Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z ptačí perspektivy

30. 12. 2011

 když slunce zeslábne

stářím zešediví
čtu dopisy psané
babím létem

z úst deště v korunách
podzimních sonetů
poslouchám příběhy
z ptačí perspektivy

zima uplácí platinou stromy
dokud nesmeknou
dokud se nepokloní

zraňuje ostřím
chodidla bosé země

neschopná barev
v ledové modlitebně
čmárá skřehlými prsty
portrét předjaří

na sklonku života
zatouží pro jednou
listovat stránkami
dospělého jara

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Donne

(Donne, 2. 2. 2012 22:24)

Opět úžasný text.

.....

(párkostroj, 28. 1. 2012 15:12)

Básen sem si přečetl vícero krát......skvělé obraty,skvělá příroda,no myslím,že se básen opět hodí k posledním dnům,kdy je na teploměru mínus bůch ví kolik stupnů,ale ten sklonek života již brzy přijde a já budu listovat stránkami a hledat první petrklíč. básen je špičková.

..

(Marta, 5. 1. 2012 14:21)

..tu som zmäkla pri "kláňajúcich sa stromoch"
a vôbec tam nevidím stromy
ani zima nie je ročným obdobím..rovnako ako jar v závere

ulietla som si po svojom
ďakujem, Soni

:o)

(čmelda, 31. 12. 2011 10:54)

Tvoje básničky musím číst čím dál pomaleji, abych si mohla představit každou větu, každý obraz. Při čtení se mi, nevím proč, vybavil Muž, který sází stromy.