Cestování v čase
Cesta živočichů po časové přímce, aneb jak začal život na planetě Zemi
Prekambrium
Začína vznikem zemské kůry a končí před 600 až 570 milony let.První živočichové měli měkká těla, stopy po nich jsou tedy jen nepřímé, např.fosilizované nory či rýhy po jejich pohybu.Vyskytují se i stopy po prvních živočiších s tvrdými tělesnými částmi - zkameněliny.
Kambrium
V tomto období došlo doslova k explozi života na Zemi, přesněji řečeno v mořích.Žili v nich měkkýši, ostnokožci i členovci.(mohl se vyskytovat i trilobit)
Ordovik
Před 510-438 miliony let.Život je stále omezen na vodu.Začínaji se objevovat nejjednodušší korýši a bezčelistnatí obratlovci.Hojní jsou trilobiti a loďenkovití hlavonožci.Na konci ordoviku došlo k masovému vymírání živočichů, pravděpodobně v důsledku změny podnebí.
Silur
Před 290-410miliony let.V mořích vznikli první čelistnatí obratlovci - paryby a obrovští pavoukovití členovci hrotnatci.Zatim co se rostliny začínají přesunovat na souš, živočichové zatím dokážou existovat jen ve vodě.
Devon
Příhodné podmínky v devonu (tedy před zhruba 400 miliony let) trvajícím asi 50 milionů let, vyznačující se zejména rozsáhlými močálovitými plochami, skleníkovým ovzduším a příznivými teplotami, umožnily i rychlý vývoj nových druhů rostlin. Objevují se v hojnější míře přesličky a plavuně (často obřích rozměrů), přicházejí primitivní typy tajnosnubných cévnatých rostlin a v řadě rostlinných druhů už se objevuje i lignin, tedy látka způsobující dřevnatění jejich stonků. Do té doby měly i obří stromovité rostliny kmeny dužnaté. Ve svrchním devonu už přichází doba rostlin, jaké známe dodnes, tedy kapraďorostů a předchůdců nahosemenných rostlin.
Karbon V tomto období je kyslíku tolik, že kdyby někdo škrtl zápalkou tak by začal hořet celý prehistorický les.Zde panoval obří hmyz např. vážky z rozpětím křídel až 60cm.Kapradiny tehdy dosahovaly i 5 merů.Hohné byly bažiny s plno velkými obojživelníky.Z toho to období je černé uhlí.
Perm Před 290-250 miliony lety.Planetu zemi obývají plazi.Na konci permu došlo k dalšímu masovému vymírání 75% živočichů a přes 90% mořských druhů.
Trias
Před 250-205 miliony lety.V triasu vévodí živočišné říši stále plazi.Jde mimo jiné o létající ptakoještěry, vodní formy jako nothosaury, ryboještěry a první pravé dinosaury.Existovali už první savci, ovšem byli ve výrazné menšině.
Jura
Jura byla střední částí druhohor. V této
době se již začal kontinent Pangea rozpadat. Na počátku jury ještě existovala Pangea jako jeden kontinent, postupně se však rozdělila na severní kontinent Laurasii a jižní Gondwanu.
Díky přívalům vod, které zaplavily rozsáhlá území Evropy a Asie, se měnilo mírné až suché podnebí, charakteristické pro trias, v teplé a vlhké klima jurského období. Průměrná teplota moří se pohybovala mezi 20 a 30°C. Směrem k pólům se teplota pochopitelně snižovala, ale ani tam nikdy neklesla pod 10°C.
Na počátku jury byli nejpočetnějšími býložravými dinosaury pro sauropodi, ptakopánví dinosauři a malí savcovití plazi. Pozdní jura již byla ve znamení obrovských sauropodů.
Vzduch ovládli ptakoještěři s kožnatými křídly. Objevili se také první praptáci.
Mělká moře obývali hojně ichtyosauři spolu mořskými krokodýli a kostnatými rybami. Dalšími obyvateli moří byli plesiosauři s dlouhým krkem a pliosauři. Koncem jury začalo ichtyosaurů a mořských krokodýlů ubývat.Křída Křída byla nejdelším obdobím druhohor, trvala 71 milionů let. Toto období bylo poslední epochou druhohor a zároveň zlatým věkem dinosaurů. Laurasie a Gondwana se rozdělily na kontinenty, které známe dnes. Zvířata se na oddělených kontinentech začala vyvíjet samostatně, a proto se právě v době křídové vytvářelo nejvíce druhů dinosaurů.
Klimatické podmínky byly po celou křídu velmi příznivé a mnohem vyrovnanější než dnes. Nastávala i chladná období, ale ta neměla příliš dlouhé trvání. V polárních oblastech neexistovala trvalá sněhová ani ledová pokrývka. Díky těmto dlouhotrvajícím příznivým klimatickým podmínkám se vytvořili stabilní, ale úzce specializované ekosystémy, které byly velmi citlivé na jakékoliv změny v prostředí.
Koncem křídy ještě stále vládli na Zemi dinosauři, ale vedle nich se začala velmi rozrůstat skupina drobných savců. Od ještěrů se dále odštěpil samostatný řád hadů. Vznikly i nové čeledi ptakopánvých dinosaurů. Obrnění ankylosauři spásající nízkou vegetaci se množili, ale hůře chránění stegosauři zvolna mizeli. Na severu začali také ubývat velcí sauropodi.
Vzduch se hemžil okřídlenými tory od prvních drobných můr až po největší pterosaury. Nové nálezy prozrazují, že i ptáci se rychle rozvíjeli.
V křídových vodách bychom našli krokodýli, mořské želvy, plesiosaury, pliosaury, ale také plazy s ploutvemi - mosasaury.