DENÍK CESTOVATELŮ

1.

Bc. Dusan Sustr a kol.

***************************************************************************

ČLENI VÝPRAVY (HLAVNÍ POSTAVY a zároveň autoři deníků):

 Dušan Šustr HARRY

 Michal Novák MIC

 Žaneta Martincová BLECHA

 Josef Bednář PE-PÍNO

 Kristýna Macháčková TÝNKA

 Veronika Zavadilová VERČA

VAROVÁNÍ AUTORŮ:

 Tento dokument obsahuje čistě pravdivé a velmi realistické poznámky ze života, příhody, které zkrátka člověk nevymyslí. Místy jsou použity sprosté výrazy, ale to si žádá většinou situace. Proto varujeme a zároveň se tímto vzdáváme odpovědnosti za případné poškození duševního zdraví potencionálního čtenáře. Případné překlepy dost možná vlastně nejsou překlepy, ale novotvary, které se postupem času možná zakoření v našem českém jazyce.

6. 7. 2007 – Pátek

 V 17:00 jsme odjížděli z Prahy. Zajímavým zážitkem bylo nařčení, ze strany jedné multiasiatky (asiatka mluvící plyně a rázně anglicky, asiatsky a česky), že kouříme v autobuse. Furt nám říkala ať toho necháme a že se to nesmí, přitom jsme si jen podávali sluchátka na poslech hudby, prostě nevíme co jí to popadlo. Dokonce pak přivedla jednoho z řidičů… Během cesty jsme zavedli hovor k Harrymu Potterovi a Bleše se stalo faux paux, když toho grázla Voldemorta nazývala notnou chvíli Valmontem… J

 Na hraničním přechodě Rozvadov jsme strávili 30 minut. V dnešní době to je pro mě docela nepochopitelné…

7. 7. 2007 – Sobota

 V 00:55 jsme měli zastávku ve Frankfurtu a přistoupili k nám do busu 4 arabští muži s malými kufříky, šel z nich celkem strach, ale nakonec to teroristi asi nebyli… L Do Amsterdamu jsme dorazili naším nepohodlným busem (National Express) v 07:00. V 16:40 jsme už byli na trajektu (Princess of Norway).

 Vsuvka od Blechy: Dokázali jsme dát batohy do úschovny. Na náměstí byli živé znetvořeniny, které se nechtěli dát fotografovat. Našli jsme uličku lásky, neboli Red Light Distrikt, kde se šlapky též nechtěly nechat fotografovat a byly drzé. Na trajektu Micko koupil pendrek pro kočky, ½ kila. Je nám z nich blbě.

 Nad širým mořem byl vidět krásný západ slunce a velmi dlouho bylo světlo. Jo a na moři byly tento den celkem velké vlnky, takže to dost houpalo a pocit nevolnosti se nám podařilo zahnat až sklenkou vína a několika Cydry… J

8. 7. 2007 – Neděle

 Zásadním počinem byl dnes posun času o + 1:00 hodiny. Na pasovku v Newcastlu jsme se po vylodění z trajektu bostali kolem 10:00. Poté jsme se vydali najít vhodné místo ke stopu, nakonec jsme toto místo objevili v nedalekém pruháči. Stopovali jsme ve třech, ale Harry měl napsaný ceduli jako první, tak to šel zkusit. Asi jako třetí auto mu zastavuje chlapík s Oplem Kabriolet, sice nemohl odvézt všechny, ale tak alespoň Harry se nechal hodit na dálnici A1, kde stopoval na odpočívadle. Po 20. minutách mu zastavili příjemní manželé a hodili ho o pár mil dál. Na tomhle místě Harry strávil 2 úmorné hodiny, než se přiřítil kamión z Londýna a že prý mě sveze až do Perthu (primární cíl dnešního cestování). Prostě paráda.

 Mice s Blechou vzal od toho kruháče jeden rozesmátý pár asi půl hodiny po Harrym.Vyhodili je také někde na A1 a z tohohle místa je až do Berwicku bere zdarma taxikář. Zbytek cesty do Perthu je pak odvezl jeden Ind mající všetečné otázky o Československu… J

 V Perthu jsem se po akci ,,vysílačka,, sešli kolem osmé večer. No a poté co jsme v jednom krámku koupili pití, vyrazila naše skupinka hledat za Perth nějaké místo na přenocování. Ideální plácek jsme nakonec objevili v lesíku až za Scone Palace. Tady jsme pohodlně přenocovali.

 V deníku mám na tomto místě také několik poznámek. Jedna se týká krásného a impozantního mostu Fourth Road Bridže (u Edinburghu). Další poznámkou je nefungující tachometr toho taxikáře co vezl Mice a Blechu. Třetí věcí, kterou jsem si musel poznamenat, je to, že se snad všem britům co kdy byli v Praze tohle město strašně moc líbí a říkají že je nejhezči. Pak jsem si neodpustil poznamenat to, že kousek za Newcastlem je při A1 v jednom údolí schován hrad Harryho Pottera (taková zřicenina, která nejspíš posloužila k samotnému počítačovému dovytvoření Bradavic). Po přejetí hranic Skotska je pak nedaleko stejné silnice vůbec první skotský hrad (nejspíš to bylo od toho řidiče myšleno jako nejstarší…).

9. 7. 2007 – Pondělí

 Tak už jsme všichni na farmě. Mic a Blecha měli při stopování kliku a ten řidič je hodil z Perthu přímo až na Colinovu farmu (Colin byl náš zaměstnavatel, zkrátka farmář, co to tam měl pod palcem). Harry proti tomu ráno popojel s jedním fajn pánem pár mil až k ,,beech hedge,, (nejvyšší živý plot na světě – 27 m, na který jsou Skoti právem hrdí a vždy se mi o něm zmínili, když jsme jeli kolem stopem). Do Blairgowrie (Blair) mne pak z tohoto místa svezl jeden chlapík v malém vanu s návěsem, v autě neměl místo, tak jsem byl nucen hodit bágl až na korbu na všelijaký bordel… J Na farmu je to z města celkem štreka, asi 3 až 4 míle, zvláště pak s bagáži to byla strašná představa. Dle rad toho pána co mě ráno vezl k Beech hedge jsem se vydal na cestu. Ještě jsem se přeptal v Blairu u jedné paní co byla zrovna na zahrádce a ta mě ujistila, že jdu dobře, ale že je to vážně dost daleko. S Micem jsme už v tu dobu byli ve vysílačkovém kontaktu, šli mi naproti, ale tou dobou jsme ještě nevěděli, že na farmu vedou z Blairu dvě cesty… J Po nějaké té ušlapané míli jsem dorazil do Kinlochu ke stánku se zmrzlinou, tam jsem se zastavil, dal jsem zmrzlinu a ptal se prodávajících paní na cestu. Říkali, že jdu správně a že je to ale daleko, no a jelikož jedna z těch paní byla Colinova známá, tak mě naložila do obrovského džípu a hodila mne až na farmu, po cestě jsme přitom ještě naložili Mice a Blechu.

 Mic s Blechou dostali na farmě hnusně zaneřáděnej karavan (károš), takže si tam museli pečlivě a pracně uklidit. Harry šel bydlet do připraveného károše k již zabydleným kamarádům. V tomhle károši se ve střeše usídlil nějakej drsnej pták a každé ráno drsně vrčí. Během podvečera nás navštívila supervizorka Lenka a přidělila nám pracovní čísla. Od té jsme se také dozvěděli, že zítra máme ,,day off,, (prostě nebyla práce, tak bylo celý den volno). Večer jsme také hráli první citadelu v šesti lidech, kterou vyhrála Blecha. Týnka, Verča a Pe-píno se naproti tomu dozvěděli, že zítra půjdou trhat klony (vysvětlení tohoto pojmu naleznete v jiné části deníkových záznamů).

10. 7. 2007 – Úterý

 Vstáváme všichni 7:00, tedy Mic a Blecha trochu dýl, z toho se stala nakonec tradice… J Lenka ještě přišla oznámit, že bílí (Týnka, Pe-píno a Verča) půjdou do práce až od 9:00. Ráno je v károši strašná zima.

 Pracanti odešli do práce a vrátili se až ve 4, respektive v 5 hodin. Harry se stopem dopravil do Blairu, vzal ho jeden stařík s krásným novým Volvem, z Blairu pak stopnul paní v malém pazouru (Peugeot) s psíkem (Pisty – to je jméno, nikoliv rasa). Paní byla moc hodná a mluvná, naproti tomu Pisty byla moc a moc chlupatá a furt mě oblizovala. V Perthu, kam jsme měli namířeno jsem se pak potkal s Blechou a Micem, kteří dorazili stopem s nákladním autem. Našli jsme knihovnu, zašli na net, prošli si trochu centrum, nakoupili, na nábřeží trošku něco pojedli a s jednou hodnou, leč tichou paní, která poslouchala krásnou skotskou muziku, jsme odjeli snad po 30 minutovém stopu do Blairu. Na farmu nás pak všechny tři hodil mladej kluk, ze kterého se po cestě vyklubal původem němec.

 Večer jsme se dozvěděli, že všichni, jak růžoví, neboli pinkáči (Mic, Harry a Blecha), tak bílí, neboli wajťáci, budou mít zítra day off. V podvečer jsme také doubledeckerem, který jezdil každé úterý a pátek pro lidi z farmy do Blairu k Tescu, zajeli na nákup. Všechno jídlo a věci, co jsme používali byli výlučně Tesco value. V plánu na zítřek máme společný výlet do Dundee a úklid károše.

11. 7. 2007 – Středa

 Dnes vstáváme v 8:00, Mic a Blecha s rutinou opět trochu dýl. K snídani baštíme cereálie s mlékem či jogurtem Activia, každý dle svého gusta. Ráno to vypadalo co se týče počasí na lovely day, no a také že to tak dopadlo.

 Stop byl opět OK, s Verčou jsme do Dundee frčeli s novou Mazdou 6, kterou řídil postarší pán z Glasgow. Týnka s Pe-pínem přijeli posléze za námi, Dundee je celkem velké, takže jsme se chvilku pomocí vysílaček hledali, ale nakonec jsme se úspěšně našli. Následovala návštěva Informačního centra pro turisty (IC) a knihovny, kde byl net. Mic a Blecha dorazili trošku dýl, bo je vyhodili celkem daleko od centra, kde se nacházeli první dvě dvojice cestovatelů. Společně jsme pak mrkli na dvě stré lodě (Discovery - tuším že měla něco společného se severním pólem a Unicorn – tuším že má něco společného s přepravou jednorožců… J). Při následném stopu do Blairu odjel jako první Mic s Blechou, ostatní 4 členy výpravy pak odvezl jeden fajn chlapík, který když viděl Harryho, tak se strašně rozesmál a začal žbrblat, že jsem podobnej Harrymu a že bych na tom mohl vydělávat… J

 V Dundee jsou dva super mosty přes záliv, jeden je pro auta a druhý pro vlaky, no a ten železniční dle slov toho chlapíka z Glasgow jednou spadl, tedy zřejmě jenom část, no a umřelo tam 100 lidí. Jo a ještě jsme v Dundee kousek od IC nalezli krásnou prodejnu čajů a kávy, milovníkům těchto nápojů případnou návštěvu tohoto obchůdku vřele doporučujeme.

12. 7. 2007 – Čtvrtek

  Začnu hláškou dne, kterou pronesla Týnka: ,,Jak tě takhle mohli porodit…“ – že prý totiž vypadám vážně jak Harry Potter J

 Do práce jdeme dnes všichni na 8:00, z práce jsme se dostali v 18:42 a celý den jsme sbírali hnusné klony.

 Whajťáci dnes brali svojí první výplatu, za pět pracovních dní každý z nich vydělal 40 liber, je to plat po stržení poplatku za karavan, který činil za 7 dní 29 liber. Snad to příště bude pro každého mnohem veselejší.

 Včera také dorazil Lukáš, ale neměli na nás čas, tak jsme ho vlastně zahlédli jen letmo z okna karavanu.

 Poznámky od Týnky: Ve sprchách je neustále plno – fronty ženskejch! Při sběru, alias pickání, se pískalo o 106. Během dne se střídali pískot, pickání, drby, nadávky, krize i únava. Celej den v trapu, ale zato večer výplata! J Sme fakt v kaput, ale věříme v lepší zítřky. Kdyžtak je zbijeme. J

 Poznámky od Pe-pína: Čajíky jsou fakt výborný a vůbec celej ten krámek byl kouzelnej! Jinak pickání nic moc, ale až budou lepší dny, tak Colinovi zruinujeme peněženku!

 Poznámky od Verči: Tak myslim, že Colinova peněženka je v bezpečí… J A Pe-píno – nemaž si příště ty ruce!!! J 

13. 7. 2007 – Pátek

 Hrozný začátek nešťastného pátku, bo jsme jeli pracovat k Berrymu, o kterém koluje pověst obrovského otrokáře. Hnusná farma, spousta smrdutého bláta, hnusné ruské supervizorky. Byli jsme tam pouze pinkáči. Po pauze jsme vyvolali menší vzpouru a většina z nás odjela zpět ke Colinovi. Sice jsme chtěli jít do Blairu, ale nakonec jsme se do 17:00 dopickovali na venkovních malinách, prostě na klonech. Pe-píno měl dnes také smůlu, poněvadž odpoledne opět potkal v řádku svého ukecaného druha Jirku, a tak si také moc nenapickal.

 Dnes se opět doubledeckerem vyrazili do Tesca na nákup. K večeři je gulášovka a pak brambory (z Colinova pole) s gulášem (směs chalupářského a vepřového).

 Poznámky od Týnky: Taky sem mám prej dopsat, že tu cca. před 10 minutama byla polská supervizorka Magda a přinesla nám konečně dobrou zprávu, že zítra jdou pinkáči i wajťáci na tulipány – maliny lepší než klony. J No a teď nám z mp3 přehrávače raděj, že máme kouřit zelený list… Tak… Tak my si jdeme dát tu gulášovku, páč na víc nemáme. Ale vlastně jo, páč jsme včera brali. Jo a jinak to tady je fajn, teda až na ten liják, kruci.

 Den končí: ,,Chčije a chčije a chčije…“

14. 7. 2007 – Sobota

 Ráno se šlo do práce na 8:00 na ty zmiňované tulipány. Tyhle maliny na rozdíl od klonů nemají trní a dávají větší a chutnější plody. Trhá se první a druhá třída, za ponetku první třídy (asi 250 g) je jak nám řekl dnes James (field supervizor – nad ním je už jen Colin): ,,Too fucking much!“ (30p) a za ponetku druhé třídy je 10p. Celkem to jde, člověk musí zahodit stud a pořádně to flákat, pak se totiž dá za den udělat i 100 ponetek první třídy, ale poctivci si tady prostě moc nevydělají. Dělalo se v tunelech, odpoledne zapršelo a končilo se v 15:30.

 Poznámky od Verči: Poctivci opět zaplakali a řekli si, že zítra už to určitě půjde líp (opět). Takže ZÍTRA!!! J

 Poznámky od Týnky: Ovšem pokud zítra nebude day off, takže by se to posunulo na pondělí! Každopádně už jsme zase zvesela v karavanu, v čistém a popíjíme kafíčko. Jéé a Harry přinesl lux, takže se asi chystá vyluxovat J. A pořádně čtěte dál, co se nám dnes stalo, to vám sem zajisté napíše Pe-píno. J

 Poznámky od Pe-pína: Ani nevím, se mi do toho chce, ale na tuhle vzpomínku je potřeba napsat komentář. Ráno jako každé jiné a protože jsme včera přežili v pohodě pátek 13., těšili jsme se jak si na první jakosti vyděláme. Problém se ukázal hned z rána. Někdo (jménem bohužel také Pepa) se rozhodl, že nám zopakuje pátek 13. i v sobotu. A tak začalo peklo. Celý uřícený a rozpálený do červena poletoval nově povýšený Pepa mezi našimi řádky a soustavně a nuúnavně nás vracel na začátek, kvůli hrstičce polozelených malin, které našel v keři, když se tam zrovna až po pas zabořil. Více se o tom rozepisovat nemá cenu, i když by toho bylo ještě na pár stránek. Ale závěrem si neodpustím pár přísloví, která se nám dnes potvrdili. 1) Nejhorší je srážka s blbcem. A jako ta dnešní byla hustá, takže jsem z toho odvodil, že to nebyl blbec, ale MEGAblbec. Z toho lze odvodit ještě jedno přísloví. 2) Když je blbec povýšen, stane se z něj MEGAblbec. A na závěr: 3) Co Tě nezabije, to Tě posílí…

 Před pátou hodinou jsme si dali kafíčko a po dohodě s Micem a Blechou si šli všichni na půl hodiny lehnout, že prý půjdeme hrát Citadelu, je však už 17:44 a všichni spí jak zabití. Jenže jsem po té kávě nějak nemohl zabrat a vzpomněl si na Nepál a všechny doma, tak jdu raději číst Harryho, ten tyhle myšlenky snad zažene, tedy alespoň do doby, než se ostatní vzbudí a bude zase šrumec v chalupě.

 Je 17:51, už je tady Mic a Blecha, mají 15 minut zpoždění, no nic, hlavně že jsou tady… J

 Poznámky od Blechy: Hele, Dušanova fotka! Proč tu nemám peněženku, já v ní mám vlasy…

 Micko je v naší partě nejlepší PIKAČU a Blecha je ještě k tomu nejlepší PIKOŽENA.

SEZNAM FUCKERŮ:

Harry Naďafucker

Blecha Špinochfucker

Mic Medfucker (Honeyfucker)

Týnka Citadelafucker

Pe-píno Chillifucker

Verča Nutelafucker, neboli Tesco Chocolate Hazelnut Spread Fucker

 Magda nám dnes oznámila, že jdeme zítra opět na tulipány. Zdejšímu psovi (Tana – to je také jméno a néé rasa) trošku smrdí z pusu, nevím kdo to zjistil a ani snad nechci vědět při jaké příležitosti to zjistil. Dnešní citadelu opět vyhrála Týnka a Mic je trouba, bo si špatně na konci hry spočítal body.

15. 7. 2007 – Neděle

 Do práce v 8:00, pak makačka do 17 hodin. Ostatní jsou celkem rychlíci, ale já se v tom plácám měrou neuvěřitelnou. James je fajn předák, bo nám dnes některým naznačil, že pokud se v tom pickání nezrychlíme, tak dostaneme vyhazov. Zkrátka by bylo fajn pro všechny případy najít nějaký jiný job. Ale předně chceme zrychlit, aby nebyl důvod nás vyhazovat. Dnes jsem opět dělali tulipány, takže dobrá práce, ale vzhledem k počasí byl v tunelech obrovský pařák.

 Poznámky od Týnky: Den byl fakt šílenej. Pro změnu byl zase hic jak v sauně. Čekali jsme, že skončíme brzy, ale Lenka nás poslala ještě na fábie, což jsou jahody (poznámka Harryho, tady Týnka myslela a chtěla napsat maliny) jak pěst. A jelikož sezona teprve začíná, tak v řádku to bylo tak mailna na 1-2 metry. No skončili jsme v 18 hodin. Pak jsme se vydali (Já a Pe-píno) do města. Došel chleba a Tesco krém – hold naše potřeby byly veliké. Chtěli jsme někoho stopnout, ale skoti měli asi neděli, kdy nikoho nesmějí svézt. Tak jsme doťapkali až k Tescu, kolem 19:30, tam jsme zjistili, že tam maj v neděli jen do 20 hodin. Tak jsme rychle nakoupili (Mic s Blechou šli taky, ale za náma, tak to nestihli L) Zpátky nás svezl nějaký koňař a chtěl si povídat, ale my byli kaput, tak jsme mu toho moc nepověděli. Večír jsme očekávali, že bude zítra day off, ale prd. Přišla Magda s polkou, že jdeme opět na tulipány, takže zase makat. Jsme už celkem unavení, tak jdeme spát. Kruci je zase světlo jak ve 14 hodin.

16. 7. 2007 – Pondělí

 Pátý den pickání v kuse začal opět prací od 8:00, dnes to celkem šlo. Jamesovu připomínku jsme si vzali k srdci a začali pickat faster. Prakticky celý den pršelo, což bylo v porovnání se včerejším počasím něco jako den a noc.

 Poznámky od Týnky:  To jako určitě, fakt to bylo dneska na velký nic. Všude čvachty bahno a mokro. Nakonec jsme byli u Lenky (Magda to zas zblbla) – ty supervizorky toho už mají asi taky dost – chtělo by to volno. Už nám začíná taky téct do bot. Buď budem pickat faster a nebo asi jinej job. Ale jde to rychleji?? Příjde mi, že to děláme na naše možnosti dobře, jen oni z nás chtěj mít roboty. Parchanti. No buď budem slušně řečeno vychcaný jako ostatní a nebo si budem dělat po svým, možná i rychleji a nebo nás prostě katapultujou… To jsou poměry! Děs. A co teprv ta jejich hygiena. Měli by s ní chlapci něco dělat! Sakra, to jsem se nějak rozohnila. Radši jdu umejt ndobí, aby měl dutan místo na další dny! J Mám vás ráda – pac a pusu ;-)

 Poznámky od Pe-pína: Na úplný závěr večera a celého dne je potřeba doplnit výsledky Citadely. Ono by to bejt ani nemuselo, ale konečně vyhrála Žanet a vynutila si to. Nutno též podotknouti, že se jí strašně chtělo spát a ihned poté, co si vynutila tenhle zápis do deníčku, s Mickem utekli. A nakonec krátké moudro: ,,Chceš-li citadelu vyhráti, musíš ospalý býti!!!“ Timto končí pravidelní Pe-pínův sloupek.

17. 7. 2007 – Úterý

 Den jak vyšitý. Ráno bylo nádherně a tak jsme šli zase klasicky na 8:00 do práce. Zase ty tulipáni. Pak jsme si někteří cvičně posbírali Fábie a pro nedostatek práce jsme pak byli rozesláni na tři další místa (Palace Road, Mc Intaire, venkovní tulipáni). Návrat ze šichty byl v 15 hodin, avšak po snědení polévky přišla Lenka, že se jde od 17:00 na venkovní tulipány, sice jsme si tenhle den moc hezky zapickali, ale návrat byl až ve 21:00. Na pořádnou večeři tak už nezbyl čas, takže se šlo brzy spát, bo se zítra půjde nejspíš opět od 8:00 pickat. Na druhou stranu zaplať pán bůh, že už je dost práce. Od jedné ostravské pickérky jsem se dnes dozvěděl, že mluvim jako pražák, tak prý náhodou jestli nejsem z Prahy… J Jo a od té samé slečny jsem vyzjistil, že jsme s Karlem známí po celém kempu. (Čert ví, zda to bylo kvůli Karlovým vysílačkám, nebo kvůli tomu, jak si říkáme Karle a Karle… Jináč na vysvětlenou, Harry je Karel a Mic je také Karel, prostě řidiči autobusu z účastníků… J).

 Poznámky od Týnky:  To byl zase den. Jednu chvíli vedro, v druhou prší a prší. My, bílí, jsme dělali taky do 15:00, ale pak jsme měli volno. Tak jsme jeli do Tesca pro chleba a müsli. Tam nás vzal nějakej kluk z protější farmy. Sháněl cigára, ale prej nechce od poláků, že z nich jsou cítit parfémy. V Tescu jsme potkali ty naše důchodce, kteří hledali bezkofeinové kafe. A narazili jsme na pár čechů, co hledali majoránku, vejce či cukr J Zpět jsme se svezli poloprázdným doublem a šli brzy spát – teda až po partičce žolíků. Jinak za ten pracovní čas jsme si moc nenapickali. Tak příště! Věříme přeci v lepší zítřky! J

18. 7. 2007 – Středa

 Tak jsme se probudili na 8:00, poněvadž opět nevíme, jak to je s prací. Venku ale strašně leje, tak se snad půjde alespoň o hodinu či dvě déle. Uvidíme.

 Nakonec jsme šli, tedy pouze růžoví, na tulipány od 9:00. Bílí měli čekat, bo něco mohlo oschnout, nakonec se tak nestalo a ani jim nikdo neřekl co a jak, takže naši tři kamarádi proseděli celý den v károši. My ostatní jsme za přerušovaného deště propickali na přezrálých tulipánech celý den, končili jsme až v 17 hodin. Vzhledem k tomu, že to byly vážně dost přezrálé maliny, tak se mi podařilo napickat 41 ponetek druhé třídy, takže jsem tím prakticky zaplatil károš a ještě se mi povedlo vyčistit jeden hnusnej krajní řádek. Jinák k tomu každodennímu záhlaví, ty ceny jsou u jedniček psané nejvyšší možné, tj. takový plat nikdy nebude, jde spíše o informativní data. Jináč 10p za ponetku druhé třídy je fakt správná a neměná cena. Také to je jedna z věcí, které nás tady některé dost vytáčí, prostě nám nikdo kloudně neřekne, za kolik pickáme. A poslední 2 dny také dost vázne organizace, chápu, že rozmary počasí na tom mají určitou míru viny, ale spíše to nezvládá hlavně James a ostatní supervizoři.

 Zítra dostaneme výplatu, snad se za těch prvních 6 pracovních dní vrátí penízky utracené cestou sem, uvidíme. Pokusím se zjistit, jak je to s day off a na pátek bych si ho asi zítra nahlásil, potřebuji mrknout na maily a napsat Verče kvůli Londýnu. Také jsem chtěl zamluvit toho Harryho (poslední díl s podtitulem Deadly Hallows), ale nejspíš je už pozdě. No a v neposlední řadě bych se mohl mrknout po nějakém hodinovém jobu v Blairu. Jak jsem se tak bavil s jedním dalším pickerem, tak je tu spousta lidí, která má stejné choutky. Zítra z farmy odjíždí 4 lidi, v sobotu další 2, a to jsou pouze ti, o kterých to vím, zkrátka lidí ubyde, ale práce bude furt stejně, tak jsem zvědav, jak dlouho vydržíme s fyzickými silami.

 Jo a James měl dnes super holinky, vypadal jak člen SS. A Micko nám z venkovní strany posmrkal okno u károše… prasátko J

19. 7. 2007 – Čtvrtek

 Milý deníčku, je to vážně masakr, 8 dní práce v kuse a už nám dochází pára. Dopoledne jsme vlétli na tulipány, pak nám ve 13:00 řekli, že máme pauzu a mezi 15 a 16 hodinou nám řeknou, zda půjdeme ještě na venkovní maliny. Tak tady sedíme a čekáme. Zatím potěšující na tomto dni je vědomí toho, že se večer dozvíme, kolik jsme si za těch 7 dní v práci vydělali. Všichni dnes také chválili mamčin nápad, přibalit mi do báglu igeliťáky, všude je totiž spousta bláta a vody, tak máme alespoň trochu sucho v botách.

 No tak jsme se nakonec dočkali a jeli na Palace Road. Pinkáči sbírali vše red a ostatní si sbírali luxusní maliny po 30p za ponetku. Všichni jsme dorazili zpět do károšů kolem 22:00.

 Tak je to tady, první výplata a je to hezké překvapení, otrokář Bery mi za jednu bednu rabiše (hnusné jahody, naprasklé, špinavé, plesnivé a všechny ty co prostě nejsou první třída) a bednu první třídy poslal 3 libry, no a Colin zaplatil nad očekávání čistého to dělá 126 liber. Na zítřek jsem si s Micem a Blechou napsal day off, potřebujeme oddych před další osmidenní šichtou. Snad se také zlepší počasí. Jináč musím konstatovat, že za tu dřinu a tak jsou to slušné peníze. Už se těším na další pickací den… J

20. 7. 2007 – Pátek

 Ráno šli bílí normálně od 8:00 do práce na Jones field. Harry, Mic a Blecha však lenošili, dokud to bylo možné, tj. dlouho… J

 Třetí den v kuse je tu zataženo, všechno prosycuje všudypřítomná vlhkost a vyprané věci nemají šanci uschnout. L

 Když jsem po ránu umyl nádobí a vypral spoustu ponožek a něco málo trenýrek, tak jsem se vydal do Blairu, to bylo asi kolem 9:15. Mic s Žanet pospinkávali a odjeli do Blairu asi o dvě hodiny později. Mezitím jsem nahlédl do pár krámků a zjistil, že pokud si ještě něco vydělám, tak si koupím nějaké oblečení, bo jsou všude samé SALES. Tak é jsem zašel do knihkupectví, zda je ještě možné získat poslední díl Harryho, paní si na mne vzala číslo a slíbila, že pokud jí pošlou ještě těch 6 přiobjednaných knih, tak mi dá vědět. Po pár minutách, kdy jsem opustil obchod, mi volala, že je k mání a ať se večer či zítra stavím, no a jelikož zítra budeme pickat, tak se vydám na půlnoční výpravu, snad mi Colin půjčí kolo. J Po návratu na farmu jsem se labužnicky nadlábl a jdu si lehnout, abych byl večer a zítra ráno svěží… J

 Blešin sloup: Dušan je trdlo a zapomněl se zeptat, kolik ta jeho kniha bude vlastně stát J Tak jsem se na to samozřejmě musela jít přeptat, Dušan se křižoval, že tam znovu nevkročí. Ale zážitek to byl hezký, paní knihovnice byla celá červená, zajíkavě se smála a pořád volala: ,, jo to je ten Sustr!“ A tak si dnes v noci Dušan může v klidu zajet pro svou knihu za 10 liber a 99p.

 Jsme na půlce deníčku a Dušan bleskově vyhrál citadelu ve třech, porazil Žanďu a Mice. A Micko má krásnou košili, kterou dostal od Žandi ke svým 23. narozeninám. Jo a propo, Micko má dnes 23. narozeniny… J

 Upozorňuji, že Dušan byl při citadele silně ospalý… Blecha

Tak nám Colin půjčil dvě kola a už se strašně těším na noční, vlastně půlnoční výlet do Blairgowrie za Harrym.

Micko píše: Tak a je to tady… v den svých 23. narozenin jsem se odhodlal splodit pár řádek do deníčku. Přátelé mi připravili krásný sušenkovokaramelový dort se svíčkama a dosti mě překvapili a dojali. Od Žanetky jsem taktéž mimojiné dostal krásnou košili, kterou mě ostatní chtějí podepsat lihovkou. Zatím se mi daří ji bránit. Wow, jsem nařčen ze zápisu dojmů… tak já jdu dělat, jakoby nic. ;-) Micko

Poznámka psaná dne 21. 7.  Tak jsme s Mickem ve 23:30 vyrazili do knihkupectví v Blairu. Byla tam výborná, kouzelná atmosféra, také tam byla živá sova sněžná a obrovský výr. Ještě se paní postarala o pohoštění v podobě gumových medvídků utopených v cole, zákusků a jednohubek. Vše zdokumentoval Micko, kterému tímto mockrát děkuji. Jo a tu knihu máme!!!

21. 7. 2007 – Sobota

 Po půlnočním dobrodružství se dvakrát dobře nevstávalo, nakonec jsme to ale přeci jen všichni zvládli a na 8:00 vyrazili na tulipány. Počasí se moc nezměnilo, stále pod mrakem a jen občas vykouklo sluníčko, nakonec se kolem 14 hodiny opět rozpršelo. Pinkáči skončili s pickáním kolem 16:30, wajťáci až o další hodinu déle. White si moc napickali… Jináč práce celkem ušla, tedy až na ospalost (dopoledne) a bolest zad (odpoledne). Dnes opět strašně záleželo na tom, jaký člověk dostal řádek. Na prvním jsem dal 5 beden, zatímco Žanďa s Micem asi jen jednu a půl bedny. I tak máme snad kolem 22 liber čistého, což je hezké.

 Poznámky od Verči:  Musím se pochlubit… Dneska byl můj nejvýkonnější den. 140 ponetek na tulamínech bez tříd J Ať tu mám také nějaké úspěch, když v citadele furt nic J

 Večerní citadelu ve 4 lidech Dušan pěkně posral… takže to dopadlo blbě!!! Končím, jsem naštvanej, na sebe a jdu si lehnout s igeliťákem na hlavě…

 Opět Verča: PS: Díky Dušane J

22. 7. 2007 – Neděle

 Tak dnes to je neděle jak vyšitá. Práce opět začala pro všechny v klasických 8:00, někdo šel na Jones field a někteří zase pod kopec na tulamíny. Řádky dnes stály za prd, ale tak snad to příště bude lepší. 10 liber čistého je za den vážně málo. Skončili jsme v půl třetí, ale i tak je to prd platné, bo musíme čekat, jelikož se neví, zda nepůjdeme večer na něco venkovního. James očividně čeká, že to krásně oschne a zase budeme v práci tak od 17:00 do 22 hodiny. Je faktem, že by se nám trošku spravila výplata, na což nikdo nebudeme nadávat. Na druhou stranu potřebujeme do Tesca, bo došel chleba, no co došel, prostě jsme ty tři chleby od pátka snědli. Jináč to vypadá, že nějaké další day off nebudou, a to ani na požádání, bo odjelo dle kuolárních (řádkových) informací zhruba 20 lidí a je tu dost práce. Ten odjezd je také dobrá zpráva pro nás ostatní, bo James potřebuje každou ruku a nohu, a tak nejspíš nemůže vyhazovat.

Také se trošku zmíním o počasí. Včera večer začalo opět pršet a ráno tomu nebylo jinak, prostě fakt hnus. Je to tu zkrátka velmi nepředvídatelné, někdy jsou na obloze takové mraky, že by to u nás vydalo na dva slejváky a nespadne ani kapka, a někdy je zase krásně, objeví se jeden mrka a prší a prší, prostě ostrovní počasí je kapitolou samo pro sebe. A už mě z toho psaní bolí ruka, tak jdu do spacáku pokračovat ve čtení šestého dílu Harryho Pottera. Pe-píno luští (vlastně maluje), Verča luští Sudoku a Týnka chrní. A teď už vážně končím… J

Tak jsme nakonec kolem 17:00 vážně šli na venkovní maliny, pickání nic moc, bo začalo asi po hodině pršet, ale alespoň něco.

Poznámky od Týnky: Prej chrním, to se tady snad ani nedá v takovém hluku… No spíš to bude těma vysílačkama. No to je jedno J Dneska to stálo fakt za velký prd… Ráno tulamíny, což jsme měli za dopo hotový, pak ta pauza a nakonec nás vyhnali na cca 10 ponetek na Palace Road. Vtip dne J Zítra bychom si chtěli vzít s Pe-pínem day off, ale dle Jamese (Bonda) J to je not sure. Uvidíme jaký to bude den – snad príma. Jinak apropo dnes ta hoďka na Palacu byla docela sranda, padaly tam dokonce vtipné hlášky, a to jak ze strany pickerů, tak ze strany Zdeňka – řidiče. Ale už dost plácání a jdu luštit a pít čajík.

 Je po deváté hodině večerní a všichni jsme se nadlábli bramborama, maštěnejma, solenejma a hlavně skvěle vařenejma Dutanem. Jo apropo, ten je hrabal vlastníma předníma lopatama na Jones fieldu.

Poznámky od Týnky: Za sedmero mrakama, sedmero tunelama sedmero malinama žili byli čtyři naprosto unavení a naštvaní (z tý nevydařený sezóny) človíčkové, kteří si chtěli vydělat tolik peněz, že šli radši spát. Do zmrzlých spacáků, které byli umístěny v souvislé vrstvě karavanu – tak velikého a špinavého…! Konec

Poznámka od Verči: Happy end bude snad zítra… nejpozději za 14 dní J

Jak jsme dnes v podvečer pickali, tak jsem šel na řádek s Micem, prostě mi pickal z druhé strany a furt mi kradl maliny, ale úplně strašným způsobem a ještě to dával bez ostychu najevo, prostě běs. A přišla na něho kontrola a dostal od ní hrst dvoje. (David ho žel bohu nevrátil na začátek)

Micko je sjetej!!! Dělá při večerní citadele strašné vylomeniny a Žanďa nám ho tady chce nechat.

23. 7. 2007 – Pondělí

 Ahoj deníčku, tak dnes to opět stálo za to. Pe-píno s Týnkou si vzali day off a tak vyrazili na výlet do Perthu a strávili asi hezký den, snad se k tomu vyjádřijou na dalších stránkách… Jináč my ostatní šli opět na tulipány, vše v jednom, za které nevíme, kolik dostaneme. Pak se šlo na fábie, to bylo fakt dost děsný, tedy plody jsou fajn, ale ty totálně zakrytý tunely, fakt děs. Počasí si z nás dnes také dělalo dobrý den, jednu chvíli pálilo sluníčko jak ďábel a pak se to rychle vystřídalo s vydatnou průtrží, a tak dvakrát dokola. Pak jsme ještě pickali jedny tunelové tulipány a v 18:00 skončili. Jsem zvědav, jak se těchto 10 hodin promítne na výplatní pásce.

 Poznámky od Týnky:  Tak my jsme teda dostali ten day off. Ráno jsme vyrazili na stopa směr Perth. Vzala nás jedna sympatická mamina. Prozkoumali jsme kousek Perthu, počasí nám přálo, vyřídili jsme mejly, koupili jízdenky z Perthu do Glasgow a šli na stopa směrem do Blairu. Tam nás vzali takový hustý chlapíci. Jednomu jsme vůbec nerozuměli, skoro neotvíral pusu když mluvil a ještě do toho čudil, no a ten druhej – tomu sice rozumět bylo, ale měl zase tak hnusný zuby… Fujky. Měly takovou barvu, jak to bláto dole u malin. J No, pak jsme udělali big shopping a jeli zpět. Udělali očistu sebe i karavanu a čekali na naše drahé spolužijící. Kluci se teď chopili pánvičky, oleje a chleba a hodlají se ukuchtit topinky, doufám, že je přes ten čoud uvidíme. ;-) ZDAR a sílu. Jinak teda děkuji za krásnou kytici a dobré vínko! Udělalo mi to obrovskou radost!! MVR! Pa a brou.

 Večer jsme pak ještě hráli v šesti lidech takovou tu zajímavě zábavnou hru, jak se na papírek postupně píše, kdo, kde, co dělá, atd. Papírek se posílá sousedovi a tak do konce, no a vznikají celkem zběsilé nesmysly. Tak pár vět, co jsme dali do kupy… J

Medvídek ráchá nohy v bahně na Pražském hradě, hlavně nenápadně, aby byly čistý.

 Kdo šuká po světnici na stohu slámy s hluchým medvědem, rychle, páč prší.

Osamělý trosečník míchá vajíčka na kameni, s kým? No přeci s Týnkou, zvesela, aby opekl buřta.

Fucker Pepa šuká Karlův most s broukem v hlavě, něžně, aby se uklidnili.

24. 7. 2007 – Úterý

 Tak dnes se opět překvapivě pracovalo, až se z nás kouřilo. Začátek klasicky v 8:00, jen nás pinkáče a wajťáky rozdělili, takže my jsme šli čistit zadní tulamíny (sbírání only red do dvojkových ponetek a nikdo znovu neřekl, za kolik to je) a ostatní byli v předních tunelech a na venkovních tulamínech. Když jsme pak ve 13:30 jeli na amply, na Palace Road, tak tam bílí stále byli. Na Palaci jsme hezky zapickali, ale opět nevíme za kolik, prostě uvidíme ve čtvrtek. No a když jsme se kolem 17:40 vrátili na farmu, tak bílí byli stále fuč. Jeli jsme tedy nakoupit do Tesca, doublem. No a je 21:00 a jsme z nákupu zpátky, ale bílí stále nikde, začínám o ně mít starost. Ukuchtím jim alespoň polévku, snad jim příjde vhod.

 Jináč odpoledne strašně krásně uteklo, poněvadž jsem pickal na řádku s jednou dívčinou z Opavy a dobře jsme si poklábosili, mám pocit, že se jmenovala Lenka. Také jsme dnes došli ke zjištění, že Honza je jako supervizor naprosté ucho. Nic kloudně nevysvětlí česky nám, natož pak anglicky polákům, jo a taky furt někde s někým žvaní a nehledí si své práce.

 Večer mi volal brácha Roman, Kristýnka měla dnes svátek, tak jsem jí popřál, ale odpovědi jsem se nedočkal. L Snad až jí něco hezkého dovezu, tak bude sdílnější. Dnes také už celkem jistě víme (Mic, Blecha a Harry), že odjezd z farmy bude 10. 8., tj. v pátek, po výplatě. Micko s Žanet zamíří na sever za Lochnesskou příšerou a na ostrov Skye a pak domů, naproti tomu se já vydám směr jih, Londýn a pak domů. Už tedy budeme pracovat asi 14 či 15 dní, dle toho, zda se nám podaří ulovit v příštím týdnu day off.

 Také pár řádek k počasí dnes: ráno to vypadalo všelijak, roztrhané mraky a pouze místy bylo vidět sluníčko, nakonec se v tomto duchu nesl celý den a nakonec ani naštěstí nepršelo. K večeru jsme se dokonce trošku opalovali.

 Ještě jsem si teď mimoděk vzpomněl, že mě každý den při práci bolí dost nepříjemně záda, ulevit mi dnes pomáhal i Karel, když mne protáhl přes svá vlastní záda a věřte, ty loupnutí slyšel i o pět metrů dále stojící James.

 Jo a něco k Jamesovi. Je to pěknej sprosťák, jeho klasické používání všech možných i nemožných tvarů slova FUCK už nás nepřekvapuje, ale dnes na řidiče Zdeňka křičel české… ČŮ..KU. Já mu tedy rozumněl, že křičel draku, ale Karel říká, že to bylo to prvně zmíněné slovo.

 Tak už jsou bílí také doma, je 21:30.

 Ve druhém karavanu, kde bydlí Mic a Blecha se dnes udála super příhoda. Na farmu se od Berryho přijelo po práci shánět několik, přesněji řečeno čtyři děvčata, no a Colin se šel zeptat právě k Mickovi a Žanet, zda by je případně mohl ubytovat u nich, no a Mickovi se v ten moment rozbušilo srdce… :-D

 Ještě chci dodat (já Blecha), že nám Dušan dnes ráno nahnal strach… páč nebyl celé dopoledne k nalezení a byl i mimo dosah radiových vibrací… A nakonec se ukázalo, že si tajně napickával těžký prachy na řádku 9 a ¾ … J

25. 7. 2007 – Středa

 Počasí dnes bylo hnusné, od rána mrholilo, tak se dnes dělaly jen tunely, nakonec jsme tedy všichni končili výjimečně už ve 14 hodin.

 Poznámky od Týnky: To jako my jo, my jsme šli ráno od 8:00 na ty podělaný oktávie a museli jsme zalízt do toho debilního řádku, kde bylo spoustu bahna a vody a prostě sec mazec!! A jako pak jsme museli jít na těch blbejch 14 řádků tulamínů, kde jako byli tak nemožné maliny, že jsme tam jako natrhali jenom bednu a pak nás ten neschopnej Honza poslal do takovýho řádku, kde bylo hrozně moc nevysbíraných malin, ale byl konec, tak jsme vysbírali jen pár malin – planetek. No a jako pak už jako, že je konec, tak jsme jako šli domů. A teď jako pijem kafe, jako. A Dušan ho jako pije lžicí jak polívku a Pepíček to srká… A to jako mám jako od toho divnýho hrbatýho kluka z vedlejšího řádku jako… A jako doufám, že už bude volno, ikdyž bychom si potřebovali něco vydělat – do toho našeho limitu 15 liber. A pak jako chcem jet do Blairu, páč jsme včera jako pracovali do 21:00. No šílený jako a než pro nás přijeli, tak byla zase noc. No ale jako jeli jsme doublem a skoro jsme se ani neotočili a pobourali nějaký skotský rodince baráček. Chudáci, jen koukali z okýnka. Jo a byli jsme v Kinlochu a viděli jsme zavřenej stánek se zmrzlinou, heč! J

 Tak jsme dnes byli večer na skotských tancích a byla to paráda, je už dost pozdě (23:00) tak se rozepíšeme až zítra…

 Poznámky od Týnky: Prej pozdě, kluci šli ještě za Mickem a Žanďou, páč se tam koná nějaká demonstrace. Jinak v 19 hodin jsme měli sraz nahoře u Colina, tam nás nabral bus a odvezl do Blairu. Micko s Žany ale sedli do 1. nákladu a my je od té doby neviděli… Co se s nimi asi stalo? Kam je odvezli? Komu je prodali? Kladli jsme si otázky, ale brzy nám tyto nezodpovězené otázky utekly, páč se začaly dít samý zajímavý věci. Vyslali nás do takového pěkného (zvenku i zevnitř) kostela, před kterým si nás Steve (jeden ze tří synů farmáře Colina) spočítal jak ovce. J A pak jsme byli v takovém sále. Celou akci uváděla taková sympatická paní. Pomocníky jí byli – páni v kiltu, malá děvčata a později i klučina s dudy. Učili nás všelijaké proplétací, skupinové, řadové, skotské tance. Z magneťáku hrála pěkná skotská hudba. Bavili jsme se výborně! Naučili jsme se nové věci, vsuvkou byla ukázka uvázání kiltu (dívčího i chlapeckého tradičního skotského obleku), uvazoval to takový potící se důchodce. J Pak zase dance. Vše bylo proloženo menším ale dobrým rautem (chlebíky a sweets – mňamky J) Taky nám zahrál mladík na dudy – skotské i moderní songy J Thumbs up! Při dalších tancích jsme se pěkně zapotili i zamotala se nám tuze hlava J Zpátky nás vezl Zdeněk, ale vše náramně popletl, takže tam jel naposledy na prázdno, páč kluky vzala nějaká babička. Jo a nakonec jsme zpívali, teda spíš oni, Skotskou hymnu! A Micko s Žanet byli celou dobu na stejné akci, ale jinde. J A teď si tu pijeme kakao a je nám blaze, jen zítra do práce se nám moc nechce, ach jo.

26. 7. 2007 – Čtvrtek

 Dnes jsme v práci byli opět od 8:00 a končilo se kolem 17té hodiny. Zprvu se zdálo, že to bude velmi špatný den, jak co se týče počasí, tak i práce, no a na ten druhý pohlede to tak vážně skoro bylo. Prostě ráno kolem 6:00 začal slejvák jak blázen, pak pršet přestalo a tak jsme šli do tunelů. Moc malin (tulamínů) tam už nebylo, bo se to sbírá už několikátý den po sobě. Přes dopoledne se však vyčasilo a nakonec jsme šli ještě na venkovní tulipány a někdo se dostal i k venkovním fábiím, ty nebyly asi tak 3 dny trhané, takže se tam pickalo krásně a rychle, nakonec se však rozpršelo, takže byl s pickáním definitivní konec. Wajťáci skončili trchu dřív, bo nebyli na těch fábiích.

 No a teď je 18:00 a jdeme se nadlábnout horké a snad výborné gulášové polévky… Dobrou chuť J Pe-píno tu polévku uvařil vážně výborně, je moc chutná, ale zároveň tak horká, že s tím začnu asi až tak kolem půl sedmé, jenže to asi poběžím pro výplatu, takže to nakonec budu jíst studený. Jo a dnes je den další výplaty, tak jsme zvědaví, jak jsme na tom. Wajťáci si teď odešli čekat do fronty na money a pinkáči jdou po nich.

 Také jsem teď zpozoroval, že se blíží konec našeho prvního deníku, takže je čas se pomalu rozloučit a započít psát zápisky do druhého dílu, do modrého tlustého diáře. Takže ahoj a pokračování hledejte v jiném deníčku…

vytvořeno ve Skotsku, na bývalé stránky dáno 12.10.2007