15. kapitola
Lupita
Seděli jsme všichni ve zkušebně a čekali na Miu, která si nás pozvala, protože nám chce něco říct. Když jsme tam seděli už dobrou půl hodinku začínali jsme si myslet, že si z nás někdo vystřelil a my tu sedíme zbytečně.
„ Ahoj lidi, jsem ráda, že jste dorazili.“ Řekla nám Mia, která konečně přišla.
„ No, ale všichni tu nejsme chybí Roberta.“ Řekla jsem a podívala jsem se na všechny okolo.
„ Jo to nevadí Roberta už to ví.“ Oznámila nám a sedla si na židli.
„ A co nám teda chceš říct? Musí to být důležité, když jsi nás pozvala všechny.“ Řekl Diego a podíval se na Miguela.
„ Ano máš pravdu je to důležité. Chci vám říct, že tu týden nebudu odjíždím do Paříže se podívat na módní přehlídku, kterou pořádá můj otec.“ Řekl nám a bylo na ní vidět, že jí to mrzí a to je právě divné Mia by udělala cokoliv, aby se dostala na Módní přehlídku.
„ Cože? A kdo s nám bude zkoušet.“ Vykřikla jsem a rychle jsem se zvedla ze země.
„ Nekřič Lupito a sedni si. Mě to taky zrovna netěší, ale je to přehlídka mé ho otce a kdy se mi poštěstí ho zase týden vidět.“ Vysvětlila nám a šla ke mně, aby mě odejmula.
„ Ale vrátíš se, že jo.“ Zeptal se Givanni a usmál se.
„ To je jasný přece vás tu nenechám.“ Ujistila nás a držela mě kolem ramen.
„A kdy odjíždíš?“ Zeptal se mě Diego a zapnul si košili.
„ Dneska večer, abych byla ráno už tam.“ Řekla nám a mě došlo, že už máme jen pár hodin být s ní.
„ Nechci vám kazit super okamžik, ale musíme jít jinak přijdeme pozdě do hodiny.“ Oznámil nám Miguel a začal se zvedat.
Roberta
Seděla jsem ve třídě a čekala až se všichni vrátí e zkušebny a psychicky jsem se připravovala na setkání s Diegem, jelikož jsem nevěděla jak se bude chovat potom co jsem mu řekla u něj doma. Už začalo zvonit a oni nikde, a když už jsem myslela, že hůř být nemůže přišel do třídy ředitel a řekl, že naše učitelka mě nehodu, a že je v nemocnici a odešel. Všichni seděli jak opařený až pak nám došlo, že to znamená, že nemáme hodinu a tak všichni vyběhli ven ze třídy. Akorát já jsem zůstala sedět, protože jsem přemýšlela nad tím kde všichni jsou. Po nějaké době strávené ve třídě jsem se sbalila a šla do pokoje kde jsem potkala Miu jak si balí věci.
„ Ahoj tak už balíš.“ Řekla jsem a koukla se na oblečení, které bylo rozházené po celé podlaze. Takhle si totiž naše Mia balí všechno vyhází ze skříně, a když má všechno na podlaze tak si začne vybírat.
„ Jo jo už musím mám toho moc a nestihla bych to všechno sbalit dvě hodinky před odletem.“ Vysvětlila mi a mě bylo jasné, že neodlétá na lehko.
„ Necháš tady vůbec nějaký věci?“ Zeptala jsem se jí a hodila jsem ji na postel podprsenku, která se dostala až ke mně k posteli.
„ Je díky tu jsem zrovna hledala.“ Řekla mi, když jí podprsenka přiletěla na hlavu.
„ No nemáš zač, ale já pořád nechápu proč tam jedeš, když víš, že se s otcem stejnak vůbec neuvidíš.“ Řekla jsem a sedla jsem si na postel do tureckého sedu.
„ Víš je mi jedno jestli ho neuvidím každý den, ale stačí mi, když budu vědět, že je tam semnou a ne někde jinde.“ Vysvětlila mi a úhledně si skládala značkové věci do kufru, který už přetékal.
„ No dobře, ale proč tam jedeš na celý týden, když ta přehlídka je jenom tři dny?“ Zeptala jsem se jí a kroutila jsem hlavou.
„ Protože si potřebuji odpočinou od všeho tady a tohle je super možnost.“ Řekla mi a sedla si na kufr a pokoušela se ho zapnout.
„ Tak to potom chápu no hlavně se nám v pořádku vrať a ne, aby ses tam někde s někým zapomněla.“ Řekla jsem jí a šibalsky jsem se usmála.
„ Neboj já to zvládnu.“ Ujistila mě a konečně zapnula kufr a sedla si na postel.
„ A to si s sebou bereš jenom jeden kufr?“ Zeptala jsem se jí a vykulila jsem oči.
„ No byla jsem donucena. Minule jsem si vzala tři kufry a nějak jsem to nezvládla, ale už jsem se poučila. Odpověděla mi a obě jsme se začali smát. Hodiny ubíhali strašně rychle a než jsme se nadali tak už jsme stáli v hale a loučili jsme se s Miou. Každého z nás obešla, a každý ji dal pusu nakonec si samozřejmě nechala Miguela, protože jejich polibek a objímání trvalo nejdéle. Dokonce jsme je museli od sebe odtrhnout jinak by Mii odjel taxík, který čekal před školou. Tak jsme šli před školu a všichni jsme Mii mávali tak dlouho dokud nezajeli za zatáčku. Byl to divný pocit, když někdo z nás odjel, ale museli jsme to překonat a dál žít naštěstí u Mii jsme věděli, že se vrátí.
Giovanni
Potom co jsme vyprovodili Miu jsem si sbalil věci a šel k bazénu, jelikož jsem věděl, že tam budou pěkné baby. Jenomže, když jsem došel k bazénu seděla tam akorát Selina to je holka, která je tlustá, ale je to úžasná holka a mám jí rad.
„ Ahoj Seli.“ Pozdravil jsem jí a sedl lehl jsem si na lehátko vedle ní.
„ Ahoj Giovanni, Mia už odjela? Zeptala se a nandala si sluneční brýle.
„ Jo už odjela tet jsme jí byli vyprovodit.“ Odpověděl jsem jí a vzal jsem si krém, abych si nespálil obličej jako minule to jsem totiž vypadal jako rajčátko.
„ Je to tu divné, když tu není.“ Řekla a oblékala si tričko.
„ Myslím, že to zvládneme a proč už odcházíš?“ Zeptal jsem se jí a sundal jsem si brýle.
„ Ale musím jít na manikúru a pedikúru.“ Odpověděla mi a mě došlo, že se chová úplně stejně jako Mia, když jsem jí poznal.
Jose
Procházela jsem halou a potkala jsem Tea, který seděl na odpočívadle a opíral se o kytaru. Teo totiž nechodí hrát jako každý do zkušebny on musí být něco extra a tak chodí sem asi proto, aby ho každý viděl, ale třeba mě to nevadí ráda se dívám jak hraje.
„ Ahoj Teo.“ Pozdravila jsem ho a sedla si naproti němu.
„ Ahoj.“ Řekl tak nějak sklesle.
„ Co ti je?“ Zeptala jsem se ho a položila jsem mu ruku na koleno.
„ Nevím jsem nějaký skleslý.“ Odpověděl mi a já jsem na něm poznala, že ho něco trápí.
„ Nechceš se jít projít? Třeba k bazénu?“ Zeptala jsem ho a chytla ho za ruku.
„ Dobře. Jenom si dám kytaru do skřínky.“ Řekl a vytahoval si klíče z kapsy. Jak jsme se tak procházeli probrali jsme úplně všechno, ale nedostali jsme se k to mu co ho trápí.
„ Chci pomáhat dětem, které mají stejný problém jako já kdysi. Půjdu studovat něco co se váže k sociologii. Řekla jsem mu a přitom jsem si pořád vázala mikinu co jsem měla kolem pasu.
„ A co budeš dělat s penězi, co ti dal Gaston? Zeptal se mě a podíval se do bazénu.
„ Hned jak ukončím školní rok, všechno dám do dětského domova.“ Odpověděla jsem mu a musela jsem se zastavit, protože si stoupl přede mě.
„ Všechno?“ Nevěřícně se zeptal a usmál se.
„ Ano, ani netušíš co všechno ty děti potřebují. Dám všechno co mám, aby jim bylo lépe.“ Vysvětlila jsem mu a doufala, že to pochopí.
„ V pořádku.“ Řekl a já věděla, že mu to je jasný a oba jsme se na sebe usmáli.
„ Promiň, nepoděkovala jsem ti za všechno, co jsi pro mě udělal. Chci ti poděkovat….“ Nestihla jsem ani odpovědět.
„ Ano, ano.“ Řekl a chytil mě za bradu a začali jsme se líbat. Bylo to dlouhé a vůbec jsem to nečekal. Když jsme se přestali líbat tak jsme se na sebe podívali a začali jsme se smát.
Roberta
Seděla jsem v pokoji na posteli a vymýšlela jsem novou písničku, když v tom jsem se podívala na kalendář, který vysel na protější stěně a došlo mi, že už je to týden co jsem se rozešla a nemluvím s Diegem. Tak jsem otevřela šuplík u nočního stolku a vytáhla jsem album, který mi Diego udělal k narozeninám a začala jsem prohlížet fotky. Najednou mi začali po tvářích téct slzy, ale hned jsem si je utřela, protože do pokoje vběhla Vico.
„ Ahoj, výš co jsem právě tet viděla?“ Křičela a dýchala jako by utíkal přes celou školu.
„ Co prosím tě?“ Zeptala jsem se a dala jsem album rychle zpátky do šuplíku.
„ Diega a Lolou jak se drží za ruku a líbají před školou. To je, ale parchant.“ Řekla a sedla si na postel.
„ No co se dá dělat už spolu nechodíme tak proč by nemohl s někým chodit.“ Odpověděla jsem jí a vzala jsem si tužku a papír a začala jsem znova psát.
„ No mě by to docela štvalo, ale jestli to tobě nevadí tak to tě obdivuji.“ Řekla mi a odcházela ke dveřím.
„ Jo, já jsem v pohodě.“ Odpověděla jsem jí a přitom mě to děsně štvalo.
„ Dobře tak já letím.“ Řekla a zavřela dveře. Seděla jsem na posteli a přemýšlela jsem proč si zrovna začal něco s Lolou to přece není normální. A tak jsem si vzala bundu a šla jsem se podívat jestli tam ještě jsou, ale když jsem došla před školu už tam nikdo nebyl. Potom co jsem obhlédla okolí školy jestli je nenajdu jsem šla zpátky a u hlavních dveří jsem potkala Lolu.
„ Ahoj.“ Řekl jsem jí a rychle jsem chtěla zmizet.
„ Ahoj nevíš kde je Diego?“ Zeptala se mě a hodila si vlasy na druhou stranu. A v tom se za ní objevil Diego s jinou holkou.
„ No šel do zkušebny vrátil se totiž do skupiny.“ Řekla jsem jí a koukla se na Diega, který se blížil k nám.
„ Ahoj miláčku.“ Řekl jí a objal jí kolem pasu.
„ Ahoj zlato, Roberta mi právě řekla, že si se vrátil do skupiny. To je moc dobře aspoň budeš moct jí do studia.“ Řekla mu a dala mu pusu na tvář.
„ Jo jo to je.“ Odpověděl jí a podíval se na mě. Ale došlo mi, že jsem tam navíc tak jsem se otočila a šla ke skřínkám, abych si tam dala bundu. A když jsem otevírala skřínku tak jsem periferním viděním viděla Diega jak jde ke mně.
Komentáře
Přehled komentářů
super :D teším sa na pokračovanie ,dúfam že budú čoskoro znova spolu :-D rýchlo pokračko
koment
(sisi, 17. 7. 2011 14:31)