GLOBALIZACE (G) – „KLADY“
GLOBALIZACE (G) – „KLADY“
* „Vyskytují se ovšem taktéž hodnocení daleko více vyzdvihující rozhodující přínos tzv. nové ekonomiky z hlediska další globalizace světového hospodářství. Tato zde bývá spojována s termíny global (globální), knowledge (znalostní) či network economy (uspořádání do síťových struktur v kontrastu s hierarchickým uspořádáním ekonomiky „staré““. (16/s.13)
Někteří spatřují velkou naději v nové „společnosti znalostí“ – se znalostmi jako základním výrobním faktorem. (16/s.12)
„Vzroste úloha nevládních (NGO) aj. organizací, které přebírají úkoly i odpovědnost státu, významnou roli mají hrát penzijní fondy (tzv. kapitalismus bez kapitalistů). Stát bude zachován a bude plnit legitimační funkce. Zesílí význam individuální charity, nedostatek pracovních míst bude řešen úzkou specializací, rozvíjet se bude tzv. čtvrtý sektor. Rozvojové země budou těžit z přesunu průmyslu z rozvinutých zemí. Převládnou liberální postoje, včetně multikulturalismu, multietnicity a světoobčanství.“ (16/s.12)
„G přináší v prvé řadě mnohá pozitiva (např. internet) a prospívá úplně všem – bohatým i chudým, vlastníkům i nevlastníkům, pomáhá zmírňovat sociální rozdíly, vede k růstu životní úrovně a konzumu, růstu možností využití komparativních výhod, úspor z rozsahu či specializace, odstraňuje bariéry a regulace, vede k vyšší mobilitě faktorů i větší svobodě nejen v přístupu k informacím atd. Díky G dochází ke zpružnění trhů práce a mnohé pozitivní efekty přináší i větší konkurenceschopnost, kdy tržní mechanismy řeší také problémy ekologické apod.“ (15/s.27)
„Nový typ technologií může vytvářet materiální základnu pro zrod globální občanské společnosti (resp. informační či tzv. znalostní společnosti)“. (15/s.22)
„Pokrok vědy a techniky postupně vede k transformaci celé společnosti: vědecké revoluce ústí do technických revolucí, ty vedou k revolucím v řízení a ke změnám v ekonomice, ekonomické změny vedou následně k proměnám v sociálních vztazích a proud změn vrcholí změnami politickými, kdy k transformacím nyní dochází v globálním měřítku.“ (15/s.22)
„Aparát dlouhých vln lze použít ke zpřesnění pohledu na kategorii epochy, kde v moderní interpretaci logika a základní periodizace epoch koresponduje s konceptem inovačních dlouhých vln /15/, operovat lze i s hypotézou jakýchsi „dvojcyklů“ (kdy technologie ovlivňují taktéž vývoj politiky, politického systému a ideologií apod.)…“ (17/s.22)
„Lze zkoumat různé aspekty G technické (či technologické) v kontextu vědeckých revolucí, kdy rozvoj vedl k vytvoření prostředků pro stlačení času a prostoru atd. Zrychlení komunikace umožňuje vytvářet nové nadnárodní globalizované sociální prostory, kdy na bázi špičkových technologií se rodí nový výrobní (informační) styl a nový produkční (transnacionální či globální) řád.“ (15/s.22)
„… Komunikace a toky informací již přesahují prostorovou a časovou dimenzi národních států a vznikají nadnárodní prostory. V tomto smyslu je G procesem vytváření síťové společnosti.“ (15/s.24)