Chinaski (1995)
Pojď si lehnout
Až já budu v hrobě spát a ty půjdeš okolo
zakopni a zlom si hnát ty falešná potvoro.
Až já budu ke kytkám čuchat ke kytkám, čuchat jenom od země
jediný já přání mám pojď si lehnout pojď si lehnout vedle mě.
Až jednou povezou mě na marách milá vzpomenu si na tebe
budeš klečet brečet valit slzy jako hrách vem mě s sebou
vem mě s sebou do nebe.
Někdo má rád svou matku jinej si radši vodku dá ale
já v hromadě bílejch zadků
se šplouchám a cákám proklatě rád.
Počkej aspoň chvíli
Tlučeš mi do hlavy co mám chyb který stejně nikdy nepřiznám
od rána slyším: nemáš vtip a neřvi nejseš tady sám
seru na to co se o mě povídá prej opilec a rváč
nemám prachy nemám byt ale nejsem žádnej přizdisráč.
Vykládáš mi proč to dělám a proč se nechám vždycky zbít
já nevím ale nemůžu si pomoct nenechám tě ponížit
ať si říká kdo chce co chce nejsem vůl nejsem vidlák vypitej
nepřestanu dokud nemám klid marně volám do tmy hej!
Počkej aspoň chvíli ještě jednou pusť mě dál
pro pár lahví co nám zbyly kila vajglů od cigár.
Počkej aspoň chvíli nenechávej mě tu stát
bylo to krátký černý bílý nechci ti sbohem dát.
Slibuju nebudu pít to bych byl blázen
nekonečnej kolotoč tvejch keců mě ničí.
Nabalím si holku černou jako moje svědomí
třeba nám to půjde dohromady třeba vezmu si ji pánbů ví.
Od výčepu k báru na svatební cestu pojedem
do oběda budem pěkně spát a pak proflákáme celej den.
Počkej aspoň chvíli...
Jakoby nic
A tak se domů potácím
v metru se líně kolíbám
naději svou občas poztrácím
a pak ji znovu nalézám
Všichni se tvářej jakoby nic
na tváři úsměv a v duši klid
Všichni se tvářej jakoby nic
já mám chuť večer někam jít
Všichni se tvářej jakoby nic
a mozek mít zas jak vymytej
Všichni se tvářej jakoby nic
a já jsem sám a tím pádem zabitej
Nechápu čím jsem podivnej
sem v tomhle blbým městě sám
dav je mi někdy protivnej
jindy mu s chutí podléhám
Radši si to nechám projít hlavou
nedalas mi nic vo co bych stál
jak na to koukám naději mám malou
když vokolo kolem koneckonců dál
Všichni tvářej se jakoby nic...
Moc toho nevim
A tak se domů potácím
v metru se líně kolíbám
naději svou občas poztrácím
a pak ji znovu nalézám
Všichni se tvářej jakoby nic
na tváři úsměv a v duši klid
Všichni se tvářej jakoby nic
já mám chuť večer někam jít
Všichni se tvářej jakoby nic
a mozek mít zas jak vymytej
Všichni se tvářej jakoby nic
a já jsem sám a tím pádem zabitej
Nechápu čím jsem podivnej
sem v tomhle blbým městě sám
dav je mi někdy protivnej
jindy mu s chutí podléhám
Radši si to nechám projít hlavou
nedalas mi nic vo co bych stál
jak na to koukám naději mám malou
když vokolo kolem koneckonců dál
Všichni tvářej se jakoby nic...
Mám tě rád
Chtěl bych si vzpomenout jak zněl tvůj hlas
když tvoje slova slyším ozvěnou každou noc
znova znova znova a zas.
Vzpomínku vzdálenou náhle vyvolal čas
nemyslím na jinou a jen poslouchám tvoje slova slova slova.
Když jsem jí potkal řek jsem tu musím mít
má postavu voči kozy jako vozy
zejtra zavolám a počkám co se bude dít
vezmu ji domů a udeřím jak mrazy.
Stáhnu tě z rukavic a svlíknu tě z kůže
nech mě to rozbalit a poslouchej moje kidy midy kecy v kleci klíny.
Hrajem hru: kdo dá víc hádej kdo dát víc může?
Tak nech si poradit hmm... bejby bude to jiný jiný jiný každou chvíli.
Když jsem jí potkal...
Už tě skoro mám už jsem za tebou už tě skoro mám.
Mám tě rád že bych tě nejradši samou láskou sněd
kam kráčíš maličká tohle je láska na pohled
buď hodná na strýčka kapsu má plnou lízátek.
Bez ohledu na škváru já pozval jsem jí do báru
dali jsme si něco piv nalila se rychle jenže já dřív.
Pak jsem ji strašně dlouho neviděl někdy zavolá a třikrát u mě byla
žiju tak že bych si někdy záviděl
jenže každý ráno jsem lehčí o tři kila.
Už tě skoro mám už jsem za tebou už tě skoro mám
už tě skoro mám já ti ho tam dám.
Podléhám
Miláčku já i ty máme asi stejný pocity
něco mi říká neztrácej čas
aby ten oheň v nás neuhas.
Něco ti vezmu něco dám
s tebou si lehnu stejně vzbudim se sám.
Miláčku ty a já špatně se mi z toho usíná
jeden z nás dvou to asi skončit má
láska je hladová a nevidomá
všechno mi seber něco dej
hlavně mi ráno zase zavolej.
Čekám na tebe jak na Armádu spásy
a i když nejsi královna krásy
podléhám
tomu se nedá nedá čelit.
A je to pořád stejná bída
donekonečna stejnej hlad
kde jsou ty dny kdy jsem byl třída
a měl se aspoň trochu rád
něco si vezmu něco dám
a už se vezu odlítám podlíhám umírám.
Čekám na tebe...
Veverka
Dva kořeny kdes pod jedlí do mechu tiše usedly.
O tom co v špičkách šumí les popovídat si chtějí dnes.
Dva kořeny kdes pod jedlí ke klepům z lesa usedly.
Dva kořeny kdes pod jedlí do mechu tiše usedly.
Co do vrcholků vítr vnes zde dole přijde na přetřes.
Dva kořeny kdes pod jedlí ke klepům z lesa usedly.
Dva kořeny kdes pod jedlí do mechu tiše usedly.
O tom co v špičkách šumí les popovídat si chtějí dnes.
Dva staré lesní kořeny hovoří nudou mořeny.
Veverka teta stoletá punčochy zatím doplétá.
Veverka pro ty starochy v korunách plete punčochy.
Zuby umělé
Jsem v tomhle městě cizí a nechci bejt sám,
jestli je tu bar tak si do trumpety dám
jestli je tu knajpa pivo jako křen
tak tam nesmím chybět když už tady jsem.
Tohle je dobrá holka na pohled možná trochu
jetá ale to se může stát
nikde žádný nebezpečí není na dohled
tak proč to nezkusit vždyť co se může stát.
Cítím v hlavě zvláštní vlnění
teďka už ti nepomůže ani brnění
byla v tom něha a byl v tom cit
stejně je to pohoda když holka má byt.
Ráno se vzbudím a pocit mám ten
že to byl všechno jen báječnej sen
jenže na nočním stolku vedle postelí
ve sklenici plavou zuby umělý.
V tomhle městě už mě nikdo nespatří nejsem z toho naměkko,
vožrat se a sebrat co mi nepatří k tomu nemám nikdy daleko
nemám daleko tak k tomu nemám daleko.
Punčocháče
Vyrazil jsem do ulice těšil jsem se na starou
těšil jsem se převelice byl jsem trochu pod parou.
Vlastní ženou obelstěný vyrazil jsem ze dveří
ejhle tuťhle lehké ženy snad mi nějaká uvěří.
Dalo mi to přemlouvání z mojí řeči čišel žal
a když bylo ke svítání tak jsem znaven povídal:
"Jó holka kdybych to věděl, že je to poprvé tak bych tolik nepospíchal."
"Kdybys tolik nepospíchal sundala bych si punčocháče."
Vo co de
Byla jedna holka byl to dobrej kus a prej jestli jsem nechyt brouka na bambus.
Já jí říkám bejby na co ten řev žádný strachy já dávám krev
jedna říká jo a druhá zase ne
tak nech si kecy na koledu řekni vo co de.
Vo co de. Vo co de jen klid všechno bude v pohodě
řekni vo co de. Vo co de.
Když pařím tak pařím to co zrovna je
a panáky si nalejvám až po okraje
nech mě plavat a nech mě bejt
protože která si mě vezme tak ta to vyhraje
jedna řiká jo a druhá zase ne
tak nech si kecy na koledu řekni vo co de
Vo co de...
Koukej mazat sbal si věci
nikdo neni zvědavej na tvý kkkecy
já nejsem totiž to co mohlo by se zdát
já tě mám holka docela rád
jedna říká jo a druhá zase ne
tak nech si kecy na koledu řekni vo co de.
Vo co de..
Můžeš mi psát
Jen ty můžeš mi psát na chmýří od bodláku.
Jen ty můžeš mi psát na vlčím máku.
Můžeš mi psát na listí vítr pak zajistí
že tvůj vzkaz odlétá ze zimy do léta.
Já pročítám rád pichlavý trny šípku.
Já pročítám rád krvavou v zemi kytku.
Pročítám písmena tři léta vzdálená
tři slova zmatená vítr je doručí lítacím drakům
Proč se bát zítřků třeba nepřijdou.