Welsh pony
WELSH PONY
Welsh pony je jednou ze čtyř sekcí velšských plemen pony, jejichž domovinou je Wales ve Velké Británii. Mezi tato čtyři velšská plemena patří welsh mountain pony (sekce A), welsh pony (sekce B), welsh pony of cob type (sekce C) a welsh cob (sekce D). Základní rozšíření představuje kohoutková výška a pak také typové odchylky. Každá jednotlivá sekce má svou plemennou knihu.
Vlastnosti: vytrvalost, kondiční tvrdost, odolnost, nenáročnost, mimořádná inteligence a excelentní charakter s elegancí jezdeckého pohybu a atletickými schopnostmi..
Historie: Welsh pony byl chován jako farmářský, pastevecký pony, který ve sveé podstatě typem coba - to znamená, že měl být schopen nést váhu dospělého jezdce. Welsh pony musel být schopen celý den pracovat ve velmi nepříznivém klimatu a náročném, kopcovitém terénu, selekce účelového chovu i přírodního vytviřila v konečném důsledku velmi odolné a života schopné plemeno. Pony musel nutně mít dobré skokové předpoklady a vyznačovat se dobrým temperamentem, pracovitostí a jistým krokem i v obtížném terénu. Ke změnám využití těchto pony došlo po roce 1930, kdy se výrazně zvýšila poptávka po ponících vhodných pro jezdecké využití dětmi. Chovatelský tlak v sekci B se zaměřil na produkci JEZDECKÝCH PONY, zatímco sekce C byla ustanovena jako sekce, v níž se registrovali welsh pony v typu coba. Oddíl plemenné knihy byl založen až v roce 1931. Základní rozvoj celé sekce B nastal, když se narodila VELKÁ ČTYŘKA hřebců, kteří se stali skutečnými úhelnými kameny plemene.
Těmito významnými hřebci jsou: Solway Master Bronze, Brockwell Cobwell, Downland Dauphin, Chirk Caradog
Charakteristika: Kohoutková výška welsh pony se pohybuje v rozmezí 122 - 137 cm a obecně lze říci, že pro něj platí tentýž standart jako pro welsh mountain pony pouze s tím rozdílem, že welsh pony má více JEZDECKÉHO výtŕazu, kvalitní jezdeckou akci, přiměřenou sílu kostry, dostatek hmoty a nezbytnou podmínkou je i zachování celkové nenáročnosti a vytrvalosti plemene. Zásadním faktorem je pak přítomnost pověstného velšského charakteru umožňujícího dobré jezdecké využití plemene i nejmenšími dětmi.
Povaha: Welsh pony stejně tak jako welsh mountain pony ideální volbou pokud hledáte tzv. PRVNÍHO PONYHO. Velšská plemena obecně jsou velmi vnímavá, snadno ovladatelná a inteligentní. Taktéž jejich výrazný, ale kontrolovatelný temperament je u nich vysoce ceněn.
Využití: Welsh pony je vhodný pro jakoukoli jezdeckou disciplínu - bude výborným partnerem na drezurních obdelnících i ve skokovém sportu a své místo si pevně vydobyl také ve vozatajství. Doporučit ho lze i na jízdárny, které nabízí své služby klientům se zdravostním postižením, protože laskyvý charakter a mírná povaha velšských koní zde nachází své uplatnění.
Zajímavosti: Všechny sekce Welsh pony a cob obecně patří mezi nejoblíbenější plemena světa, čemuž odpovídá i postavení těchto plemen v průzkumech, jsou aktivně chována v mnoha různých zemích světa.
Welsh pony – STANDART PLEMENE
KHV: 137 cm
Obecná charakteristika: Tvrdý, odvážný, s dostatečným pony výrazem
Barva: Všechny barvy kromě strakoše
Hlava: Malá, suchá, dobře nasazená a zužující se k nozdrám
Oči: Velké, odvážné a výrazné
Uši: Dobře nasazené a malé a bystře reagující, posazené správně na hlavě, úměrně blízko posazené u sebe
Nozdry: výrazné a otevřené
Čelisti a Hrdlo: Suché a jemně řezané, s velkým prostorem u výřezu čelisti
Krk: Dlouhý, dobře nesený, u klisen štíhlejší ale u dospělích hřebců se sklonem k mohutnějšímu hřebenu
Plece: Dlouhé a směrem dozadu šikmé. Kohoutek poměrně jemný, ne příliš OSTRÝ. Ramení kost musí být natolik strmá, aby přední noha byla nestála příliš pod tělem
Přední nohy: Směřují kolmo k zemi , v loktech volné. Dlouhé a volné předloktí dobře vyvinutý karpální kloub, pod ním krátká plochá holeň , spěnky úměrně zešikmené i dlouhé, kopyto dobře tvarované a tvrdé, chodidlo kulaté
Hřbet: Dobře osvalený, silný a v bedrech dobře vázaný
Hrudník: Hluboký
Žebra: Dobře klenutá
Záď: Dlouhá a kulatá. Ne hranatá ani krátká.
Zadní nohy: Hlezení klouby musí být velké, ploché a suché, se zřetelními patnímihrboly, nesmějí být stočené ani dovnitř ani ven. Zadní nohy mají mít dobré zaúhlení. Patní hrbol nesmí přesahovat přes pomyslnou spojnici od hrbolu kosti sedací k ostraze. Spěnky úměrně zašikmené a dlouhé. Kopyta dobře tvarovaná, tvrdá
Pohyb: Energický, volný a vycházející rovně z plece, vepředu dlouhý. Hlezení klouby jsou dobře ohebné, flexibilní. Zadní nohy dopadají rovně a výrazně pod tělo.