Vše co Vám připomíná dětství..
Když jsem byla malá těšívala jsem se na společné výlety, akce s rodiči nebo návštěvy co k nám jednou za čas přijeli, co se týče těch výletů, tak to dopadlo vždycky stejně, ráno se naši vždycky na něco vymluvili a nejelo se nikam, my děcka natěšené, oblečené, zhltnutou snídani a jak na sviňu zrovna se rozpršlo, nebo něco se přihodilo a nejelo se.
Úplně stejně jsem cítila teďka když se asi tak měsíc těším na společnou akci, po dvouch měsících zavřena doma, všecko zařízene, nachystane, v 8 rano už vzhůru, splnila jsem i manželské povinnosti a jak jsem dopadla?Oblečená jsem se stačila i nasnídat, moje milovaná drahá polovička vyšla ven a řekla: je zima, bude pršet nikam nejdu, mooooooooooožná až odpoledne.
Nebyt mě tolik kolik mě je, asi bych se rozeřvala na plné kolo, vztekala bych se a mlátila s sebou o zem v záchvatu zuřivosti.
Jojo dětství.....zanechává v nás pěkné vzpomínky a i ty špatné vzpomínky jsou jako strašlivá alkoholová opice co je vám z ní špatně ještě týden a kdykoliv si k tomu alkoholu přičichnete, víte jak vám bylo.
Tak teď je mě, blbě..
A na co jsem přišla po dnešní zkušenosti?Člověk je z cukru a při první kapce deště se rozpustí, nebo při větru zahyne...grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr
Pekný víkend všem
GG