Bermudský trojúhelník
Od doby,kdy se člověk zmoudřil a začal svět pozorovat tázavýma očima,směřoval jeho pohled vždy znovu k nebi. Přemýšlel jaké podivné síly a moci tam mohou mít místo.
Šlehající blesky v něm vzbuzovaly hrůzu a v letu a tvaru mraků se domníval poznávat tajná poselství. Avšak s nástupem přírodních věd záhadné jevy ztratily svůj mystický charakter. Mnohé bylo vysvětleno,ale zdaleka ne vše. Když člověk začal dobývat, následovala za teoretickým poznáním i praktická zkušenost. Mořeplavci napnuli plachty svých člunů a rázem se nevyzpytatelné plochy oceánů staly početným zdrojem mýtů, záhad a nových úspěchů lidského bádání. Jakmile byly Bermudy objeveny,nikdo ještě netušil,jaký rozruch bude kolem nich a dnes velmi známého Bermudského trojúhelníku neboli Ďábelského trojúhelníku, ležícího v západním Atlantiku poblíž jihovýchodního pobřeží Spojených států amerických. Je to oblast mezi Portorikem,Miami a Bermudským souostrovím. Z nevysvětlitelných důvodů se zde ztratilo několik letadel a lodí a kdyby jen to,dno skrývá i mnoho námořníků, pilotů a cestujících. Nikdo se však dříve nezabýval „mizením” lodí-patřilo to jako autonehody k motorismu. Mezi lidmi se potom začala šířit fáma o záhadnosti a nadpřirozenosti Bermudského trojúhelníku.Od začátku historie této oblasti se mnozí pokoušeli předložit různé teorie,které by zmizení lodí a letadel vysvětlovaly,nejpřijatelnější se zdá být teorie o katastrofách způsobených přírodními jevy a selháním lidského faktoru.
Záhadné jevy a pátrání po neexistující civilizaci,která je zodpovědná za všechno,co se na světě děje bez vysvětlení,patřilo a patří k mým koníčkům. Sice už v menším měřítku,než když mé dětské oči viděly vše podivuhodně a potřebovaly si vysvětlit nevysvětlitelné.
Postupem času jsem dospěla k názoru,že UFO,mimozemšťani či duchové jsou sice věci přivádějící člověka k podivným myšlenkám a činům,ale nejsou zcela možné.O to víc mě pobavil názor,že Bermudský trojúhelník je jakési loviště,na němž obyvatelé jiných planet získávají vzorky lidské civilizace. Toto přesvědčení není zdaleka jediné tak blaznivé i jiní jsou podobných názorů. Snad proto,že si tento jev nechtějí připustit nebo opravdu žijí v domnělé představě,že se musí chovat tak,aby je jiná stvoření neunesla z říše lidí.Mým cílem je alespoň trochu osvětlit výjimečnost a popularitu jedné ze záhad naší planety Země-obávaného Bermudského trjúhelníku.Nepodám vyřešený problém,ale jen důkazy a fakta,
která budou vodítkem pro osobní závěry.Jelikož se zatím nenašel nikdo,kdo by objasnil tuto hříčku přírody.
BERMUDY
Geografické souřadnice: 32° 20´ s.š., 64° 45´ z.d.
Jméno země: delší forma: žádná kratší forma : Bermudy
Hlavní město: Hamilton
Bermudy: Severní Amerika, skupina ostrovů v severním Atlantickém oceánu, východně od Severní Karolíny (USA)
Území závislé na Spojených státech amerických.Bermudy jsou tvořeny asi třemi sty ostrovy,ostrůvky,skalisky a korálovými ostrovy sopečného a korálového původu a je z nich jen 20 obydlených. Největší je Great Bermuda(39km² ) další jsou St. George,St.David´s Island,Somerset,Watford,Baaz,Ireland,Lodge a Coney.Většinou skalnaté tvořené starším i mladším korálovým vápencem.Bermudy jsou prakticky bez řek a sladkovodních jezer,
lesy tvoří 20% území. Životní prostředí - znečišťování ovzduší použitím azbestu.
Původně neobydlené ostrovy byly objeveny počátkem 16.století španělskými mořeplavci a nazvány podle údajného objevitele3paněla J.Bemúdeze(r.1503).Prvními osadníky byli angličtí ztroskotanci plavící se do Virginie pod vedením sira G.Sommerse(Sommers Island),1612 definitivně osídleny Virgiňany,od poloviny 17.století sem byli přiváženi afričtí otroci.Od 1648 anglická kolonie.V letech 1707-1957 zde byla britská vojenská jednotka,od 1941 na části území vojenská námořní a letecká základna USA a Velké Británie.Od 1968 to je britská korunní kolonie s částečnou vnitřnísamosprávou. Část zkultivované půdy byla pronajata vládě Spojených států amerických v letech 1941 až 1995.
Stanovisko k činnosti sopek pod mořskou hladinou v oblasti Bermud se zabývá R. L. Carsten. Ten také na toto téma napsal: ,,V místě vzniku sopky není mořské dno pravděpodobně silnější než 50 mil, je tedy ve vztahu k zemské kůře jenom tenkým povlakem. Jsou v něm hluboké trhliny a štěrbiny vzniklé nerovnoměrným ochlazováním a smršťováním. Podél těchto kritických čar se žhavá láva tlačí vzhůru, nakonec vybuchuje a vylévá se do moře. Podmořská sopečná činnost je však od pozemské odlišná. Na pevnině se roztavená hornina, plyny a další vulkanická hmota dostávají do ovzduší otevřeným kráterem. Na mořském dně si sopka musí poradit s obrovskou váhou vody, která na něm spočívá. Přes jejich obrovský tlak se však vulkanická činnost nezastavuje, sopka se postupně dere vzhůru tlumenými výbuchy spojenými s výronem lávy."
Rozloha je 50 km2 ,vodní plochy : 0 km2 . Rozloha - srovnání: asi 30% rozlohy města Washington, DC
Hranice: 0 km
Pobřežní linie: 103 km
Výškové extrémy:
nejnižší bod: Atlantický oceán 0 m
nejvyšší bod: Town Hill 76 m
Podnebí: subtropické; mírné, vlhké; v zimě jsou běžné vichřice a silné větry s hojnými dešťovými srážkami (2000-2500mm/rok),hurikány (od června do listopadu).Teplota prům.23˚C v červenci.Podnebí podporující cestovní ruch
Obyvatelstvo:
- Počet obyvatel: 62,569 (červenec 1997 est.)
- Přírůstek obyvatelstva: 0.75% (1997 est.)
- Porodnost: 14.92 narození/1,000 obyvatel (1997 est.)
- Úmrtnost: 7.3 úmrtí/1,000 obyvatel (1997 est.)
- Saldo migrace: -0.13 migrantů/1,000 obyvatel (1997 est.)
- Kojenecká úmrtnost: 13.16 úmrtí/1,000 živě narozených (1997 est.)
- Průměrná délka života při narození:
obyvatelstvo celkem: 75.03 let
muži : 73.36 let
ženy: 76.97 let (1997 est.) - Obyvatelstvo celkem: 98%
muži : 98%
ženy: 99% (1970 est.) - Celková fertilita: 1.79 narozených dětí/žena (1997 est.)
- Národnost:
podstatné jméno : Bermuďan(é)
přídavné jméno: bermudský - Národy a národnosti: černí 61%, bílí a ostatní 39%
- Náboženství: anglikáni 28%, římští katolíci 15%, African Methodist Episcopal (Zion) 12%, Seventh-Day Adventist 6%, metodisté 5%, ostatní 34% (1991)
- Jazyky: angličtina
· Gramotnost:
definice: 15-tiletí a starší umí číst a psát
Vláda
Národní heslo: Quo Fata Ferunt
(
Latina: Kde osudy vysílají [nás ])
Kód země: BD
Měna: 1 Bermudský dollar (Bd$) = 100 centů
Měnový kurs: Bermudský dollar (Bd$) za US$1 - 1.0000 (únor 1997; fixní kurs)
Příslušnost: území příslušící Spojenému království
Typ vlády: NA
Administrativní členění: 9 farností a 2 komunální oblasti*; Devonshire, Hamilton, Hamilton*, Paget, Pembroke, Saint George*, Saint Georges, Sandys, Smiths, Southampton, Warwick
Nezávislost: žádná, území náleží Spojenému království
Státní svátek: Bermuda Day, 24. května
Ústava: 8. června 1968
· Právní systém: anglické právo
Plnoletost: věk 18 let; univerzální
Ústava: 8. června 1968
o Výkonná moc:
hlava státu: britská královna ALŽBĚTA II (od 6. února 1952), reprezentována guvernérem Johnem MASEFIELDEM (od června 1997)
předseda vlády: premiérka Pamela GORDON (od 25. března 1997); zástupce premiérky Jerome DILL (od 1. září 1995)
vládní kabinet: kabinet navržen premiérem, jmenovaný guvernérem
volby: žádné; královna je dědičnou panovnicí; guvernér jmenován královnou; premiér jmenován guvernérem
o Legislativa: dvoukomorový parlament se skládá ze senátu (11-členný, jmenovaný guvernérem) a House of Assembly (40 křesel; členové jsou voleni přímou volbou na 5-leté funkční období)
volby: poslední se konaly 5. října 1993 (další se budou konat v říjnu 1998)
volební výsledky : podpora voličů stranám - UBP 50%, PLP 46%, nezávislí 4%; křesla pro jednotlivé strany - UBP 22, PLP 18
o Soudní moc: nejvyšší soud
o Politické strany a jejich předsedové: United Bermuda Party - UBP [Pamela GORDON]; Progressive Labor Party - PLP [Jennifer SMITH]; National Liberal Party - NLP [Charles JEFFERS]
o Odbory: Bermuda Industrial Union nebo BIU [Derrick BURGESS]
· Účast v mezinárodních organizacích: Caricom (pozorovatel), CCC, ICFTU, Interpol (pobočka), IOC
· Diplomatické zastoupení v USA: žádné (území náleží Spojenému království)
Diplomatické zastoupení USA:
představitel úřadu : konzul Robert A. FARMER
adresa konzulátu: Crown Hill, 16 Middle Road, Devonshire, Hamilton
poštovní adresa: P. O. Box HM325, Hamilton HMBX; American Consulate General Hamilton, Department of State, Washington, DC 20521-5300
telefon: [1] (441) 295-1342
FAX: [1] (441) 295-1592
· Popis vlajky: červená, s vlajkou UK v levém horním rohu a s Bermudským erbem ( bílo-zelený štít s rudým lvem držícím obraz ukazující potopení lodě "Sea Venture off Bermuda" v roce 1609 ) umístěným uprostřed pravé poloviny vlajky
Armáda
Složky: Bermudský pluk, Bermudská police, Bermudská záložní policie
Obrana - poznámka: obrana je na odpovědnosti UK
Mezinárodní spory: žádné
Ekonomika
Ekonomický přehled: Bermudy se těší jednomu z nejvyšších příjmů na osobu ve světě, úspěšně využívají svoji polohu poskytováním finančních služeb mezinárodním společnostem a přepychového turistické vybavení pro 200,000 návštěvníku ročně. 91% příjmu z cestovního ruchu pochází ze Severní Ameriky. Průmyslový sektor je malý a zemědělství je přísně omezeno nedostatkem vhodné půdy. Přibližně 80% potravin je dováženo. Mezinárodní obchod přispívá více než 60% bermudské ekonomické produkce; neúspěšné volby za nezávislost na konci roku 1995 mohou být částečně přisuzovány obavám Bermuďanů ze zaplašení zahraničních firem.
HDP: kupní síla - $1.8 bil. (1996 est.)
Růst HDP : 2.4% (1996 est.)
HDP na osobu: kupní síla $29,000 (1996 est.)
Míra inflace (v CPI): 2.5% (1996 est.)
· Pracovní síla:
celkem: 34,133
podle zaměstnání: úředníci 23%, ve službách 23%, dělníci 17%, pracovníci v oboru a technici 16%, administrativní a managerial 12%, obchodníci 7%, zemědělství a rybolov 2% (1995)
· Rozpočet:
příjmy: $406.2 mil.
výdaje: $405.9 mil., včetně kapitálových výdajů v hodnotě $34.5 mil. (FR94/95 est.)
Průmysl
Cestovní ruch, finance, pojišťovnictví, stavební betonové produkty, barvy, parfémy, pharmaceutika, opravárenství lodí
Elektřina - kapacita: 145,000 kW (1996)
Elektřina - produkce: 527,526,728 kWh (1996)
Elektřina - spotřeba na obyvatele: 7,856 kWh (1996)
Zemědělství
Nízké kopce oddělené úrodnými nížinami
limitováno nedostatkem půdy (80 % potravin se dováží), průmysl nedůležitý. Významná
oblast cestovního ruchu (tvoří 28 % HDP). Finanční služby pro mezinárodní firmy. Reexport léků, země levné vlajky.Pěstování banánů, zeleniny, citrusů, květin;produkce mléčných výrobků
· Vývoz:
celková hodnota: $54 mil. (f.o.b., 1995)
komodity: polotropická produkce, lehký průmysl, reexport pharmaceutik
partneři : Nizozemí 50%, Brazílie 13%, Kanada 6% (1996)
· Dovoz:
celková hodnota: $550 mil. (f.o.b., 1995)
komodity: různorodé průmyslové zboží, stroje a dopravní vybavení, potraviny a živá zvířata, chemikálie
partneři: US 73%, UK 5%, Kanada 5% (1995 est.)
Doprava
· Železnice: 0 km
· Silnice:
celkově : 225 km
zpevněné: 225 km
nezpevněné : 0 km (1997 est.)
poznámka: je zde také 400 km zpevněných nebo nezpevněných cest, které jsou v soukromém vlastnictví
· Přístavy : Hamilton, Saint George
· Obchodní loďstvo:
celkem: 76 lodí (1,000 GRT a více) celkově 3,416,667 GRT/5,163,435 DWT
lodě podle typů: velké 9, nákladní 1, kontejnery 15, tankery se zkapalněným plynem 14, ropné tankery 16, nákladní mrazící 12, roll-on/roll-off nákladní 4, vyhlídkové 2, specializovaný tanker 1, pro převoz vozidel 1, pro převoz zvířat 1
poznámka: a flag of convenience registry; zahrnuje lodě 11 zemí, mezi kterými jsou UK 26, Kanada 12, US 9, Norsko 7, Hong Kong 4, Nigérie 4, Švédsko 4, Švýcarsko 2, Mexiko 1 a Rumunsko 1; Bermudy vlastní dalších 48 lodí (1,000 GRT a více) celkově 5,911,678 DWT, které operují pod registrací Austrálie, Baham, Hong Kongu, Libérie, Panamy a Singapuru (1996 est.)
· Letiště : Kindley Field na ostrově St.David´s
PORTORIKO
Geografická poloha severovýchodní Karibské moře, 18° 16´ SŠ, 66° 50´ ZD
Oficiální název: Společenství Portoriko, Svobodný přidružený stát Portoriko(Commonwealth of Puerto Rico, Free Associated State of Puerto Rico; Estado Libre y Asociado de Puerto Rico)
Hlavní město:San Juan
Členění: 78 městských oblastí
Portoriko(španělsky Puerto Rico) je nejmenším ostrovem souostroví Velké Antily. Ostrov v severní části Karibského moře byl objeven Kryštofem Kolumbem roku 1493 (původní jméno ostrova San Juan Bautista), byl kolonizován Španěly v roce 1508. Pohoří Cordillera Central, ležící ve středu ostrova a dosahuje výšky 1340 m (Cerro la Punta). Severní oblast je vlhčí, svěží, kopcovitá s jeskyněmi a malými skalnatými útvary. Zdejší pýchou je deštný prales El Yunque na severovýchodě země, kde se daří díky vysokým srážkám rostlinstvu a žije zde několik druhů plazů a velké množství ptactva. Směrem k jihu je krajina sušší, skalnatá, řídce porostlá mangrovníky a kaktusy. Pláže na jihu ostrova jsou více chráněné a moře tu je klidnější než na severním atlantském pobřeží. Živočich, jenž je symbolem ostrova, je žába zvaná "coquí" podle zvuku, který vydává: "ko kííí" - tento druh žáby je jen několik cm velký, proto ji je spíš slyšet než vidět.
Tento přidružený stát USA, ležící v Karibském moři mezi ostrovy Hispaňola a antilským souostrovím,má rozlohu 9 104 km², a asi 3 miliony obyvatel(3 927 200).
Podnebí
Portoriko má celoročně teplé počasí s průměrnými teplotami 24 - 30 °C. Nejlepší období pro návštěvu země je oficiální sezona hurikánů, to znamená od května do listopadu. Název sezony je třeba brát s rezervou, znamená především, že je větší horko, vlhko a více větrno.(Viz tabulka v příloze-tabulka č.1)
Obyvatelé jsou Portorikánci, na ostrově se nenacházejí téměř žádné národnostní menšiny, mimo kontinentálních Američanů. Portoriko je jediným územím USA, kde se mluví výhradně španělsky. Ačkoliv je jako úřední jazyk stanovena také angličtina, téměř nikdo jí zde nepoužívá. Na Portorikánce vždy v USA hleděli jako na občany nižší kategorie, proto se pokusily úřady ve Washingtonu povýšit ostrov na 51. stát USA. Místní ale odmítli, protože by museli platit daně. Početná komunita Portorikánců žije také v New Yorku. Guvernér je Aníbal Acevedo Vilá
Úřední jazyk: španělština, méně angličtina
Náboženství většinou římští katolíci, dále Svědci Jehovovi, mormoni
Ekonomika
Portorická ekonomika je postavená na zemědělství - vyváží se cukrová třtina, káva, cukr, banány do USA. Dále se zde také nachází většina odvětví lehkého průmyslu, zpracovávajícího základní suroviny. Vyrábí se tu tedy kovy a chemické produkty. Podniky ze Spojených států využívají výhodu nižších mzdových nákladů, díky jejich pomoci i podpory ze strany vlády je životní úroveň na ostrově na přijatelné úrovni. Obyvatelé nemusí platit federální daně, dostávají však federální dávky.
Měna: USD − americký dolar
HDP na osobu: 18 500 USD
Doprava
Na ostrově existuje pouze nákladní železniční doprava, vše ostatní je přepravováno silničně (90% silnic má pevný povrch), částečně letecky - Portoriko disponuje 8 letišti.
Nejlepší způsob, jak se seznámit s ostrovem, je pronájem auta - půjčoven je dostatek. Jezdí se vpravo - a pozor! Vzdálenosti jsou udávané v kilometrech, ale povolená rychlost v mílích. Dobrodruzi, kteří nejsou příliš vázáni časem, mohou jezdit veřejnými malými autobusy - minivany, které nemají pevný jízdní řád, ale jsou levné a dá se tu navázat kontakt i s místními obyvateli. Na ostrůvek Culebra jede trajekt asi čtyřikrát denně, cesta trvá hodinu.
MIAMI
Miami je největší město v jihovýchodní části Floridy. Jeho metropolitní oblast se rozkádá mezi bažinami Everglades a Atlantským oceánem. Počet obyvatel vnitřního města je 379 000. Metropolitní oblast dosahuje k 5,4 milionům obyvatel.
Město je hospodářským a kulturním centrem celosvětového významu. K masivnímu růstu počtu obyvatel dochází především v posledních 50 letech díky emigrantům z Latinské Ameriky, kteří dnes tvoří 65% obyvatel města.
CO VLASTNĚ JE A KDE LEŽÍ BERMUDSKÝ TROJÚHELNÍK?
Jako Bermudský trojúhelník ( avšak ústav zeměpisných jmen v USA neuznává toto pojmenování jako správné,a tak ho nazval dle svého - Devilův resp. Ďábelský trojúhelník)
se zpravidla označuje sférický trojúhelník s vrcholy v Portoriku, na Floridě-Miami a na Bermudách. Je to oblast na pomezí Mexického zálivu a západního Atlantiku, která zahrnuje i větší část Sargasového moře a dotýká se jí Golfský proud. Během let se trojúhelník rozšířil do tvaru čtverce spojující Bermudy, Severní Karolinu, pobřeží Floridy a ostrov Puerto Rico.Je to oblast, kde se v neobvyklém množství a bez vysvětlení ztrácejí lodě a letadla. Její návštěvníci vypozorovali v této oblasti neobvyklé jevy......
Bohužel v současné době nevíme o žádných mapách, kde jsou zachyceny přesné hranice Bermudského trojúhelníka. Avšak hlavní mapa této oblasti je dostupná v U.S. Naval Oceanographic Office ve Washingtonu D.C. 20390
"Geografický" Bermudský trojúhelník je přibližně rovnostranný (strana 1600 km) a má plochu 1 155 000 km2. Celý leží v Atlantském oceánu. Topografie mořského dna je velice rozmanitá: k zvláštnostem území bermudského trojúhelníku přispívá to, že je to místo s výskytem několika nejhlubších podmořských příkopů na světě. Vraky lodí tu mohou zakotvit ve vlhkém hrobě dlouhé míle pod hladinou oceánu. Většina mořského dna v bermudském trojúhelníku leží v hloubce přes 5 791 metrů, nejníže je jižní cíp příkopu Puerto Rico Trench, který zasahuje až do hloubky 8 229 metrů pod úrovní mořské hladiny. Oblastí prochází 30° s. z. š., díky vlivu všeobecné cirkulace atmosféry v severní části převažují jihozápadní větry, v jižní severovýchodní pasáty. Na území Bermudského trojúhelníku vznikají často tropické cyklóny (hurikány).
Zrádné mělčiny a útesy se ostatně nacházejí podél celého kontinentálního šelfu. Silné proudy proudící u útesů stále představují nové a nové nebezpečí pro navigátory, jak potvrzuje i pobřežní hlídka USA (USCG).
A pak je tu také nevyzpytatelné počasí. "Nejzvláštnější je, že v této oblasti se běžně vyskytují hurikány, ale není to oblast s mimořádnou četností vzniku bouří." říká Dave Feit, vedoucí centra pro předpověď počasí na moři.
Dave Feit také poznamenal, že podél západního okraje trojúhelníku proudí Golfský proud, což může občas být příčinou některých potíží. "Pokud máte správné počasí, můžete tu vidět neuvěřitelně velké vlny," říká Feit. "Když má nějaká vlna osm stop vně Golfského proudu, může být dva až třikrát vyšší uprostřed něj. Námořníci umí občas rozpoznat Golfský proud podle mraků a bouří, které se nad ním tvoří."
Pobřežní hlídka také poznamenává, že nepředvídatelné karibské a atlantické bouře mohou zapřičiňovat průtrže mračen, které znamenají pohromu pro piloty a námořníky.
Tato oblast má také mnoho jiných pojmenování, jako třeba - Trojúhelník smrti, trojúhelník záhad, trojúhelník strachu, přístav zmizení, přístav zmizelých lodí, ďáblovo moře, moře zmizelých lodí, moře vúdú (podle názvu čarodějnictví v Karibském moři), hřbitov Atlantiku, nebeská past,Ďábelský trojúhelník. . . . Ze všech těchto názvů se nejvíce používá právě Bermudský trojúhelník.
Bermudský proto, že ostrov Bermudy tvoří jeden vrchol trojúhelníku a proto, že mnoho záhadných zmizení bylo právě kolem Bermud.
A trojúhelník proto, že je to jednoduchý útvar mezi třemi body. Toto vymezení se ale nesmí brát úplně přesně, protože každý badatel nebo spisovatel, který se tímto zabývá, určuje polohu Bermudského trojúhelníku trochu jinak. Někteří k němu přidávají pruh moře u pobřeží Spojených států, část moře severně od Kuby a Haiti nebo část Mexického zálivu nebo dokonce celý, a někdo zase severní kus Karibského moře.
Jeho rozloha se přirovnává k rozloze Britských ostrovů.
V této oblasti je stále větší provoz.
Kdyby se trvalo na vymezení trojúhelníku mezi těmito body, zjistíme, že skoro polovina všech zmizení, které se staly v tomto místě se do něj nevejde. Takže vlastně Bermudský trojúhelník není trojúhelník jako útvar, ale pouze název.
Bermudský trojúhelník je jedním z míst, kde se střelka magnetického kompasu náhle otočí k pravému zeměpisnému severu. Běžně na Zemi se však střelka kompasu natočí k magnetickému severu. Právě odchylka mezi severem zeměpisným a magnetickým znamená pro mořeplavce přímé nebezpečí především v navigaci. Neznalý člověk však něco podobného ani nepostřehne. Tato odchylka se pohybuje kolem hodnoty 24°, což je pro někoho hodnota sice mizivá, pro mořeplavce však velmi znatelná. Pokud tedy podobná situace postihne námořníky, kteří mají do této oblasti namířeno, může dojít k citelnému odchýlení od jejich plánované cesty, a tak se snadno mohou ocitnout v nebezpečí.
Je to jedno ze dvou míst na světě, které má podobnou reputaci - druhé je oblast přezdívaná Ďáblovo moře poblíž východního pobřeží Japonska. Vznikají tam při navigaci kompasem nepřesnosti kvůli skutečnému a magnetickému severu.
TOULKY MINULOSTÍ
K přirozeným nástrahám moře se v prostorách budoucího„ trojúhelníku smrti” patřila záludná nebezpečí vytvořená lidmi.
Od pradávna se lidé domnívali, že je tato obávaná oblast v rukou neznámých mocností, všelijakých oblud či dokonce nadpozemských bytostí. Již v minulém století však stále častěji vědci bádali nad touto oblastí a snažili se vysvětlit sobě a především všem ostatním, co za tímto zvláštním jevem stojí.
Oblast dnešního Bermudského trojúhelníku byla obávaným mořem již od španělského ovládnutí Jižní a Severní Ameriky.Španělské galeony odvážely poklady a přivážely kolonizátory.Soustřeďovali se v Havaně,odkud pak pluly přes oceán do Španělska.Známy jsou hrubé odhady,kolik španělských vraků je na dně moří berm. Trojúhelníku.Podle Underwater Archeology (Paris 1972) je to nejméně 1200. Byly letními uragány,zimními bouřemi,napíchnuty na útesy zničeny piráty... Později moře trojúhelníku křižovaly anglické,francouzské a holadské lodě. Takže toto moře mělo vždy nevalnou pověst,ale přesto neexistuje historický dokument o záhadách.
Úplně prvním člověkem, který písemně zaznamenal podivné jevy, se kterými se setkal v oblasti Bermud, byl Kryštof Kolumbus. 15.září 1492 se plavil Sargasovým mořem, on a jeho námořníci spatřili obrovský pás, který přelétl přes nebe a zmizel v moři - tak si to alespoň Kolumbus zapsal do svého deníku. O několik dní později zjistil, že lodní kompas se chová velmi podivně. Takže to byl už Kryštof Kolumbus, kdo tady nejspíš zažil podivné věci, jako první Evropan v těchto vodách.
Když se Kolumbus plavil 11.října 1492 po dlouhých týdnech cesty stále ještě po širém moři, měli toho jeho lidé už dost. Když už pochybovali, že někdy dorazí k pevnině zahlédl krátce po setmění jeden z námořníků v dálce podivné světlo. Stoupalo od obzoru vzhůru a zase klesalo zpět. Bylo jako špatná vosková svíce, která se rozsvěcuje a zase zhasíná, jako by se houpala
nahoru a dolu. Pak bylo spatřeno ještě jednou nebo dvakrát. Objevovala se i podivná světla pod hladinou.
Dodnes se nevyjasnilo, co to bylo za úkazy. Může se zdát, že plamenný pás byl pouhý meteorit. Problémy s kompasem zahrnovali pouze odchylky v ukazování skutečného a magnetického severu. Podivná záře mohla pocházet z ostrovů poblíž - z Hispaňoly. Pravdou ale je, že za pár hodin došlo k objevu Ameriky. Vše se samozřejmě odehrálo na severu karibské oblasti v dnešním Bermudském trojúhelníku. Záhadou zůstává, kdo mu tehdy svítil na cestu, která otevřela novou kapitolu v dějinách lidstva.
O 477 let později pozorovala podobný jev v oblasti Bermudského trojúhelníku i posádka kosmické lodi Apollo 12. Z jejich deníku : Vidíme záblesky živého ohně a jsou to dokonce poslední viditelná světla na naší planetě.
Popularitu i svůj název získal Bermudský trojúhelník díky novinářům bulvárního tisku. Poprvé se o "Bermudském trojúhelníku" zmiňuje Američan E. V. W. Jones v roce 1950. A v roce 1964, ji tak nazval novinář Vincent Gaddis ve svém článku o ztraceném Letu 19. Jednalo se o nevysvětlenou ztrátu pěti vojenských bombardérů, které v prosinci 1945 vystartovaly na běžnou tréninkovou misi. Ačkoliv byl tehdy slunečný den, čtrnáct mužů na palubě se z této cesty nikdy nevrátilo a nebyly nalezeny ani žádné trosky. Stejně zmizelo i záchranné letadlo, které za nimi vyslali.
Vrcholem troúhelníkománie byla kniha Charlese Berlitze z roku 1974 (název pochopitelně The Bermuda Triangle), která je v současnosti chápána jako klasické dílo pavědeckého stylu (neověřování informaci, účelové interpretace, vymyšlení a "přibarvování" spojené se zamlčováním protichůdných nebo odporujících faktů).
Tak byl odstartována popularita tohoto místa.
Již mnohokrát se vědci, popularizátoři vědy a novináři snažili najít vysvětlení záhadných jevů. Bylo vymyšleno mnoho nezřídka exotických teorií o příčinách zmizení lodí i letadel.
Zmizení byla přičítána zjevení obrovských mořských příšer, obřích chobotnic, ale také únosy mimozemšťanů, zvláštní třetí dimenze vytvořená neznámými bytostmi, vzedmutí oceánu díky nahromaděnému methanu...
Ztracený let č. 19
Jednoho slunného dne před 57 lety vyrazilo pět vojenských letadel ze své základny na Floridě na běžnou tréninkovou misi. Let byl znám pod označením Let 19. Jenže ani posádku, ani stroje již nikdy nikdo nespatřil. Tato událost předznamenala zrození záhadné legendy.
Legendárnost bermudského trojúhelníku bude již navždy svázána s osudovým letem, který se odehrál 5. prosince 1945.
Letouny odstartovaly z letadlové lodi ve floridské pevnosti Lauderdale. Pět bombardérů typu TBM Avenger se čtrnácti muži na palubách odletělo ve 14:10 na rutinní tréninkovou misi. Vedoucím mise byl instruktor por. Charles Taylor. Jejich úkolem bylo obletět trojúhelníkovou trasu s bombovým cvičením. V té době ještě nebyly v letadlech běžně nainstalovány navigační přístroje GPS, a tak se velitel Taylor i se svou posádkou beznadějně ztratil krátce poté, co letadla svrhly své cvičné bomby. Piloti kroužící nad vodou se v roce 1945 museli spoléhat na kompasy, na časové údaje o délce letu v určitém směru, a na ukazatele rychlosti. Jenže najednou velitel letky hlásil rádiem základně zhoršenou viditelnost, podivné chování obou palubních kompasů a problémy s hodinami. Podle příkazu velitele letadla letěla společně do té doby, než jim došlo palivo, pak přistáli na mořské hladině.Oba kompasy v Taylorově letounu se podle všeho porouchaly. Poručík podle záznamů měl i hodinky mimo provoz. Uprostřed oceánu nejsou žádné orientační body. Letadla letěla delší dobu přímo, když tu se náhle se mírné denní světlo, které letadla obklopovalo, proměnilo v naprostou temnotu. Velitel vydal rozkaz - do té doby, než množství paliva prvního z letadel klesne pod 10 galonů, všech pět letadel musí přistát na mořské hladině.
Avenger je znám jako extrémně robustní letoun. Piloti jej někdy nazývají "Železný pták", potvrzuje Mark Evans, historik ze sekce námořního letectva v Naval Historical Center. "Byly zkonstruovány téměř jako tanky. Zas a znova se vracely z bitev rozstříleny, a přesto fungovaly. Piloti je milovali."
Byly také velmi těžké, prázdné vážily okolo 4 500 kg. Když se s Avengerem přistávalo, měl tendenci jít k zemi tvrdě a rychle. Pravděpodobnost toho, že někdo na palubě přežije v této situaci přistání na moři, byla mizivá, šance přežít noc ve studené vodě byla nulová, a pravděpodobnost toho, že vraky půjdou rychle ke dnu, byla velká.
I přesto, že bylo zahájeno rozsáhlé pozemní i podmořské pátrání, ani těla ani stroje Letu 19 nebyly nikdy nalezeny.K této tragédii přispělo i to, že zmizelo jedno ze záchranných letadel i s třináctičlennou posádkou. Jejich letadlo, PBM Mariner, byl přezdíván "létající palivová nádrž", protože v něm sebemenší jiskra mohla zavinit velkou explozi. Loď, která se v době zmizení tohoto letadla právě nacházela na moři v dané oblasti, informovala, že viděla ohromnou ohnivou kouli. Poté se tam objevila naftová skvrna - na místě, kde se mělo nacházet letadlo. Američané zastavili výrobu těchto letadel v roce 1949.
V závěrečné zprávě amerického námořnictva bylo zmizení letu 19 přisuzováno chybě pilota. Rodina velitele Taylora protestovala, a po několika revizích byl verdikt poroty změněn na "příčina neznámá".
Ale v Bermudském trojúhelníku se ztrácejí i lodě, jedním z přépadu ztracených lodí je zmizení lodi Marine Sulphur Queen. Nákladní loď Marine Sulphur Quee o délce 142 metrů s nákladem 15000 tun roztavené síry zmizela beze stopy začátkem února 1963 při cestě z Beaumontu v Texasu do Norfolku ve Virginii. Na palubě lodi byla v době zmizení posádka 39 mužů. Nebyl zaznamenán žádný pokus o rádiová volání o pomoc. Pátrání pobřežní hlídky skončilo bezvýsledně, nebyly objeveny ani zbytky po lodi, ani nikdo z členů posádky. Lidé mají některá vysvětlení, kterými obhajují tyto ztráty, například že je zde velké množství hurikánů, tornád a k tomu ještě Golfský proud, anebo že je moře je moc hluboké, a proto, že není možné vraky ani těla nalézt, anebo také, že za to může metan- jenže jak potom vysvětlíme návraty některých lodí bez posádek?
Minulost Bermudského trojúhelníku popisovaly tedy i myšlenky nadaných vypravěčů mezi lidmi,kteří chtě nechtě ovlivnili jak vnímání trojúhelníku,tak mysl samotných lidí,jež se začali zajímat o mýtické povídky pisálků.Snad se tam objevuje trocha pravdy,ale to pozná každý sám.na ukázku je tu pár legend.
LOĎ MARY CELESTE
Moře čas od času pohltilo beze stopy nějakou loď i s její posádkou. Jiným záhadným případem je nález opuštěné lodě (brigantiny) Mary Celeste. Tento dvojstěžník vyplul 5. listopadu 1872 z newyorského přístavu do Janova ( přístav v Itálii). O měsíc později - 4. prosince - ho nalezla britská plachetnice ( Dei Gratia ) mezi Azorskými ostrovy a Portugalskem. Když byla Mary Celeste na dohled, působila zvláštním dojmem. Na první pohled bylo jasné, že s ní není něco v pořádku. Plachty byly potrhané a visely nakřivo, ale loď byla v dobrém stavu. Na palubě nikdo nebyl. Protože neodpovídala na signály, vyslal k ní britský kapitán člun. Jeho posádka zjistila, že Mary Celeste je prakticky nepoškozená, ale posádka je pryč. Vše nasvědčovalo tomu, že se na palubě odehráli velmi podivné věci. Všechna okna zadní nástavby byla pečlivě zakryta plachtami a zatlučena prkny. V přídi opuštěné lodi, těsně pod čarou ponoru, byla dvoumetrová díra. Jinak se zdála loď v pořádku, schopná plavby a trup lodi byl prakticky nepoškozený - s jedinou velice podivnou výjimkou. Po obou stranách přídě těsně pod čarou ponoru se táhly dvě obrovské rýhy od něčeho ostrého.
Komise, která tuto věc vyšetřovala, se snažila obvinit posádku Dei Gratia (ta, která byla vyslána pro Mary Celeste ) z pirátského přepadení. Obvinění bylo nesmyslné, protože všechny šperky, peníze, listiny, osobní majetek, lodní kufry a další cennosti na palubě tady zůstaly. Chyběli pouze sextant ( přístroj k měření úhlové vzdálenosti dvou bodů) a záchranné čluny. Náklad - soudky s alkoholem - byly naprosto v pořádku, což vylučovalo možnost přepadení piráty. Zásoby vody a jídla byli dostatečné, chyběla tedy jen posádka - 10 lidí včetně manželky a malé dcerky kapitána. V podpalubí se nacházela stopa (asi 25 cm ) vody. Vstupy do podpalubí byli odkryty, budka s kompasem roztříštěna, stropní okno v kapitánově kajutě bylo otevřeno. V kapitánově kajutě byl nalezen italský meč, na němž bylo něco, co ze začátku bylo považováno za krev, ale laboratorní rozbory to vyvrátily. Bylo jasné, že loď byla opuštěna ve spěchu. Lodní deník zůstal nedotčený. Poslední zápis byl 24. listopadu 1872 a hovořil o tom, že Mary Celeste nehrozí žádné nebezpečí. Kromě toho ale v salonu ležela břidlicová tabulka se zápisem o poloze z 25. listopadu - tedy o den později než poslední zápis v lodním deníku. Podle ní plula plachetnice ten den kolem Santa Maria v Azorském souostroví, tedy v oblasti, která bývá do Bermudského trojúhelníku rovněž zahrnována. Ještě podivnější ale bylo, že písmo nepatřilo ani kapitánovi, ani prvnímu důstojníkovi - a nikdo další z posádky už navigaci neovládal.....
Další zvláštností bylo, že se loď - už bez posádky a i když bylo neklidné moře a bouře - stále držela svého kurzu. A to více než 500 mil (= 800km), a to do chvíle, kdy byla objevena.
Byly vysloveny teorie jako vzbouření posádky, strach z náhlého výbuchu nákladu, vzplanutí moru, únos, útěk posádky po zjištění náhlého požáru, ale nenašly se stopy po ohni. Další teorie je, že v lodních zásobách byl nalezen chléb nakažený námelem. Vědělo se, že právě námel vyskytující se v chlebu už dříve způsobil náhlé šílenství a dokonce smrt, které předcházelo nelogické chování. Konzumace nakaženého chleba s následnou otravou s projevy šílenství mohla způsobit, že celá posádka náhle naskákala do moře. Toto vysvětlení lze možná vztáhnout i na jiné případy lodi, ale to jsou pouze domněnky.
ZMIZENÍ LETADEL VE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
Vše se odehrálo 5.prosince 1945. Letouny odstartovaly z letecké základny Ford Lauderdale na Floridě. Pět bombardérů typu TBM Avenger se čtrnácti muži na palubách odletělo na běžné tréninkové soustředění. Jejich úkolem bylo obletět trojúhelníkovou trasu s bombovým cvičením. Byl to běžný let a počasí bylo příznivé.
Zpočátku měli dobré rádiové spojení se základnou. Postupně se začalo zhoršovat, objevily se poruchy, chyby kompasu, zhoršilo se počasí a letadla se odpojila. Dvě letadla se vydala hledat ztracené kamarády, ale ztratili se i oni. Velení se nevzdávalo a druhý den vyslalo do přibližné oblasti možné nehody další letouny, které měly pátrat po troskách letadel nebo posádkách. Bohužel se vůbec nic nenašlo. Nad touto událostí visí stále jeden velký otazník.
Mohlo to být způsobeno tím, že piloti, kvůli špatnému navigačnímu systému, zabloudili a s prázdnými nádržemi spadli do moře.Nic ale není dokázané!
STARÝ MUŽ A TROJÚHELNÍK SMRTI
Na palubách lodí a letadel mizejících v Bermudském trojúhelníku většinou odcházejí z tohoto světa lidé, jejichž jména nikomu nic neříkala. Zvláštní výjimkou je zmizení lodi, na níž se plavil Joshua Solum.
Nám, kteří neplaveme na mořích jeho jméno nic neřekne, ale na přelomu 19. a 20 století šlo o nejslavnějšího mořeplavce doby. Jde totiž svého času o dost populární historickou osobnost, kterou dodnes znají přinejmenším mnozí námořní jachtaři a milovníci moře. Solum byl totiž prvním člověkem v historii, kterému se podařilo na malé plachetnici obeplout zeměkouli.
Joshua Solum byl už odmala na moři. Začínal jako prostý námořník a vypracoval se až na kapitána. V červenci roku 1895 se vypravil na cestu kolem zeměkoule sám, se svou jedenáctimetrovou plachetnicí Spray. Trvalo mu to celé tři roky, ale zvítězil. Plachetnice Spray se stala nejslavnější sportovní jachtou a Solum nejslavnějším jachtařem. O své cestě napsal knihu, která šla ( a dodnes jde) dobře na odbyt.
Svojí Spray však neopustil a roku 1909 ve věku 65 let se sní vydal na delší plavbu do Jižní Ameriky. Doplul však do oblasti dnešního Bermudského trojúhelníku, kde zmizel. Nenašel se ani vrak lodě, ani jeho mrtvé tělo, ani vyplavené trosky jeho plachetnice.
Tehdy poprvé se moře v okolí Floridy stalo ještě záhadnějším a veřejnosti chtivým. Tenkrát ještě nebyli v módě mimozemšťané a jiné dimenze, mluvilo se spíše o pirátech nebo sebevraždě. Nic z toho se ale nepodařilo dokázat.
A KAM ŽE SE VŠECHNY TY LODĚ ZTRÁCEJÍ ?
V bermudském trojúhelníku se nachází nejhlubší podmořské příkopy na světě. Vraky lodí i se svými důkazy se mohou potopit až do nedostižitelné hloubky 6 - 8 kilometrů. Mezi nejčastější šarlatánská vysvětlení záhad Bermudského trojúhelníku patří únosy mimozemšťanů, víry ze čtvrté dimenze a tím způsobené mizení v čase a prostoru, působení magických krystalů ze ztracené civilizace Atlantidy, mořské příšery a další. Mezi vědecká vysvětlení se řadí na prvním místě vliv přírodních podmínek, zejména nepředvídatelného karibsko-atlantického počasí. Zajímavá je hypotéza o výronu metanu z hlubin oceánu, která předpokládá, že se na dně této problematické oblasti vyskytuje metan, který po uvolnění prochází vodní masou a mění její hustotu. Metanem prosycená voda není již schopna nadnášet plavidlo na hladině. Existence tzv. metanových šachet byla prokázána při těžbě ropy.
PŘÍRODNÍ VLIVY JAKO MOŽNÉ PŘÍČINY
Objevovali se úvahy, co je vlastně příčinnou všech nevysvětlitelných katastrof - i když autoři těchto úvah dobře věděli, že to nevysvětlitelné je - bylo to ve většině případů vysvětleno bedlivými pojišťovnami a to tak, aby nemusely hradit jako pojistné události.
Tragédie v této oblasti jsou dvojího druhu:
a) ztrácejí se celé lodě i s posádkou
b) někdy mizí jenom posádka - občas je nalezena jen nějaká tzv. bludná loď (ta loď která se plaví bez posádky)
Bermudský trojúhelník se vyznačuje několika velice podivnými jevy nebo zvláštními skutečnostmi:
BÍLÉ VODY NA BAHAMÁCH
Je to zvláštní záře v moři, která se vyskytuje u Baham poblíž západních okrajů Sargasového moře . Je vidět samozřejmě jen v noci. Jedna z posádek kosmické lodi(Apollo 12) informovala, že tyto svítivé pruhy byla poslední světla ze Země, která při svém letu na Měsíc viděla. Tento úkaz byl vysvětlován různě: jako slín (směs krystalického vápence) rozvířený rybami ve vodě, jako hejna ryb nebo jiná organická hmota - plankton
MAGNETICKÉ ODCHYLKY
Bermudský trojúhelník je prý jedno ze dvou míst, kde magnetický kompas ukazuje ke skutečnému (tj. geografickému) severnímu pólu a nikoliv k magnetickému, jak tomu je ve zbytku světa. Rozdíl mezi těmito dvěma směry, (který je třeba brát v úvahu ve zbytku světa), se označuje jako variace kompasu. Pokud se člověk plaví kolem světa, pohybuje se rozpětí variace v odchylce až 20°. Bermudský trojúhelník není ale jediným místem, kde se dějí takovéhle podivné jevy. Podobným místem je oblast Pacifiku nedaleko Japonska, konkrétně mezi Iwo Jimem a Marcus Islandem. Dostalo název Ďábelské moře. Místní rybáři o tomto místě tvrdí, že je osídleno ďábly a zlými duchy, kteří nemilosrdně ničí jejich lodě. Také tady kompas ukazuje ke skutečnému severnímu pólu.
PORUCHY PŘÍSTROJŮ
V největší míře to jsou poruchy kompasů, které nelze vysvětlit předchozí popsanou magnetickou výchylkou. Kompasy se v určitých oblastech Bermudského trojúhelníku úplně zblázní - střelky se protáčejí, ukazují naprosté nesmysly, a když je k dispozici více kompasů, ukazuje každý něco jiného. Často také ostatní přístroje na lodích nebo v letadlech přestanou fungovat.
SARGASOVÉ MOŘE
Sargasové moře je oblast vymezená Golfským, Severním rovníkovým a Kanárským mořským proudem (částečně se kryje s Bermudským trojúhelníkem).Není to však geografický název název jako třeba Severní moře,proto také geografové netrvají na jeho vymezení.Pohne-li se Golfský proud,pohne se i Sargasové moře. Tato oblast je zajímavá z biogeografického hlediska. Je jedinou částí světového oceánu, kde se vyskytují hnědé mořské řasy Sargassum (nejhojnější je Sargassum natans = mořská cesmína), které tvoří "chaluhové vory" a která charakterizuje toto moře.Chaluhy se lepily a držely na lodích,a tak si Sargasové moře získalo nepěknou pověst Moře strachu,Hřbitov potopenýchlodí...
Velká většina zmizení se stala právě v tomto zvláštním kousku oceánu, známým třením úhořů. Stojaté vody Sargasového moře naháněly dřívějším námořníkům hrůzy - často se stávalo, že zde lodě uvízly. Bylo to buď díky poloze Bermudského trojúhelníku nebo chaluhami, kterými bohatě toto moře oplývá anebo bezvětřím, jenž v této oblasti často panuje. A ani dnes není tahle oblast nejbezpečnější.
Jsou tady i další, spíš drobné zajímavosti, jako například ta, že občas potápěči v těchto místech pozorují, že ryby plavou břichem vzhůru (samozřejmě živé ryby) . Příčinou toho můžou být právě magnetické poruchy.
POČASÍ A MAPOVÁNÍ
V Karibsko - atlantické oblasti je počasí velmi proměnlivé a nepředvídatelné. Bouře sem přicházejí rychle a náhle a to způsobuje velké problémy lodím a letadlům.
Dna zdejšího oceánu jsou velice rozmanitá - jsou tady rozsáhlé mělčiny kolem ostrovů i některé z nejhlubších vodních příkopů na světě. Touto oblastí protéká Golfský proud - docela velkou rychlostí. Ten může zanést trosky daleko.
Pokud se trosky potopí mohou zmizet v pohyblivém písku, který je právě kolem oblasti Floridy, kudy protéká Golfský proud. Tekoucí písky mohou pohltit i poměrně velké lodě.
Golfský proud-jedná se o podmořskou řeku širokou až 80 km, která velice ovlivňuje počasí ve svém okolí i velikost mořských vln.
Cirkuluje do Severního ledového oceánu. Má vliv na proměny počasí v oblastech, které ovlivňuje. Změny přitom mohou přijít tak nečekaně, že je ani zkušený námořník nemusí předpokládat.
Je zde extrémně rychlý a bouřlivý, a tak může rychle a snadno vymazat jakýkoliv důkaz nějaké katastrofy. Nepředvídatelné karibsko-atlantické počasí zde také hraje svou roli. Náhlé místní bouře často znamenají nevyhnutelné katastrofy pro piloty letadel a námořníky. Přes velkou hloubku v těhto místech, časté výskyty silných proudů až po množství útesů je teorie o obyčejném ztroskotání velmi příznivá.
MODRÉ DÍRY
Pod mořskou hladinou se ukrývá i další nebezpečí, tzv. modré díry. Jsou to tunely mezi vápencovými útesy a dalšími podmořskými vápencovými útvary, které se vyskytují v oblasti Baham. Před dávnými časy byly tyhle díry vápencové jeskyně ve skále nad povrchem moře, ale táním ledovců (asi před 12000 - 15000 lety) stoupla hladina oceánu. Z těchto jeskyní se staly modré díry. Ty, které se často větví, směřují až k okraji pevniny, některé z nich pokračují dolů přes vápencové útvary do hloubky až 500 m. Další jsou spojeny podvodními chodbami a jeskyněmi s ostrovními jezery a nádržemi na větších ostrovech Baham. Tato jezera a nádrže se sice nacházejí kilometry daleko od moře, ale přesto se jejich hladiny snižují a zvyšují spolu s přílivem a odlivem oceánu. Stává se, že mořské ryby se objeví daleko ve vnitrozemí - byly tam zaneseny podvodními proudy tímto podmořským systémem. Jednou se dokonce stalo, že v nádrži vzdálené 32 km od pobřeží, se objevil sedmimetrový žralok. Modré díry jsou v různých vzdálenostech od hladiny moře. Potápěči informují, že uvnitř modrých děr jsou velice silné proudy - ty vytlačují obrovské množství vody dovnitř děr a způsobují tak trychtýř se silnými víry na hladině. Takový vír může do modré díry stáhnout malou loď i s posádkou - důkazem jsou menší lodě a čluny v hloubce mezi 20ti a 30ti metry uvnitř modrých děr. Tyto jevy mohou vysvětlit zmizení některých malých plavidel, ne však velkých lodí a už vůbec ne letadel.
Víry jsou v oblasti Bermudského trojúhelníku obzvlášť hojné. Velmi často tady také zuří tornáda, která zvedají do výšky obrovské tunely vody. Jedno nebo více tornád nad mořskou hladinou může na kusy roztříštit malou loď nebo nízko letící letadlo. Za denního světla je možné tunel tornáda vidět a vyhnout se mu, v noci ale ne.
METHAN
Nedávno přišli britští vědci s nejnovějším způsobem vysvětlení.Za mizení lodí a dokonce i letadel může plyn - methan. Ten totiž vyvěrává z mořských hlubin na hladinu. Když tento plyn vystupuje ve větším množství, snižuje tak hustotu vody až do takového stavu, kdy se většina pevných objektů ( tedy včetně lodí ) začne propadat do vody. Posádka tak nemá žádnou šanci loď opustit, protože se plavidlo během několika sekund úplně potopí. Stejný osud čeká i posádku se záchrannými vestami. Únik methanu je tedy s největší pravděpodobností příčinnou zmizení asi 20-ti lodí, které se ztratily od druhé světové války. Tohle potvrzuje i jeden z nalezených vraků na dně Atlantického oceánu. Rybářská loď z roku 1890 - 1930 měla nepoškozený trup, z čehož můžeme usoudit, že se loď doslova propadla na dno moře ve vodorovné poloze. Kdyby došlo k potopení lodi vlivem jejího poškození, naklonila by se na bok.
"Plynové bubliny", které čas od času vystoupí z moře, by mohly být v oblasti takzvaného bermudského trojúhelníku nebezpečné. Obsahují totiž metan, který posádku lodě či letadla otráví. Podle Johna Parkse z univerzity v anglickém Bristolu existují baktérie, které produkují metan. Tento plyn se za normálních podmínek vzhledem k vysokému tlaku v moři ukládá ve formě krystalů ledu na dně moře. Avšak nějaké dosud neznámé procesy mohou náhle uvolnit velké množství plynu k povrchu. Od roku 1800 údajně zmizelo v "bermudském trojúhelníku" přes 100 lodí a na 40 letadel. Záhadou se zabývají nejen vědci, ale také mnozí šarlatáni. Není proto divu, že se vynořila spousta hypotéz: náhlé bouře, elektromagnetická pole ovlivňující kompasy, atd. Bohužel zatím se nic nepodařilo prokázat
UFO
Z oblasti Bermudského trojúhelníku jsou často hlášena pozorování neidentifikovatelných létajících objektů, a to badatelům přineslo myšlenku, že právě UFO by mohlo být zodpovědné za mizení lodí i letadel. Zmizení se uvádí tak, že lidé byli buď uneseni, aby cizí bytosti zkoumali stupeň našeho technického vývoje, anebo že byli zničeni při střetu s UFO.
Toto vysvětlení se dělí na dva směry. Jeden z nich je, že mimozemšťané přilétají z vesmíru a druhý, že si pod mořskou hladinou zřídily kolonie a odtamtud vysílají průzkumné výpravy.
Příspěvek z jednoho pokusu o nalezení pravdy
Záhada odhalena?
Další průzkum dna však ukázal zajímavou skutečnost. V několika místech na dně byly objeveny malé ložiska metanu, který ve formě bublin uniká na povrch hladiny. Nyní se nabízí spekulace. Souvisí přítomnost metanu s haváriemi letadel? Jaký je vliv metanu na chování letadla ve vzduchu? Metan je lehčí než vzduch a může teoreticky způsobit dočasnou nepřesnost leteckých instrumentů, které pracují na základě hustoty vzduchu. Vědci týmu se rozhodli nasimulovat přítomnost metanu na leteckém simulátoru. Do simulátoru dopravního letadla Boing 737 byli posazeni profesionální piloti komerčních aerolinií. Na simulátoru byly nastaveny parametry přítomnosti metanu. Nízká hustota metanu způsobila neočekávané. Výškoměr začal ukazovat, že letadlo stoupá, avšak závratnou rychlostí. Pozice letounu však zůstala v konstantní výšce. Logickou reakcí pilotů bylo zahájení sestupu letounu, což způsobilo nekontrolovatelný pád stroje. Poté bylo pilotům vysvětleno o co šlo a oni jen kroutili hlavami...s tímhle se běžně nesetkávají. Tohle se v pilotní škole neučí.
Závěr tohoto pokusu ukázal, že pokud Avengery vletěly do nějakého většího "mraku" metanu, ten mohl způsobit nesrovnalosti v práci leteckých přístrojů. Mrak metanu mohl být vytvořen, pokud došlo k akumulaci větší metanové kapsy pod mořským dnem a náhlé uvolnění tohoto ložiska může teoreticky vytvořit metanový mrak, který může vystoupat až do výšky 2000 metrů.
Nepotvrdil se však vliv na funkčnost kompasu !
Dokument z archivu US Navy, potvrzující osud Avengera s číslem NAVY 23990 - 'Lost at sea - ztracen v mori' V tomto dokumentu byl rovněž uveden důvod havárie - porucha motoru - podle výpovědi zachráněnéhoho pilota.
Po několika měsících jsem však náhodou narazil na člověka, který má Loran přijímače jako hobby. Pomohl mi převést souřadnice do GPS systému. K mému překvapení se souřadnice nacházely v Bermudském trojúhelníku. Kontaktoval jsem nejbližší potápěčskou základnu, která se nachází u pobřeží asi 75km od souřadnic. Tito mi potvrdili, že tyto lokality jsou vrakoviště letadel. Také mi potvrdili že se jedná o tři jednomotorové letadla, pravděpodobně z válečné éry. Kapitán potápěčské lodi mi sdělil, že na tyto lokality se téměř nejezdí, díky tomu že jsou příliš vzdálené od pobřeží. Zajímavou informací bylo, že čtvrtý vrak je dvoumotorový větší letoun neznámého typu.
Snažil jsem se zrekonstruovat trasu letadla Martin Mariner, který měl zachránit letce z Taylorovy letky a i když se místo dvoumotorového vraku kryje s plánovanou trasou Marineru v toleranci 45km (tuto vzdálenost Mariner uletí za asi 15 minut), je zde jen malé procento, že se jedná o pohřešovaný hydroplán.
Přesto jsem se rozhodl zorganizovat expedici na toto tajemné místo v Atlantiku a identifikovat tyto čtyři vraky. Už pro Rona Williamsona, který má na tomto osobní zájem coby historik. Expedice je plánována na konec Srpna a začátek Září. Po návratu se chystám napsat podrobnosti o navštívených vracích.
Podobnost či náhoda?
Americký vědec I. Sanderson tvrdí, že t nebezpečných míst můžeme ve světových oceánech napočítat nejméně deset. Je zajímavé, tvrdí tento muž, že se vyskytují na stejné geografické šířce jako Bermudy. Na severu od rovníku, právě tak jako na jih od něho, a to ve stejných vzdálenostech.
Proslulý Bermudský trojúhelník není jediným místem na světě, kde se dějí podivné události. Podobným místem je také oblast Pacifiku nedaleko Japonska, přesněji, mezi Iwo Jimem a Marcus Islandem. Dostala výmluvný název - -- Ďábelské moře. Místní rybáři o tomto místě tvrdí, že je osídleno ďábly a zlými duchy, kteří nemilosrdně ničí jejich lodě.
Zvláště markantně se Ďábelské moře předvedlo v letech 1950--1954. V té době zmizelo v oblasti deset lodí a více než sto lidí. Vyprovokovalo to další akci japonské vlády, která vyslala vědeckou expedici na lodi Kaio Maru V. Tato výprava skončila naprostým fiaskem. Loď s celou posádkou i vědci beze stopy zmizela.
Oblast Ďábelského moře byla velice podrobně zkoumána pomocí amerických letadel. Bylo potvrzeno, že má v podstatě stejnou rozlohu jako oblast smrtícího Bermudského trojúhelníku. Společné mají ještě to, že v obou oblastech leží magnetický a geografický pól na 80. poledníku, který tvoří západní hranici ,,trojúhelníku", a po protnutí severního pólu procházejí jako 150. poledník Ďábelským mořem.
Nejznámější je takzvané Ďábelské moře mezi Japonskem a Boninskými ostrovy, které japonská vláda označila za nebezpečnou zónu. Ďábelské moře leží ve stejné zeměpisné šířce jako bermudský trojúhelník a i tady dochází k častým námořním či leteckým nehodám. Předpokládá se, že další takové oblasti se nacházejí kolem pólů.
Zmizelo jich tady skutečně hodně. Do černé listiny nezvěstných se například zapsala rybářská loď Eleventh Myoin Maru, která zmizela beze stopy 18. září 1952. Celou záležitostí se zabývala Japonská kancelář námořní bezpečnosti a vědci z Tokijské univerzity. Při důkladném zkoumání široké námořní oblasti a pravděpodobného místa nehody bylo zjištěno, že zde velice často dochází k výbuchům podmořských sopek, což by celou záležitost vysvětlovalo. Na dně oceánu byl objeven zcela nový vulkán, který dostal jméno Myoin-sho. O několik týdnů později byla domněnka potvrzena: ve vzorcích lávy, vyzvednutých ze dna oceánu, objevili vědci mikročástice pocházející ze zmizelého plavidla. Jestliže zbyly z rybářské lodi pouze částečky pozorovatelné pod mikroskopem, dá se předpokládat, že šlo o mimořádně silnou erupci. Připouští se, že výbuch podmořské sopky Myoin-sho nepatřil k nejsilnějším. Byl však natolik mohutný, aby zničil loď, která se nacházela v její blízkosti.
V Ďábelském moři zmizela také japonská obchodní loď Fith-Kaiyo-Maru. Tento případ má však podivné pozadí. Na moři ani pod jeho hladinou nebyly totiž nalezeny žádné stopy katastrofy, přestože loď, jak se později potvrdilo, přepravovala ve svých prostorách 30 tun oleje, který by na hladině moře musel nezbytně zanechat mastné skvrny, pokud ovšem šlo o katastrofu.
Aleš Hruška, odborník na paralelní světy, se dokonce domnívá, že tato místa mohou přenášet lodě a letadla do jiného bodu v prostoru a čase. Je údajně možné, že rybářská loď Eleventh Myoin Maru vplula do tohoto bodu a byla ,,odmrštěna" do pravěkých dob, kdy se utvářel svět. Zde se stala rybářská bárka s posádkou obětí vulkanické činnosti naší Země. Podle A. Hrušky se takovýto skok v čase udál před několika lety na letišti v Miami. Dopravní letoun National Airlines -- Boeing 727, sledovaný obsluhou pozemní stanice na obrazovce radiolokátoru, náhle zmizel, aby se na ní objevil teprve po dalších deseti minutách. Když přistál, a to bez problémů, cestující byli vítáni, jako by vstali z mrtvých. Posádka zírala na techniky jako hypnotizovaná, co se vlastně děje. Jeden z techniků totiž křikl na pilota: ,,Člověče! Vždyť vy jste už deset minut byli na onom světě!"Když si cestující porovnali čas na svých hodinkách s letištními, jejich hodinky byly zpožděny o deset minut
.
SOUČASNOST
Doby, kdy se náhlá zmizení lodí včetně posádky přisuzovala obrovským obludám, nadpozemským stvořením, zlým mořským pannám, Krakenovi, který požíral námořníky, jsou ty tam a vědci s postupem času a především s možností využití moderních technologií zjišťují, co je příčinami náhlých zmizení desítek letadel a plavidel.
Spekulovalo se, zda příčinou tolika tragických úmrtí a ztrát mohou být návštěvníci z vesmíru, předpotopní mořská příšera nebo jakási porucha časoprostoru. Nevyvracela se ani teorie obskurních amerických vojenských experimentů. Nikdo si jiným způsobem, tedy rozumně nedovedl vysvětlit, proč v této oblasti tak často mizí lodě, posádky lodí případně letadla či celé letky. Většina člunů či letadel přitom nevyslala před svým zmizením žádné "SOS" či "May day", naopak je známá řada případů, při kterých krátce před katastrofou palubní přístroje hlásily, že všechno je v pořádku.
Zajímavě působí vyprávění těch, kteří zřejmě jen o vlásek unikli neštěstí. Referovali o světelných jevech, bílých či světlezelených pásech mlhy nebo věžovitých mracích, které vydávaly zvláštní světlo, jindy aktéři pozorovali velké svítící koule pod vodní hladinou nebo ve vzduchu. Často se také neshodují časové údaje. Některé sportovní stroje by musely letět rychlostí asi 15000 km za hodinu, aby urazily cestu v čase, jaký jim naměřili. Jindy zase zmizelo pozemní stanici na deset minut letadlo, které mělo přistát v Miami, nebylo dosažitelné ani rádiem, zatímco posádka nepozorovala žádné přerušení ani zvláštnosti. Avšak všechny soukromé i palubní hodiny v letadle šly o deset minut později.
Vědci se tímto problémem zabývali hlouběji a prostudovali celou oblast z několika různých úhlů. Proto si dnes můžeme něco napsat o "vysvětlitelných" vlivech, způsobujících všechny tyto nevysvětlitelné jevy a ztráty.
V minulosti značné, avšak marné hledání potopených lodí, zmizelé letecké eskadry z pevnosti Landerdale, či potopené námořní lodě Sulphur Queen ve Floridské úžině, nám propůjčila myšlenku o tom, že kolem Bermudského trojúhelníka se točí víra v nadpřirozené vlastnosti takového místa. Nespočetné teorie se po staletí pokouší vysvětlit mnoho takových zmizení, které nám byla a jsou nabízena po celou historii této oblasti. Většina z nich nám prozrazuje, že hlavním důvodem zmizení plavidel v této části oceánu je okolní prostředí a lidská chyba.
Mystická zmizení se v Bermudském trojúhelníku pořád dějí. Dějí se tak často, že lidé už tomuto ani nevěnují pozornost. Podle výzkumu týmu z Discovery Channel, zmizení malé rybářské lodi a nebo sportovního letadla je na pořádku floridské policie až dvakrát týdně
Za posledních 500 let údajně zmizelo 200 až 1000 plavidlech a letadel, údaj ale nelze ověřit ze spolehlivých zdrojů.
Realita, jak už to tak bývá, je tedy jiná. Někdo tvrdí, že je za tím pouhá záludnost matky přírody, souhra lidských chyb, technické potíže nebo prostě neuvěřitelná souhra nešťastných náhod. I tak se dá vysvětlit série záhadných zmizení.
"Tato oblast je celkem rušnou křižovatkou, a tak je hojně navštěvována už od dob evropských zámořských objevitelů," říká John Reilly, historik z americké nadace věnované historii námořnictví. "Stejně jako můžeme říci, že tam zmizelo několik lodí a letadel, můžeme také říct, že na křižovatce v New Hampshire je nějak překvapivě velké množství autonehod."
Poručík A. L. Russell, zodpovědný za otázky bermudského trojúhelníku u americké pobřežní hlídky, napsal: "Podle našich zkušeností se tu zkombinovaly síly přírody s nepředvídatelným lidským faktorem. Výsledek mnohonásobně předčil všechny sci-fi příběhy."
Na závěr trocha filozofie z poznámek Williama Jamese:„Neexistují žádné závěry.Jaké vyplývají závěry z toho,že z toho vyvozujeme závěry?”
Nevěřme všemu,ale také nic nezavrhujme.
Chtěla jsem podat věrohodné informace o osudech leteckých i námořních cest mezi oblastí Bermud, Portorika a východním pobřežím Floridy. Popsala jsem tato jmenovaná území, aby bylo jasné, že se to týká obyčejných míst na zemi, kde obyvatelé pěstují své plodiny chodí do práce a taky mají sem tam nějaký ten problém s politikou a tak,turisti se oddávají žhavým paprskům slunce,před kterými se chrání krémy a brýlemi,na průzkumu domorodských kultur a zajímavých prostředí v okolí,a třeba ani netuší,co je může potkat cestou zpět domů.Tak jako mnohé cestující na lodi nebo v letadle,kteří prouplavali Ďábelským trojúhelníkem a v jednom okamžiku zmizeli pod hladinou moře bez objasnitelné příčiny. Což v ostaních později vyvolalo nejen lítost nad událostí,ale i bezmeznou zvědavost.
Přírodní vědy se obrací na pukliny v mořském dně,magnetické anomáli,uzlové body,elektromagnetické poruchy,víry..... Je toho dost na vysvětlení ze strany vědců a spisovatelů jako archeologa a potapěče Američan Charlese Berlitze,ktrerý svým dílem The Bermuda Triangle (Bermudský trujúhelník) inspiroval řadu autorů(E.Row,R.Barker,I.T.Sanderson,L.Souček) a způsobil i velké diskuze nad fakty,které uváděl. Ovšem u vědeckých výkladů se řada lidí moc nepozastaví,mnohem víc je upoutají velké nadpisy v novinách :Pohlceni mořskou hladinou....aj. Vyčtou si potřebné a pro ně důležité informace a máme tu nové a nové teorie.Je tedy těžké dostat se až k jádru věci.
Celou dobu na mě působil Trojúhelník opravdu magicky. Čím víc jsem zjišťovala,tím víc mě vtahoval do své historie působení a všeobecnému nevědění-Vědět,že víme,co nevíme a že nevíme,co nevíme,to je skutečné vědění (H.D.Thoreta)- to je důkaz,že bychom na světě plném principů,souvislostí a spojení měli nechat ten neviditelně vznášející se otazník.
Tak jaký z toho vyplývá závěr?
článek vytvořila Fabulos, které tímto děkuji za podporu a rozvoj stránek
Dokument
Nadpřirozené jevy ve světle vědy
Videa
Další odkazy
obsah je majetkem stránek www.paranormal-activity.estranky.cz a jeho kopírování je trestné