Ve starých gruntovních knihách se dozvídáme o minulosti a postupné snaze o rozšiřování města. Pod branou na předměstí bylo v 16.století jen pár domů, uvádí se, že mělo jen 34 usedlých tj. dospělých, hospodářů a majitelů domů. Poněvadž očíslování domů nastalo až v 18.století lze z torza a z doplňujících údajů zjistit, že docházelo k prodeji polí pod branou na stavbu nových chalup. Např.:

- V r. 1659 prodal Václav Růžička kus pole „při slánské cestě po levé ruce leží, jehož pro škody, které se mu od husí dělaly, ničím užíti nemohl“, za 10 kop. míš. Jakubu Laštovičkovi, který si tam „chytl chalup vystavěti“.

- V témže roce Lukáš Kolář prodal kus pole od domu pod městskou branou, pro škody, které se na něm staly a nemohl ho řádně užívati na stavbu chaloupky Jiříku Fialovi – koláři. Ale on nic nepostavil a následujcí rok prodal pole Janu Hájkovi, který si tam chalupu postavil.

- Léta Páně 1666 „Ujal ten domeček na předměstí Muncifajském letu 1660 vlastním nákladem Jeho Veličenstvo hrabě Excell. z důchodu vystavený“ Jan Veselý zvaný Růžička za 32 kop 15 gr. Roku 1667 však byl „pohořalý“ a v následujícím roce mu postavili z panského důchodu novou chalupu, kterou spojili s Dudkovou a v r. 1678, vedle téhož spáleniště „Dudkového“ vystavěli mu rovněž z panských peněz domek, na nějž vynaloženo 54 kop míš., které ročně splácel po 3 kopách. Růžička hospodařil až do r. 1686, kdy po dvouleté chorobě zemřel. Dále hospodařila v něm vdova Lidmila až do r. 1699, kdy i „ona rozžehnala se s tímto světem“ a majetku se ujal syn Jan Růžička. Do jeho dospělosti na něm však hospodařil starší bratr Václav. V r. 1712 prodal „zkrze prošacování“ Václav Růžička (Jan asi zemřel) domek „vedle fortny k Slanýmu jdouc“ Martinu Bílkovi za 50 kop míš. Ten ho užíval až do své smrti r. 1721. „Poněvadž zemřel, nesložil nic“ zapsal městský písař do knihy. V r. 1722 „na poručení Jeho Výsosti hrab. Excellence prodán jest domek se vším přísluš.“ Jiříku Tlustému za 120 fl. a to byl poslední uváděný majitel.

- Ondřej Svoboda měl chalupu při zdech města, kterou roku 1672 „nemohouce na tom domečku déleji obstáti“ prodal Václavu Dudkovi za 30 fl.rýnských. Kdyžmu chalupa ještě s jinými shořela, upustil od tohoto místa dobrovolně a spáleniště převzal za 10 kop míš. Jan Veselý, zvaný Růžička. Zda postavil nové stavení, není uvedeno.

- Další chalupa byla Jana Hájka. Ten koupil od Jiříka Fialy kus pole a postavil si na něm chalupu. Roku 1678 zemřel a zůstala po něm vdova Anna a šest dítek. „Má se to místo jiným hospodářem opatřiti“ poznamenal písař. Následující čtyři roky se uvádí, jako místo spálený a pustý a až r. 1707 se píše, že Jakub Hájek syn nebožtíka Jana, toto pusté místo prodal Janu Poppovi – kováři za 8 kop míš., který uhradil hotově. Jan Popp nový dům postavil a hospodařil na něm až do své smrti, potom jej zdědil syn Jiří Popp. V roce 1729 se „ujal handlem dům tento“ Jan Štrobach od Jiříka Poppa a zavázal se z něho zaplatiti 450 fl. 23 kr. a hotově složil 100 fl.

- Bartoloměj Fiala postoupil r. 1691 dům svůj „na stavení špatně opatřený“ J.Excell. a vrchnost dala mu vystavěti na předmětí, na pozemku Mandaleny Motyčkové jiný dům. Stejný zápis je i v předchozích městských gruntech. – Po smrti Fialové r. 1693 se ujal domu „skrze prošacování“ Adam Zdaňovec – kovář za 220 kop. Adam kovařil na domě až do r. 1723, kdy navždy odložil kladivo. Manželka odešla na věčnost dříve a sirotci nebyli schopni na něm hospodařit a ujmout se domu. V r.1724 Jan Strobach si vzal dceru A.Zdaňovce a ujal se gruntu za výplatu 440 kop.míš.. Jan Strobach v domě hospodařil do r. 1729, kdy ho „zhandloval“ s Jiřím Poppem a ten se uvolil ke svému majetku přidati 663 fl. 20 kr., které měly být nápadníkům vyplaceny.

V gruntovní knize chybí několik listů, někde jsou zprávy strohé. Dvacet dva záznamů k chalupám na předměstí Muncifaje, tím končí druhá gruntovní kniha Smečna. Je zajímavé dozvídat se o životě jeho obyvatel, kteří se s těžkým údělem různě vyrovnávali. U mnoha zápisů je zmínka o zpustošeném místě a o požárech, které se zde často opakovaly. Díky písařům máme možnost si přečíst o životě v dobách minulých. V knihách nejsou vedeny domy patřící hraběti a k zámku např. pivovar, devět domů u pivovaru, sýpka, stodoly a samoty Ovčín, Kopanina, hájovny.

V 18. století mělo město 4 radní a 4 přísedící, kteří každé pondělí jednali. Další důležitá funkce byl městský písař (dostával 6 zl. 30 kr. a 12 zl. na taxách, písař (13 zl. a 20 zl. na taxách), primus 10 zl., radní sluha (9 zl. a 4 zl. v taxách).

Nyní se záznamy o prodeji a koupi domů nepíší, ale stavební spisy domů jsou zajímavé a lze se z nich dozvědět o stavbách a úpravách domů.

Spolek přátel Smečna a širého okolí zve na procházku po městě s vyprávěním o historii domů a jeho obyvatel. Procházka je v sobotu 18. dubna 2015 ve 14 hod. od radnice. V případě nepříznivého počasí bude posezení v místnosti spolku v kině.

E. Ničová