Deník
Po - 30.7.2007 stav tachometru 10 060km
Je Právě 0:37 a my (Luboš, Luboš, Honza) vyrážíme
služební Octavií, mimo jiné naloženou až pod střechu, na bláznivou dovolenou za
polární kruh.
Sice nám to pěkně začíná, celý den pršelo, když
vyjíždíme už neprší, ale Luboš dostal průjem, tak doufáme, že Imodium zabere.
Skoro přesně po šesti hodinách jízdy nás vítá Hamburg,
pod mrakem, přeháňka. Stav tachometru 10 636 km a jsme na místě u Wunderlandu
(modely mašinek), parkujeme přímo před budovou za 1 euro/hod.
Po prohlídce modelů mašinek, což mimochodem byla
uchvacující podívaná se vydáváme (11:00 hod) najít sovětskou ponorku.Úspešně
nacházíme i ji.
Ještě jsme se podívali na jezero Ausen-alster a ve
14:00 hod. opouštíme dálnicí E45 Hamburg a směřujeme do Dánska. V Holdingu
odbočujeme na E20 směr Odensee a po silničním mostě přes Baltské moře (menší
zastávka, focení) do Kodaně.
Kempujeme ve městečku Köge, neprší.
Stav tachometru 11 111km (1057km), usínáme ve 23:00hod.
Strand“ Familie camping – 196 DK
Út - 31.7.2007 stav tachometru 11 111km (1 057km)
V 9:00 hod. opouštíme kemp, a vyrážíme prohlédnout
Kodaň.
Kodaň, královské město, radnice, nádraží, přístav,
podívaná při výměně královské stráže, na konec hamburger a kuřecí křidýlka v Mc
donaldu a ve 14:00 vyrážíme z Kodaně po E20 přes silniční most vedouci nad
mořem do Švédska. Město Malmö.
Malmö – zklamal nás parkovací automat, nebral naši
VISA electron, museli jsme do banky vyměnit peníze (poplatek za výběr z
bankomatu 150 Kč) Banky mají pouze do 15:00. Navštívili jsme technické muzeum,
pevnost Malmöhus a přilehý park.
Ps: Výměna královské stráže – hezké, ale moc dlouhé,
technicko – vojenské muzeum má otvírací dobu jen do 16:00 hod – přišli jsme
15:45 hod. pustili nás zadarmo.
Nocujeme v kempu „Borstahusens“ blízko města
Landskrona – pobřežní město na E20.
Příjemný *** kemp (175 SEK), teplá sprcha, kuchyň, vše
na velké úrovni.
Stav tachometru 11 270km (1209km)
St – 1.8.2007 stav tachometru 11 270km (1 209km)
Je 10:00hod, odjíždíme směr Stockholm. Máme polojasno,
sem tam se ukáže sluníčko. Jedeme po švédské dálnici E4 maximální rychlost 110
km/hod. (jedeme pomalu a je to unavující). Do Jönköpingu přijíždíme ve 13:20
hod, prohlídka muzea na výrobu zápalek a místního nádraží.
Sjíždíme z E4 na starou silnici vedoucí po břehu
jezera Vättern. Zastavujeme v městečku Gräna a necháváme se zlákat místní
specialitou „Polkagrisar“ (chutná jako naše lízátko), což se zde i vyrábí.
Pokračujeme dále po břehu jezera přes Öldeshög, Omberg, Valdstena a kocháme se
krásnými vyhlídkami na jezero. Najíždíme zpět na E4 a pokračujeme na Stockholm.
V Norrköpingu kempujeme (Campinkvägen) za 100 Sek,
zatím nejlevnější, nemá sice takovou úroveň.
Stav tachometru 11 702km (1642km)
PS: Vydařený den, počasí přálo, polojasno 20°C, přes
noc teplo.
Čt – 2.8.2007 stav tachometru 11 702km (1 642km)
Ráno nás probudilo sluníčko, je 9:00 hod. vyrážíme,
obloha oblačná 18°C.
Odbočujeme na Kolmärden, chceme se podívat na Safari
park a delfinárium. Vstup by nás vyšel na na 720 SEK (moc drahé) Smutni
opouštíme a pokračujeme v naší cestě na sever.
Přijíždíme do Stockholmu po E4, všechny sjezdy do
centra jsou podle informačních tabulí placeny, nakonec jsme projeli celý
Stockholm, obracíme se a sjíždíme přímo do centra(plán města nemáme). I když
všude píšou placený vjezd, nikde neplatíme. Projíždíme centrem a přijíždíme na
„Djurgärden“. Parkujeme a navštívíme muzeum „Vasa“ věnované „Titaniku Baltského
moře“, nejstarší rekonstruované válečné lodi, potopené již při první plavbě v
roce 1628 (opravdu to stojí za to) . V blízkosti je zábavný park a trajektové
přístaviště.
Okolo 14:20 hod. opouštíme Stockholm a pokračujeme E4
na Gavlë. Před Gavlë odbočujeme na Älvkarleby- největší vodní elektrárnu
Švédska. Dáváme polovečeři přímo uprostřed parčíku a valíme po E4 na Norsko.
(18:00hod.) Cestou obdivujeme pobřeží a vybíhající fjordy. Také nově postavenou
čínskou tržnici. Ještě malá zastávka za mostem přes Starfjord – fotky.
Ve městečku Umea odbočujeme na E12 směr Mo I Rana
(Norsko) a čeká nás 482km skoro pustinou. Jedeme celou noc a s Lubošem se
střídáme. V 23:00 hod. ještě není tma vypadá to, že ani nebude. 2:00 hod. se už
rozednívá. Povolená rychlost je místy 110km. Projíždíme krajinou plnou řek,
které tvoří neuvěřitelně krásné zátoky a jezera.
Norskou hranicí projíždíme v 7:00 hod. V 7:20 hod
přijíždíme do Mo I Rany a jedeme se podívat na ledovec „Svartisen“.
Za Mo I Ranou odbočujeme vlevo, je to velice dobře
značené. Přijíždíme k jezeru, kde kotví loďka. Je 8:30 hod. první převoz
odjíždí v 10:00 hod. Jíme, teple se oblékáme a vyplouváme směrem k ledovci. Po
20 minutách plavby vystupujeme u vodopádu a jdeme cca 1hodinu mírným stoupáním ve skalnatém prostředí . (Loď odplouvá, tak snad ještě někdy připluje.) A pak
se před námi objeví ledovec. Je to skvost, bílomodrošedý obr. Cedule oznamují
na možnost nebezpečí. Naše skupina nejde dál. Rozhodujeme se s klukama, zda
půjdeme blíž. Je rozhodnuto, jdeme. Po nás vyráží i ostatní. Po cca 400 metrech
přicházíme na dosah. Děláme fotky a kocháme se. Zavolal jsem na Luboše (no
spíše zakřičel) a v tom se uvolnil kus ledu a za značného rámusu a dunění spadl
do jezera. Opět neuvěřitelný zážitek. Budilo to hrůzu. Vracíme se zpět. Loď,
jak se dovídáme má hodinový interval. Výlet k ledovci nám zabral 2 hodiny, loď
už na nás čeká a převáží zpět k autu. Jsme úplně zpocení, převlíkáme se,
poobědváme (ohříváme si párky v konzervě) a vyrážíme k severnímu polárnímu
kruhu.
V 16:00 hod. překračujeme severní polární kruh (děláme
fotky) a dále na sever směr Bodö podle pobřeží, což opět naskýtá nádherný
pohled.
Před Bodö uhýbáme na silnici č.17 a jedeme se podívat
na největší vodní vír na světě. Po 18 km přijíždíme k průlivu „Salstraumen“ a
krásném mostu přes něj. Zastavujeme pod mostem a jdeme po mostě se podívat na
ten zázrak. Průměr 10m a hloubka 5m. Bohužel nic nevidíme. Závisí to na hloubce
přílivu a odlivu. Asi nemáme štěstí. Vracíme se zpět do Bodö. Kempujeme v
Bodosjoen Camping***, cena 150 NOK.
Stav tachometru 13 332 km (3 272km).
PS: Dnes jsme dosáhli nejsevernějšího a
nejvzdálenějšího místa naší dovolené.
Je 22:40 nemůžeme usnout, venku je stále vidět, jako
když by bylo 16:00 hod.
So – 4.8.2007 stav tachometru 13 332 km (3 272km)
Probudilo nás sluníčko, je jasná obloha 18,5°C,
opuštíme kemp a vydáváme se po silnici č. 17 podle pobřeží na jih.
Zkoušíme štěstí a ještě jednou se zastavujeme u
průlivu Salstraumen a jdeme se podívat na most a na největší vodní vír
Malström. Něco jako vír vidíme, ale zase to není kde jaký zázrak.
Pokračujeme silnicí č. 17 na jih. Silnice vede po
pobřeží a blízkých ostrůvcích a po celé délce nabízí dlouhé výhledy na nádherné
přírodní scenérie. Vidíme i náš známý ledovec „Svartisen“ z jeho druhé strany.
Po dvou trajektech, jeden kratší cca 15min (96NOK) a druhý 45min (180NOK)
opouštíme silnici č. 17 a v Mo I Raně se napojujeme na E6 směr Trondheim.
Začíná pršet, proto se dnes ubytujeme někde v chatce.
Řekli jsme si, že víc jak 350 NOK nedáme, tak uvidíme.
V prvním kempu „Forseng“ chce 850 NOK se sprchou a bez
450. V druhém kempu se nám daří a z 390 NOK smlouváme na 350NOK, podařilo se,
ubytováváme se. Kemp Bjerka
Stav tachometru 13 656 km ( 3 569km)
Ne – 5.8.2007 stav tachometru 13 656 km (3 569km)
Dnes jsme si trochu pochrupli, vstáváme v 9:00 hod.,
snídaně, úklid chatky a v 10:00 hod. odjíždíme na Trondheim. Počasí oblačné,
sem tam vykoukne sluníčko, 17°C.
První zastávka je u vodopádů „Laksfossen“, druhá u
jezera „ Store Majavatnet“, dáváme si oběd, samozřejmě z vlastních zdrojů a
pokračujeme k menším vodopádům „Fiskumfossen“, je tu nějaké muzeum a asi vodní
elektrárna, jelikož výpusť je zavřená a tím vodopády nepremávají. Nakupujeme
nějaké suvenýry a další zastávka u městečka Grong a prohlídka dalších vodopádů.
Nakonec si chceme u městečka Lavenger prohlédnout dle
průvodce 38 mohyl a staré malby, ale nenacházíme. Místo toho objevujeme
zříceninu kostela.
U Trondheimu platíme za průjezd tunelem 10 NOK, platba
probíhá vhozením mince do umělého trychtýře, nic víc nic míň.
Kempujeme před Trondheimem. „Storsand Gard Cemp.
Malvic, opět když nesouhlasíme s cenou, jdou dolů ze 150 NOK na 130 NOK.
Stav tachometru 14 116 km (4 056km)
PS: Jsme docela unaveni, jelikož jízda byla zdlouhavá.
Po norských silnicích se smí pouze 80km/h, hodně projíždíme městy, kde je
snížena na 60 – 70 km/h.
Po – 6.8.2007 stav tachometru 14 116 km (4 056km)
Je nádherný slunečný den. Ráno prohlídka Trondheimu.
Rybí trh, (ale nic moc) čekali jsme klasiku, bohužel. Obyčejný obchod.
Uchvacující byla prohlídka katedrály „Nidaros“ a výstup po 176 schodech, stále
se točících a s max. 60cm šířky na věž. Pohled na celé město ovšem stál za to.
Výstup na pevnost už nebyl takovým zážitkem, spíš utrpením (moc velké vedro a
moc do kopce). Po poledni odjíždíme dále na jih po E6. Opět unavující
jízda 60 – 70km/h. V Oppdalu odbočujeme na silnici č. 70 a po cca 80km na
silnici č. 62 a pak okolo „tangfjordu“silnicí č 660. Opět ukázka nádherné
spojitosti a místních fjordů, přilehlých rybářských vesniček.
Kempujeme v Andalsnes Campu. Nesmlouváme 140 NOK.
PS: Po cestě jsme chtěli natankovat(cena stoupá 10,95
NOK) a překvapila nás situace, kdy zastavujeme na místě, kde je čerpací
stanice, žádná obsluha, žádné karty. Zkoušíme natankovat, bez problémů by to
šlo. Tak snad přilehlý servis s prodejnou. Nikdo tam, kasa otevřená, plno
zbožího. Nikdo nikde.
Út – 7.8.2007 stav tachometru 14 449 (4 388km)
Opět bude nádherný den. Sluníčko se už odráží od
skalnatých masívů na jejichž vrcholcích je sníh a dole v údolí kemp, v kterém
jsme nocovali.
Dnes vyrážíme po silnici č. 63 řidiči vyhledávanou
Trollí cestu. Nezapomenutelný zážitek, úzká silnice se klikatí po úbočí hory, k
tomu scenerie mohutného vodopádu. Vystoupáte na vrchol, kde se třpytí sníh, na
který si můžete sáhnout. A ke všemu, když se podíváte dolů do údolí, točí se
Vám hlava a tají dech nad velikostí norské přírody. Prostě kraj MoreogRomsdal
Vás dostane.
Pokračujeme dál tzv. Zlatou cestou mezi městečky
Andalsnes a Geiranger, míjíme vyhlídku Dalsniba a za ní pokračuje úsek zvaný
Orlí cesta. Ta na 8 km stoupá jedenácti serpentinami a nabízí nádherné výhledy
„Geirangerfjord“ . Fjord končí u stejně jmenovaného městečka Geiranger, kde
kotví obrovské výletní zaoceánské lodě. Fjord je místy 500m široký a z jeho
vysokých strmých stěn spadá mnoho vodopádů.
Vůbec se nám tento kraj nechce opouštět, ale musíme
pokračovat po silnici č. 15 a pak po E6 směr Oslo. Zastavujeme ještě v
olympijském městečku Lillehammer, navštěvujeme olympijskou vesnici a skanzen
budov. O několik kilometrů dále je městečko Hamar, kde fotíme sportovní halu ve
tvaru obrácené vikingské lodě. Zde potkáváme Čechy a vedeme první rozhovor v
Češtině. Než přijedeme do Osla (asi 110km) chceme se zakempovat. První kemp
opouštíme u jezera Mjosa, chce 160 NOK a druhý je tedy levnější 130 NOK, ovšem
nebere VISA electron. Kempujeme tedy poprvé ve volné přírodě u jezera
Hurdalsjoen. V okolním lese jsou slyšet zvonce pasoucích se ovcí. Usínáme okolo
1:00 hod.
Stav tachometru 14 965km (4 905km)
St – 8.8.2007 stav tachometru 14 965km (4 905km)
Probouzíme se do nového dne. A před sebou cesta do
Osla. (opět bez plánu města), ale daří se a park s 212 sochami (Vigelandův
park) nacházíme. Obdivujeme 17m vysoký monolit se 121 vzájemně propletených
postav bojujících o světlo. Je vytesán z jednoho kusu žuly a práce trvala 16 let.
Kolem monolitu stojí 36 soch znázorňujících různé fáze života.
Po dvou placených mýtech nacházíme i poloostrov
Bygdoy, kde navštěvujeme muzeum Vikingských lodí, muzeum Kon – tiki, kde je
originální vor Thora Heyerdala, který v roce 1947 podnikl odvážnou cestu z Peru
do Polynésie.
Mimo jiné je zde vystavena rákosová loď Tigris, na níž
plul v Sumerských stopách do Indie a afriky a muzeum Framu, kde je k vidění
polární loď „Fram“ (r. 1892). Na této lodi podnikl Amundsen průzkumné výpravy.
Z Osla již odjíždíme směr domov přes Goteborg. Cena
trajektu 1047 SEK a doba odjezdu 23:55(museli bychom čekat 4 hodiny)
Pokračujeme dále po silnici až do Helsingborgu, kde se už naloďujeme na trajekt
do Dánska (279DK). Je 23:30 hod. jsme v Dánsku a jedeme přes ostrov Fyn.
Platíme za most, ale nebere nám to kreditku ČSOB, trapně voláme obsluhu ve
2:00, ta nám vysvětluje, že asi tam nejsou peníze. Zkoušíme kreditku ČS a ta je
ok.
Projíždíme Hamburk, míjíme odbočku na Berlín, proto
musíme na Hannover. Je okolo 9:00 ráno
ČT – 9.8. 2007
divný rachot z motoru. Zastavujeme a po prohlídce a nezjištěné vizuální závadě,
opět startujeme, ovšem nedaří se, ohromný hluk a auto nechce naskočit. Přes
škoda asistent voláme sos do autorizovaného servisu. Dohadujeme si odtahovku s
Německou stranou a největším problémem je domluvit se, kde vůbec jsme, nemohou
nás najít, pak se vše podaří a opravdu smekáme v 10:00 jsme už odtaženi v
servisu, zde náš obdiv končí. Jsme ve městě Soltau v servisu Vinkelman. Technik
nám sděluje, že závada je většího rozsahu, podle garance doživotní mobility,
požadujeme náhradní vozidlo. Bohužel do východních států jej neposkytují. Česká
strana ovšem po dohodě s námi a se servisem zajišťuje a posílá nám odtah z Teplic
až do Německa a náhradní vozidlo Škoda Roomster.
Vše chce svůj čas, v 12:30 se dovídáme, že nám auto v
Německu neopraví a náhradní vozidlo neposkytnou. Necháme si ho tedy vytlačit
ven. Po celou dobu až do zavíračky hrajeme karty v Německém servisu. Odtahovka
by měla přijet mezi 21-22hod. v 18:00 zavírají, jdeme se projít a nakoupíme
nějaké jídlo, kdo ví co s námi ještě bude. Pak si sedáme do auta a usínáme. Po
probuzení už netrpělivě čekáme, za chvíli už nám nakládají auto a my
přehazujeme věci.
Vydáváme se na cestu domů, Roomster šlape jako hodinky
a okolo třetí hodiny ranní se dostáváme do Teplic.
Najeli jsme přibližně 6 500km a viděli kus světa i
když jsme měli dobrodružný závěr cesty, byla to naše nejlepší dovolená.
Oprava auta i s odtahem stála 85 000 Kč, vše bylo na
záruku. Zjištěná závada vysypané ložisko u válce motoru.