Velkou změnu prodělala letos jedna zahrada. Několik roků zpátky na ní pracoval pan Hradilík, osmdesátiletý čipera. Vzpomínám si, jak každé jaro se s námi přišel přivítat, chodil se poradit a nezapomněl pochválit naši zahradu, jak nám to hezky roste. Chodil za manželem, když potřeboval něco opravit nebo nabrousit srp. Po kolenou sesekával trávu kolem svých záhonků a když přišla přeháňka, stoupl si pod velikou třešeň a často promokl. Kopal, okopával, sázel na svém pronajatém dílku,jen občas mu rodina přijela pomoct. Na jaře nasadil nové jahody a brambory a už se nedožil sklizně.Od té doby, tak jednou za rok, někdy vůbec, posekali veliké kopřivy a plané keře a stromy zaplevelily celou zahradu. Teď má nového majitele a novou podobu. Dalo to hodně práce.