal po dechu. Vážně teď řekl, že ho miluje?
“Tohle není zrovna nejlepší chvíle...”
“Ne. Tohle je perfektní chvíle. Mám rád svůj bar.” Zvedl k muži oči. Nechápavější výraz opravdu nemohl mít.
“Ale nechci tu zůstat bez tebe. Chci abys mě vzal sebou.” Překvapil muže. “Je mi jedno kam.” Mravenec na něj neschopen slova hleděl. Vztáhl ruku a pohladil ho po tváři. Sklonil se k jeho rtům a váhavě ho políbil, jakoby si stále nebyl jistý, zda rozuměl dobře. Dion se pousmál a nedovolil mu odklonit se.
Thane tiše kráčel před ostatními. Nijak ho nepřekvapilo, že Shahai se Styxem se také rozhodli odejít. Jediný, kdo je spojoval s vesnicí, byl Dion. Pavouk se nabídl, že je bezpečně vyvede z lesa. Ve skutečnosti mu nezáleželo na tom, kam půjdou. Ne dokud bude Shahai po jeho boku. Věděl, že o Styxe se postarají Dion se Shaudokem, pokud by se oni dva rozhodli zůstat v jeskyni.
Muž sklonil hlavu, když ucítil ruku ve svojí. Shahai se jemně pousmál a zvedl hlavu k nebi.
“Brzy bude tma.” Pavouk přikývl a pomohl mu přes masivní kořen stromu.
“Zachvíli tam budem.” Podal ruku Styxovi. Motýl se nepatrně pousmál a poděkoval. Thane se zamračil. Až Shiu potká, zabije ho. Možná mladíka opustil, aby ho chránil. Tedy alespoň tomu se pavouk snažil věřit. To ale nemění nic na faktu, že mu zlomil srdce. Styxovi – jednomu z mála, na kom Thanemu záleželo.
Skupina se zastavila, když dorazila k pavoukovo příbytku. On se zamračil a chytl Shahaie, strčil za sebe. Zavřel oči a chvíli tiše stál.
“Co se...” Zmlkl Dion, když k němu zvedl ruku.
“Je sám.” Ostatní na něj nechápavě hleděli. “Shia.” Styx rozšířil oči a zopakoval jméno. Thane přikývl. Motýl se vydal do jeskyně. Shaudok ho rychle chytl a otočil hlavu k pavoukovi. Oba jemně přikývli a vydali se dovnitř. Motýli za nimi.
“Hmmm... trvalo vám to.” Ozval se muž rozvalující se v Thaneho křesle. Otevřel oči a pomalu vstal. Protáhl se. Dion s Shaudokem si ho se zájmem prohlíželi.
“S-Shio.” Vytrhl se Styx mravenci a vrhl se k pavoukovi. Všichni sebou cukli, když muže začal mlátit do prsou.
“Proč jsi mě tam nechal! Tolik... tolik jsem se bál, že už tě neuvidím!” Tekly mu slzy. Shia chytl jeho ruce a zadíval se mu do očí. Překvapil přítomné laskavým úsměvem.
“Neplač ano?” Utíral mu jemně slzy. “Byl to jediný způsob, jak tě ochránit.”
“A-ale s tebou jsem přece v bezpečí... ostatní se tě bojí.” Zakroutil Styx hlavou.
“Ne dost. Kdyby se naskytla příležitost bez zaváhaní by tě zabili. Co potom? Moh bych je všechny zabít, ale ty bys byl stále mrtvý.” Motýl na něj překvapeně hleděl.
“Tak jsem nad tím nepřemýšlel.” Sklonil hlavu. Pavouk si zničeně povzdechl.
“Myslím, že na jeden den bylo slz dost. Tak už s tím přestaň.” Řekl měkce a svou košilí mu sušil tváře. Thane Shiu zamračeně sledoval. Plánoval ho praštit, tak proč toho teď není schopen?
“Proč jsi přišel?” Muž k němu zvedl oči od můry.
“Nijak zvlášť mě nezajímá, co se jim stane ale... myslel jsem, že vás by to možná zajímalo.” Držel Styxe, který se k němu přitulil, v náruči.
“O čem to ksakru mluvíš?” Zamračil se Shaudok. Shia pokrčil lhostejně rameny.
“Když jsme se vrátili do jeskyní, čekal na nás ten váš opěvovanej motýl...” Zamyslel se.
“Gail?” Řekl Dion naráz s mravencem. Pavouk přikývl a otočil hlavu k Thanemu.
“Nabídl nám dohodu... slíbil, že nám pomůže dostat se bez problémů do vesnice.” Šokoval všechny.
“Říkal jsi dohodu.” Mračil se pavouk. Shia přikývl a lehce pobaveně a tázavě se na něj zadíval. Thane si zničeně promnul oči.
“To si snad děláš... “
“To není celý. Nejen, že chce tebe... chce vidět Shahaie trpět – nejlíp hodně dlouho.” Sklonil hlavu k motýlovi. Ten se mu nejistě zadíval do očí. Otočil hlavu k Thanemu. Pavouk se tvářil dokonale temně.
“Shahai, Styxi... Dione. Zůstanete tady.” Řekl nesmlouvavě. Ani Dion se neodvažoval protestovat. Pavouk se podíval na Shaudoka. Ten přikývl.
“Nechápej to špatně. Je mi jedno, co se stane vesničanům. Chci jen vidět ty pavouky mrtvý... a tu třepetající bestii taky.” Mravenec se při pohledu do jeho očí zachvěl. Byl mnohem nebezpečnější a temnější než obvykle – byl lovec.
“Pak to vidíme stejně.” Podal Shaudok své věci Dionovi, chytl ho za ruku a přitáhl k sobě. Na rozloučenou políbil.
Shia, stojící na větvi nad vesnicí, sledoval dění na jedné z plošin. Většina z vesničanů ležela na zemi – obalená pavučinami. Někteří se nehýbali, jiní sebou cloumali a snažili se z hmoty dostat.
“Jak je mohli pochytat všechny?” Nechápal Shaudok, stojící na jiné větvi.
“Řekl bych, že je váš malý roztomilý motýlek uspal... všichni přece pijete lesní vodu.” Přemýšlel Shia. Mravenec k němu otočil hlavu.
“Pavoučí jed – vydrží to hodiny.” Zhoupl se pavouk na nižší větev. “Kořist je pak...”
“Nechci to vědět.” Přerušil ho muž a spustil se k němu. Shia pobaveně pokrčil rameny. Očividně se bavil a byl ve svém živlu.
“Zdá se, že si přivedli kamarády.” Vdechl lesní vzduch, nasáklý něčím temným. Na malý okamžik zpozorněl. Shaudok si všiml.
“Stalo se něco?”
“Ne, jen jsem...” Oba zvedli oči po křiku. “Hmm... to bude Thane... zkus to přežít.” Skočil pavouk.
Vatia vytřeštil oči a hleděl za Laniu. Muž se nejistě otočil. Ve stejnou chvíli ho Shia chytil pod krkem a bez větších problémů hodil proti kmeni stromu. Přitom sledoval Vatiu.
“Něco ti dlužím.” Pousmál se a šel k němu. Druhý pavouk se zachvěl.
Thane sledoval Gaila, který hystericky ječel na černovlasého pavouka. Důvodem byla Thaneho a Shahaiovo nepřítomnost.
“Jsem tu, co teď?” Motýl vyjekl a otočil se.
“T-Thane...” Roztáhl křídla. Vyděšeně vykřikl, když ho muž chytl za ruku.
“T-to bolí.” Snažil se.
“Dobře.” Stiskl pavouk pevněji a uhl před ránou druhého. Ten něco zasyčel a vyskočil. Byl pryč. Thane si povzdechl. ´Salticus.´ Sklonil hlavu k motýlovi.
Dion nervózně přecházel po pavoukovo jeskyni. Zbylí dva motýli k němu zvedli oči, když se zastavil.
“A dost.” Šel rázně ven. Oba ho následovali.
“Nechceš...”
“Chci.” Roztáhl temně černá křídla – místy přecházela v modrou a fialovou. Byla nádherná – zvláštně temná a sexy jako byl samotný motýl. Vzlétl a bez ohlédnutí letěl k vesnici. Styx otočil hlavu k Shahaiovi. Ten pokrčil rameny a následoval Diona.
Shia pustil bezvládné tělo na zem, další z jeho takzvaných přátel. Textris - zadíval se na černovlasého muže. Většina z pavouků se rozutekla – Thaneho a jeho přítomnost je dostatečně vyděsila. Jen pár se jich snažilo bojovat. Nebyl si jistý, zda jsou tak arogantní čí naivní.
Zamračil se a otočil v úderu. Podařilo se mu vykrýt útočníkovu ruku ale druhá ho zasáhla do tváře. Ucítil ostrou bolest. Přizvedl obočí, když si uvědomil, kdo před ním stojí.
“Zdálo se mi, že cejtim tvůj pach.” Dotkl se tváře a zadíval se na zakrvácené prsty. Svět se s ním mírně zatočil. Černovlasá žena, stojící proti němu, se pousmála.
“Ráda vidím, že jsi neztratil nic ze svého půvabu přestože hledíš smrti do tváře.” Vztáhla ruku a dotkla se jeho hrudníku. Muž zacouval a malátně se opřel o zábradlí.
“Nevim, jak vypadá smrt... ale tvůj ksicht rozhodně nenosí.” Ztěškl jeho dech. Žena se zamračila a silně ho udeřila do tváře.
“Už jednou jsi mě bytostně urazil, nechtěj udělat stejnou chybu.” Řekla vztekle. “Když budeš hodný, možná si tě nechám na hraní.” Dodala. Shia omámeně zamrkal.
“Znáš mě, bejt hodnej mi nikdy nešlo.” Žena se chladně zamračila a chytla ho za vlasy.
“Jak chceš.”
Shaudoka drželi dva pavouci, třetí stál pobaveně před ním a prohlížel si ho.
“Jsi obyčejný mravenec. Proč sis myslel, že bys proti nám měl šanci?” Chytl jeho hlavu a naklonil na stranu. Shaudok se klidně pousmál.
“Očividně ses nikdy nepotkal s mravencem.” Zabral a silou odstrčil dva muže. Pavouk, stojící před ním, vyděšeně rozšířil oči.
“Jinak bys věděl o jejich síle.” Zlomil muž jedním pohybem jeho vaz. Otočil hlavu ke zbylým pavoukům. Jeden z nich se sesunul k zemi. Za ním stál temně se tvářící Dion. V ruce držel kus větve. Shaudok překvapeně zamrkal.
“Nemyslel sis, že tam vydržím jen tak čekat, nebo ano?” Praštil motýl znovu, když se pavouk začal zvedat. Třetí se někam vytratil.
“Myslím, že většina utekla nebo je mrtvá.” Objal muž motýla, který se k němu vrhl.
“A Thane se Shiou?” Mravenec si zničeně povzdechl, když si všiml zbylých dvou motýlů. Procházeli vesnicí a vysvobozovali vesničany z pavučin. Většina z nich byla díky jedu stále mimo, nektěří byli mrtví.
“T-Thane.” Popolétl Shahai. Muž se opíral o zábradlí, před ním seděl Gail. Ruce měl svázané za zády, aby nemohl odletět.
“Thane!” Muž zvedl oči, zakroutil hlavou a odpoutal se od zábradlí. Čas se zpomalil. Gail sebral všechnu svou sílu a vrhl se proti Shahaiovi. Než se k němu stačil dostat, Thane ho chytl a strhl k zemi. Bohužel do míst, kde končila plošina. Motýlův křik se dlouho rozléhal lesem než tvrdě dopadl pod kořeny stromů. Čas se opět rozeběhl. Shahai strnule stál a hleděl pavoukovi do očí. Pomalu se pohl a natáhl k němu ruku. Chytl se jeho paže, pak se svěřil jeho náruči.
“Myslel jsem, žes ho chtěl zabít.” Stoupl si Shaudok k dvojici. Thane k němu zvedl oči.
“Hmmm... měl jsem pocit, že vesničani vymyslí něco duchaplnějšího než snadnou rychlou smrt.” Držel Shahaie. “Ale tohle bylo docela uspokojivý.” Zadíval se do propasti.
“Kde je Shia?” Ozval se netrpělivě Styx.
“Naposled jsem ho viděl někde tím směrem.” Odtáhl od sebe Thane motýla a vedl pryč. Ostatní šli za nimi. Pavouk se zastavil a sklonil hlavu.
“C-co se děje?” Zděsil se motýl. Thane se zamračil a rozhlédl se. Byl pryč. Ostatní se nejistě rozhlédli.
Pavouk proskakoval z větve na větev – lehce, jakoby se jich ani nedotýkal. Zamračil se.
Žena vyjekla, když ji chytl za vlasy a odtrhl její rty od polonahého muže. Vztekle zasyčela pusou plnou krve.
“Přišel jsi pozdě, vlče.” Usmála se. Její výraz se změnil, když si všimla Thaneho pohledu. Bezeslov, chladně trhl rukou. Ozvalo se křupnutí a žena zůstala bezvládně viset. Pustil ji. Její tělo sklouzávalo mezi větvemi směrem k zemi. Naklonil se nad Shiu. Dotkl se jeho krku. Puls byl skoro neznatelný.
Všichni sebou cukli, když doskočil mezi ně. V náruči držel Shiu.
“C-co se... Thane?” Přešel k němu Styx. Pavouk se zamračil a opatrně muže položil.
“Černá vdova.” Motýlovi vytryskly slzy a on se sklonil k ležícímu.
“Ale... ale přišel jsi včas nebo ne? Shio.” Naklonil se nad pavouka. Byl mrtvolně bledý.
“Jeho tep je příliš slabý... pochybuju, že to zvládne.” Styx zvedl oči od Shii.
“Ale stále žije... musíme něco udělat... co můžem... neopovažuj se ho nechat umřít!” Křičel v pláči.
“Styxi.” Položil mu Dion ruce na ramena.
“Ne! On neumře. V žádném případě.” Odstrčil ho motýl a otočil hlavu opět k Thanemu. Ten se zamračil.
“Možná pokud dostane dostatečný množství krve, mohl by se z toho vzpamatovat.” Připustil. Styx si utřel slzy a přikývl.
“Dobře, udělám to... dám mu svoji krev.” Pavouk se zamračil. Nějak tušil, že to motýl řekne.
“Může tě to zabít, Styxi. Bude se na tobě muset krmit několik dní.” Snažil se.
“Co mám udělat?” Thane si povzdechl a klekl si k němu. Podal mu ruku, motýl svou. Ucukl s ní, když ho pavouk kousl do zápěstí. On ho pevně stiskl a nedovolil mu stáhnout se. Odtrhl své rty a k úžasu všech se naklonil k Shie. Dal mu napít ze svých úst.
“Ještě.” Zvedl Styx ruku k Thaneho obličeji a sledoval druhého pavouka. Muž se zamračil a pokračoval.
Pavouk seděl na baru v Dionovo podniku a snažil se spláchnout chuť na svém jazyku. Ještě stále na něm cítil Styxovo sladkou lákavou krev. Ucítil dotek na paži. Otočil hlavu vedle sebe. Shahai se laskavě usmál. Muž ho bezeslov chytl a vysadil před sebe na bar. Schoulil se do jeho klína. Motýl ho pevně objal.
Styx se ráno probral a zvedl oči k pavoukovi, ležícímu vedle něj. Vztáhl ruku a dotkl se jeho krku. Uvolněně se pousmál a naklonil se nad muže aby ho políbil.
“Jak je na tom?” Ozval se ode dveří Thane. Motýl porkčil rameny.
Nakrmili pavouka stejným způsobem jako předešlý den. Další den vyzkoušeli, zda muž už nebude pít sám. Styx nejistě držel ruku u jeho úst a čekal. Pavouk pohl rty. Motýl se zamračil bolestí ale šťastně zvedl oči ke svému příteli. Pak vyděšeně sklonil hlavu k ležícímu. Ten pevně chytl jeho ruku a divoce sál. Thane se zamračil a uvolnil Shiovo sevření.
“Jsi v pořádku?” Styx držející si zápěstí přikývl. “Musíme ho přivázat.” Překvapil ho Thane.
“Myslím, že jediný co ho udrželo při životě, je zvíře v něm. Je to jeho nejsilnější součást. Mohl by ti ublížit.” Vysvětloval muž. Udělali, jak řekl.
Shia pomalu otevřel oči. Zadíval se do stropu, zamračil se a chtěl si sednout. Zastavily ho ruce přivázané k posteli. Zacukal jimi. Styx ležící vedle něj, sebou cukl a probral se. Rychle si sedl a zadíval se na muže.
“Shio?” Usmál se. Pavouk se na něj zadíval. Motýl mu nejistě hleděl do očí. Uvědomil si, že muž ho skutečně nepoznává.
“Jsem si jistý, že máš hlad... jsi stále slabý.” Shia opět zabral ale provaz jeho pout byl pevně utažený. S tělem stále nemohl nijak zvlášť hýbat. Styx si pomalu přisedl a stejně pomalu zvedl ruku k jeho rtům. Pavouk se nepatrně pousmál a nepohrdl.
“S-Shio, to stačí.” Snažil se, muž nepřestávál. Shaudok motýla chytl a průdce odtáhl.
“Řekl, že to stačí.” Uzemnil ho pěstí, když Shia zavrčel. “Jsi vpořádku?” Sklonil hlavu k můře. Jen přikývla a sledovala svého milence.
“Pojď, musíš se pořádně najíst.” Vedl ho pryč.
Ráno se motýl probral. Promnul si oči a zvedl je k pavoukovi. Cukl sebou. Muž ho sledoval.
“Dobré ráno.” Pousmál se. Styx si rychle sedl.
“Tobě taky, jak se cítíš?” Položil mu ruce na hrudník.
“Báječně, nevzbouzím se každý den se snídaní vedle sebe.” Motýl se odtáhl. Pavouk zabral rukama a posadil se. Sledoval Styxe chladným, hladovým pohledem. On se zamračil.
“Stále nevíš, kdo jsem.” Sklonil hlavu. Zvedl ruku s nepatrnými jizvami po krmení. Brzo jistě zmizí úplně. Pavoučí sliny v sobě měly látku, která dokonale vyléčila zranění. Bylo to proto, aby jejich oběti nevykrváceli mezi krmením.
“Jsem jediný, kdo je ochotný tě krmit... jestli mě zabiješ, umřeš.” Mluvil motýl tvrdě a chladně. Zvedl ruku k pavoukovo rtům Zvedly se v úsměvu, pak se otevřely a odhalily čtyři páry dlouhých špičáků. Styx zasténal, ale držel. Muž se odtáhl. Motýl sledoval krvavou stopu na jeho bradě. Prsty ji otřel.
“Mohl by takhle zůstat? Očividně z hodiny na hodinu sílí, ale je stále tak...” Seděl skoro ležel Dion na baru. Rozhodli se zůstat ve vesnici, dokud se Shia úplně nezotaví. Vesničané prosili Shaudoka, aby zůstal, ale mravenec odmítl. S ostatními pomalu likvidoval Dionovo zásoby nejlepších likérů a doufal, že se Shia vrátí. Nepatřil zrovna mezi jeho oblíbence, ale to jak se díval na Styxe v jeskyni. Něco v jeho pohledu se dotklo Shaudokovo srdce. Ať byl jakkoliv nebezpečný lovec – motýlovi by neublížil. Ne úmyslně.
“Mohl.” Připustil Thane a sledoval Shahaie u klavíru. Motýl hrál jednou rukou pomalou jemnou melodii – opakovala se. Pavouk se zamračil a vstal. Postavil se za muže a objal ho kolem krku. Políbil do vlasů. Shahai k němu zaklonil hlavu. Thane se jemně usmál.
“Půjdem si lehnout.” Sklonil se k jeho rtům.
Styx zavřel dveře svého pokoje, opřel se o ně. Zvedl oči k pavoukovi. Sledoval ho.
“Mám hlad.” Přizvedl tázavě obočí. Styx se zamračil. Cítil, jak slábne – moc dlouho už nevydrží. Sedl si k pavoukovi a zvedl ruku.
“Takhle ne... chci ochutnat tvůj krk.” Usmál se pavouk. Motýl sebou cukl. Zakroutil hlavou. Shia se mu zadíval do očí.
“Pak nemám hlad.” Řekl bez zájmu. Styx přizvedl obočí. Muž se znovu usmál. “Záleží ti na mně nebo ne? Jsem silnější, ale stále tak slabý.” Povzdechl si.
“Nepamatuju si, co se stalo. Nemusím, stále cítím v žilách jed. Stále se mě snaží zabít. Bez jídla to bude snadný... smůla.” Pokrčil rameny. Motýl se zamračil. Pomalu si sedl muži do klína. Rozepl si košili a stáhl vlasy z ramene. Rozechvěle se k němu naklonil. Pavouk se spokojeně usmál.
Styx zasténal bolestí a chytl se muže za paže. Zavřel oči a naklonil hlavu na stranu, aby mu usnadnil přístup. Cítil bolest ale zároveň jeho tělem projela touha. Možná není sám sebou ale stále je to Shia. Stále na něj jeho dotek a blízkost tolik působí. Pavouk propustil jeho hebkou kůži a opřel se mu o rameno, když se motýl nezvedal.
“Nečekal jsem, že to bude až tak... smyslný.” Zabručel a překvapil můru. Nejistě se odtáhla a zadívala se mu do očí. Povouk si olízl rty a pousmál se.
“Nejdřív mě to dost šokovalo ale... byli jsme milenci nemám pravdu?” Spaloval motýla svým pohledem.
“Proto to děláš... proto mě tvoje doteky tak pálí.” Mluvil tiše – svým sametových hlasem. Styxův dech ztěškl a tváře zrůžověly. Shia se pobaveně usmíval.
“Proč mě nerozvážeš a já ti neukážu, co se mnou tvoje blízkost dělá?” Zvedl se k motýlovo chvějícím se rtům ale nedosáhl na ně. Styx omámeně sáhl k jeho pravé ruce. Dotkl se provazu a zlehka ho uvolnil. Zarazil se.
“N-ne... nemůžu, ne takhle.” Slezl rychle z postele a odstoupil. Shia se zasmál a pokrčil rameny.
“Fajn, když nechceš.” Pokoj najednou zchladl a kouzlo předešlého okamžiku bylo pryč. Opět z něj byl lovec – mrazivě klidný lovec. Bez dalšího zájmu o motýla zavřel oči. Styx se dotkl svého krku a sklonil hlavu.
“Už to zašlo moc daleko Styxi, nemůžeš pokračovat.” Pohladil ho Thane po tváři. Motýl zakroutil hlavou.
“Ale, pomáhá mu to... zítra by už mohl...” Protestoval. Pavouk si povzdechl.
“Co pak? Budeš ho držet přivázanýho k posteli a jednou za čas nakrmíš? On se už nevrátí. Ne Shia, kterého znáš. Toho očividně zabila.” Řekl muž měkce. Styx sklonil hlavu a rozbrečel se.
“A-ale...” Zabořil obličej do pavoukovo košile, když ho objal.
“Prosím, ještě jeden den... jen jeden den.” Vzlykal. Thane si povzdechl a souhlasil.
Motýl nejistě stál a hleděl na prázdnou postel. Ucítil pálivou přítomnost někoho za sebou. Musel stát jen pár centimetrů za ním. Polekaně zavřel oči, když se dveře zavřely. Zrychleně dýchal a čekal.
“Hmmm... nekřičíš a neutíkáš?” Ozval se horký šepot u jeho ucha. Muž mu položil ruce na ramena. Styx zadržel dech, když ho po krku pohladily horké rty a jazyk. Cítil, jak padá dozadu. Jeho tělo toužilo svěřit se náruči za ním. Cukl sebou, když ho muž pevně chytl za paže a otočil k sobě.
“Nebráníš se.” Otřel muž svou tvář o jeho a jemně přičichl.
“Teď neřekneš, že takhle nemůžeš... nebo se pletu?” Užíval si hebkost jeho kůže. Styx se jemně zamračil a nedokázal se odtáhnout.
“Já...” Zmlkl, když ho muž shodil na postel. Naklonil se nad něj a jeho paže zvedl nad hlavu. Motýl mu polekaně hleděl do očí. Začal se bránit.
“Tak přece jenom.” Držel Shia bez problémů jeho nohy mezi svými. Jednou rukou stále držel jeho zápěstí a druhou pomalu rozepínal košili. Prsty přejel po hrudníku až k břichu.
“Nevím, zda tě zabít nebo si tě vzít... oboje zní stejně lákavě.” Chytl lem motýlovo kalhot. Začal je rozepínat. Zajel prsty dovnitř. Motýl se jemně kousl do rtu a přizvedl bradu. Otevřel oči, když pavouk stáhl svou ruku zpět.
“Uděláme dohodu... chci abys mě políbil, možná si pak rozmyslím to zabíjení.” Šokoval ho.
“P-políbil?” Zašeptal motýl. Pavouk přikývl.
“Tak jak jsi zvyklý mě líbat.” Přejel prsty po jeho rtech. Styx mu nejistě hleděl do očí.
“Co ty nato?” Usmál se muž. On se k němu pomalu zvedl. Konečně ucítil měkké horké rty na svých. Zachvěl se při vzpomíce na jejich něžnou péči. Pootevřel ústa a dovolil muži vpít se do nich – měkce a hluboce. Tak jako to uměl jen on.
Shia mu dlouho nedovolil odtáhnout se. Vtahoval jeho rty mezi své, měkce je laskal, jazykem neodbytně bloudil v jeho ústech. Styxovo tělo hořelo touhou. Rostla s každým průnikem jeho jazyku, jeho... Motýl otevřel oči. Shia přidržoval jeho stehna a rytmicky pohyboval boky. Kdy pouhá hra jejich rtů přerostla v miloustnou hru jejich těl? Uvědomil si, že muže krečovitě drží za paže a následuje jeho pohyby. Pavouk propustil jeho rty a svezl se ke krku. Něžně ho laskal.
Styx zasténal jeho jméno a vyvrcholil. Shia se pousmál a odtáhl. Na jeho rtech se leskly kapky krve.
“Hmm... zajímavý. Nehádal bych, že tě vzrušuje bolest.” Styx se mu udýchaně zadíval do očí.
“To... to jen protože jsi to ty. Bolest rád nemám.” Pavouk něco neznatelného zabručel a sklonil se k jeho rtům. Motýl zamumlal do jeho úst, když ucítil chuť své vlastní krve. Shia se zhluboka nadechl. Skoro vyvrcholil jen díky jeho slovům. Zamračil se a opět pohl boky, v tu samou chvíli se zakousl do motýlovo krku. Stupňoval své tempo až nakonec odtrhl své rty od Styxovo kůže a prohl se při vrcholu. Zalehl ho a zhluboka oddechoval. Konečně se odtáhl a opřel se o ruce. Zadíval se na stále zrůžovělého motýla. Opatrně si lehl na bok a stáhl ho sebou. Objal ho.
“Myslím, že nakonec si tě přece jen nechám.” Zachraptěl. Styx otevřel oči. Jemně se pousmál a přitulil se k muži.
“Můj malej sladkej smrtihlav.” Zašeptal pavouk. Motýl sebou cukl. Má přece stále košili!
“Jak, jak to víš? Vzpomínáš si?” Odtáhl se rychle.
“Ne, viděl jsem to, když jsi se převlíkal.” Styx zrudl.
“Tys nespal?!” Pavouk se pabaveně zasmál.
“Vážně tě něco takového dokáže uvést do rozpaků? Potom co jsme zrovna dělali?” Motýl zrudl snad ještě víc a sklonil hlavu. Muž se na něj zamračeně zadíval.
“Vážně to tolik vadí?” Styx k němu nechápavě zvedl oči.
“To že si nic nepamatuju... stále tě miluju a toužím po tobě.” Překvapil motýla.
“Proč to nestačí?”
“A-ale celou dobu ses mě snažil...” Koktal muž. Miluje! Křičelo v jeho hlavě.
“Snažil, ale nedokázal.” Zadíval se mu do očí. “Moc jsem se snažil.” Zopakoval. Styx na něj chvíli tiše hleděl. Pousmál se a naklonil se k němu.
“Ne, nevadí.” Zašeptal a políbil ho. Byl si jistý, že je to stále Shia – divoký a nespoutaný. Shia, co ho rád uvádí do rozpaků a nemá z ničeho strach. Shia, co dokáže být starostlivý a laskavý. Jeho Shia.
Všichni přítomní se překvapeně zadívali na dvojici ve dveřích.
“Shio, vzpomněl sis?” Vstal Shaudok. Pavouk k němu otočil hlavu.
“Začínám mít pocit, že jsem musel bejt neuvěřitelně oblíbenej.” Řekl nevrle. Jeho přátelé sebou cukli.
“Je stále...” Vstal rychle Thane a sklonil hlavu k Styxovi. Motýl přikývl.
“Co sis ksarku myslel?! Může nás tu všechny...” Zmlkl pavouk, když se Shia postavil před motýla.
“Nevim, kdo ksakru jsi ale takhle s ním mluvit nebudeš, vlku.” Tvářil se chladně. Dion vyprskl smíchy, všichni k němu překvapeně otočili hlavu.
“Copak vám to neodochází? Nejen že okouzlil skutečného Shiu, ale dokonce zkrotil to divoké nezkrotné zvíře v něm.” Zakroutil hlavou. Styx chytl pavouka za ruku a postavil se vedle něj. Thane si povzdechl.
“Co všechno si pamatuješ?” Chtěl vědět. Shia zavřel oči.
“Všechno, co nejsou vzpomínky. Mám vědomosti, o kterých netuším, kde jsem je vzal. Jakobych dlouhou dobu spal a někdo mezitím žil můj život. Umím to, co on a myslím, že i cítím.” Sklonil hlavu k motýlovi. Pavouk k němu přešel a zadíval se mu do očí. Pousmál se a podal mu ruku.
“Jsem Thane.” Shia přikývl a přijal ji.
Opět kráčeli lesem a Shaudok Shie vyprávěl události předešlých dní. Vedle nich šel Thane. Motýli kráčeli vzadu za nimi.
“Jaké to je?” Ozval se Shahai. Styx k němu otočil hlavu. Motýl se dotkl svého krku. Můra zrůžověla a sklonila hlavu.
“Je to velice intimní. Svým způsobem to byl vzrušující... já nevím. Cítil jsem toho tolik.” Zakroutil hlavou. “Myslím, ale jenom protože se jedná o Shiu.” Dodal. Zvedl k motýlovi oči. On zamyšleně sledoval Shiu.
Thane se uvolněně rozvalil na své posteli. Zavřel oči. Konečně jsou sami. Shaudok s Dionem pokračovali do města a Styx trval na tom, že se chce vrátit k Shie. Pavouk nakonec souhlasil. Nijak ho nevzrušovalo, že si vlastně nepamatuje, kde jeho jeskyně leží.
Muž otevřel oči, když si Shahai sedl obkročmo na něj. Pousmál se.
“Hmmm... doufám, že budeš pokračovat.” Motýl jemně zrůžověl a položil se na něj – hlavu na jeho prsa.
“Thane?” Propletl jejich prsty a poslouchal pavoukovo srdce. Bilo příjemně silně a pravidelně. Muž zamumlal otázku.
“Když bych tě požádál, abys udělal to co Shia. Udělal bys to?” Pavouk otevřel oči.
“Co Shia udělal?” Chtěl vědět.
“Krmil se na Styxovi.” Šokoval ho motýl. Odtáhl ho od sebe a sedl si.
“Žertuješ?” Zadíval se mu do očí. Shahai sklonil hlavu a dotkl se svého krku.
“Styx... Styx říkal, že to bylo... ale jen kvůli Shie. Chtěl bych vědět, co cítil.” Vysvětloval. Pavouk si povzdechl. Vážně. Motýli. Vztáhl ruku a přizvedl jeho obličej ke svému.
“Proč jsi si tak jistý, že ucítíš to samé?” Řekl měkce.
“No, protože Styx Shiu miluje tak jako já tebe... kdybych byl na jeho místě, taky bych neváhal.” Pavouk si pobaveně povzdechl.
“Jak to děláš, že pokaždý když něco řekneš, moje srdce se tetelí radostí.” Políbil ho něžně. Shahai se mu zadíval do očí. Jemně se usmál a rozepl si košili. Stáhl z ramen a naklonil hlavu na stranu. Thane si povzdechl a prsty přejel po linii jeho krku. Položil mu dlaň na záda a přitáhl si ho blíž, druhou rukou mu zajel do vlasů.
Shahai přivřel oči, když ucítil jeho rty. Jako vždy byly příjemně horké a hyčkající. Překvapeně rozšíříl oči, když ucítil ostrou bolest. Pevně se muže chytl a prsty mu zajel do vlasů. Rozechvěle hleděl do stropu. Styx měl pravdu. Pousmál se a zavřel oči.