V roce 1940 tajemník města Smečna Jaroslav Otcovský napsal do novin článek VZORNÉ HOSPODÁŘSTVÍ SEBĚSTAČNÉ OBCE starobylého města Smečna. Zajímavé a poučné i pro dnešek!

„ Smečno je typickým po stránce hospodářské na skrovné, jen vlastní prostředky odkázaným městečkem v průmyslovém kraji kamenouhelné pánve kladensko-slánské. Víc jak ze dvou třetin je obývá hornictvo s hutnictvem, zbytek tvoří malozemědělci s drobným živnostnictvem a velká část občanstva ze všech těchto vrstev jsou domkáři s malým kouskem políčka.

Není tu žádných průmyslových podniků a jeho daňovou základnu tvoří neměnné položky daně domovní, výdělkové a pozemkové. Tato trvale slabá daňová základna činí průměrně 38 000 K ročně. Obec dlouhá léta zápasí s velmi těžkými ztrátami svých příjmů i zánikem průmyslových závodů. (V roce 1932 zanikl podnik malodráhy Slaný-Smečno-Kačice a jeho právní sídlo ve Smečně a v r. 1935 zrušen smečenský pivovar.) Obec od té doby odkázána zcela na své vlastní finanční prostředky. Přes tyto ztráty a omezení plní obec úkoly veřejné správy s vypětím všech sil svědomitě, s největší obětavostí všeho občanstva v naprostém pochopení i ve svorné spolupráci a jak v dřívějším tak i v současném složení správa obce vykonala velká díla pro veřejné blaho. Byl vybudován nový hřbitov a silnice k němu (patronátní hřbitov uzavřen pro pohřbívání 1.dubna 1921), koupena budova sýpek a její část adaptována na obecní dům, ve dvou etapách provedena byla hlavní část kanalisace, město elektrisováno , po několikeré nákladné úpravě obecní rybník nyní vyžaduje nového vybahnění a jsou provedeny přípravy k seřízení stávající vodní nádrže a k výstavbě nové vodní nádrže, aby opatřen byl vydatný zdroj pro účel bezpečnostně-požární, kterémuž účelu sloužiti bude i výtlačné eternitové potrubí, aby přivedlo vodu až do středu a na druhou část města. Vedle požárního účelu sloužiti bude vodní nádrž účelům zemědělským a hlavně též splněn bude moderní požadavek zdravotní, zřízením koupaliště. Přípravné práce jsou v chodu a potřebná výpůjčka na první část projektu jest již opatřena.

Již v r. 1933 vykoupen pozemek k rozšíření měšťanských škol a před zmíněným rokem téměř deset let jednalo se o přístavbu školy Na Boku, žel však k jejímu provedení pro výše vylíčené neblahé finanční poměry obce nemohlo dojíti. Měšťanská škola zřízena v r. 1919, školní nábytek pořízen nákladem 44.000 K. V poslední době vypracován byl projekt a rozpočet pro přístavbu té toškoly. Od školního roku 1939-1940 byl otevřen čtvrtý ročník měšťanských škol a od nastávajícího školního roku mateřská školka.

Dále vystavěny: nová veřejná váha a městská policejní strážnice, pořízen nový regulační plán města, katastrální mapa i parcelní protokol. Komplexy obecních pozemků vysázeny ovocným stromovím, obecní les svěřen péči okresního lesního hospodáře. Do nově zastavěných částí města prodloužena elektrovodná síť. Vykoupen byl pozemek zaniklého starého rybníka na spodním náměstí a na jeho místě starosta města Josef Matějka z vlastních prostředků zřídil krásný sad nákladem téměř 2.000 K a daroval jej obci (vedle četných značných darů pro nezaměstnané, na Červený kříž, na telefonisaci a mnohé jiné.) Dne 22.7.1933 sad tento odevzdán do správy města k jeho trvalé okrase.

Správa obce splnila četné jiné úkoly v obhospodařování svého majetku a v mezích daných prostředků konala vždy svou povinnost i ve všech ostatních oborech vlastní i přenesené působnosti obce pečlivě a vzorně. Rozprodejem obecních pozemků pod cementárnou podpořila obec stavební ruch, umožnila četným svým občanům výstavbu vlastních rodinných domků, intensivně usiluje o zřízení obvodové měšťanky, obvod újezdu jest již stanoven, v roce 1930 znovu zahájila týdenní a výroční trhy, odprodejem vhodného pozemku umožnila ve svém katastru místění pohodnice pro celý zvěropolicejní obvod, upsala veřejné půjčky (10 až 30 tis.K), stará se o účelnou autodopravu i jízdní řád, 11.4.1926 usnesla se v rámci regulačního plánu o pořádek zastavování řadovými a patrovými domy v jednotlivých oblastech města, převzala do své správy nadaci Clam-Martinice k podpoře postižených živelními pohromami atd. Vůči svým zaměstnancům plní sociální péči odbouráním srážek platových i přiznáním drahotních přídavků jak podle zákona, tak i úpravou platů u zaměstnanců smluvních.

Při svědomitém plnění všech obsáhlých úkolů obce v prvé řadě správa obce dbá toho, aby své hospodářství každým rokem udržela v nejpečlivější rovnováze, nikdy nečiní žádného vydání, pokud pro toto vydání nemá skutečnou úhradu fakticky ve své pokladně, úhradu, která výhradně jest určena pro účel toho kterého vydání podle přísného rozpočtového rozdělení.

Při tom správa obce byla nucena ze schválených rozpočtů vždy docilovati úspor, kterými byla nucena vyrovnávati ztráty na počátku tohoto článku vylíčené.

V letech krize 1934 až 1937 byla finanční situace obce tak neblahá, že starosta města pan Josef Matějka zakládal obec i místní školní radu úvěrem osobní zárukou podloženým. V té době například ztráta na přirážkách již polovině roku (k 31.8.1935) činila přes 53.000 K. Bylo to v době nezaměstnanosti a hromadného propouštění hornictva a zastupitelstvo usnášelo memoranda a činilo zákroky též i v pojištění hornickém.

Město Smečno má již i letošním rokem svůj rozpočet na r. 1941 pod střechou. Rozpočet jest zpracován a byl postaven v zastupitelstvu s jednomyslným porozuměním odpovídajícím dnešním poměrům.“

Pozn. : starosta Josef Matějka byl za kolaboraci s Němci ve II. světové válce v r. 1945 zavřen

Z rybníku na spodním náměstí zřízený park. – dnes u školní jídelny

Cementárna (p. Mrzílka) – na pravé straně silnice ke Slanému – postaveny domy i při cestě do Hrdlíva.

(Doslovný opis - E.Ničová)