Vítejte v kabinetu Amy Petersnové

Čl. 1
Obecné informace o hře

1. Projekt BRADON.cz (Bradavice Online) je textovou RPG hrou, která se volným způsobem inspiruje reáliemi z knih a filmů o Harrym Potterovi.
2. Děj hry se dogmaticky nedrží událostí popisovaných v knihách, nýbrž umožňuje každému podílet se na jeho vlastním originálním rozvoji.
3. Hra se odehrává v osmdesátých letech dvacátého století, tedy v době po prvním pádu Lorda Voldemorta.

Čl. 2
Roleplaying game

1. Pojmem roleplaying game, často nahrazovaným zkratkou RPG, se většinou rozumí „hra na hrdiny.“ Jedná se o druh hry, ve kterém hráči zaujímají roli vlastních smyšlených postav, které si sami vytvoří a za něž ve hře jednají.
2. Každý běžný hráč má možnost vytvořit si jednu vlastní postavu studenta Bradavické školy čar a kouzel nadaného kouzelnickou mocí.
3. Základ samotné hry můžeme rozdělit do dvou oddílů – dynamické hraní na chatech a výuka. Výuka není příliš složitá na vysvětlení – probíhá přímo ve hře formou praktických online hodin.

Čl. 3
Křišťálová stěna

1. Křišťálová stěna je pojmem, který ukazuje na rozdíl mezi postavou a hráčem, mezi reálným a herním světem.
2. Hráč přebírá a utváří si fiktivní postavu v mantinelech daných herními pravidly. Ve hře pak vystupuje čistě za tuto postavu a nikoli za samotného hráče. Postava vůbec nezná hráče, který ji ovládá, prožívá svůj samostatný život v kouzelnickém světě, má svojí vlastní povahu, vzhled, způsob uvažování a myšlení. To, jak se postava projevuje ve hře, nemusí odpovídat tomu, jak se projevuje samotný hráč.

Čl. 4
Metagaming

1. Pojem metagaming označuje jakékoliv chování postavy, které využívá mimoherní informace.
2. Metagaming je přísně pod trestem zabanování postavy zakázán. Jedná se o jeden z nejzávažnějších přečinů proti RPG pravidlům.
3. Postava nemůže vědět to, co ve hře sama nezažila, a to bez ohledu na znalosti a informovanost hráče. Ačkoliv si hráč může přečíst, jak se např. ostatní postavy jmenují, jejich postava to nemůže vědět, dokud se to ve hře nedozví.

Čl. 5
Powerplaying

1. Pokud hráč vnucuje svému protihráči reakci, dopouští se vážného přečinu prohřešku označovaným jako powerplaying.
2. Powerplaying je typickým příkladem bezohledného chování hráčů, kteří rozhodují za druhou postavu bez ohledu na reakci jejího hráče.
3. Žádný hráč nemůže sám určit, co se stalo jiné postavě.

Čl. 6
Multigaming

1. Pokud si hráč založ více postav, dopouští se vážného prohřešku proti RPG pravidlům, které označujeme jako multigaming.
2. Každý smí být vlastníkem pouze jednoho účtu - výjimky udělené vedením projektu jsou potvrzením pravidla.

Čl. 7
Vypravěč

1. Vypravěč upřesňuje děj a provádí hráče příběhem, ať už jde o velké kvesty nebo každodenní maličkosti. Vypravěče ovládají zkušení hráči, jejichž naplní práce je utvářet hru.
2. Slovo vypravěče je zákon. Má vždy pravdu a nelze s ním polemizovat, ignorovat ho nebo měnit jeho rozhodnutí.
3. S vypravěčem se nesmí komunikovat, lze s ním sice potichu nesouhlasit, ale zde veškerá práva končí.
4. Pokud se nějaký herní příspěvek dostane do rozporu vypravěčem, platí vždy slova vypravěče.
5. Ne vždy je k dispozici hráč disponující právy vypravěče. V tomto případě musejí hráči úplně omezit rozhodnutí vyžadující jeho zapojení.

Čl. 8
RPG upozornění

1. Prostřednictvím RPG upozornění jsou hráči napomínaní za porušování pravidel hry. Jeho cílem je upozornit na chyby, aby se včas zamezilo jejich dalšímu užívání.
2. V žádném případě není možné ho ignorovat anebo s ním komunikovat.
3. RPG upozornění neslouží jako prostředek k vzájemnému dohadování hráčů s právy ho užívat nebo dokonce k jejich zesměšnění.
4. Nesmí být využíváno jako informační zdroj o změnách v rozvrhu hodin.
5. Jeho užívání v rámci výuky by mělo mít charakter návodů k nějaké RPG činnosti (např. popis toho, jak správně seslat kouzlo).

Čl. 9
Herní prostředí

1. Hra probíhá v konkrétní místnosti nebo lokalitě, každopádně tu pořád platí, že se postavy nacházejí v určitém ohraničeném prostoru, v němž se nachází různé objekty a lidé, jenž stojí na různých místech.
2. Každá herní místnost, tvořena online chatem, vyjadřuje konkrétní lokalitu. Postavy jednotlivých hráčů si před vstupem do tohoto prostoru musí ujasnit několik aspektů: kde se dané místo nachází, co se v něm nachází, jak vypadá, jak je přibližně velké, kdo a v které jeho části je v něm přítomen a co se v něm zrovna děje.
3. Každá herní místnost je tvořena online chatem. Je velmi přísně zakázáno vést hru na několika chatech zároveň, protože žádná postava nemůže ve stejnou chvíli obývat dvě či tři místa.
4. Online chaty bývají opatřené popisky, které je nutné respektovat, neboť určují, jak to v dané lokaci vypadá.
5. Tento prostor platí pro celkovou hru – a proto třeba není možné zdravit (vidět i slyšet) člověka sedícího někde vzadu v parku, když vy jste přišli po nedaleké pěšině a jste na jejím druhém konci. Také podávání předmětů přes celý hostinec není možné – nemáte přeci kilometrovou ruku, pak vaše neznalost jenom kazí děj.
6. Za přítomné osoby v nějakém herním prostředí nelze pokládat všechny osoby, které se v daném chatu nacházejí a jsou takříkajíce „online“, ale pouze postavy, které řádným způsobem ve hře do dané lokace vstoupili. Není tedy možné reagovat na postavy, které se na daném místě herně nenacházejí. Je nutné dávat pozor na to, co se děje ve hře a dvakrát si vše rozmyslet. Je opravdu zbytečné, když se přehlédnete a svoje chování adresujete někomu jinému, celou hru to pak komplikuje.

Čl. 10
Herní příspěvky

1. Běžnou činnost postavy, jež označujeme jako emote, je nutné vkládat mezi hvězdičky ve třetí osobě přítomného času. Přímou řeč pak mimo ně. Viz příklad:
   
   *Vystrašeně vkročí do učebny lektvarů a kráčí k lavici v její zadní části. Podívá se na spolužáky s pokusem o úsměv.* Ahoj. *Šeptne tichým hlasem posadí se.* Myslíte, že mě Snape zabije, když jsem nevěděla, co napsat do toho úkolu? *S tázavým pohledem se podívá na své kamarády.*
    
2. V užívání emote je možné popisovat výhradně chování vlastní postavy. Jakékoliv zásahy do činnosti druhých lidí jsou hrubým prohřeškem proti pravidlům.
3. Základním kamenem dobrého RPG je jednoduchá zásada: nabízím něco, na co je možné reagovat.
4. Vždy je nutné dát prostor na reakci a nic předčasně neukončovat. (Není možné přijít, někoho praštit a ve stejném okamžiku odejít.)
5. Emotem lze popisovat pouze to, co je vidět. Proto není možné zahrnovat do popisu činnosti postavy její myšlenky nebo důvody jejího konání.
6. Myšlenky je povoleno uvádět jen mimo emote, a to mezi zdvojená lomítka. Viz příklad:
   
   //Fuj, nic horšího jsem nikdy nejedl.// *Znechuceně se šklebí na svou matku při pojídání polévky.* Hmm, ano, ano, velmi mi chutná! *Pronese falešně medovým hlasem.*
    
7. Je přísně zakázáno používat v řeči jakékoliv zkratky, anebo smajlíky. Čísla, která nepřesahují tři cifry, anebo nejsou-li letopočtem, je nutné rozepsat.
8. Capslock je možné používat jen výjimečně, pro znázornění mimořádně hlasitého hulákání, a to vždy jen v části textu.
9. Není vhodné násobit počet interpunkčních známenek, zejména otazník a vykřičník.
10. Používání více stejných písmen za sebou v jednom slově, aniž by je tato slova obsahovala (např: NÉÉÉ!), je až na drobné výjimky nevhodné.