Nebojte se netradičních materiálů
Materiály, se kterými se setkáváme při výrobě nábytku a celých interierů se dají rozdělit do dvou základních skupin. Přírodní a umělé. Takto zjednodušené třídění není úplně přesné a je mnoho materiálů, jenž nejdou takto jednoduše zaškatulkovat. Ještě u pohledu na materiál podvědomě máme historicky zakódovanou určitou vzácnost, čistotu, ušlechtilost, tradičnost, ale třeba i materiálovou zvyklost pro určitý konstrukční prvek nebo nábytek. V některých věcech jsme konzervativní a v jiných zase velmi nebojácní. U některých realizací se pod vlivem ceny, strachu nebo zvyklosti bojíme. Pustit se do odvážnějšího, netradičního, někdy i hezčího, zajímavějšího a ne vždy o tolik dražšího provedení chce trochu odvahy a třeba i dobrodružství nebo očekávaní výsledku. Bytový architekti se pak pod tlakem zákazníků bojí novinek, odzkoušení a reakcí zákazníků. Je velká škoda pro posunutí celého vzhledu našich interierů se nezajímat o novinky, vracet se ke klasickým již opomíjeným - prostě se odlišit.
Použití některých netradičních nebo méně používaných materiálů, a jejich charakteristika.
Kovářské železo je tradiční pevný a ušlechtilý materiál s krásným chladivým vzhledem a velmi mnoha tvůrčími možnostmi. V historii se, již od doby románské a gotiky, železo používalo jako zdobné a konstrukční. Prvky na truhlách, stolech, židlích, dveřích kde nejen dekorovalo, spojovalo, ale také chránilo truhly a dveře před vylomením a vniknutím. Železo se používalo už v té době jako doplněk ke dřevu. Vždyť dnešním pohledem je v podstatě svícen, držák na louč, držák na závěs nebo mříž v podstatě interierová dekorace. V pozdějších dobách se od klasického železa přešlo na ušlechtilejší kovy a to hlavně v dobách paláců, letohrádků a zámečků. Klasické železo se po nějakou dobu stalo pouze konstrukčním prvkem a to pouze tam kde nebylo možné nahradit zlatem, stříbrem, mědí a nebo bronzem. V současné době je obliba uměleckého kovářství opět na vzestupu a tak je možné se s železem setkat na spoustě interierových a exteriérových prvcích. Lavičky, mříže, ploty, dveře, kliky, dekorační hřeby a krytky, svícny, sochy, shodiště, garnyže, židle a stoly. I dnes stále dominují hliník, chorm, niklované povrchy.
Přírodní kámen je opět velmi tradiční materiál a začíná se i přes svoji cenu a některé fyzikální vlastnosti opět více prosazovat. historicky se kámen používal jako konstrukční prvky na schody, zárubně (futra), lavice, stoly. Nebo z ušlechtilejších kamenů na vykládání stolových desek (později třeba i slonovina a želvovina), obklady stěn, dělící příčky. Mezi nejznámější realizaci patří onyxová stěna ve funkcionalistické ikoně brněnské vily Tugendhat. V dnešní době se s kamenem v interieru nejčastěji potkáme na stolových deskách, parapetech oken, pracovních deskách kuchyňských linek a na obkladech stěn a dělících příček. Nebo v kombinaci se železem u svícnů soch a dekoračních předmětů. Velice pěkné a praktické jsou kameny na okenních parapetech, a pracovních deskách kuchyňských linek. Tady se může negativně projevit pouze vysoká hmotnost, chladnost a podle druhu kamene i pórovitost. Velikou výhodou přírodního kamene je stejně jako u dřeva jeho originalita, neopakovatelný vzhled, čistota i přírodní vady. Vždy je nezaměnitelný a nádherný trvalý originál.
Umělý kámen je syntetickou náhražkou přírodního kamene. Jedná se o dostupnější alternativu k přírodním kamenům. Největší výhodou tohoto materiálu je dostupnější cena, u materiálu s nižším podílem minerálního fragmentu i jednodušší opracovaní a možnost tváření, frézovaní a lepení ( například u corianu, rausolitu ...). Nejzásadnějším nedostatkem může být vzhled. O umělých kamenech se více dočtete ve článku Vybíráte kuchyňskou pracovní plochu z 1.9.2011. Nejčastější použití je u pracovních ploch kuchyňských linek, parapetu, obkladů a stolových desek. Ve většině případů se používá umělý kámen na nosné desce a je tedy nejen lehčí, ale také levnější. Nedostatkem je neoriginální vzhled a textura, tak trochu umělá.
Beton a hlazené omítky je možné použít na konstrukční prvky ze zdiva, sádrokartonů. Použití těchto materiálů je dekorační, pro svoji zajímavou kresbu, strukturu, barevnost. Dále ochranná s dobrou odolností proti vlhkosti, omyvatelnosti, teplotě, rozpouštědlům. Nejčastější použití je na obklady, schodiště, stěny, police nebo bočnice skříní. Používá se jak ve veřejných tak i bytových interierech v komunikační části, v koupelnách, kuchyních na obklad, případně jako pracovní desku stolu. Je možné jej použít ve formě pohledového betonu, stěrky, nebo jako např. benátský štuk.
Přírodní kůže (usně) se používají historicky, jako jeden z prvních materiálů. Již v prvobytně pospolné společnosti se kůže ze zvířat používali jako univerzální materiál na podlahu, na dveře, okna, lože, přikrývky... nejčastěji se tedy využívala jeho hlavní vlastnost a to je odolnost a hřejivost (tedy tepelná izolace). Toto přetrvalo až do doby tvrzí, kdy se pomocí kožešin zateplovaly okenní a dveřní prostupy, stejně jako lože. Dále se kůže používalo jako vyplétací, spojovací a vázací materiál a v podstatě proužek kůže fungoval jako první otočný pant. V dnešní době se kůže používá převážně na čalouněný nábytek a nebo jako dekorační prvek. Díky své přírodní, čisté a neopakovatelné formě je každá kůže vždy originál. Kresbou, silou tuhostí, velikostí.
Sklo je další z "přírodních" materiálů. Můžeme se pozastavit nad přírodní, ale protože nevzniká polymerací, polyadici....ale pouze tavením a tedy zušlechťováním minerální hmoty je to přírodní a historicky používaný materiál. Velkým přínosem skla je jeho hladkost, omyvatelnost, odolnost obvyklým zvýšeným teplotám, alkoholům, rozpouštědlům a chemikáliím. Druhů skel je velké množství, ale já bych se rád pozastavil nad sklem posledních let a to je barvené sklo Lacobel a Grafosklo. Lacobel jako sklo s nalakovanou spodní plochou jednolitou barvou. Je velmi zajímavý dekorační materiál na stoly, obklady a dělící příčky. Zajímavým prvkem se pak stává u posuvných dveří skříňových sestav. Grafosklo je sklo, kde je pomocí potisku upravena jedna plocha a ta je pro lepší ochranu proti poškrábaní vlepena mezi druhé sklo. Historicky již klasická šumavská malba na sklo u dekoračních obrázků je předchůdcem Lacobelu a Grafoskla. Velmi silnou parketou grafoskla se stávají dělící příčky (průhledné, nebo průsvitné), posuvné dveře, zábradlí schodišť, obklady kuchyňských linek, recepce, bary, stolové desky. Sklo jako materiál, který máme zakódovaný jako honosný, čistý, průzračný, křehký je ve spojení s malbou povýšen na nádherný klenot celého interieru. Sklo se dobře omývá a tím jak je tvrdé je dostatečně odolně poškrábání. Jeho křehkost se dá opravit kalením, případně folii zabraňující rozbití. Největším nedostatkem je pak jeho opracování a úprava. Jednotlivé prvky musejí být zaměřeny a vyrobeny přesně a na první pokus. Jejich změna a úprava je velmi limitující při montáži.
Decorakryl je umělý a tedy syntetický materiál s dekorační přírodní složkou. Základem je akrylové sklo do jehož středové části je při specifickém výrobním procesu zalit přírodní dekorační materiál. Například kávová zrna, stébla trav, klasy, lístky, nebo květy. Deska je pak na obou plochách hladká, nebo satinováná a pouze v řezných hranách je na ploše vidět vyvěrající přírodní materiál. Tento materiál se používá jako krásná a netradiční dekorační deska na výplně dveří, schodišť, na dělící příčky, stolové desky a dekorační předměty. Je možné je použít ve formě plošných desek a nebo po vylití do formy jako tvarové dílce například umyvadla, vázy, svítidla...Protože se jedná o materiál synteticky je možné jej opracovávat, tvarovat, frézovat, vrtat, speciálně lepit a tak se vzhledu ani tvaru meze úplně nekladou. Dílčí nedostatkem, oproti materiálu který má nahrazovat a tím je sklo, je nižší tepelná odolnost a mechanické odolnost proti stárnutí, zmatnění a poškrábaní. Velkou výhodou je pak nižší hmotnost, odolnost nárazu a tedy bezpečnost, opracovatelnost a díky přírodním materiálům i jistá neopakovatelnost dekoru a originalita. Ta je způsobena i ne dlouhou dobou na trhu a menším rozšířením u zákazníků. Při vhodném použití pak je možné eliminovat problematiku poškrabaní a tepelnou degradaci. Zatím tedy není vhodná na zádovou desku kuchyňské linky.Je neopakovatelná tam kde skrz desku prochází světlo a vytváří tak krasný neopakovatelný obraz. Světlo může být přírodní a tedy v každou denní i roční dobu jinak zbarvené a nebo umělé. Při výběru LED pásků různých barev a teplot chromatičnosti světla, je možné vytvářet velmi zajímavé obrazy jako v kaleidoskopu.
Bencore je syntetický materiál vytvořený obdobně jako voštinová deska. Na obou stranách je oplášťovací deska z barveného plexiskla. Tím je nastavena barva celé desky a je možné jej dodat v lesklé a satinované podobě. Vnitřní dutinky jsou pak vytvářeny speciální vrstvou, na způsob 3D voštiny. Podle tvaru vnitřních dutinek je pak výsledný efekt desky. Je možné mít válce, plást se šesti bokým kvádrem, bublinky. Materiál se dodává jako desky v několika barvách, v různých sílách a z několika vzhledy voštiny. Tato kombinace dává velké množství pevností, a vzhledů a je tedy možné v interieru různě kombinovat a používat. Desky je možné řezat, frézovat vrtat a spojovat a do jisté míry i ohýbat. Z tohoto pohledu při velmi slušné pevnosti a nízké váze je možné použít jako konstrukční a obkladový prvek barů, recepcí, dělících příček, schodišť .... . Velmi zajímavé prvky je možné vytvářet v kombinaci přírodního a umělého světla procházející barevnou deskou. V kombinaci s LED osvětlením ať již bodovým nebo pomocí LED pásků se dostává architektům a designerům do ruky krásný prvek nejen do veřejných, ale nebál bych se jej použít i v bytových interiérech. Jedinými nedostatky tohoto materiálu je jako u každého syntetického skla jeho odolnost oděru a vyšším teplotám. Při opracovaní je pak potřeba po řezaní nebo frézovaní uzavřít a zakončit voštinovou hranu zvláště pak je-li viditelná a přístupná. U rovných ploch je toto možné provést i na průmyslové olepovačce hran. Díky mnoha barevným a tvarovým škálám si myslím, že potenciál tohoto materiálu je velmi, ale velmi nevyužitý.
Biodeska je přírodní dřevěný materiál a z mého pohledu je jedním z nejpodceňovanějších dřevěných materiálů ze všech. Jedná se o slepený dřevěný materiál, který si zachovává jeho vzhled, vlastnosti, sílu, texturu, kresbu i krásné vady, jedinečnost každého rostlého dřeva, ale zároveň dostatečně eliminuje největší nedostatek dřeva a to je jeho hydroskopicita v různých směrech (tedy rozměrová změna v návaznosti změně vlhkosti). Dřevo jako nejrozšířenější materiál má největší slabost a to je jeho roztažnost a sesychavost na základě přijaté vzdušné vlhkosti. Dřevo sesychá v každém ze tří základních směrů různě a dochází tedy ke kroucení a tvorbě trhlin. To se dá eliminovat vhodným vysušením a vhodnou vzdušnou vlhkostí a nebo konstrukčně pomocí spojů jako svlak, čepy, co nejmenší plochy a šířky vlysů. Biodeska díky své konstrukci toto eliminuje a přitom se jedná o dřevo v celém průřezu se svojí krásou a vlastnostmi.
Livingart je pro většinu z nás nové a neznáme slovo. Jedná se o spojení zeleně a obrazu. V podstatě se jedná o květinový záhon na zdi, žijící obraz. Po době střídmých železobetonových domů se sklem, okny, sloupy, podhledy, klimatizacemi ... jsme se přes tzv. SYNDROM NEMOCNÝCH BUDOV. Dostali ke snaze, hlavně tyto veřejné budovy oživit, ozdravit a tak se zelená architektura stala absolutním trendem dnešní doby hlavně v rezidenčních a kancelářských budovách. Smyslem vertikálních zahrad je nejen oživit, jako nádherný designový kousek, ale působí velmi příznivě také na psychiku, náladu, snižují hladinu zvuku a jeho odrazu, zachycují prach, snižují teplotu, vytváří příjemné mikroklima a pomocí fotosyntézy vytváří přebytek kyslíku. A jak známe již z básníků od kolegy Šafránka, tak která buňka je nejvíce náchylná na nedostatek kyslíku? Ano má tedy příznivý vliv i na přemýšlení, soustředění a výkonnost. Zeleň je možné použít jako dekoraci a nebo jako celou dělící příčku nebo její zastínění. Při dobré skladbě rostlin pak může tato stěna nebo obraz v každou část roku podle vegetační období vypadat úplně jinak, nově a také květinově.
Nebojte se tradičních i netradičních materiálů. Buďte odvážní a originální a využijte všech jejich předností!
Tento článek si neklade za cíl seznámit Vás se všemi materiály, ale spíše připomenout a zviditelnit materiály, které jsou z nějakého důvodu zbytečně "občas" opomíjeny a nebo o nich široká veřejnost nemá dostatečné povědomí.
Většina fotografií v tomto článku je použita z veřejně dostupných a volně stahovaných zdrojů. Děkuji jejich fotografům za jejich nasdílení.