21. zápis
Ani nevím, kde začít…Sedím v pokoji, nad hlavou mi poletuje světelný ježek a já mám hlavu jako pátrací balon.
Ráno jsem chtěla, jako vždy, zamířitna snídani do Kotle. Když jsem si ale čistila zuby, přiletěla bílá sova a naléhavě houkala. Odvázala jsem jí vzkaz od nožky a přečetla pár vět, které tam stály.
Say odešla s tím chlapem. Přemístili se z Kotle. Podpis – Gina
Málem jsem se zadusila pastou na zuby. Sotva jsem si vypláchla pusu, pádila jsme pro hůlku, za poskakování jsem se nahňácala do oblečení a přemístila se do Kotle. Nikde nikdo nebyl a tak jsem s bušícím srdcem proběhla i do zahrady a na Příčnou. Hledala jsem, jestli tam někde není Gina, nebo Say. Jestli to nebyl jen hloupý žert. Nikdo nikde ale nebyl.
Pak se v Kotli za mnou ozvalo prásknutí a objevila se Gina.
Hned jsem ji odvedla na zahradu, protože v Kotli se už nahromadilo pár lidí, a nechala ji, aby mi převyprávěla co se stalo.
Nebylo to tak, jak jsem si představovala. Hororové scénáře, kdy Say křičí a on ji táhne pryč. Sayuri s ním šla sama. Dokonce na něj čekala. Seděla u baru, pak přišel on, zeptal se jestli už můžou, ona přikývla a přemístili se pryč.
Třeba se dali jin na nějký výlet, nebo tak něco…Napadlo mě, že kouknu domů, zda tam má věci.
Mávnutí hůlkou, soustředění se a pak už jen následoval ten podivný tlak…
Vyběhla jsem do obýváku a hned mi bylo jasné, že je vše špatně. Sayuri tam neměla snad ani ponožku.
Přemístila jsem se, celá rozechvělá, zpět do Kotle a řekla to Gině. Bylo vidět, že i s ní to otřáslo. Že by se přestěhovala k němu..? Ale proč ta utekla..? Neřekla nic..!
Byla jsem zoufalá a bála jsem se o ní. Vybavily se mi všechna ta napadení i slova Rosy…
Domluvily jsme se, že se Gina podívá po pár místech, zda někde Say nenajde a já rozešlu pár dopisů.
Jako první jsme napsala Rose v jednodušší šifře, než jakou jsme si domluvily. Neměla jsem čas se rozepisovat s něčím sožitějším.
Obsahem bylo, že se chlap přesunul odsud kamsi jinam a že je s ním i Sayuri. Poslala jsme jí ještě bezoár, který jsem ráno v tom zmatku dostala od Nesstora.
Jako druhý jsem psala dopis Sayuri. Snažila jsem se v něm být vlídná a nic jí nevyčítat. Chtěla jsem, aby mi hlavně poslala odpověď a já věděla, že je v pořádku…
Po chvíli mi přišla odpověď od Rosy, kde psala návrh, kde by Say mohla být. V tu chvíli jsem ale nápovědy nepotřebovala. Zvedla jsem totiž oči od papíru a podívala se ke krbu. Mysela jsem, že cvokatím.
Z krbu právě vyšla Say. Vypadala v pohodě a klidně se usadila u baru.
Došla jsem k ní a poklepala jí na rameno. Otočila se poněkud neochotně, ale kupodivu se mnou šla na dvůr.
Tam jsem se tam nějak skoroi sesypala. Byla to taková úleva ji vidět v pořádku…
Začala mi říkat, že s tím chlapem byla jen proto, že jí chtěl ukázat nějaké místo – ani tak by s ním neměla chodit – a že jí věci ode mě zmizely, protože už jíá dostavěli domek a nastěhovává se tam. To mi nemohla nic říct..?!
No beztak byla ale divná..Ačkoliv se to tak vysvětlilo, bylo vidět, že mi něco nechce povědět…Byla jsem ale ráda, že je v pořádku a tak jsem to dál neřešila.
Napsala jsem Gině dopis s tím, že Say je tady a ať dál nehledá…
Stačila jsem se posadit jen na chvíli a prohodit pár slov s Nesstorem, když ke mně přiletěla další sova. Už podle písma jsem ponala, že píše Rosa.
Našla jsem poklad. Chtěla bych ti ho ukázat. Sejdeme se tam co minule. Budeš koukat!
Hned jsem vyskočila, omluvila se Nesstorovi a přemístila se do Visánku. Utíkala jsem, až jsem popadala dech. Kousek od místa, kde jsme se měly sejít, jsem se zastřela. Co kdyby mě někdo sledoval..?
Rosa už čekala na místě. Shodila jsem zastírák, trochu ji vystrašila, ale bylo vidět, že je v lepším rozpoložení, než při posledním setkání. Hned mě chytila za ruku a přemístila se se mnou.
Když tlak povolil a já se rozhlédla, byla jsem dost překvapená, kde to jsme. Nacházeli jsme se na nádraží u Bradavic.
To ho jako schvali tady..?! Ne..kdepak..Sem je Rosa jen přenesla, protože tu je o prázdniny klid.
Na lavičce seděl Jerry, který měl dlouhé vlasy a Ay ve své běžné podobě. Jerry vypadal v pohodě. Nic mu očividně nebylo…
Pustili ho prý sami. Bylo tedy riziko, že ho stáe nějak hlídají. V práci jsem se ale ptala a hlídáček je aktivní pouze a výhradně ve chvíli, kdy nezletilý použije kouzlo. Nelze ho tedy sledovat touto cestou.
Je tedy záhadou, jak jej posledně našli, ale třeba to byla pouhá náhoda.
Hedali jsme varianty co dál…Nakonec mě napadlo, že by Jerry moh být u mě doma. Proč ne..? J ájsem doma už sama, nikdo kě me nemá přístup – mimo Say a té kamínek seberu. Okolí je plné mudlů a lde se přemisťovat pouze na jedno místo…Ochrana by tedy měla být dostatečná…
Jerryho pustíme normálně mezi lidis tím, že nikomu, NIKOMU, nesmí říct, kde teď bydlí. Nesmí se ke mně letaxovat přímo z kotle. Musí jít přes více krbů…O Ay a Rose se nebude zmiňovat a pokud se ho někdo zeptá, tak je Ay někde na prázdninách, o Rose neví…
Snad to vyjde…
Dala jsem Jerrymu pokoj rodičů. Je větší a pěknější..a není tak zaneřáděný jako ten můj…našěla jsem mu i nějaké oblečení, tak snad mu bude.
Rosa a Ay zůstávají v jejich úkrytu. Pokud by je našli, počítám, že by tady také mohly být.
Zůstávají tady s Jerrym a já tady píšu. Ještě na ně kouknu, zda jsou v pořádku a nic nepotřebují a pak zalehnu. Mám toho dnes dost…