Draci
Draci
Autor: Jakub Zálešák
...........................................................................................
1.kapitola
Druh
Hnědý drak
Rádi žijí ve společnosti více draků. Velmi se jim líbí noční obloha s mnoha hvězdami. Jejich doupě se nachází v horách, nebo v hlubokých lesích.
Za potravu loví malé hraboše, nebo někdy i větší zvířata.
Hnědí draci mají velmi citlivé oči. Jejich slzy mají léčivé účinky. Na ocase mají jedové trny. Někdy mohou vykašlávat hlínu nebo kamení.
Černý drak
Černí draci mají špatnou, výbušnou povahu. Žijí ve smrdutých bažinatých místech. Libují si v zápachu hnijících bažin. Jejich teritorium se rozpíná do bažin a džunglí. Jejich srdce je černé jako jejich kůže.
Čenrní draci mají vychrtlou postavu a bývají ponuří. Jejich oči jsou položeny hluboko v očních důlkách. Jejich dva velké trny jsou zatočeny vpřed a dolů. Jejich kyselé slizké sliny jsou hrozivě zelené. Mají zápach hniloby, zkažené vody a jedu.
Žijí ve smradlavých močálech kde loví ryby, úhoře a další vodní živočichy. Než svou kořist sežerou, tak jí dovolí plavat v jezeže po dny nebo týdny a pak jí snědi.
Černí draci loví v noci kdy se cítí být v plné moci. Mají rádi nečekané útoky a jejich dech je slizký a jedovatý.
Červený drak
Červení draci jsou chamtivý a žadostivý. Jsou posedlý jejich pokladem, který tvoří jejich zásoby. Žijí v horkých místech, jako jsou sopky, teplé prameny nebo horké ostrovy. Jejich teritorium je i v horách. Červení draci jsou velmi mazaní.
Červení draci mají velká křídla a dlouhé ostny. Mají červený dlouhý vidlicovitý jazyk. Když jsou naštvaní tak hýbou hrozitě svýma velkýma nosdrama. Jsou cítit po kouři a síře.
Mají rádi svá velká území a potravou jejich potravou je maso. Červení draci plivají horký červený oheň.
Zelený drak
Zelení draci jsou bojechtiví a rádi matou svou kořist. Dávají přednost lesům s velkými starými stromy. Rádi vynaloží celé své úsilí, aby vypracovali podrobný plán na získání kořisti. Také jsou dobří ve stopování své kořisti.
Doupě mívají za vodopádem, nebo poblíž jezera. Nebo zalézají pod proudy řek, do svých vyhloubených doupat.
Jejich hlava je pokrytá ostnama. Jejich krk je dlouhý a mají také dlouhé nohy. Také se podobají brontosaurům.
Zelení draci vydechují jedovatý plyn, který smrdí po chloru.
Bílý drak
Bílí draci jsou intelugentní a jsou menší než ostatní draci. Žijí v chladných oblastech, jako jsou ledové pláně, mrazivá klima, sněhové hřebeny, zmrzlé jeskyně, nebo žijí vysoko v horách. Hodně cestují za svého doupěte a mají dobrou paměť. Mají radši samotu v zmrzlých zemích, než být v teplých krajinách a potkávat tam jiné draky.
Jejich oči vypadají ostré ale inteligentní. Mají široká chodidla, která jim umožňují chodit pohodlně ve vysokém sněhu.
Jejich potrava jsou lední medvědi nebo mroži, kteří žijí v severních oblastech. Bílí draci vydechují zmrzlou jinovatku.
Mosazný drak
Mosazní draci jsou nejspolečenštější ze všech draků. A jsou známí tím že rádi komunikují s jinými draky. Mají rádi sluneční paprsky, vyprahlé písečné oblasti a také pouště. Doupě mívají ve vysokých kamenných jekynních.
Někdy mohou plivat oheň.
Měděný drak
Mědění draci mají pověst nenapravitelných vtipálků. Žijí na suchých kamenitých vysočinách nebo v horách. Doupě mívají v úzkých jeskynních.
Mají velká ramena. Umějí dobře skákat a jsou dobří lezci po horách.
Živí se čímkoliv co najdou.
Bronzový drak
Bronzoví draci mají smysl pro spravedlnost. Netolerují ukrutnost a bezvládí. Zajímají je úchvatné lidské vlastnosti. Žijí poblíž hluboké vody, obzvláště v zálivech u ostrovů, nebo ve vyhloubených skulinách pod břehem, kde bojují s jinými vodními tvory.
Jejich nos vypadá napůl jako zobák a mají také špičatý jazyk. Na chodidlech mají plovací blány. Jejich šupiny jsou hladké a ploché.
Zlatý drak
Zlatí draci jsou šampioni proti zlým nestvůrám. Rádi si udělují úkoly, aby rozšířili dobro.
Své doupě si dělají na opuštěných planinách, nebo v roklích.
Mají velké rozsáhlé ostny. Kolem tlamy mají fousy, které jsou podobné těm sumčím. Zlatí draci voní po šafránu, nebo po vonné tyčince.
Stříbrný drak
Stříbrní draci rádi pomáhají slabším. mají rádi vysoké hory a nekonečné pláně. užívají si lítání vysoko v nebích. Mají zobákovitý nos, silnou bradu a špičatý jazyk. Jsou nejcitlivější ze všech draků.
..................................................................
2.kapitola
obrane mechanizmy drakov
Dračí zuby jsou nejlepší třetí obranou draka hned po drápech a chrlení.Drak má špičáky,řezáky a potom stoličky na drcení vzácného kamene který podporuje chrlení ohně.Drak by se ani bez jednoho neobešel.Draci mají většinou velké silné zuby ale u některých druhů jsou menší např:zelený drak.Draci dokážou rozdrtit od brnění až po kámen jinak kov jim moc rozkousat nejde.Když se nějaký drakobijec náhodou dostal do spárů dračích zubů nezávidím mu to.Ovšem né všichni zelení draci mají malé zuby.Tak zvaný močálový drak patří do čeledě zelených draků a má obrovité zuby kterými jako jediný dokáže rozdrtit i kov.
Dračí šupiny jsou nejsilnějším štítem draka. Dračí šupiny mohou být velké, střední i malé,může to být i jen tvrdá kůže .Nejlepší druh šupin jsou střední jsou totiž různě velké a narozdíl od velkých se pod ně nedostane skoro nic. Když třeba drak příjde o všechny šupiny na noze objeví se tam místo šupin tvrdá kůže která je zároveň i druhem šupin.Velké šupiny jsou sice velké a tvrdé ale snadno se pod ně dostanou zbraně a hroty od šípů. Malé šupiny nejsou příliš silné a také nejsou nejvýhodnější. Tvrdá kůže je skoro k ničemu, protože její síla není taková jako u šupin.
..................................................
3.kapitola
Anatomie
Draci mají voštinové kosti, díky nímž jsou lehčí. Také mají dva plicní vaky navíc o objemu 5 kubíků. V nich se při velké aktivitě tvoří vodík, který umožňuje létat. Nejdřív by však v sobě neměli mít nestrávené jídlo, to totiž zhoršuje pohyblivost a zvětší váhu draka.
Draci mají řezáky na trhání masa a stoličky na drcení.
Draci si musí udržet vlastní teritorium, bez něho totiž nemá pravidelnou potravu a nemá možnost se spářit. Při nejdůležitějším boji o získání teritoria zahyne až polovina mladých samců.
Před každým bojem drak spoliká vzácný kámen který mu umožňuje chrlit oheň. Oheň chrlí díky vodíku v plicních vacích a to znamená že při každém vychrlení ztrácí část vodíku a snižuje se jeho pohyblivost. Oheň tvoří pomocí vodíku a metanu, který zapaluje platinou a kyslíkem. Před hrtanem má speciální masivní záklopku, která zabraňuje vstupu vody do plic aby mohl tvořit oheň, zároveň také záklopka chrání hrtan před popálením.
.............................................
4.kapitola
ETOLOGIE
Draci přežily dinosaury i velkou Zemskou zkázou, kdy meteorit o velikosti Mount Everestu narazil na Zemi. Nikdo a nic kromě žraloků, mořských želv, krokodýlů a draků nepřežil. Suchozemští draci ale také zahynuly. Mořští draci přežily díky životu ve vodě. Někteří suchozemští draci se ale pro přežití nastěhovaly do vody, z jejich plicních vaků se staly dýchací měchýře, z ocasu kormidlo a z křídel ploutve. Po nějaké době se mořští draci přesunuli i do mělčin a poté se znovu vydali na souš.
...........................................
5.kapitola
MYTOLOGIE
Mytologie popisuje draky jako hady s obrovskými netopýřími křídly, jednou nebo více hlavami, z jejichž tlam šlehají plameny. Jsou draci tříhlaví, šestihlaví, devítihlaví či dvanáctihlaví. Draku se čtyřma nohama se říká saň. Vyskytují se ve všech kulturách na celém světě. Zatímco na západě jsou tyto obludy symbolem zla, v Číně a v dalších asijských zemích představují odvahu a jsou symbolem moudrosti, osudu a štěstí.
Draci z latinského draco jsou nejznámější kouzelní tvorové.V dávných dobách znamenalo zabít draka stát se králem.Draci i přesto že umí nahánět hrůzu, dokážou být i dobromyslní.Mnozí lidé mají z draků strach jen kvůli jejich vzhledu.
Drak jest největším ze všech plazů i jinými živých tvorů na zemi. Má drobný obličej a uzké nozdry.Nozdrami se nadechuje a z úst vyplazuje jazyk. Jestliže je vyvlečen z jeskyně , vrhá se do vzduchu a letem svým víří obrovské vzduchové vlny.Jest to arci jeho ocas a nikoli zuby, vnichž spočívá jeho síla , a nebezpečný je spíše úderem ocasu než svými čelisti. Jedem uškodit nemůže, smrt však dokáže způsobit i bez jedu, zabije totiž vše ,c o ovine závity svého těla.A dorůstá takové velikosti , že před ním bezpečný není ani slon. Rodí se v Ethiopii a Indii, v samotném srdci celoroční výhně.
................................................
6.kapitola
Drak a Človek
Závěry o vhodném prostředí pro draky platí celkem bez obtíží pro dobu, kdy lidé nebyli na scéně vůbec (od konce křídy po desítky milionů let), nebo neměli prakticky žádný ekologický význam (do počátku zemědělství). Můžeme, ostatně, porovnávat problém draků s osudy jiných velkých dravců - lvů, vlků nebo medvědů - i zde bylo pro ně střetnutí s lidmi velmi nepříznivé, a v některých případech osudné. Podobnost je ovšem zajímavá i v tom, že hluboko do středověku tito dravci v případě Čech stačili s lidmi držet krok, a přežívali v místech, kde se lidé vyskytovali méně. Dokonce není vyloučeno, že člověk, který uměle zvýšil stavy některých zvířat (skotu, prasat, ovcí) těmto dravcům v první fázi spíše pomohl. Ani dosti intenzivní lov ve středověku nedokázal učinit z vlka a medvěda neznámé zvíře. Opravdu nebezpečná lidská činnost byla zdánlivě méně nápadná - bylo to stálé zvětšování obdělaných ploch. Teprve změna biotopu se ukázala být vlkům a medvědům osudná; z nížin úplně zmizeli, zůstala ostrůvkovitá rozšíření v horách, a ta zmizela úplně v době moderní (19. století) .
Tyto závěry je ovšem vidět v případě draků ještě méně příznivě; na první pohled je totiž zřejmé, že popsané dračí biotopy (pobřeží a kombinace vrcholků s nížinou) je neobyčejně lákavá kombinace i pro člověka, a že právě v těchto místech se usazovali lidé ze všeho nejdříve. Ke střetům draků a lidí by proto muselo docházet dost často; drak, který by se nechal zaskočit někde v rovině u kořisti mohl být ohrožen i lidmi s poměrně jednoduchými zbraněmi. Na druhé straně, člověk, který se nechal dračím útokem překvapit, musel být zabit velmi rychle a snadno; pokud se obě strany mohly ukrýt do míst, kam druhá strana příliš nemohla (pro draka vrcholek skály, pro lidi vesnice plná úzkých průchodů) , mohl tento stav věčné války bez konce trvat velice dlouho. Drak těžko mohl vyvraždit všechny lidi; na druhou stranu, drak vysoko ve vzduchu nebo ve svém úkrytu byl zcela bezpečný.
Ovšem civilizace na úrovni starověké měla již značně větší možnosti; antická technika střelby byla schopná ohrozit draka i ve vzduchu, tehdejší organizace mohla draky systematicky pronásledovat i v jejich přirozeném prostředí. To by vysvětlovalo, proč se dračí zprávy dochovaly spíše ze severní poloviny Evropy, než ze Středomoří, i když se zdají být obě prostředí pro draky stejně vhodná…