Řád Bílé Lilie

 

V první lekci jsme se naučili tvořit krátké větičky o přírodě se slovesem být. Dnes je trochu obohatíme: o podrobnější slovní zásobu a také o přesnější vyjádření vlastností:

15

-1- Přídavná jména slovesná(činná, nejjednodušší způsob) tvoří koncovka la, která se ke slovesům, končícím na -a, připojí bez jakýchkoli úprav. Ke kmenům, končícím na souhlásku, se připojuje přes -i- (nebo, chcete-li, připojíte ji ke tvaru, který najdete ve slovníku, přičemž e se před koncovkou změní v i, to totiž dělá skoro vždycky, neboť vzniklo redukcí původního koncového -i):

elen itila
lasse lantala
limba timpala...

A POZOR, TOHLE SE PLETE: Koncovka -la je stejná pro obě čísla! U všech ostatních přídavných jmen jsme zvyklí (aspoň doufám, že teď už ano) měnit v množném čísle a v e - tady zůstává beze změny! Tedy

elen itila - eleni itila
lasse lantala - lassi lantala
limba timpala - limbar timpala...

-2- Zdá se, že přídavná jména v elfích jazycích bylo možno stupňovat s velkou přesností, nejen ve smyslu více - nejvíce, ale i opačně: méně - nejméně. Žel, přesný popis této části gramatiky se pro quenijštinu nedochoval a zůstal nám jen fragment:

Způsob, jak vyjádřit velkou míru nějaké vlastnosti, je předpona an-, užívaná také pro třetí stupeň přídavných jmen (znamená tedy nej-, i když vyloženě neporovnáváme, a nebude se hodit úplně všude). Můžeme ji bez potíží přidat před samohlásky a všechny souhlásky, které se s "n" snesou (j,c,q,n,t,v,w, pravděpodobně i h,f). S "p" dá zřejmě dohromady "mp", před l,m,r,s, podlehne asimilaci úplně a vznikne ll,mm,rr,ss:

telco anfilima súre arringa
quesse anvilina nén allarca
yáve ammára cén amparca atd.

(U slov, začínajících na s, však není jisté, co se stane, pokud "s" bylo původně "th". Tuto kombinaci mohu tedy doporučit jen pokročilým, kteří už studují původní prameny slovníků.)

Takže nyní můžeme vytvářet bohatší větičky jako třeba:

Silma ná elen itila.
Silma ar itila ná elen lantala.
Elen lantala, silma ar itila, ná vanima.
Limba itila ná ve elen silma.
Limbar lantala, silme ar itila, nar vanime - nan eleni nar anvanime...

Slovní zásoba
tento (tato, toto) sina (UT)
tamten (atd.) tana (LR)
támhleten (atd.) enta (LR)
co je? mana? (PM) (Možná shodný s výrazem pro "jaký?")
a ar (LotR)
ale nan (LR)
jenom (ale také jeden, sám, dosud) er (QL)
velmi olde (QL)
trochu titto (apokryf)
jako ve

OBECNÉ VLASTNOSTI (PŘEDEVŠÍM VĚCÍ)
krásný, správný vanima LotR
dobrý (o věcech), též užitečný, vhodný, šikovný do ruky mára LR
ošklivý naswa QL
opovrženíhodný, nekvalitní faica [faika] LR
nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný auqua [aukwa] QL
velký alta LR
malý, drobný titta LR
krátký sinta LR
dlouhý anda LR
široký landa LR
úzký arca [arka] LR
úzký, hubený a dlouhý, rovný lenwa QL
tenký, hubený filima QL
štíhlý, útlý, křehký ninde LR
štíhlý, útlý, ohebný, graciézních pohybů terene LR,QL
tlustý, tučný tiuca [tiuka] LR
těžký lunga LR
lehký, vzdušný, jemně větrný vilina QL
vysoký, vysoké postavy tunda LR
horký saiwa QL
teplý lauca [lauka]
studený ringa LR
mokrý linque LR [linkwe], mixa LR, (i vodnatý: nenda LR)
vlhký níte (též orosený) LR
suchý parca [parka] LR
hladký pasta LR
drsný n araca [naraka] LR
měkký, poddajný (dá se hníst) maxa LR
(dá se drtit, mačkat) malaqua [malakwa] QL
tuhý, nepoddajný norna WJ, tarya [tarja] LR
tvrdý omba QL, sarda VT
pevný, silný, nepohnutelný tulca [tulka] LR
rychlý (a)larca [(a) larka] LR, linta LotR
rychlý, pohyblivý tyelca [čelka] [ty se čte něco mezi ť a č] LR
pomalý lenca [lenka] QL

STROMY ALDAR
buk feren LR
bříza (s trochou fantazie:"stříbrošedě zářící") silwin QL
stříbrná (správně česky bradavičnatá) bříza silqueléni[silkweléni] ("dívka lesklých kadeří") QL
dub ("tuhý, pevný, houževnatý") norno LR
jilm alalme, lalme LR
kaštan ("strom s rukama",nejspíše tedy jírovec maďal) mavoisi, alda mavoite QL
kaštanovník setý (jedlý) mavoisi tapatenda ("strom s dlouhými/šátrajícími prsty") QL
líska (od "kote", oříšek) cottule, cottulwe [kottule, kottulwe] QL
olše uluswe QL
topol ("zpříma stojící") tyulusse [čulusse] [ty se čte něco mezi ť a č]
vrba tasar, tasare S, LR
smuteční ("vzdychající") vrba siquilisse [sikwilisse] QL
jakýkoli jehličnan vine, vinne QL
jedle nebo borovice ("strom příkrých strání") aiquaire [aikwaire] QL
modřín (příbuzné, podle některých zdrojů snad i totožné, se slovem "vlas") fine LR

ZVÍŘATA LAMANDI
jezevec oryat [orjat], 3.p. oryacen [orjaken] QL
kolouch, mládě vysoké opole QL
králík lapatte, mn.č. lapatsi QL
krysa ("hlodavec") nyano [njano] LR
krtek noldare QL
liška rusco (mn.č. ruscur) [rusko, ruskur] PM
prase divoké, kanec carcapolca [karkapolka] ("prase s tesáky") QL
vlk narmo LR