Orgány ze zkumavky

Než stačila firma Genzyme Transgenic Corporation oznámit svůj světový primát, přišla z Kanady zpráva o dalších klonovaných kůzlatech. Narodila se na zemědělské fakultě McGillovy univerzity v Montrealu přičiněním soukromé biotechnologické firmy Newia Biotechnologies. Trojice kanadských kozlíků, jejichž jména napovídají, že za „kmotry“ jim „šly“ hvězdy filmového plátna, zatím ve své dědičné informaci cizí gen nenese. Clint, Arnold a Danny jsou tedy „obyčejnými“ klonovanými kůzlaty. Ke klonování „živých bioreaktorů“ už ale vědci z Nexia Biotechnologies přistoupili. Na podzim roku 1999 by se proto měla narodit v Kanadě kůzlata, jaká svět ještě neviděl. V mléce by měla dojit pavučinu.
 Pavučina je bez přehánění jedním z nejperspektivnějších materiálů příštího století. Konstruktéry zaujalo především „záchranné“ vlákno, kterým se pavouk „jistí“ při pádu z výšky. Odolností při namáhání v tahu se tento typ vlákna vyrovná zvířecím šlachám.

Ve schopnosti pohlcovat energii překoná i kevlar, materiál využívaný pro výrobu neprůstřelných vest.

Unikátní mechanické vlastnosti pavučin jsou známy sto let a nemohly ujít pozornosti průmyslníků. Zálusk na ně má ze zcela pochopitelných důvodů i armáda. Vojáci by pro ně našli využití např. při konstrukci letadel. Pavoučí sítě sesbírané v trávě nebo v koutech domácností se ale pro tyto účely nehodí. Nemají potřebnou kvalitu, protože se na ně lepí nečistoty. Ani umělý chov pavouků nepřinesl kýžené výsledky.

 Od jedné samičky pavouka z rodu Nephila, jež patří mezi nejlepší pavoučí tkadleny, ze s vynaložením značné námahy odebrat denně asi 10 miligramů pavučinového vlákna.
 Ke slovu proto přicházejí genoví inženýři. Ti získali z pavoučí dědičné informace gen, podle kterého pavouk syntetizuje bílkovinu pavučinového vlákna. Pavoučí gen vpravili vědci do dědičné informace buněk, jež lze masově pěstovat ve velkých kultivačních nádobách. Takto pozměněné buňky vyrábějí bílkovinu pavučiny, z které je možné spřádat vlákna pozoruhodných vlastností. Východisko ze svízelné situace nabízejí klonovaná kůzlata. Doposud velmi vzácná bílkovina se objeví v kozím mléce v gramových množstvích. Při účinnosti izolace bílkoviny z mléka nad 80 % a čistotě izolovaného proteinu přesahující 99 % bude možné získávat pavoučí protein v množstvích, jakým by nedokázala konkurovat ani produkce gigantické pavoučí farmy. Už v první polovině roku 2001 by měl být nový materiál podroben úvodní etapě schvalovacích zkoušek..Kanaďané razí pro tuto „kozí pavučinu“ označení BioSteel, tedy cosi jako „biologická ocel“. Na umělou pavučinu nečekají jen vojáci, kteří by ji kromě neprůstřelných vest rádi viděli v lanech, jež na palubách letadlových lodí zachytávají přistávající stíhačky. Pavučina vyniká nejen pevností, ale i tím, že ji velmi dobře snáší lidské tělo. Lékaři spatřují v BioSteelu nadějnou surovinu pro konstrukci náhradních šlach a vazů. BioSteel také poskytne vynikající materiál pro chirurgické zákroky, např. pro oční operace a operace mozku.A proč se dostává do popředí zájmu biotechnologických firem právě koza? Důvodem je chvat, s jakým bioinženýři k výrobě nových produktů přistupují. Kozy neprodukují tolik mléka jako skot, ale jejich předností je, že dospívají mnohem dříve a mají kratší dobu březosti. Díky těmto vlastnostem jsou kozy ve srovnání s kravami schopny zkrátit „dodací lhůty“ při výrobě BioSteelu na polovinu. A čas, jak známo, jsou peníze. Na tom nedokáže nic změnit ani raketový rozvoj biotechnologií.