1 sv. Anna
Chtěl bych informovat nejen příznivce kaple sv. Anny, jak pokročil projekt rekonstrukce.
Já jsem se před několika lety náhodou dozvěděl o Dnu pro sv. Annu a společně s manželkou jsme ho navštívili. Bylo to kouzelné odpoledne, a když jsem viděl, jak členové sdružení Zelené srdce kapli vysekali z náletů a co pro ni dělají, tak jsme si řekli, že musíme s dalšími kroky pomoci. Získal jsem pro to kamaráda architekta Pavla Provazníka a od té chvíle se chlubím cizím peřím.
Netušil jsem, co si projekt rekonstrukce vyžádá. Moje představa byla, že v první etapě lehká ocelová konstrukce zajistí stabilitu štítů a ve druhé etapě střecha trvale ochrání obvodové zdi, aby se nerozpadaly. Předseda sdružení Pavel Koubek sice již dokázal provizorní střechou nad presbytářem a na obvodových zdech zabránit dalšímu rozpadu, ale já si myslel, že moderně řešená rekonstrukce převede Annu i do dalšího století.
Jak jsem se mýlil. Památkáři nejsou nakloněni současné technologie, to je nakonec jejich role, dávají přednost dostavbě v duchu původních stavebních postupů. Budiž, Pavel Provazník to vymyslí, ale kdo to zaplatí stavbu? Vždy se ale najde řešení.
Nyní končí práce na projektu, dovolím si říci repliky sv. Anny. Nikdy mne nenapadlo, kolik úsilí bude muset Pavel P. vynaložit, aby ze zachovalého kříže z věžičky kaple, který je uložen v pelhřimovském museu, a několika starých fotografií odvodil velikost věžičky, jak původně vypadala. Ke každému výkresu bych mohl psát příběh, ale to není podstatné, stačí se na ně podívat.
Proto s radostí nahrávám na stránky výkresovou dokumentaci, technické zprávy jsou poněkud nudné, ale výkresy na první pohled dají představu, kam až projekt postoupil.
Malá poznámka na závěr:
Když jsme s projektem začínali, tak jsem psal také teze, jak by mohlo další využití kaple sv. Anny vypadat. Mezi jiným jsem uváděl i svatby. Je úžasné, že i v současném stavu si našla romantiky, kteří ji vyhledali a řekli si u ní své ano.