Výchova dětí

Podporovat a rozvíjet zájmy dítěte, i když se s těmi tatínkovými právě neshodují, je podle psychologa Jiřího Nováka základ úspěchu. „Táta může být třeba fanda do fotbalu, ale syna to nebaví, radši se prohání na kole. Nemá cenu nutit dítě do sportu, k němuž cítí silnou nechuť, a totéž platí třeba o hudbě.“

Dobrý táta musí být také hravý. Muži bývají hraví, ale jejich způsob hravosti nemusí vždy souznít s hravostí dítěte. „Někdy je třeba trocha sebezapření, ale taková „oběť“ se tatínkům stonásobně vrátí,“ říká psycholog.

Být dobrým tátou není tedy jen otázka času, který otec dítěti věnuje. „Čas musí být využit maximálně prospěšně pro dítě. Pokud táta koupí klukovi vláček, a pak si s ním sám celé hodiny hraje, a dítě k němu ani nepustí, aby ho nerozbilo, je to slepá ulička,“ podotýká.

Dětem by měly být vyhrazeny zejména víkendy, protože během pracovního týdne se tatínkové vracívají z práce pozdě, zvlášť pokud do zaměstnání dojíždějí, a leckdy pak sotva stihnou společnou rodinnou večeři. I tak by si měli s dětmi chvilku popovídat, přečíst „na střídačku“ s mámou pohádku, pusa na dobrou noc je samozřejmost.

„Důležité je, aby se děti na tátu těšily,“ říká Jiří Novák. „Na společný výlet, hry, do zoo. A pokud táta něco slíbí, měl by svůj slib dodržet. Někdy to opravdu nejde, ale v tom případě musí dítěti vysvětlit důvod, a rozhodně se nevymlouvat. Děti jsou na lži a výmluvy citlivé a podlomená důvěra se těžko získává zpět.“

Na tátu musí být spolehnutí, dítě u něj hledá bezpečí a táty se dovolává, má-li pocit ohrožení ze strany starších dětí. Tátové mají v rodině nezastupitelné místo navzdory vysoké rozvodovosti (v ČR se rozvádí každé druhé manželství) a naštěstí si to ve většině případů uvědomují. Pokud si založí novou rodinu, je na nich, aby své dítě z prvního manželství dobře integrovali. „Nesmí mít pocit, že je odstaveno na druhou kolej,“ upozorňuje psycholog.