Tak to jsem já :)
Motto: "Úsměv na tváři nevyřeší všechny vaše problémy, ale zaručeně nasere lidi okolo vás natolik, že stojí za to si ho udržet..."
Tak co bych vám o sobě řekla.
Jaká jsem? Bylo mi řečeno, že rozhovor se mnou, který trvá déle než 5 minut je za trest, a cokoli co napíšu je intelektuálně závadé. J
Proto mě neberte příliš vážně, jsem magor.
Nebudu tady rozmazávat nic o vzhledu, ten je sám o sobě dost depresivní.
Proto se předem omlovám, že se na těchto stránkách bohužel občas objeví fotka např. mého xichtu zblízka.
Jsem si vědoma toho, že tato skutečnost může způsobit náhlý šok z leknutí, který by u méně otrlých jedinců mohl být provázen i smrtí . I s tímto rizikem však do toho jdu. J
Když jsem tak přemýšlela jak bych se nejlíp popsala, přinesl mi můj kamarád slohovou práci na téma „ charakteristika“, s tím,
že popisoval mě. V první chvíli jsem myslela že ho roztrhnu jak hada a „kudla se mi v kapse votevírala“ ještě asi týden.
A potom jsem se rozhodla, že to jeho neuvěřitelné dílo zveřejním,
J necenzurovanou, tak, jak to napsal a odevzdal, protože líp bych to nenapsala.
slohová práce - nepřímá charakteristika osoby
MOJE NEJLEPŠÍ KAMARÁDKA
aneb
NĚKOLIK NE-pravd o ženském pokolení
...inspirací pro moji dnešní úvahu byla Ludmila Slavíková, moje kamarádka, která je prostě JINÁ.
Životem proplouvá sobě vlastním nezaměnitelným (a občas neuvěřitelným) způsobem, a je zářným
příkladem OPAKU toho, co je typické pro ženské pokolení…
1) „DÁMA NEPIJE (a když, tak jen decentně)“
„Dvakrát pivo“ řekla jen tak mimochodem, a během okamžiku do sebe vlila obsah sklenice, jak se zdálo, bez jediného polknutí a obrátila se ke mně: „ještě jedno?“
Já ze svého piva teprve ochutnal, a teď, jakožto chlap, jsem nemohl dopustit, abych vypadal jako padavka, natož před holkou, a tak jsem začal rychle polykat.
Než jsem se vzpamatoval, zjistil jsem, že mám před sebou další sklenici a ve stejném okamžiku jsem si všiml, že ONA už ji má zase prázdnou a se svým typickým potutelným úsměvem „ ty vole, nám bude blbě…“ objednává další.
Je obdivuhodné, co člověk vydrží, když musí. Byl jsem skálopevně přesvědčen, že není v silách člověka, aby např. vypil čtyři půllitry za 15 minut, aniž by ho to nepoložilo. Možné to je. S ní ano.
2) „HOLKY DRŽÍ DIETY, HLÍDAJÍ SI LINII, A JEDÍ STŘÍDMĚ“
(aneb jak jsem se nestačil divit)
„…mám strašnej hlad, úplně neuvěřitelně mi vyhládlo.“ Řekla asi půlhodinu poté, co jsme vylezli z pizzerie.
V životě jsem nepotkal nikoho s takovým apetitem. Dokázala bezprostředně po půlce grilovaného kuřete spořádat dvojitého hamburgera s hranolkama, a mezitím se šestkrát zeptat, kdy už půjdeme na oběd.
V životě jsem nic takového neviděl. U ní platilo přirovnání : „Jím jen jednou denně – pořád.“
Jakmile neměla kus žvance třikrát do hodiny, nebylo s ní k vydržení.
2) „ŽENSKÁ ZA VOLANTEM JEZDÍ OPATRNĚ“
Aneb nechápu, jakým způsobem bylo vůbec možné, a KDO mohl při vší boží prozřetelnosti dopustit, aby TÉTO osobě bylo přiděleno řidičské oprávnění.
„Řídím velmi dobře, pomalu a velmi opatrně…“ ujistila mě.
K hororu, který následoval, se dá máloco přirovnat. Její auto se blíží ke křižovatce, auta sviští v hustém sledu, řidiči frčí zleva, zprava, sotva mě napadne, že zřejmě budeme dost dlouho čekat, než se dostaneme na hlavní, hvízdne to ONA na trojku z místa a zatáčku řízne tak, že první řidič zleva to s jekotem tak tak ubrzdil v zoufalém pudu sebezáchovy své kastle.
Vlasy se mi ježí hrůzou a poté, co uprostřed města bez povšimnutí projede STOPKOU rychlostí asi
3) „ŽENA SI ZAKLÁDÁ NA SVÉ DOBRÉ POVĚSTI A ZÁLEŽÍ JÍ NA TOM, CO SI O NÍ MYSLÍ OKOLÍ“
K tomuto dodám jen toto : Liduš, sorry. Ale věřím a nepochybuji, že TY to rozdejcháš, a že mi časem odpustíš, že jsem tě veřejně použil jako odstrašující příklad všech žen.
můj dodatek:
4) „ŽENY NEMLUVÍ SPROSTĚ A DOKÁŽÍ SE OVLÁDAT“
V okamžiku, kdy mi TOHLE bylo dáno k přečtení, byla musela být moje doslovná reakce bezprostředně poté cenzurována ve frekvenci každé druhé slovo J