Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odbory budou daleko důrazněji hájit zájmy zaměstnanců

 

Rozhovor Haló novin s předsedou Odborového svazu Stavba Stanislavem Antonivem

Jak vidíte současnou úlohu odborů při jednání se sociálními partnery, tj. vládou ČR a zaměstnavateli, reprezentovanými zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy?

Na vaši otázku mohu odpovědět tím, že jako odbory nejsme v záviděníhodné situaci. Na jedné straně je pravda, že na rozdíl od předchozích pravicových vlád premiérů Mirka Topolánka a Petra Nečase, kdy tento sociální dialog vlády se zaměstnavateli a odbory byl de facto na nule, současná vláda premiéra Bohuslava Sobotky jej dostala na úplně jinou úroveň. Tripartita se, díky iniciativě pana premiéra, pravidelně schází každý měsíc a snaží se řešit vše, co z vlády, od zaměstnavatelů a od odborů přichází na její stůl.

 

 

 

Musím však podotknout, že shoda mezi zaměstnavateli a odbory existuje v zásadě jen u takových opatření, která povedou k překonání důsledků globální ekonomické krize u nás a k nastartování růstu naší ekonomiky. V tom jsme zajedno a společně se snažíme tato opatření prosadit u premiéra a odpovědných ekonomických ministrů.

Jenže, v případě sociálních otázek, jako je například postupné zvyšování minimální mzdy, nebo známé protizákonné uplatňování švarcsystému, již shoda mezi odbory a zaměstnavateli není. Zkrátka, ukazuje se, že tam, kde mají podnikatelé vydat pro zaměstnance »něco ze svého«, obvykle tvrdí, že na tato opatření peníze nemají, neboť je potřebují pro udržení chodu jejich podniku. To od nich prakticky slyšíme pořád, a to i přesto, že řada ekonomických ukazatelů naznačuje růst české ekonomiky.

Jak na tato slova zaměstnavatelů reaguje vláda, její ministři, když o tom na tripartitě hovoříte?

Potom dochází k tomu, že vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, který je zároveň předsedou Hnutí Ano, prohlásí: »Když jste se nedohodli jako sociální partneři, tak to dělat nebudeme«. Z této formulace je vidět, že ve skutečnosti hájí zájmy zaměstnavatelů. Na straně odborů je logicky svým programem ČSSD. Pokud jde o nejmenší vládní koaliční stranu - KDU-ČSL, tak, jak je to již v její dlouholeté politické tradici, její vedení váhá, ke komu se přidat. Musím však konstatovat, že většinou podpoří názory podnikatelů. A podnikatelé se spíše dívají na svůj okamžitý zisk, než na postupný rozvoj svého podniku, kterému může prospět sociální smír, kdy existuje shoda mezi zaměstnavateli a odbory.

Mimochodem, v této souvislosti, musím upozornit na jeden problém, který se z hlediska odborů začíná v  dialogu mezi zaměstnavateli a odbory projevovat. A tím je uzavírání či neuzavírání Kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS), což je kolektivní smlouva, která platí pro celé dané odvětví národního hospodářství. A to má značný význam i pro uzavírání kolektivních smluv na podnikové úrovni. U nás, ve stavebnictví takový to problém nemáme. Na programu máme uzavření KSVS na další období 2016-2019. Chceme to, tj. stavební odbory a stavební podnikatelé, počátkem příštího roku uzavřít. Jsem přesvědčen, že k tomu dojde. Ale, od svých kolegů z jiných odborových svazů v rámci ČMKOS, slyším, že klesá počet zaměstnavatelů ochotných tyto KSVS uzavírat. Jestli to tak půjde dále, tak se logicky musím zeptat, k čemu by nám potom byla tripartita? To by potom bylo jako v řadě středoevropských a východoevropských zemí, kde tripartita neexistuje, a kde sociální dialog mezi podnikateli a odbory probíhá jen v rámci firem, což znamená, že KSVS neplatí pro celé dané hospodářské odvětví, což znamená i rozdílnou úroveň podnikových kolektivních smluv při obhajobě zájmů zaměstnanců.

Jak se daří současné vládě premiéra Sobotky odstraňovat sociální nerovnosti z minulých let?

Myslím si, že se to nedaří. Je to dáno tím, že ve vládě má většinu pravice. Jedině, co je hmatatelné, je valorizace důchodů. Zatím se vláda neshodla na otázce důchodové reformy, na garanční době, na minimální mzdě a dalších otázkách. Je to dáno postojem dvou hlavních koaličních stran k těmto otázkám – ČSSD na jedné straně a Hnutí Ano na straně druhé.

A tyto rozdílné postoje se projevují i v Parlamentu?

Situace v Poslanecké sněmovně není dobrá. Vládní koalice si musí daleko více srovnat své poslance. Není možné, aby vláda dala návrh zákonů, jako je např. zákon o elektronické evidenci tržeb, novelu stavebního zákona a zákona o majetkovém přiznání, kdy řada vládních poslanců je schopna k tomu podat i své vlastní pozměňovací návrhy. V tomto okamžiku potom nastává velký souboj s opozičními pravicovými stranami TOP 09 a ODS, které této situace dokonale využívají. Vláda by si měla uvědomit, že bývalý ministr financí Miroslav Kalousek je zkušený politik, který v Poslanecké sněmovně umí předvést veškeré praktiky k torpédování předkládaných zákonů. Proto by si vládní koalice měla své poslance srovnat a využít své početní převahy ve sněmovně.

Za odbory musím říci, že se snažíme se stranami, které jsou v Poslanecké sněmovně zastoupeny, vyjednávat o našich požadavcích. Kromě vládní ČSSD je zde i levicová KSČM, která hájí sociální politiku pro lidi a s ní máme v tomto směru, jako odbory, společnou řeč. A s pravicovými stranami TOP 09 a ODS se žádný sociální dialog vést nedá.

Pokud jde o Senát, tak je tam situace z našeho pohledu příznivější, ale rozhodujícím orgánem je Poslanecká sněmovna, kde je řada poslanců vládní koalice pod těžkým tlakem podnikatelů.

Takže, úloha odborů prosadit základní záležitosti vašeho sociálního programu, se bude odehrávat nadále na tripartitě. Pokud jde o Parlament, i tam se budete nadále za zájmy odborů jakožto zástupců zaměstnanců, snažit lobovat…

Ano, v tripartitě samozřejmě budeme i nadále podporovat otázky, které povedou k růstu české ekonomiky, ale oproti minulým letům z doby ekonomické krize, budeme mnohem aktivněji postupovat vůči zaměstnavatelům, jakožto našemu sociálnímu partnerovi. Budeme mnohem důrazněji prosazovat pracovní a sociální zájmy zaměstnanců. To by si zaměstnavatelé měli uvědomit, že naše základní poslání odborů je hájit zájmy zaměstnanců, jejich rodin, ale i důchodců a mladých rodin s dětmi. To je, mimochodem, drtivá většina národa a ne těch pár desítek tisíc milionářů.

Na úrovni tripartity, i v kolektivním vyjednávání v podnicích, budeme prosazovat růst mezd a různé zaměstnanecké benefity, pátý týden dovolené atd. U zaměstnavatelských svazů by se měla začít projevovat vstřícnost, zejména pokud jde o růst mezd, neboť ekonomické ukazatele naznačují rozjezd našeho hospodářství. Velmi jsme uvítali mítink Českomoravské konfederace odborových svazů, který se má uskutečnit 16. září, a jehož cílem je upozornit zaměstnavatele, a prostřednictvím přítomných médií i širokou veřejnost, na nutnost růstu mezd a tím i zlepšování sociálního postavení rodin zaměstnanců, což se logicky projeví ve zvýšení kupní síly obyvatelstva a tím i ekonomického růstu ČR.

Myslím, si, že mítink 16. září by neměl být poslední akcí na této celostátní úrovni. Měli bychom v těchto akcích pokračovat, protože argumenty odborů, které se takto spíše dostanou do široké veřejnosti, pomohou lidem lépe pochopit v čem je základní role odborů a v čem odbory mohou lidem na pracovištích pomoci.

Při této příležitosti chci Haló novinám poděkovat, že odborům dávají takový prostor ve svém zpravodajství, a že svým čtenářům přibližují názory odborů, jak čelit různým pseudonávrhům některých podnikatelů, kteří odbory za svého sociálního partnera neuznávají.

Miroslav SVOBODA