Východočeský klub celních veteránů

    Porážka nacistického Německa podstatně změnila poměr sil v Evropě, když boj proti nacismu byl veden na všech frontách. Celníci a příslušníci finanční stráže se tohoto boje aktivně zúčastnili, a už na počátku okupace prokázali mnohé cenné služby aktivním odpůrcům nacismu, kteří přecházeli hranice, podíleli se na zpravodajské činnosti a bojovali v průběhu Slovenského národního povstání a Pražského povstání. Někteří pak bojovali i po boku spojeneckých armád nebo položili svoje životy v nacistických koncentračních táborech a na popravištích.

    Další vývoj byl určen Košickým vládním programem, a k jeho hlavním úkolům patřila přestavba a výstavba nového státního aparátu. Nebyl převzat starý policejní a četnický, a byl vytvořen nový - Sbor národní bezpečnosti. Soustava úřadů finanční správy však byla ponechána a převzata v takovém uspořádání, v jakém byly dne 29.září 1938, tj. těsně před mnichovským diktátem.

    Vrcholným orgánem celní správy na území ČSR bylo opět ministerstvo financí . Záležitosti cla byly soustředěny do VIII.odboru, rozděleného do čtyř oddělení a do oddělení celní kontroly. Přímé řízení celních úřadů prováděla i nadále zemská finanční ředitelství, v nichž byly zřízeny okrskové celní správy. Na dobu do 31.prosince 1945 byla dekretem prezidenta republiky zrušena všechna všeobecná cla stanovená sazebníkem na dovoz , vyjma cla za tabák a tabákové výrobky, kávu, čaj, koření, mandle a ananas.

    V roce 1945 byla rovněž v českých zemích dekretem prezidenta republiky obnovena finanční stráž .

Dolní Lipka 1945 – odd. FS

    Ministr financí byl zmocněn, aby na dobu potřeby zřídil vrchní inspektoráty finanční stráže a vymezil jejich místní a věcnou působnost. Obnovená finanční stráž převzala převážnou část svých někdejších zaměstnanců a je třeba vyzvednout zásluhy jejích příslušníků a celníků na konsolidování situace v českém pohraničí.

    Dekretem prezidenta republiky bylo rovněž sjednoceno celní právo . Tento dekret stanovil, že pro československé celní území platí výhradně celní právo, jež bylo platné dne 29.září 1938, zejména celní zákon z roku 1927 a všeobecný sazebník pro československé celní území .

    Československo hledalo své místo v poválečné světové ekonomice za nové a rychle se měnící mezinárodní situace. Po skončení války bylo v určité výhodě, když mohlo nabídnout takové zboží, které bylo v celé Evropě atraktivní - uhlí, kovy, dřevo, některé strojírenské výrobky, cukr aj. Tento obchod byl orientován převážně západním směrem, takže v předúnorovém Československu se projevoval rozpor mezi převážně „východní“ orientací zahraniční politiky a převážně „západní“ orientací zahraničního obchodu.

    Od roku 1946 začal také komunistický vliv zasahovat i do finanční stráže a celního úřednictva, když tyto části přirozeně svým složením inklinovaly ke správnímu systému buržoazní republiky. S působností od 1.ledna 1948 byla nakonec finanční stráž zrušena a její činnosti v celním pohraničním pásmu byly, s výjimkou výkonu pomocné služby u celních úřadů, přeneseny na Sbor národní bezpečnosti, který tímto od této chvíle převzal ostrahu státních hranic.

    Znárodňovacím dekretem prezidenta republiky, vyhlášeným dne 28.října 1945 byl znárodněn klíčový a velký průmysl, banky a pojišťovny.

    Zahraniční obchod byl stále v soukromých rukou, kterými procházely přibližně dvě třetiny dovozu a jedna třetina vývozu. To však trvalo jen do února 1948. Zákonem z 28.dubna o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství byly zahraniční obchod a mezinárodní zasilatelství vyhrazeny podnikům, které zřídí ministr zahraničního obchodu vyhláškou v Úředním listě. Ministr měl přitom rozhodnout o jejich formě, vymezit rozsah a určit způsob jejich činnosti. Tímto zákonem se zahraniční obchod zařadil mezi ta odvětví, z nichž bylo zcela vyloučeno soukromé podnikání.Celkem bylo zřízeno 23 výsadních akciových společností pro ZO a mimoto bylo provozováním zahraničního obchodu pověřeno šest národních podniků. Při reorganizaci zahraničního obchodu v roce 1953 byly výsadní akciové společnosti zrušeny a místo nich byly vytvořeny podniky zahraničního obchodu - PZO.

    Důležitým aktem bylo přistoupení Československa k Všeobecné dohodě o clech a obchodu, sjednané v Ženevě dne 30.října 1947 . V letech 1949-51 se pak Československu podařilo získat na konferencích GATT nové celní úlevy. Podkladem pro vyměřování cel byl stále postupně upravovaný celní sazebník, který byl vydán vládním nařízením na základě prezidentského dekretu v roce 1947. Tento sazebník většinou stanovil clo podle váhy dováženého zboží.

    Počátkem roku 1949 byla provedena zásadní reorganizace celní správy . Staré orgány finanční správy byly zlikvidovány a tato správa přenesena na národní výbory. Finanční referáty okresních národních výborů obstarávaly veškeré záležitosti v oboru daní, dávek, poplatků, cel a státních finančních monopolů. Ministerstvo financí mělo určit vyhláškou v Úředním listě, které okresní národní výbory projednávají zboží v dovozu, průvozu a vývozu, tj. vykonávají celní správu a místa, kde tuto působnost vykonávají. U finančních referátů krajských a okresních národních výborů byla vytvořena celní oddělení a toto přechodné období trvalo tři roky.

    Největší potíže působila v tomto období skutečnost, že celní správa, která musí být jednotná a jejíž výkon musí být na všech celních přechodech a u vnitrozemských celních úřadů stejný, se rozpadla. Celní oddělení nebyla samostatnými orgány, ale byla podřízena vedoucím finančních referátů.

    Vytvoření monopolu československého zahraničního obchodu v roce 1948 a nutnost jeho zabezpečení a ochrany vedly k novému nazírání na úkoly a začlenění celní správy. To pak vedlo k jejímu zařazení do resortu ministerstva zahraničního obchodu, což se stalo vládním nařízením č.27 Sb. ze dne 8.července 1952. Organizace celní správy byla zjednodušena. Zůstaly pouze dva stupně: Ústřední celní správa a celnice , kterých dnem účinnosti vládního nařízení - 1.srpna 1952 - bylo na území tehdejšího Československa zřízeno 86, z nichž některé měly své pobočky.

    Nová funkce cla a s ní spojené úkoly kladené na tehdejší celní správu byly zakotveny v celním zákoně č.36 Sb.z roku 1953 , který plnil svoji funkci až do roku 1974. Zákon č.36/53 Sb. stanovil, že plánovaný rozvoj národního hospodářství, vyžaduje podporu a ochranu zahraničního obchodu. Byl to zákon rámcový - členěn jen do 56 paragrafů a k jeho provedení byla vydána řada norem nižšího řádu.